Nissan Juke Nismo RS: Nenápadně nápaditý

Nissan Juke Nismo RS: Nenápadně nápaditý

Autor: Jan Novotný · Fotografie: Jan Novotný

Když se mi před časem naskytla možnost otestovat nejostřejší verzi Nissanu Juke, který je už sám o sobě více než výstředním vozem, honily se mi hlavou rozporuplné myšlenky. Mé očekávání bych shrnul asi takto: malé, zbytečně extravagantní a žroucí monstrum, od kterého si kvůli vyšší stavbě nelze slibovat příliš sportovní vlastnosti. Upřímně musím přiznat, že jsem byl opravdu zbytečně velkým pesimistou a po necelém tisíci s ním strávených kilometrů jsem svůj názor zcela změnil. Chcete vědět jak? Dočtete se dále!

 

Kvalita: stále lepší a lepší

Proti mým prvním očekáváním hovořily už dřívější zkušenosti se značkou Nissan. Její vozy mě překvapují snad pokaždé více a více právě svým zpracováním. Obecně jsou japonské automobilky kvalitou provedení pořád kousek za jejími evropskými konkurenty. O to více mě právě Pulsar, později Qashqai i X-trail překvapili svým dílenským zpracováním, samozřejmě v dobrém slova smyslu. Je pravda, že vždy jsem drobné detaily, na kterých byl poznat asijský původ vozu, stále nacházel. Paradoxně pak v modelu Juke jsem ani tyto drobnosti už neobjevil. Interiér robustní, skvěle obklopující posádku, materiály kvalitní a při hlubším zamyšlení mě opravdu nenapadá žádný prvek vyznačující se vysokou kvalitou, který by mi uvnitř vozu chyběl.
Sportovní nebo jen „rádoby sportovní“?

Zvenčí byste náš vůz ve specifikaci Nismo nazvali silně extravagantním, ale stejně byste mu vyloženě sportovní nebo dokonce závodní vlastnosti netipovali. K jeho výstřednosti bych uvedl jeden citát vztahující se konkrétně k barvě, v našem případě stříbrnošedé metalíze: „To auto je šedé, ale mě jako šedá myš rozhodně nepřipadá. Je to skvělá barva!“. Šedá barva totiž na tomto voze nepředstavuje splynutí s davem, ale velmi povedenou kombinaci s červenými doplňky a mnoha sportovními designovými prvky. Když se přesunete od exteriéru do interiéru, zažijete první šok ještě při nasedání. Zprvu nepohodlné nastupování nám kompenzují snad ty nejlepší skořepiny na trhu. Ačkoliv by to člověk ani trochu nečekal, tak Nissan nabízí ve specifikaci Nismo opravdu ty nejlepší předpoklady k pocitu sportovní jízdy. V interiéru kromě sedadel, kterým by se nevyrovnalo ani mnoho opravdu závodních vozů, nás dále překvapí také volant se středem označeným efektním červeným proužkem, ale především okolo pozice „třičtvrtě na tři“ semišové obšití. S trochou nadsázky mohu říci, že takové prvky nemáte šanci najít v žádném dostupném sportovním voze běžných automobilek. Interiéru se také týkají moderní technologie, ty u Nissanu představuje již tradiční dotykový displej navigace, který mimo jiné zobrazuje také záběry z panoramatického kamerového systému. U Juka navíc Nissan přidal jeden displej, který je kombinací údajů klimatizace a jízdních režimů. I zde najdeme jedno překvapení. V rámci jízdních režimů vozidlo umí zobrazit aktuální přetížení, sílu točivého momentu i aktuální využití výkonu či stopky pro případ, že vašeho miláčka vezmete na okruh. No, abych řekl pravdu, očekávání sportovní jízdy se nám v rozmezí 0-10 zvedly z počátečních 0 na zhruba 11.

 

Start: zázrak z výfuku se nekoná

Jako vždy následuje usednutí za volant a stisk kouzelného tlačítka bezklíčového startování. Po nastartování se ozývá první zvuk, který vám dané auto může nabídnout a dost právě jím o sobě napovědět. Nissan je v tomhle ohledu přeci jen prostě trošku zvláštní, zvuk přeplňované jednašestky z dílny této automobilky je tak nějak plechový a musíte si na něj zvyknout. Z výrazně vytvořené jedné koncovky výfuku se sice umí linout zajímavý zvuk, ale pouze po přepnutí do jízdního režimu SPORT a jen při razantnější jízdě, na místě z něj túrováním nic zázračného nedostanete. Pak tedy řadím jedničku a hned poznávám, že je tu něco trošku jinak. Řazení, ačkoliv mu „gumovost“ typická pro asijské automobilky stále zůstala, je velmi přesné a umožňuje poměrně razantní rozjezd. Jedno doporučení bych hned na úvod měl- nepoužívejte režim EKO, auto je najednou úplně něčím jiným – „rádoby spořivým netvorem“, což mu jednoznačně nejde a nesluší. Raději tedy přepínám do režimu SPORT a najednou už slyším o dost více lahodící zvuk a vůz opravdu hodně ožije. Pocitově bych řekl, že i bezpečnostní systémy dostanou o něco drsnější nastavení.
S odstupem času: Lepší a lepší

Ačkoliv jsem ze začátku zejména díky špatné volbě jízdního režimu hledal v autě potenciál 220 koní opravdu těžko, postupně jsem si na auto zvykal a ke konci testu bych snad řekl, že bych mu i tipoval více než udávanou porci výkonu. Vlastně s téměř stejným motorem jsem měl možnost se svézt v modelu Pulsar, který měl akorát výkon ponížený o 30 koní (na 190). V něm mě překvapila především hospodárnost. Při troše snahy jsem byl schopný jezdit i za 6l/100km, to bohužel u Juka nejde. Vyšší spotřebu přisuzuji vyšší stavbě karoserie a o něco vyšší hmotnosti, kratší převodové skříni a obecně sportovnějšímu naladění motoru a koneckonců celého vozu. V reálném provozu pak dálniční stotřicítka představuje zhruba 8l/100km, klidnější jízdou se umíme dostat i lehce pod 7, naopak razantnějším stylem zhoršíte svůj průměr k 12-15l/100km. Nám se spotřeba ustálila na přijatelných 8,5l. Ale přeci jen už dost řečí o spotřebě, která by v takovém autě stejně neměla hrát zas tak velkou roli, pojďme se konečně pořádně svézt. Až na samotný závěr našeho testování se mi teprve podařilo využít Nismo tak, jak se patří, v režimu SPORT s vypnutými bezpečnostními systémy a s plynem na podlaze. Zde není téměř co dodat, větší výška vozu je kompenzována opravdu kvalitním podvozkem a je tak téměř neznatelná, brzdy se skvěle dávkují a nevadnou, převodovka je přesná a její převody jsou krátké, zvuk v tomto režimu je razantnější. Chvilku bych se jen pozastavil nad účinností samosvorného diferenciálu, ten při běžné jízdě nemáte šanci vůbec poznat. Když pak pojedete vaši oblíbenou zatáčku, kterou by rallyoví jezdci očíslovali v rozmezí 5-7, při přidání plynu poznáte opravdový rozdíl. Místo klasického charakteru předokolky, kdy by vůz okamžitě začal zvětšovat poloměr otáčení nebo se dostal do neotáčivého smyku, tady nic takového nehrozí. Naopak máte pocit, jakoby se kola více zaryla do silnice a chtěla zatáčku projet rychleji a rychleji. Někdy to může být až nepříjemné, efekt samosvoru je tu prostě opravdu obrovský. Když si na tuto vlastnost zvyknete, budete z každé rychleji projeté zatáčky vyjíždět s úsměvem.

 

Závěr? Překvapivě dobrý.

S Jukem jsem najezdil zhruba 1000km. Zatímco zprvu jsem byl z auta spíš zklamán a pořádně nevěděl, co si o něm myslet, s odstupem času jsem si udělal dokonalý obrázek. 557 000Kč základní cena, 218koní a 280Nm- ať počítám, jak počítám, s takovým poměrem cena/výkon Juke Nismo RS nemá na trhu žádnou konkurenci. Někteří by proti němu uměli postavit vozy jako je Opel Corsa OPC nebo Ford Fiesta ST, jejichž cena bude podobná a výkon také. Ať už se jedná o kvalitou sebelepší vozy, srovnávat je ale proti sobě je nemyslitelné. Juke není velké auto, ale přeci jen proti Corse se jedná o třídu větší kus. I výkonem a vlastnostmi bych si proti takovému autu uměl představit VW Golf GTI nebo Ford Focus ST, které se srovnatelnou výbavou budou cenově zcela jinde. Ať už si námi jmenovaní kandidáti konkurují více či méně, žádný z nich nemá na styl Nissanu Juke Nismo RS, to je jednoznačně pecka! Zlepšující se kvalita dílenského zpracování, skvělý design a neuvěřitelná výjimečnost vozu, dobrá technika a zábava při každém svezení dávají ve spojitosti s přijatelnou cenou opravdu ideální poměry. Každému zájemci o výjimečnost a kvalitní svezení tak nelze než Juke Nismo RS doporučit.

 

Jan Novotný

Sdílet:

Zanechat odpověď

Musíte být přihlášen pro vložení komentáře.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..