Škoda Superb a její předchůdce: nový a novější

Škoda Superb a její předchůdce: nový a novější

Nová Škoda Superb je bez přehánění ikonou českých silnic a takovou vrcholnou představou typického českého manažera. S přehledem můžeme říci, že se jedná o kvalitní vůz, který svým luxusním vzhledem láka už zvenku všechny své potenciální zákazníky. Jak si ale obstojí ve srovnávacím testu se svým starším kolegou? My jsme se rozhodli na tělo srovnat dvě přímo si konkurující generace českého automobilového vrcholu. Dvě vrcholné dieselové motorizace ve verzi se samočinnou převodovkou v podrobném srovnání právě u nás!

 

První dojem: krásný a krásnější

Obě dvě auta působí rozhodně majestátným dojmem, přesně takovým, jaký z limuzíny střední třídy máme mít. Když potkáte druhou generaci Superba na silnici, ani byste neřekli, že se jedná o vůz vyjíždějící z fabriky již od roku 2008. Když pak ale postavíte starší verzi vedle sebe proti poslední generaci, rozdíl je vidět ihned. Najednou vám váš zánovní Superb už nepřipadá tak nový a moderní. Rozdíl umocňují především kompletně nové bixenonové světlomety vpředu doplněné o výrazné denní svícení řešené technologií LED, která nechybí ani na zadních svítilnách. Celkově nová generace působí jako nižší a širší vůz, což vzhledu rozhodně přidává na atraktivitě. Designový posun můžeme přisoudit zvětšením rozchodu kol o 39mm vpředu a o 54mm vzadu. Výška pak vzrostla o zanedbatelných 6mm. Na papíře tak oba vozy vypadají vyrovnaným dojmem a novému dokonce rozměry přidávají na očekávání svých zákazníků.

Podrobnějšímu zkoumání je potřeba se věnovat v interiéru. Je samozřejmě pravdou, že už zevnějšek napovídá, že se jedná o opravdu zcela nový vůz a nikoliv jen facelift nebo větší úprava staré generace, která je považována za generaci novou. V interiéru se ale dočkáváme změn možná uživatelsky více znatelnějších. Největšími změnami jsou nové technologie, které jsme u Škody dříve neviděli- adaptivní tempomat, hlídání mrtvého úhlu, parkovací kamera nebo skvěle fungující (před)matrixové světlomety, které pomocí chytrého „clonítka“ umí i s běžnou technologií xenonu tlumit provoz vozidel před vámi. Všechno toto moderní vybavení dnešního typického vozu střední třídy potřebuje své vlastní ovládací prvky, kterých je v interiéru nespočet, rychle si ale zvyknete. Celkově design vnitřku vozu jde v již zaběhlé identitě nových vozů mladoboleslavské automobilky. Najdeme zde tradičně kvalitní materiály a zpracování na skvělé úrovni. Samostatnou kapitolou je kompletně nový multimediální systém, v našem případě varianta Columbus doplněná o navigaci. Nově je právě tomuto systému k dispozici 8“ dotyková obrazovka. V její funkčnosti tkví dle nás možná asi největší změna interiéru. Grafika se velmi zlepšila a nové funkce, jako je konektivita Apple Carplay nebo nespočet možností nastavení svého vozu až po takové drobnosti, jako je změna barvy osvětlení interiéru, dotahují systém téměř k dokonalosti. Jediný otazník pak stále visí nad jeho bezpečností. Pořád se totiž jedná o „napůl vestavěný audiosystém“, který může být terčem zlodějů. Druhý nedostatek spojený s ukotvením centrálního displeje vidím v honosnosti interiérů. Přeci jen automobilky, které nabízejí zcela zabudovaná autorádia, mají o dost lehčí cestu k opravdu honosnému interiéru. Vnitřek vozu zůstal stále stejně prostorný, opět ani zde nemůžeme nic vytknout. Někdy je pravda, že přemíra prostoru může působit na cestující poněkud jednoduše, ale přesně taková jsou nová vozidla naší mladoboleslavské automobilky- jednoduchá, přehledná a funkční, což odpovídá přání většiny zákazníků. Na druhou stranu najdeme v dané třídě konkurenty, kteří svým zpracováním interiéru posádku obklopí lépe a příjemněji. Kožené provedení sedadel působí precizně a luxusně. Vyšší řidiči nebo spíše ti z nás orientovaní na sportovní posez za volantem (co nejblíže podlaze) mohou mít v nejvyšší výbavě trochu problém. Paradoxně právě v provedení Laurin&Klement je pozice řidiče za volantem o něco horší než ve srovnatelné verzi Style.

 

Jízdní komfort

Dost již bylo teoretických vlastností vozů na papíře nebo v interiéru. Hlavní je přeci pro většinu z nás, jak se budeme cítit za volantem. Už bych z novinářské praxe řekl „Zastrčím klíček do zapalování a startuji“, na tuto frázi však už mohu ve většině případů a obzvlášť u tak moderního auta, jako je Superb, zapomenout. Zde již startuji, odemykám a zamykám bezklíčově. Zavazadlový prostor mohu otevřít kopnutím a na dálku mohu také ovládat nezávislé topení. Konec polemizování a startujeme tedy tlačítkem. Motor se z počátku projevuje poměrně klidným dojmem, hrubý chod studených dieselových agregátů je u poslední generace Superbu potlačen na minimum.

125kw vs 140kw

Nástupce nám dlouho známé a osvědčené verze dvoulitrového dieselu od VW group s vrcholnými 125kw dostal nově o 15kw a rovných 50Nm více. Na generační obměnu se jedná o poměrně slušný nárůst, a to zejména v případě točivého momentu. V praxi je charakteristika obou motorů poměrně odlišná. Zatímco starší varianta 2.0 TDI CR byla spíše takovým klidným beránkem s dostatkem výkonu v širokém spektru otáček, nová verze je v nižším a středním pásmu beze změn, avšak od zhruba 2500ot/min se probudí druhá stránka našeho hnacího ústrojí – „nenápadný hrubián“. Ano, při sportovnější jízdě se od výkonnější varianty dočkáme poměrně surového chodu a razantnějšího nárůstu výkonu. Za automobilové nadšence vzdáváme hold, za běžné uživatele bychom možná raději našli kompromis mezi starší a novější variantou, tedy o něco lineárnější chod. Většinu z nás bude zajímat i výsledek spotřeby. Papírové hodnoty hrají výrazně do karet novému modelu, jeho kombinovaná spotřeba je nižší dokonce o celou čtvrtinu! 6,0 vs 4,5 l/100km – realita nebo spíše výsměch? Bohužel se musím přiklonit k druhé variantě. Věřím sice, že nový Superb umí být úsporným vozem. Koneckonců nejvíce mu typicky sedí delší dálniční přesuny, kde se při dodržování povolené rychlosti jsme schopni pohybovat okolo 5l/100km, avšak v reálném provozu jsme se po dobu testu pohybovali spíše okolo hodnoty 7l/100km. Spotřeba je tak bohužel na stejné úrovni jako v případě předchozí generace. Nutno naopak podotknout, že i tak se nejedná o špatný výsledek. V dané třídě jsou kandidáti, kteří budou mít ve svých nejsilnějších dieselových verzích ještě daleko vyšší spotřebu.

 

Moderní (eko)technologie: malý zázrak nebo jen komplikace?

Většina prvků moderní výbavy nás těší. Obrovský úklon je potřeba věnovat spojení adaptivního tempomatu, hlídání jízdních pruhů a potažmo také hlídání mrtvého úhlu. Auto je tak schopno bez problému řídit zcela samo. Hlídá si ale stále, zda dáváte pozor a v průměru každých 30 vteřin musíte projevit svou aktivitu dotekem volantu. Pozastavil bych se ale nad dvěmi technologiemi, se kterými jsem měl opravdu problém. V klasickém automobilu s manuální převodovkou by se zřejmě jednalo o mnoho lépe fungující výbavu, ale v kombinaci s automatem jsme si buď nerozuměli nebo technologii výrobce ještě nemá úplně doladěnou. Mluvím o automatické ruční brzdě a systému Start&Stop. Pro lepší představu uvedu běžnou situaci: Jedete ve městě, dobrzďujete před semaforem a vozidlo vypíná motor, při zastavení navíc můžete sundat nohu z brzdy, jelikož máte aktivní funkci automatické ruční brzdy. Ve chvíli, kdy vám padne zelená však šlapete na plyn a čekáte a čekáte. Ve finále právě zpoždění opětovného startu a povolení ruční brzdy představuje alespoň dvě vteřiny, což je opravdové znepříjemnění běžného života. Ani nemluvím o důsledcích pro životnost motoru, který zpožděným startem a využitím výkonu ihned musí více či méně trpět. Na obranu výrobce je potřeba uvést, že oba dva systémy má uživatel možnost vypnout.

 

Nový nebo starý? Těžká volba.

Vynést konečný verdikt není nakonec tak lehké, jak se zdálo při prvním pohledu na oba vozy. Ten nový těží totiž právě ze své vzhledové nadčasovosti, kterou najdeme snad úplně všude. Exteriér by okouzlí i toho největšího nepřítele českého výrobce, a to jsem ještě ani nehovořil o rozsvícení světel, které jsou opravdu povedeným designovým doplňkem. Po usednutí do interiéru na nás dýchnou tradiční hodnoty škodováckého vrcholu, zde už se nedalo moc zlepšit. Téměř k dokonalosti však pokročil audiosystém. Jediná výtka tak míří k motoru a jeho kombinaci s automatickou převodovkou DSG. Spotřebou nenadchne, od 140kw byste možná čekali o něco více a největší komplikaci představují výše zmíněné rozjezdy způsobené automatickou ruční brzdou a systémem Start&Stop, naštěstí se dají oba vypnout. Základ hnacího ústrojí, 2.0TDI od mateřského VW, je ale pořád stejně kvalitní a patří k tomu nejlepšímu, co se na trhu dá najít. Možná už tušíte náš verdikt. Nový Superb je ve většině případů vylepšením toho staršího a v těch případech, kde se zlepšení nedostavilo, jsme zůstali na tradičních kvalitních hodnotách, i proto jsme se rozhodli sáhnout právě po něm.

 

Jan Novotný

Sdílet:

Zanechat odpověď

Musíte být přihlášen pro vložení komentáře.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.