Mitsubishi Eclipse Cross PHEV: elektrocentrála v podání moderního SUV

Mitsubishi Eclipse Cross PHEV: elektrocentrála v podání moderního SUV

Autor: David Samsa Bitner · Fotografie: David Samsa, Jan Novotný

Mé první seznámení s Mitsubishi proběhlo v roce 1999, konkrétně s Mitshubisi Galant z roku 1993. Na tu dubu, kdy ještě většina národa jezdila ve Škodě 120, Favoritu, nebo Felicii, to pro mě bylo jako zjevení z jiného světa. Úžasné auto. V průběhu času jsem měl možnost jezdit i jinými japonskými vozy a už to nikdy nebylo takové jako v únoru 1999. O to více jsem se těšil na nový Eclipse Cross. Dnes, v prosinci 2021 tu před námi stojí jeho modernizovaná verze s moderní plug-in hybridní čtyřkolkou. Po technické stránce toto SUV, které jednak představovalo velký posun pro značku jako takovou, stěžejní model pro Evropu, ale zároveň svým názvem (resp. odkazem na legendu v podobě původního Eclipse, zvedlo ze židle řadu fanoušků značky či zarytých petrolheadů, zaznamenalo asi nejzásadnější pokrok. Původně to sice byla oturbená benzínová jednapětka, co zástupci na tiskové konferenci před lety vyzdvihovali za obrovskou inovaci, doba je ale zlá, a tak v zápalu boje o každý gram emisí CO2 Mitsubishi nabízí Eclipse Cross pouze jako plug-in hybrid. Jak už bylo ale zmíněno, jde o žhavou novinku, která u nás v testu na rozdíl od konvenčních verzí ještě nebyla. I my jsme tak na začátku byli plní očekávání. Jak zaboduje netradiční japonské řešení, obhájí si svou cenu a jak na tom bude s užitnou hodnotou? To a mnohem více se dozvíte právě dnes.

 

První dojem nejen z modernizované verze

Na první pohled si u námi testovaného Eclipse Cross můžete všimnout krásné červené metalízy, které u Mitsubishi říkají Diamond Red. Vůz máme v „základní“ výbavě Intense+, která obsahuje téměř vše, co k dnešnímu životu v autě člověk potřebujete. Ve zkratce mohu vypsat: LED denní svícení, vyhřívaní sedadel i volantu, automatickou klimatizaci, bezklíčové odemykání a startování, zadní kameru a plnou nálož asistenčních systémů. Na první pohled je ještě zřetelné zvětšení vozu. Opravdu je Eclipse Cross po faceliftu delší o cca 14 cm, kdy jde o 10 cm pro zadní převis a 4 cm na přední. Díky tomu se trochu zvětšil i zavazadlový prostor, a to konkrétně na 471 l. Prodloužená karoserie upravená podle designové koncepce ‚Daring Grace‘ zaujme přepracovanou přední i zadní partií s elegantním a vytříbeným vzhledem, stejně tak jako vylepšenou dynamikou SUV při pohledu zpředu i zezadu. A co je zezadu také hodně důležité – změnil se tvar zadních dveří, kdy už zadní okno není rozdělené, a tak Eclipse nabídne i lepší výhled vzad. Pro Eclipse Cross charakteristická zadní světla s trojrozměrným efektem jsou nyní o něco výše, a tudíž i nápadnější a zároveň viditelnější z větší dálky. Design přídě završuje modernizované uspořádání světel s ostřejším sportovním vzhledem. Charakter SUV potvrzují ochranné kryty pod předním i zadním nárazníkem. Vyzdvihnout musím alespoň sám za sebe až dodávkově velká zpětná zrcátka. Úplně radost se do nich koukat.

 

především funkční interiér s několika drobnými změnami

Právě tady si dovolím opět krátké poohlédnutí k roku 1999, kdy mi interiér Mitsubishi Galant přišel naprosto úžasný a snový. Teď je ovšem konec roku 2021 a už to taková bomba není. Interiér Eclipse Cross není vůbec ošklivý nebo nefunkční, ale je řekněme typicky Japonský. Volant nenadchne ani neurazí, sedadla jsou příjemná, ale ne špičková, a jakožto dekor nechybí ani „plastový karbon.“ Zpět k věci: moc nerozumím tomu. proč se Japonci ještě nenaučili ovládat palubní počítač třeba na volantu, ale stále si prosazují kolíček u kapličky. Naopak některá další opravdová tlačítka ocenit musím, vše se totiž nemusí ovládat pomocí dotykové obrazovky. Ne, že by tu žádná nebyla, vprostřed najdeme 8“ dotykový displej audiosystému, který je skvěle čitelný, grafiku má pěknou, ovládání funkční, a hlavně má rychlé reakce na dotyk. Poslední věc k interiéru a dostaneme se k technice vozu. Je velká škoda, že nový Eclipse Cross přisel o posuvnou zadní lavici. Jde hlavně o to, že i přes nárůst objemu zavazadlového prostoru nejde o vyloženě přebytek litrů, navíc musíte počítat s tím, že pořád s sebou vozíte nabíjecí kabely.

 

Technika Eclipse Cross Phev

Začalo to před deseti lety s Mitsubishi Outlander, tehdy prvním opravdovým plug-in hybridem od Mitsubishi. Dnes se ovšem díky potřebě snižovat emise dávají tyto systémy i do čím dál menších vozů. Hybridní ústrojí vozu čítá celkem 3 motory – v Atkinsonově cyklu pracující atmosféricky plněný zážehový čtyřválec 2,4 litru a k tomu dva elektromotory. Ty jsou osazeny na přední a zadní nápravě. Co se týče výkonu, papírově se může zdát, že to není žádná sláva, ale svezení vás z této mylné představy vyvede. V číslech to tedy je 2,4 L benzín 72 kW a 193 Nm, přední elektromotor 60 kW a zadní 70 kW, maximální systémový výkon pak činí 138 kW. To je mimochodem o 17 kW a 18 Nm méně než ve zmiňovaném Outlenderu. Elektromotory čerpají energii z pod podlahou ukrytého akumulátoru s maximální kapacitou 13,8 kWh. Díky tomuto řešení se nachází poměrně nízko těžiště vozu a rozdělení váhy na nápravy je téměř ideální, tedy v poměru 55 % na přední a 45 % na zadní nápravu. S vozem můžete jezdit většinu času čistě na baterii – čistě elektrický režim. Dojezd na jedno nabití se pak pohybuje mezi 50 a 60 km, kdy opravdu není problém dojet do práce a zpět a nabíjet vždy přes noc. Musíte ovšem počítat s tím, že v tomto režimu si nezatopíte a trochu nelogicky je nutné oželet i tempomat, který je jinak do města naprosto ideálním partnerem. „Doplňkem“ jsou dva hybridní režimy – hybridní sériový, kdy benzínový agregát slouží jako dobíjení akumulátoru a poslední – hybridní paralelní, kdy zejména při vyšších rychlostech se benzínový motor připojí k předním kolům a pohání je napřímo. V tomto režimu může i dobíjet baterie, ty ovšem bude využívat pouze zadní elektromotor.

 

Startujeme a hodnotíme jízdní dojmy

Startujeme a vyrážíme vstříc novým zážitkům. Start, jak už jsme zvyklí, nelze vůbec pocítit, jako by se nic nedělo. Po sešlápnutí plynu se naprosto plynule rozjíždíme. Není slyšet vůbec nic, jenom slabé bzučení. První dojem je perfektní, cítím krásně tuhý podvozek, nízké těžiště díky bateriím, a i na typických „českých“ silnicích auto filtruje nerovnosti. Jízda přes různé výmoly nebo zpomalovací prahy je jak na obláčku. To se opravdu povedlo. Po většinu cesty se ani spalovací motor nezapne. Když už na něj dojde, přeci jen je trochu slyšet, ale není to nic, co by vás snad jenom trochu rušilo z klidné jízdy. Elektřinu můžete také rekuperovat. Síla rekuperace lze nastavit v 6 stupních tedy od B0 po B5, kdy v režimu B0 v podstatě plachtíme a v B5 se vůz dá ovládat pouze jedním, a to plynovým pedálem. Jakmile na něj přestanete šlapat, Eclipse výrazně brzdí. Tyto stupně ovládáme pomocí páček pod volantem v podobné logice jako u přeřazování automatické převodovky u jiných vozů. Páčky jsou velmi příjemné na dotek, poctivě hliníkové, žádný plast. Vše krásně funguje přesně do doby, než klesne kapacita baterie pod 30 %, nebo dokud nepřekročíte rychlost 135 km/h. V tomto případě se rozběhne benzínový motor, jenž pohání přední kola a stále dobíjí baterie. Zde je znát pouze 72 kW čtyřválcového motoru, který má přeci jenom s téměř dvoutunovým vozem trochu problémy. Po zastavení a připojení vozu na rychlonabíječku, které naštěstí jsou již dnes standardem u každého většího nákupního areálu, můžete Eclipse nabít na 80 % zhruba za 25 minut. To je mimochodem velká přednost řešení Mitsubishi. Jediný, kdo u plug-in hybridu nabízí rychlonabíjení typu DC, je snad Mercedes-Benz, a to jsme o jednu až dvě třídy jinde. Snad jen škoda, že se Mitsubishi stále spoléhá na v Evropě dnes už postupně opouštěný konektor CHAdeMO. Po Praze se pak dá za pomocí častého dobíjení jezdit se spotřebou 17-19 kWh na 100 km a za 0 l benzínu. Pokud ovšem nebudete nabíjet a spolehnete se na vyrábění elektřiny spalovacím motorem, můžete počítat se spotřebou i 10 l na 100 km, a to úplně pozitivně hodnotit nejde. Má spotřeba byla někde kolem 14 kWh/100 km a 3 l benzínu na 100 km, což už určitý smysl dává. Zkrátka a jednoduše v tomto případě platí zcela na 100 %, že čím více dobíjíte, tím zajímavější (ekonomičtější a ekologičtější) provoz Eclipse je. Škoda jen, že to dálniční tempo (předpisových 130 km/h) není žádnou hitparádou, uměl bych si představit o trochu vyšší (akustický) komfort a nižší spotřebu. To je ale zapříčiněno primárně tím, že elektřina už v takových chvílích příliš pomoct nedokáže. Jako vhodné prostředí pro Eclipse tak vidím primárně město a jeho okolí, občasné výlety po dálnici samozřejmě zvládne. Pro více takových cest třeba i s vyšší vzdáleností do cíle by přeci jen byla stále lepší volbou standardní benzínová jednotka, která ale v rámci modernizace z nabídky zcela zmizela.

 

zhodnocení – není pro každého, příznivce si ale určitě najde

Eclipse Cross PHEV má ještě řekněme jednu finesu a to, že samotný vůz můžete využít jako elektrocentrálu. Dokáže tedy pomocí systému „vehicle to home“ elektřinu nespotřebovávat, ale dodávat. Pokud je vůz plně nabit a natankován, dokáže dodávat elektřinu do běžné domácnosti celých 10 dní. Další zajímavostí je, že na palubě samotného vozu je i klasická zásuvka. Řeknete: „No a?“ Touto zásuvkou ale můžete provozovat spotřebiče na 230 V s max výkonem 1500 W, a to už vám moc aut neposkytne. Když to všechno vezmu jako celek, připočtu cenu, která v této naší konfiguraci činí bratru 950 tisíc Kč, tak mi nabídka od Mitsubishi nezní vůbec špatně. Hlavně přihlédnu-li k takové věci, jako je prakticky nesmrtelný, trochu utlumený benzínový čtyřválec o objemu 2,4 litru, výkonný a do města velmi příjemný elektrický systém, pohon 4×4 a k tomu všemu rozumný vnitřní prostor, celé mi to pro určitou cílovou skupinu dává smysl. Škoda jen, že neexistuje standardní benzínová varianta, kterou by mohla zvolit ta část zákazníků, kteří třeba nevyužijí naplno výhod plug-in hybridního ústrojí nebo chce prostě jen ušetřit. Eclipse Cross PHEV každopádně není špatným autem a jak už bylo řečeno, jde o zajímavý, komplexní a z určitého úhlu pohledu relativně výhodný balíček.

 

David Samsa

Sdílet: