Mercedes-Benz C 220 d: je diesel v „céčku“ tou pravou S-Klasse pro mladé?

Mercedes-Benz C 220 d: je diesel v „céčku“ tou pravou S-Klasse pro mladé?

Autor: Petr Jakušev · Fotografie: Jan Novotný

S mnoha Mercedesy jsem se zatím za svůj život setkal především mimo redakci, při jiných pracovních příležitostech a nutno říct, že jsem byl vždy spíš ten, co má rád BMW. S ohledem na můj věk mohu klidně zabrousit do let devadesátých, kde jsem Mercedes vnímal jako takové to „páprdovské“ auto pro doktory, a to především kvůli usedlejšímu designu a zaměření na komfortnější jízdu. Z běžných modelů se mi reálně zalíbila poprvé právě třída C, modelové řady W203. Ta byla z mého pohledu opravdu průlomová, protože mi přišla jako první „aktuální“ Mercedes zaměřena i na mladší zákazníky. Její design byl průlomový a osobně ji považuji za opravdový milník, a to minimálně v mém vnímání vozů značky Mercedes. Od té doby uteklo již přes 20 let a já mám možnost otestovat aktuální generaci s označením W206. Ta má konkrétně v našem případě celkem lidovější konfiguraci s dvoulitrovým dieselovým motorem. Tohle určitě nemá být srovnávací test, ale nevyhnu se ani pár přirovnáním k nedávno testovanému BMW 320d, které mám ještě v živé paměti. Jsou to přeci jen přímí konkurenti, při svém testu jsem se tak různým myšlenkám a porovnávání mezi nimi úplně nedokázal vyhnout. Pojďme tedy na to…

 

Exteriér: menší „Sko“ se vším všudy

Jak už jsem zmínil v úvodu článku, testovaný vůz dorazil v relativně „lidové“ konfiguraci především s ohledem na dvoulitrový naftový motor. Exteriér už tak standardně nepůsobil. Céčko bylo vybaveno linií AMG. Ta ho designově přiostří a sedan tak působí sportovnějším dojmem. Tenhle balíček se projeví i uvnitř vozu a osobně bych si ho vybral i já. Přední část získá sebevědomější výraz díky nepřehlédnutelnému nárazníku a opravdu krásné „mřížce“ chladiče, která se skládá z miniaturních hvězdiček napojených na sebe. Na tohle bych se mohl dívat celý den a tahle maska je pro mě TOP. Boční profil vozu je naprosto vyvážený. Já mám sedany rád a tenhle se jednoduše povedl. Devatenáctky jsou s ohledem na rozměry vozu tak akorát a jemně tvarované prahy vůz opticky přibližují k zemi. Působí stále jako by byl připraven vyrazit. Zadní část vytváří z celého vozu nejklidnější dojem a příjemným detailem jsou dvě koncovky výfuku, nad kterými se táhne chromovaná lišta. Jako celek působí nové C opravdu dobře a vyváženě. Mercedes to jednoduše umí. A tak, jak se mi u jiných automobilek příliš nelíbí designové slití jednotlivých řad, u Mercedesu mě to vysloveně baví. U nové třídy C se podařilo to zmenšení z řady S opravdu parádně, auto tak vypadá dobře a vyváženě z každého úhlu.

 

Interiér: především tady je znát ohromný pokrok

Mercedes byl jednou z prvních automobilek, kde mi kompletní digitální přístrojovka s infotainementem dávaly opravdu smysl. Jejich ovládání bylo intuitivní a dalo s v nich rychle orientovat. A nyní přichází i do řady C nová architektura interiéru, která byla představena právě v nové třídě S. Interiéry Mercedesu patří mezi mnou oblíbené. Přesun infotainmentu z vrchní části palubní desky směrem dolů mi ale společně s otočením na výšku minimálně na fotkách příliš nesedělo. Podobné řešení má třeba Volvo a u neprémiových vozů si umístil infotainment na výšku třeba Renault a nejblíže je řešení Mercedesu, tedy čistě umístěním, nové Subaru Outback. Pokaždé, když jsem se s tím setkal v autě, mi to nedělalo zrovna radost. To ale platí až do chvíle, než jsem „to samé“ vyzkoušel právě zde, v novém Céčku. Díky změně umístění středového displeje mám lepší výhled z vozu směrem dopředu a vpravo, navíc se na tento „tablet“ vejde mnohem víc informací a jeho provedení je jednoduše špičkové. Grafika, sytost, barvy, rychlost i odezva jsou naprosto bez debat. Nadále je možné využívat k různým zobrazením a funkcím dotykové plošky na volantu, kde levá ovládá kapličku přístrojů a pravá právě tento obří displej. Ten je také samozřejmě dotykový, a tak si každý zvolí ten způsob, který mu bude vyhovovat. Já osobně jsem si s novým Mercedes MBUX snažil hlavně popovídat. O tohle už se také pár automobilek pokoušelo, většinou to ale moc funkční nebylo. Mercedes sám představil tento nový systém poprvé u třídy A a od té doby na něm dále pracuje. Z vyzkoušených systémů mi tenhle přijde zdaleka nejlepší a i když to asi není pro každého a pro každou situaci, rychle jsem si zvykl na úpravu teploty ve voze, vyhřívání sedačky a třeba nastavení navigace právě hlasovými pokyny. Tyhle věci fungovaly velmi dobře a myslím, že při delším testu bych si povely nastudoval a byl bych ještě spokojenější. On jich totiž Mercedes umí opravdu hodně, jen je potřeba je znát. Tahle část auta je opravdu velmi vyspělá a nové C se tím opravdu řadí na vrchol své třídy. Tady to vážně funguje jak v menším S, což by mělo zákazníky opravdu potěšit. Schválně jsem začal právě tou technologickou výbavou, protože to je právě to, co asi novou generaci nejvíc odliší z pohledu posádky. Na kvalitní materiály a perfektní zpracování jsme už u Mercedesu zvyklí a budiž poklonou, že mi přijde téměř zbytečné se o tom nějak zásadně rozepisovat. Je to zkrátka Mercedes a to by z mého pohledu mohlo klidně stačit. Jediná maličká výtka by asi směřovala k prostoru ve voze. Pozici jsem si našel rychle a dobrou. Za mnou mnoho místa nebývá, ale v tom úplně problém nevidím. A ano, chápu, je to C – jsem atypický (rozuměj rozměrnější postavy), ale bylo to první auto, ve kterém jsem jel a stále se dotýkal levým ramenem B sloupku. No ale to je asi tak vše. Takže pokud nemáte necelé 2 metry a přes 130 kg, nenajdete v novém C nic, co by vám mělo vadit. Z toho auta prémie přímo sálá.

 

Technika: naftový čtyřválec, bude novému C stačit?

Už přechozí motor s označením 220d vykazoval naprosto vyhovující parametry a nová generace šla ještě o kousek dál. Nyní vám tento turbodiesel nabídne 147 kW a 440 Nm, což jsou opravdu příjemné hodnoty. Ve spojení s tradičně skvěle pracující automatickou převodovkou tu není moc co kritizovat. Naprosto jemný a kultivovaný chod motoru v běžném režimu úspěšně skrývá, že jezdí na naftu. Teprve při větší zátěži se trochu projeví, ale není to nic, co by kazilo náladu za volantem. Dynamika je na velmi dobré úrovni. Pro ilustraci – zrychlení z 0 na 100 km/h zvládne za 7,3 s a to byl ještě nedávno čas hothatchů. Tuhle dynamiku navíc umí nabídnout s průměrnou spotřebou okolo 6 l na 100 km a samozřejmě se dá dostat i pod tuto hranici, a to navíc bez velkého snažení. To jsou parametry, které musí potěšit snad každého zákazníka. Vůz díky převodovce skvěle sladěné s motorem nabízí dostatek síly v legálních rychlostech a v podstatě i za nimi. Cestovní rychlost na dálnici (klidně i lehce za hranou českých rychlostních limitů) je zde velmi příjemným standardem. AMG Linie, která tedy přidává trochu toho rošťáctví do výrazu Céčka, mne trochu nutila zkusit i lehce přitlačit a zjistit, jaký bude dynamičtější jízdní stylu.  Nevyhnul jsem se přitom porovnávání právě s nedávno testovanou trojkou od BMW, její test si můžete přečíst zde. Ta mne totiž bavila právě, když jsem na ni trochu přitlačil. Při denním ježdění mi s ohledem na dvoulitrovou naftu pod kapotou přišla poměrně hodně tuhá. A právě to se s Mercedesem neděje. Ten, i když vypadá tak, jak vypadá, lze pro každodenní provoz považovat za příjemnějšího společníka (rozuměj komfortnějšího). Veškeré nerovnosti se snaží vymazat a u většiny z nich se mu to daří. Když na něj potom trochu přitlačím, čekal bych, že mu to nebude po chuti, ale opak je pravdou. Nové C se nechá vést plynule a přesně. Díky čistě zadnímu náhonu si užívám přesuny hmotnosti při průjezdu zatáčkami a na výjezdech nechám promlouvat motor. I v tomhle „sportovnějším“ režimu C neztrácí vůbec nic ze své jistoty. Jen u toho není tak „tvrdé“ jako trojka a jen jsem se utvrdil v tom, že to není potřeba. Možná by se to projevilo, kdybych je obě tlačil na úplnou hranu, jenže to by bylo naprosto zbytečné, protože to jsou silniční auta určená k běžnému ježdění. A Mercedes tuhle disciplínu zvládá bez ztráty kytičky. Jeho podvozek je prostě „Mercedes“. Nabízí velkou jistotu a nebere si za to žádné pohodlí. Nové C mě po dynamické i klasické jízdní stránce opravdu oslovilo a i když má u takového auta člověk poměrně vysoká očekávání, současná generace je naplní.

 

Závěr: je to tedy malé eSko?

Je to docela odvážné tvrzení, ale myslím se, že se „to“ Mercedesu opravdu povedlo. eSko přišlo s novým designovým jazykem exteriéru a interiéru jako první. Jde přeci o vlajkovou loď, takže se není čemu divit. Přesun technologií do menších modelů je taktéž logickým postupem, ale většinou se to pak povede tak nějak na půl. Tady to ale neplatí. Nové C je naprosto vyspělým vozem, který si může nakonfigurovat i zákazník doposud jezdící ve vyšších řadách značky, který ale prostě nechce velké auto. Nové C ho uspokojí ve všech směrech. Navíc jsem byl na začátku testu opravdu zvědavý na srovnání s novou trojkou, od BMW protože ta se mi hodně líbila a líbí dál. Došel jsem ale k poměrně příjemnému závěru – ačkoliv jde o přímou konkurenci, ve finále jsou oba vozy natolik odlišné, že si zákazník může vybrat opravdu takové auto, které mu sedne a které chce. BMW dělá všechno dobře a s M Sport verzí působí jako ještě sportovněji zaměřené, než třída C. Je tomu tak především díky tvrdšímu podvozku. Mercedes vás bude většinu času o trošku víc hýčkat, jeho palubní systémy bych označil za špičku ve své třídě a i když se budete chtít svézt trochu rychleji, postaví se k tomu čelem. Nové C je skvělé auto a má už tak velmi vysoká očekávání rozhodně naplnilo.

 

Petr Jakušev

Sdílet: