Honda CBR500R: dospělý základ pro pořádnou jízdu!

Honda CBR500R: dospělý základ pro pořádnou jízdu!

Možná jste si toho už všimli. Naši redaktoři jsou prostě každou špatnost. Ne snad, že by se jízda na motorce dala označit za „špatnost“. Při pohledu na letošní Hondu CBR500R kolikrát ale vstávají chlupy i tam, kde byste nečekali, že je vůbec máte. Ne opravdu, tohle už vůbec nevypadá jako první „supersport“ v nabídce značky. Jak už jsem před pár dny byl překvapený u základní stopětadvacítky nejmenovaného konkurenčního výrobce, podobné dojmy přicházejí i zde, i když jsme kubaturou úplně jinde. Zatímco tehdy jsem se věnoval nejvyšší možné specifikaci kategorie řidičáků A1, dneska jsme opět na vrcholu, ale opravdu hodně jiném. 35 kW a poměr výkonu ku hmotnosti 0,18 kW/kg je opět na úplném vrcholu řidičské skupiny, jejíž definice (pro připomenutí) zní takto: s výkonem motoru nejvýše 35 kW a s poměrem výkonu/hmotnosti nejvýše 0,2 kW/kg. Nebojte, ani dneska vás nehodlám přílišně zatěžovat čísly, chtěl jsem jen takto na úvod naznačit, jednak jak dospělá tahle motorka bez pochyb je a také trend, ke kterému se (spíše bohudík) uchyluje dnes většina výrobců – dostat z platných regulií úplné maximum. Nejde ale jen o techniku. Konkrétně námi testované „erko“ zaujme hned od prvního pohledu, o tom ale až za chvíli. Čím vším mě překvapila, jak rychlá doopravdy je a dokáže být také pohodlná na delší čas strávený za řídítky? To vše mě dnes zajímalo…

 

První dojem: jedním slovem „wow“

Neřekl bych, že jsem celou zimu (nebo od dob, kdy byla motorka mým jediným strojem v garáži) spal. Zároveň je ale pravdou, že mi vývoj motorek v posledních letech přijde skoro až neuvěřitelný. Jasným důkazem tohoto tvrzení je tak i dnes testovaný stroj. Když jsem jej poprvé spatřil, skoro bych i přemýšlel, zda na ní nezůstanu jen koukat a jízdu tak nějak odsunu někam do ústraní. Nebyl bych to ale vášnivý jezdec, kdybych se spokojil se statikou. Nepředbíhejme ale. Honda v současnosti k modelu nabízí tři barevné kombinace – červenočernou, černočervenou (první barva je převládající) a kombinaci převážně bílé motorky s černými a svítivě žlutými doplňky. Právě poslední jmenovaná je i ta, se kterou jsem měl nedávno tu možnost svého prvního tváří v tvář i já. Nevím, zda se mohu považovat za „úchyla“ do bílé barvy, snad ne. Uznat ale musím, že se mi bílé lakování na autech vždy líbilo. U motorek jde ale dodnes o relativně neobvyklou barvu. Možná i proto se mi dnešní zbarvení tolik líbilo. Přidejme si již zmíněné pestrobarevné doplňky a máme tu kombinaci, kterou prostě jen tak někdo nepřehlídne. A to není skvělé jen z pohledu estetiky a zaujetí všech přihlížejících. Jde také o bezpečnostní hledisko, které je u motorek sakramentsky důležité. Vždy budete raději, pokud vás ostatní účastníci provozu budou vidět dříve, a to třeba i za cenu zkrácení o jednu desetinku vteřiny. Pokud se vrátíme k designu, velmi nápadné jsou žluté proužky na předním i zadním kole. Na jednu stranu jde o decentní zpestření už tak velmi pěkné verze, na druhou stranu pak i o výrazný odlišovací prvek. V našem případě k celkovému dojmu přispívá i bíle lakovaná krytka zadního sedla, která ovšem svou nepraktičností dokáže překvapit nejednoho řidiče (třeba i mě).

 

Usedám: co vše předurčuje sportovní vlastnosti?

Když už jsem se donadíval a dostatečně nabažil designem nového pětikila od Hondy, přišel čas na část, kterou, myslím, nikdo z nás nemá příliš rád. V relativně parném dni, kterých je poslední dobou habaděj, jsem se musel nasoukat do „motorkářského“ a už už jsem se těšil, až ze mě pot bude smývat alespoň trocha toho větru ze seberychlejší jízdy. Narovinu jsem už dávno vyšel z iluze, že bych na takové motorce chtěl jezdit každý (letní) den do práce – ne, že by to motorka neumožňovala, ale právě zcela nutně potřebné motorkářské oblečení zapříčiňuje velmi náročnou proceduru oblíkání a hlavně „uvedení“ sebe samého zpět do kancelářského provozu po sesednutí. Příjemný vítr samozřejmě není všudypřítomný a hlavně není k dispozici hned, neboť já (stejně jako všichni ostatní motorkáři) se musím s novým strojem patřičně sžít. A teď mě vlastně napadá, že naše společné seznamování nebylo vlastně nijak dlouhé. Možná je to i tím, že mi dlouhou dobu stála před barákem motorka nesoucí logo právě této japonské značky na kapotě a třeba je to taky tím, jak „user-friendly“ dnešní stroje opravdu jsou. Přicházím k motorce a startuji, abych jí dovolil krátké zahřátí. Málem bych zapomněl na jednu podstatnou drobnost – u popisu designu jsem vynechal LED hlavní světlomet, který nejen dotváří atmosféru moderního a vzhledově vyvedeného stroje, ale skvěle také funguje. A zase jsme u té bezpečnosti. Právě u ní ještě na chvilku zůstaneme. Na první dojem, kdy se rozjíždím, na mě ani tolik nepůsobí nějaká přemíra výkonu – ano, je ho tu hodně, ale ne tak, abyste zůstali koukat s otevřenou pusou. Největší překvapení přichází před první zatáčkou, jsem totiž velmi (mile) překvapen z brzdného účinku, který zajišťuje především docela velký 320mm přední kotouč. I přesto se stále ještě v prvních kilometrech sžíváme, tedy spíše já si zvykám na hodně slušný základ této motorky, který dovolí řidičovi opravdu mnoho. Možná je to i trochu klišé, nazývat jej „základem“. Mně ale poskytuje přesně takové východisko, které k spolehlivě bezpečné rychlé jízdě potřebuji. K ní se samozřejmě ještě dostaneme…

 

Jízdní vlastnosti: skvělé, ne však příliš rychlé

O číslech už jsem se zmínil, není potřeba je něčím přílišně doplňovat. Napadá mě akorát hmotnost 192 kg, což za mě není asi ani málo ani hodně. I tak je ale na svou kategorii Honda opravdu docela rychlá, a to především do hranice 100 km/h. Právě s tímhle strojem bych si troufl tvrdit, že už většina běžných aut nemá šanci ve zrychlení závodit. Od toho tu ale nejsme. Jak jsem již načal v minulém odstavci, nejen první kilometry, ale i dny byly spíše seznamovací. Nechci samozřejmě říci, že bych se pořádně nesvezl, to samozřejmě ano. Klasická „víkendová“ projížďka přišla na řadu ale opravdu až ke konci týdne. Jako největší přednost vidím skutečnost, že lze současné „základní“ cebro opravdu plnohodnotně zařadit do skupiny supersportů. Možná se budu opakovat, ale nejde jen o rychlost nebo spíše zrychlení. To je sice super, ale není nijak závratné – přes 180 km/h se motorce stejně upřímně moc nechce a mě to vlastně přijde docela fajn – nenutí vás totiž jet až příliš rychle. Kouzelné pak je spíše to, v jaké rychlosti vám umožňuje se vrhat do zatáček. O tom přeci ježdění na motorce je daleko více než o přímém směru. V neposlední řadě je to ale o pocitu, který vám stroj, se kterým jste v danou chvíli v souznění, dává. O pocitu a zpětné vazbě. „Erko“ není a nemělo být vyloženě pohodlné, tomu nasvědčuje i supersportovní, lehce dopředu ležatý posaz, jenž spíše potěší při sportovní jízdě a naopak neumožní vyloženě komfortní dlouhé cestování. A právě takhle má podle mého supersport vypadat.

 

Hodnocení: více než solidní základ za „slušnou“ cenu

To slovo je všudypřítomné – mám na mysli onen pomyslný „základ“. Je hrozná škoda tak nové pětikilo R přezdívat, avšak fakticky jde v nabídce o nejslabší supersportovní stroj od Hondy. A dle mého názoru je to naprosto důstojný „začátek“. Abych nebyl jen pozitivní, i dnes bych se měl zamyslet nad několika negativy. Mohla by to být spotřeba? Ta možná také stojí za zamyšlení – opět není velký rozdíl mezi běžnou a rychlou jízdou, i když pomalu s tímhle stejně jezdit nebudete. Já se nejčastěji pohyboval lehce pod hranicí 4 l/100 km, což asi není ani špatné ani dobré. Napadá mě snad jedna jediná negativní poznámka týkající se dvouválcové charakteristiky motoru – dávkování plynu u posledních Hond mi přijde poněkud necitlivé. Jako by mi motorka říkala, že jej nemám nikdy pouštět, neboť cuknutí přicházející po obnovené touze o zrychlování bývá občas (a zejména ve vyšších otáčkách) poměrně nepříjemné. A dost bylo negativ – žádná další zřejmě neexistují. Abych nezapomněl, za to vše dobré (zlé nikoliv) si Honda v Čechách účtuje 169.900 Kč vč. DPH, a to rozhodně není příliš. Za onu dospělou motorku to není vlastně vůbec moc. Jasně, asi téměř vždy by bylo lepší sáhnout po jinak opravdu skvělé 650, ale to jsme prostě už někde úplně jinde a o kategorii výše. V dané třídě je tak CBR500R skvělou volbou!

 

Jan Novotný

Sdílet:

Zanechat odpověď

Musíte být přihlášen pro vložení komentáře.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..