Ford Edge Vignale: evropská Amerika v podání SUV

Ford Edge Vignale: evropská Amerika v podání SUV

Ten pravý podzim už je téměř za námi a místo barevných lístečků se povalují na zemi spíše kaluže s blátem. Oblékám si holínky, teplejší bundu a beru klíčky od auta. A jaký kousek se do takového počasí hodí? Určitě ne žádné prdítko, ale pořádný vůz s velkým V. A právě onoho velkého medvěda si v dnešním testu rozebereme. Kdo z nás nekouká na americké filmy, kde je k vidění záběr na paničku vezoucí své pozadí ve velkém SUV. Proč mluvíme právě o amerických filmech? Protože jeden takový správný americký příběh mám pro vás přichystaný. Teda, abych byla naprosto přesná, jde o v Evropě dostupný americký příběh. Řeč je o modernizovaném Fordu Edge Vignale, aneb Amerika překopaná pro Evropu. A jak se v takovém autě v našich končinách cítit? Jak se s ním jezdí na evropských silnicích a jak na mne zapůsobil? Všechno se nyní dozvíte…

Na velikosti záleží…

To, že fotky zkreslují, jistě všichni víme. V případě Ford Edge tomu tak bylo dvojnásobně. Při pohledu do google jsem si řekla: prostě SUV. Avšak ve chvíli, kdy jsem stála u Kauflandu a kolega vyjel zpoza zatáčky tímto obrem, mohu jasně říci: wau. K mé maličkosti přijížděla neporazitelná obří majestátnost. Na první pohled je zřejmé, že nekoukáme na typické auto, které vídáme na našich silnicích. Nepřehlédnutelná byla i 20“ kola z lehkých slitin s prémiovou povrchovou úpravou v provedení leštěného hliníku, která byla tak paprskovité, že i slunce by se mohlo stydět. S moderní dobou samozřejmě přichází i nové adaptivní LED matrix světlomety, které, jak uvádí oficiální text, nemají oslňovat dálkovými světly. Realita tomu ale občas neodpovídala. Design nezanedbal ani matné chromované lišty a mřížku chladiče též s matnou chromovanou linií okolo. Tmavý metalický lak dodal spolu s tónovanými skly trochu té nebezpečnosti a spolu se všemi detaily působí Ford Edge jako dokonalý tank.

 

Luxus kam oko dohlédne

Co dotyčného neuchvátí zvenčí auta, interiér doplní. Již při příjezdu Edge jsem předními okny viděla prosvětlený a prostorný interiér. Nic se nezměnilo ani při prvotním otevření dveří, ba naopak. Šlo o jedno z mála aut, jehož vnitřní design mi vykouzlil úsměv na tváři – křivky lahodící mému oku a snad každému oku ženy jsou zde na každém centimetru. Šestiúhelníkový design světle prošívaných kožených sedadel včetně palubní desky, středové konzole a loketní opěrky jsou na oko i na dotek velmi příjemné. Při usazení do lóže řidiče jsem byla velmi překvapena prostorem, který nabízí. Ovšem na druhou stranu i pro prcky, jako jsem já, se dá skvěle nastavit tak, aby byl komfortní výhled, aniž bych musela mít sedačku nadoraz nahoře a vepředu. Edge je napěchovaný všemi různými technologiemi, ať je to dotykový displej s hlasovým ovládáním, detekce chodců a vozidel až po nádherné ambientní osvětlení, ve kterém si při noční jízdě připadám jak královna. V kombinaci s panoramatickou střechou je tento tank stvořený pro pozorování noční oblohy. Veškeré funkce, které by se nedaly ovládat na multifunkčním volantu, jenž má na můj vkus více tlačítek, než je třeba, jsou na dosah ruky, a tak není zapotřebí se při jízdě jakkoliv naklánět. Pro mne jako řidiče různých typu vozů bylo celkem překvapením účel kolečka ve středovém panelu, který není jako u většiny aut na ovládání multimédií, nýbrž jako řadící „páka“. Chvíli jsem si na toto ovládání zvykala, a tak se mi nesčetněkrát stalo, že jsem měla při jízdě nutkání otočit kolečkem pro přepnutí stanice rádia. To by pro mě bylo velkým překvapením, kdyby jsem si za jízdy přeřadila z D na N, které je hned vedle. Co se týče prostoru v autě, nemám jedinou výtku. Na sedadla se vejde půlka fotbalového mužstva a velikost kufru mohu jen komentovat tím, že když jsem si do něj sedla v tureckém posedu a zavřela jej, nemusela jsem ani trochu krčit hlavu, prostě ideální komfort. I tak by ale vzhledem k vnějším rozměrům mohl být kufr o něco hlubší a delší – v celkovém objemu to s přímými konkurenty prohrává.

Vytáhněte kotvy, vyplouváme

Nyní se přesuneme k samotným jízdním vlastnostem Edge, které už nejsou tak závratně magické. V námi testované verzi jsme měli tu čest s osmistupňovou automatickou převodovkou, kterou doplňoval dieselový motor 2.0 EcoBlue s 238 koňmi. Na tak těžkou obludu to není nijak extrémní výkon, ale přesto bylo auto řekněme dostatečně svižné. První, co mne zarazilo, byla reakce na plyn při větším sešlápnutí, u níž bych si možná stihla vypít lungo. Jestliže jsem nikam nespěchala a stačilo mi jen polechtat plynový pedál, vše bylo víceméně v pořádku, ale jakmile jsem potřebovala vyjet byť jen trochu rychleji (například z křižovatky), musela jsem si s plynem dát menší náskok. Není to ovšem nic, na co by se nedalo zvyknout. Při pohlédnutí na celkový dojem z auta tuto malichernost přehlídneme. Co bych očekávala od velkého a luxusního SUV, je hlavně pohodlný podvozek, který se mi zde také moc nezamlouval. Čekala bych jízdu jako plavbu lodí, ale místo toho jsem měla občas horskou dráhu a centrifugu. Co musím naopak pochválit mimo podvozek, je samotná jízda. S volantem se příjemně točí, reakce je okamžitá a tudíž jet do zatáčky je slastí. Cítila jsem se opravdu v bezpečí a bez nějakého očekávání, že by auto mělo udělat něco jiného, než od něj očekávám. Při parkování jsem si se všemi těmi kamerami připadala, jako kdyby mne hlídal dron a sám za mně parkoval. Naprostá spokojenost. Nutno podotknout, že vzhledem k typicky americkému delšímu převisu na přední nápravě (a delší kapotě) jsou kamery vyloženě potřeba – výhled a následný odhad vzdálenosti není úplně ideální. Je tu ale jedna vlastnost, o které jsem se už zmínila a slíbila ji více rozebrat. Jde o LED matrix přední světlomety. Měla jsem možnost je otestovat jednak jako řidič samotného Edge, ale také jako řidič vozidla, co jede před tímto autem. Z pohledu vlastníka Fordu také nemohu nic vytknout, je naprosto neuvěřitelné pozorovat, jak se světlomety vyhýbají ostatním autům a jak tento systém vlastně skvěle funguje. Automatická dálková světla jsem tedy vůbec nemusela vypínat, protože při jakémkoliv střetnutí s jiným vozidlem kmitala na stranu, aby nikoho nerušila. Naprosto dokonalé, myslela jsem si, dokud jsem nesedla do auta a nejela před samotným Fordem. Při jízdě na rovince nebyl žádný problém, dokonce ani když naproti projíždělo auto, a to až na jedno malé zablesknutí ve zpětném zrcátku. Kámen úrazu bylo ale zatáčení, jakmile padla zatáčka a Edge zpozoroval auto před sebou, samou snahou se LED světlomety snažily autu vyhnout a z pozice řidiče tomu vše také nasvědčoval. Ovšem při pohledu do zpětného zrcátka by vám v té chvíli tyto světlomety vypálily zornice, protože neví, kam uhnout. Pro ostatní řidiče tedy tak neoslnitelné nejsou.

 

Velké auto s velkou cenou

V každém případě jsem si test nového Fordu Edge opravdu užila, neboť je to pořád americké auto a něco jiného, než vídáme obvykle na českých silnicích. Rozhodně tak oproti dnes již zaběhlým evropským konkurentům má své kouzlo a také co nabídnout. Až na pár drobností a vypálené zorničky bych rozhodně toto auto chtěla, i když mnozí z nás mají předsudky vůči značce Ford. Myslím si, že je tohle úplně jiný kalibr a může se rovnat s prémiovými značkami. Exteriérově i interiérově je auto téměř bez chyb. Při takovémto luxusu a s prémiovým audiosystémem B&O nemůžeme být překvapeni cenou. I když já do jisté míry vlastně překvapena byla. Cena námi testovaného vozu ve standartní výbavě totiž činí 1 249 900 Kč, a to zde nezmiňuji příplatkovou výbavu, kdy například za panoramatickou střechu si připlatíte 31 tisíc. Nadšení s cenou trochu opadlo, ale i přesto si myslím, že je tohle zatím nejlepší vůz od Fordu, který jsem kdy řídila…

 

Lucka Přádová

Sdílet:

Zanechat odpověď

Musíte být přihlášen pro vložení komentáře.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..