BMW 525d: k dokonalosti nemá daleko 

Když se v dnešní době řekne BMW, asi není moc prostoru pro diskuzi nad jeho technickými kvalitami. Beze sporu se totiž jedná o značku, která je na špičce nejen obyčejného automobilového světa, ale i luxusních značek. Nepředbíhejme teď ale, jednotlivé kvality si představíme později. Tentokrát se k nám tedy dostal tradiční zástupce vyšší střední třídy, BMW řady 5. Označení 25d až donedávna představovalo lehce „poddimenzovaný“ jinak většinou naprosto bezproblémový a sametově chodící šestiválcový turbodiesel o objemu 3 litry. Změna přišla teprve nedávno. Je obecně známo, že BMW zažívá v dnešní době poměrně masivní motorovou ofenzívu. Není tedy divu, že pod naší kapotou se skrývá dvojitě přeplňovaný dieselový dvoulitr o úctyhodném výkonu 160kw. Jak si poradí „jen“ dvoulitrový diesel s hmotností 1840kg, pohonem všech kol a automatickou převodovkou?

 

Vzhled: okoukaný, ale stále atraktivní 

BMW řady pět je v současné generaci na trhu již od roku 2010. Po šesti letech mu samozřejmě jeho stáří upřít nemůžeme, ale na druhou stranu komu by připadal design současné pětky neatraktivní? Vlastně téměř z každého detailu je poznat náznak německé kvality a preciznosti. Během svého automobilového života auto neprošlo žádnými zásadními změnami. Pro letošní modelový rok jsou tak charakteristické nové optiky předních i zadních světlometů. Přední dostaly kompletní LED Matrix technologii, o jejíž funkčnosti až později. Zadní dostali jen lehce pozměněnou grafiku, a to v podobě protáhlého LED blinkru. BMW vždy hraje jako celek. Ani na designu nenajdeme žádné výrazné „excesy“. Paradoxní je snad i vzhled auta v kombinaci se stříbrnou barvou, která je většinou znakem nevýrazných a v davu zapadajících aut. Existují však i takové stříbrné vozy, které jako „šedé myši“ vůbec nejsou. Je to přesně případ naší pětky, která v kombinaci s M paketem, 18“ koly z lehkých slitin „M“ a stříbrnou barvou rozhodně není autem zcela obyčejným. Ano, samozřejmě nezáří tak jako Mko v modré závodní metalíze, ale naopak se jedná o takovou nenápadnou eleganci kombinovanou s lehkým náznakem sportovnosti. Troufám si říci, že takové cílení má poslední dobou stále větší skupina zákazníků, takže to vypadá na trefu do černého.

 

Technika: stále na výsluní  

Myslím, že přední příčky mezi výrobci aut se už dávno neobsazují podle jednotlivých funkcí, které jejich vozy umí nabídnout. Samozřejmě, že konkurenti BMW řady 5 dneska umí nabídnout lepší „vychytávky“. Ať už je to tak či onak, vždy je to otázkou jednoho, dvou nebo maximálně tří modelových roků, kdy už protikandidáti v jedné třídě nabízejí shodné prvky. Když se na situaci podíváme s nadhledem, tak musíme vidět, že s jednou novinkou přijde tenhle výrobce a s druhou zas jiný. Tímto směrem „nejnabušenější“ je v současnou chvíli zřejmě nový Mercedes-Benz E. Ten nabídne technologie, nad kterými žasneme i my. Kdo si ale vybírá auto jen podle těch nejdražších a nejlepších technologií, jež zvolí do své budoucí manažerské limuzíny? Řekl bych, že nejvíce rozhodují osobní sympatie a pocity. Převelkou roli samozřejmě hraje i kvalita a technika, kterou si nevolíme jako příplatkový prvek. Na mysli mám hlavně hnací ústrojí a obecně všechny části auta pro každodenní používání. Úlohou motoristického redaktora samozřejmě není usuzovat, která fabrika má technologicky navrch a která naopak zaostává. Obecně ale v poslední době platí, že BMW je na technologickém výsluní, a to hlavně díky motorové ofenzívě. Vlastně nejde jen o motor, ale spíš o fungování auta jako celku. Alespoň v našem případě, i když věřím, že i ve většině ostatních, byl naprosto dokonale zvolen motor ve spojení s osmistupňovou automatickou převodovkou a pohonem všech čtyř kol xDrive. Výsledkem byla mimo jiné dlouhodobá průměrná spotřeba 6,7l/100km. Vážně byste čekali u auta vyšší střední třídy s výkonem 220 koní, automatickou převodovkou a pohonem všech kol spotřebu srovnatelnou s dvoulitrovou Octavií? Spotřeba samozřejmě není vším. Je to při nejmenším ukazatel fungujícího spojení celého hnacího ústrojí. Od podobného auta čekáte určitě i úctyhodný výkon a zde se na chvilku zastavím. Zpočátku jsem totiž za volantem 525d měl opravdu pocit podobný jako u dieselového RS z Boleslavy, mluvím tedy samozřejmě pouze o motoru. V nižších otáčkách sice pociťuji dostatek síly a zátahu, spotřeba sice je překvapivě nízká, ale nějak mi tu chybí ta skvělá dynamika. Až později si vzpomínám na přepínač jízdních režimů, z nichž jsem se kdysi nejvíce rozplýval nad „SPORT+“. Ten by ale v běžné 525d ztrácel smysl a tak nám tu inženýři z Mnichova zanechali „jen“ režim SPORT. Stejně mě čeká opravdu příjemné překvapení ve chvíli, kdy jej zvolím. Rozdíl oproti režimu Comfort je obrovský a o režimu „ECO-PRO“ už ani nemluvě. O úsporné jízdě respektive nízkých nárocích na palivo jsme si už řekli. Ve sportovním módu systému jízdní dynamiky už věříte 220 koním schovaným pod kapotou, kteří ze sebe vydají až 450Nm. Málem bych zapomněl na podvozek. Zas tak zásadní vliv na jeho charakteristiku ani tolik nemá nastavení jízdních režimů. Důležité je celkové nastavení a kvalita odpružení. Auto je zcela komfortní a v případě potřeb závodníka ani nechápete, jak to to auto dělá. Věřím tomu, že sportovněji laděná dieselové Octavie RS nebo Golf GTD by vám neujeli ani na rovince ani v zatáčkách. Promiňte mi toto srovnání. Chtěl jsem jen poukázat na skvělé chování bez mála dvoutunové manažerské limuzíny v porovnání se sportovněji laděnými menšími vozy.

 

Interiér: komfort kam se podíváš 

Pojďme se na chvilku uvolnit od techniky do prostoru, který zřejmě zajímá většinu uživatelů snad nejvíce. První naší zastávkou musí jednoznačně být místo řidičovo. Zatímco ve vyšší řadě – 7 bude už majitel povětšinou sedět na zadních sedadlech, tak u pětky ještě většina majitelů řídí sama. Prvkem, který mě ohromil v autě asi nejvíce, byla sedadla. Vy jako naši čtenáři už víte, že si na sezení v autě dosti potrpím. Vždy jsem chválil ergonomická sedadla Opelu, která mají certifikaci AGR. Paradoxně toto ocenění má v automobilovém světě už jen Mercedes-Benz, VW Golf VII. a Hyundai Genesis. AGR je ale něco, co BMW zřejmě nepotřebuje, protože v naší pětce byla bez pochyby ta nejlepší sedadla, v jakých jsem kdy seděl. Nemluvím teď jen o elektrickém nastavení snad všeho, co sedačky umí, ale o rozsahu tohoto nastavení. Bederní opěrka přifukovatelná a nastavitelná ve dvou směrech, prodloužitelný podsedák, vysouvatelná a polohovatelná hlavová opěrka se samostatnou boční opěrou a dokonce nastavení bočního vedení sedadel jsou prvky, které vás doslova uchvátí. Kvalita čalounění, hnědé kůže, je opět na skvělé úrovni. Kvalitou oplývá i systém iDrive s klasickým bavoráckým ovladačem na středové konzoli. Zde mám jednu malou výtku, kterou jsem vlastně měl i u konkurenčního systému MMI od Audi. Na začátku nového tisíciletí byly tyto systémy hodně v módě, ale dnes je situace poněkud jiná. In jsou naopak dotykové displeje, které zřejmě vzhledem k přítomnosti luxusně vzhlížejících ovládacích prvků z minulého desetiletí nemají u prémiových automobilek co dělat. Poslední zastávkou v bodech naší exkurze po BMW 525d bude vnitřní prostor. Samozřejmě nejezdíme v rodinném kombi, takže nemůžeme čekat v zásadě nikterak velký zavazadlový prostor. Ostatně uspokojivě vzhlížejících 520l základního objemu není na třídu žádný zázrak a hlavní problém přijde při balení na dovolenou. Vzhledem k malému vstupu, který je způsoben typem karoserie, toho do auta prostě moc nedáte. Vnitřní prostor je opět uspokojivý. Kdybych měl známkovat, tak je to ode mě za 3-, tedy horší průměr. Vybrat si totiž musíte mezi cestujícími na předních a zadních sedadlech, obojí není možné. Jeden se hold musí vždy lehce uskromnit a známka by se odvíjela hlavně vzhledem k porovnání s konkurencí, ve vyšší střední třídě čekáte dostatek prostoru všemi směry a nikoliv pouze do šířky.

 

BMW řady 5: časem „vymakaný“ manažerský sedan 

K technice BMW asi nejde moc říci. Ta v posledních letech byla, je a zřejmě i nějaký ten pátek bude patřit k těm nejlepším na trhu, o kvalitě ani nemluvě. Cenu náhradních dílů nebo nabízený servis asi řešit nemusíme. Pohodlí na palubě si může odnést až překvapivou jedničku s hvězdičkou. Málem bych zapomněl lehce zmínit LED Matrix technologii v předních světlech, která sice už také nějakou dobu u BMW existuje, ale až před nedávnem zavítala i do pětkové řady. Funguje podobně jako například v nové Astře a nelze ji než doporučit. Jediná nevýhoda je určitá doba zvyku, protože jednotlivé LEDky jsou tak silné, že osvícení některých ukazatelů u silnice vás bude zpočátku nepříjemně oslňovat. Ani bych u takového auta nepotřeboval adaptivní tempomat, noční vidění nebo hlídání jízdních pruhů. Za volantem manažerského sedanu od BMW se vždy budete 100% cítit jako manažer. Je poněkud obtížnější hrát si zároveň i na tatínka dvou dětí a jezdit s ním na delší dovolenou, ale i to se dá a věřte, pořád to bude pohodlné cestování. Záda nebudou bolet ani jednoho člena posádky po cestě klidně několik tisíc kilometrů dlouhé. Za mě tedy jednoznačná pochvala za technologickou dokonalost, a to jak motoricky, tak i různými moderními vychytávkami. Palec nahoru i za design, který kombinuje na jedné straně praktičnost a konzervatismus a na straně druhé sportovnost a eleganci. Zklamáním může být pro některé zákazníky jeho nevýraznost. Pětka se prostě stala symbolem manažerského auta, kterým nějakou dobu i zůstane. I proto se jich na evropských silnicích pohybuje nespočet a spíše s ním zapadnete do davu, než abyste byli něčím výjimeční. Je přesně tím, co manažer hledá. Jinými slovy je to sen jednoho, nedosažitelný cíl druhého a nedoceněný prostředek pro jiného.

 

Jan Novotný