Opel Kadett GSI: svezli jsme se žijící rally legendou!

Opel Kadett GSI: svezli jsme se žijící rally legendou!

Autor: Jan Novotný · Fotografie: Jan Novotný

Když si takhle ráno otevřete svoji mailovou schránku a prodíráte se změtí tiskových zpráv, doufáte, že narazíte i na něco zajímavého. Malinko zbystříte, když mezi jednotlivými zprávami objevíte jednu s vykřičníkem, v jejíž předmětu se pyšní titul jako „pozvánka na speciální testování“. Chvíli s napětím čekáte, co si pro vás automobilka přichystala. Kadett GSI z roku 85 se pak zdá byt jen postarším vozem, kterým se s čerstvými řidičáky vozili i někteří členové naší redakce. Zásadní zlom v očekávání přichází ve chvíli, kdy se dozvíte, že se jedná o tréninkový vůz Seppa Haidera, který s jeho ostrou verzi v roce 88 vyhrál Rally New Zealand. Neváhám ani minutu, ihned zvedám telefon a potvrzuji svou účast směrem k českému zastoupeni automobilky Opel. Potěšením pro nás je mimo jiné i to, že budeme mít k dispozici kromě 30let starého Kadetta i jeho soudobého nástupce. Opel Astra v poslední generaci, která svými úspěchy zatím opravdu slušně reprezentuje žijící legendu, se díky nám bude moci vystavit přímému srovnání svému předchůdci.

 

Usednutí za volant: opravdu je ze mě závodník!

Usedám do kokpitu a úplně zapomínám, že sedím v autě tak starém. Už samotný nástup je náročný, nesmíme zapomenout na povinný rallyový rám, závodní sedačky a čtyřbodové bezpečností pásy. Než jsem plně připraven k odjezdu, trvá mi to zhruba pět minut. Sedačku mám sice nastavenu na nejbližší vzdálenost k pedálům, nicméně i tak je pro mě spojka vcelku daleko, jak to? Sedíme přeci v rallyovém autě! I na posez v autě, i na zcela odlišné ovládání si musíte zvyknout. Nejde jen o citlivější a tužší spojku, ale zapomenout nesmíme ani na absenci posilovače. Ano, před třiceti lety opravdu ještě nebyla auta vybavena posilovači řízení. To je zároveň i jedna z nejdůležitějších charakteristik našeho Kadetta. Přiznám se, že já už patřím do generace, která vyrostla na autech, jejichž základní výbava posilovač řízení vždy čítala. Je to určitě obrovský rozdíl. Zatímco při parkování nebo manévrech v nižších rychlostech vás jeho absence bude štvát, ve vyšších rychlostech poznáte teprve schopnosti své i vašeho auta. Svůj pocit za volantem bych popsal asi takto: „Není žádný jiný způsob, jak řídit s citlivosti každého milimetrového pohybu volantem, než usednout do auta bez posilovače řízení.“. Někteří mohou namítat, že díky posilovači jsou dnes auta daleko citlivější. To možná jsou, kolikrát ale až příliš, a proto si nikdy nemůžete být na 100% jistí, co s autem udělá milimetrový pohyb s volantem. Třeba nic a třeba hodně. U starého auta to chtělo hodně úsilí, vždy je potřeba točit a šlapat na brzdu více, ale komu to vadí, když odezvou je jízda přesná jak pravítko od Koh-i-noru?

 

Jízda: 115 koní, komu není dost.?

Kdybych někomu v dnešní době nabídl k testování jakýkoliv 115ti koňový vůz, asi by alespoň lehce ofrňoval nos. Troufnu si ale říci, že v osmdesátých letech byl mezi novináři Kadett GSI hodně oceňovaným vozem. Dokonce bych si dovolil tvrdit, že ani poměrně zajímavá Astra OPC s výkonem 2,5x vyšším nebyla v době vyjetí z fabriky tak horkým zbožím. Prvním rozdílem jsou tedy běžné výkony aut nyní a tehdy. Zatímco v dnešní době už vaše 220ti koňová Octavia úplně jako závodní auto brána úplně nebude, tehdy jste se 115 koni byli opravdovými závodníky. Druhý rozdíl je pak ve hmotnosti. Dnešním nástupcem Kadettu GSI, který vážil zhruba 800kg, je již zmíněná Astra OPC, jejíž dlouze kritizovaná hmotnost se pohybuje na hranici 1,5 tuny. Kdybychom tedy přepočetli výkon v poměru k hmotnosti, o tolik rychlejší by dnešní auta být nemohla. To je samozřejmě pravda jen z části. Když jsme vedle sebe postavili novou Astru s přeplňovanou čtrnáctistovkou a výkonem 150koni a Kadetta GSI nemůžeme říci, že by mezi nimi byl na rovince nějaký zásadní rozdíl, i když díky přeplňování a pár koníkům navíc je přeci jen nová Astra svižnější. Ten větší přichází až v zatáčkách, kde boduje Kadett. Astra, i přestože mezigeneračně zhubla necelých 200kg, je pořád velmi moderní vůz nabytý nespočtem technologií, a tak doplácí na hmotnostní nevýhodu ve výši zhruba 400kg. Rozdíl je i v náhonech. Oba vozy jsou na svou dobu tradiční, Astra je čistou předokolkou, Kadett naopak poctivou zadokolkou. Nebýt na Kadettu poměrně slabých brzd, tak snad řeknu, že si bez váhání zvolím 30 let staré auto bez klimatizace, autorádia, posilovače řízení či mých milovaných ortopedických sedaček. Ba ne, Kadett je raritou, o to víc, když se jedná o kus, kterým se pár desítek let přede mnou proháněl opravdový pan řidič a můj kus má najeto jen symbolických 17 tisíc kilometrů. Každopádně svezení je to skvostné. Když si chvilku představíte sebe jako Seppa Haidera, máte pocit, že už vás nic nepředjede. Pak ale zvolníte a řeknete si, co bych se já, legenda, honil s dnešními řidiči, jejichž technika je skvěle „blbuvzdorná“, výkony přehnané a za závodníka se může považovat každý, kdo má vůz silnější než služební Octavii 1.6 TDI (bez urážky). V takovém případě si začnete užívat ladnou jízdu a představujete si, jak právě v tomhle autě odjížděla tehdy jedna z nejlepších posádek na světě své tréninky a psala si svůj „roadbook“. Levá pět, váže pravá tři, horizont full, brzda, brzda, pravá čtyři táhne. Tak jen bacha, abyste nebyli moc přemotivovaní. O závodění už tahle legenda dávno není.

 

Legenda, která žije a žít bude.

Opel Kadett je pro mě opravdu srdcovou záležitosti. Já osobně si pamatuji rok 2011, kdy s tímto autem vyhrál Miroslav Janota Evropské mistrovství historických vozů v Rally. Jeho historie však sahá daleko dál než jen posledních pár let, kdy svět Rally vnímám i já. Jedním z příkladů je právě vítězství Seppa Haidera na Rally New Zealand. V průběhu našeho zhruba půldenního cestování jsem se podivoval třeba i nad teploměrem, protože i v pro nás naprosto zdrcujících teplotách na palubě jel Kadett pořád stejně v klidu a ručička teploměru se ani nehnula. Svým způsobem mě potěšil i palivoměr, který po 250 ujetých km ukazoval lehce přes 3/4. Pokud bych měl tohle auto hodnotit jako sporťáka z osmdesátých let, nedostal by jinou známku než jedničku. Řidičsky se navíc jedná o skvěle komunikativní vůz, který není pro začátečníky. Pomůže vám ale užít si každý metr poctivě projeté klikatice a nemusíte u toho nutně zdolávat časové rekordy na okruzích. Ostatně tohle vám 30 let staré auto stejně nedovolí. A pokud bych měl srovnat Kadetta a jeho novodobého nástupce v podobě poslední generace Astry? Vlastně se to snad ani srovnávat nedá, oba jsou úplně jinde a troufnu si říci, ze jsou oba na svou dobu jedněmi z nejlepších vozů ve své třídě. Nová Astra je neuvěřitelně pohodlné auto, podobné technologie se hledají v dané kategorii jen velmi těžko a titul Evropského auta roku to jen potvrzuje. Na straně Kadetta stojí dlouhá řádka historie, skvělé koncepční řešení celého auta, nízká hmotnost, dobré ovládání a dnes už i do jisté míry výjimečnost. Svezení to každopádně bylo až neuvěřitelné. Očima Rally nadšence a milovníka aut má takový vůz, s jakým jsme dnes strávili odpoledne, nevyčíslitelnou hodnotu.

 

Pavel Novotný

 

Sdílet:

Zanechat odpověď

Musíte být přihlášen pro vložení komentáře.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..