Yamaha XSR 900: tohle retro opravdu chutná!

Yamaha XSR 900: tohle retro opravdu chutná!

Jak už je mým zvykem, dovolím si napsat test na dnešní dobu retro motorky Yamaha XSR 900 tak trochu jinak. Začnu oklikou. Není to tak dávná minulost, co jsem vlastnil dle mého názoru „supersport“ Honda CBR 600 F. Dobře, teď mi řeknete, že to žádný supersport není, ale když tuto motorku máte více jak 10 let, naučíte se s ní jezdit stejně dobře jako kluci, co mají či měli daleko silnější motorky. Byl jsem tedy mile potěšen, když se nám do redakce dostala motorka jako je ta dnešní a já jsem měl možnost se s ní svézt a vyzkoušet si, jak v dnešní době, kdy se s radostí vracíme do minulosti ono „retro“ vlastně vypadá a chutná. Čtu si tedy nejdříve odborné články, co ta „retro motorka“ vlastně znamená a pokládám si otázku, zda je vůbec něco takového pro mě? Budu na ní umět vůbec jezdit? Moje očekávání zní asi takto: není to motorka, která by nevypadala zajímavě a je navíc ve stylu dřívějších motorek, ale bude velmi těžké se na ni udržet, zatočit, projet s ní rychle zatáčky či dokonce to zkusit, jako jsem byl zvyklý a projet zatáčku „na kolínko“. Chystám se tedy začátkem týdne vyzvednout trochu ve srandě a pouze dle mého názoru motorku „pro důchodce“ – ne, omlouvám se, nechci se nikoho dotknout, ale předem jsem si přečetl, proč jsou tyto stroje dnes populární a jedu do Yamahy s velkým očekáváním. Budou naplněna?

 

První dojmy: nuda určitě nebude…

Je krásné počasí a venku je opravdu horko, tak začíná náš příběh. Teploměr v mém vozidle ukazuje 32 stupňů a já si s radostí pouštím klimatizaci, mám uvnitř příjemně, a to mě vede ihned k zamyšlení, jak to zvládnu, když mám na testovaní této motorky své celokožené oblečení, které jsem používal pro jízdu na rychlé motorce. Konečně jsem tu, otvírá se garáž a já s obdivem, respektem a hlavně s velkým očekáváním hledám, která to je motorka. Dle produktových fotografií čekám žluto-černé zbarvení oslavující 60. výročí těchto výjimečných závodních strojů, ale není. Ta moje se pyšní tmavě-modrým zbarvením, možná tak jde o trochu méně výraznou kombinaci s černými doplňky. Odpovídám si na svoji první otázku, jaká to bude motorka – tak trochu retro a pro chlapy, ne pro někoho, kdo se těší na zážitky. Podepisuji zápůjční protokol a technik z Yamahy (pozn. redakce, skvělý a zapálený odborník, který mi vysvětlil, co motorka umí, jak mám přepínat palivové mapy, jak si nastavit trakci a hlavně mě upozornil, že ta motorka umí víc než na první pohled řekne, za což mu děkuji, protože jsem rázem ožil). Přebírám si doklady, klíček a konečně si můj stroj mohu takzvaně osahat. Oblékám se do své kombinézy a začíná mi být horko ,přesto se se zájmem seznamuji s celou motorkou. Retro nebo moderna? Odpovídám rozhodně retro zabalené do moderního kabátu. Na motorce se sedí velmi příjemně, posaz je vysoko, sedím vzpřímeně, což je už první zajímavý postřeh – nebudou mě zřejmě bolet záda, ruce si dávám na široká řidítka. Na levé straně mám kromě ovládání světel, přepínače blinkrů i možnost přepínání trakce (to ale zkusím, až později), na pravé straně je pak pro mě zajímavé tlačítko přepínání palivových map, a to mě zajímá nejvíce, protože rázem ve mně ožívá dravost zkusit si zase pořádně „za to vzít“. Vzpomínám si však na to, že v rámci seznámení s motorku mi bylo doporučeno, že si to mám nejdříve zkusit v rámci nastavení modu B s plnou trakcí a hlavně v rámci dnešní doby, kdy v každé zatáčce potkáte auto, je nutné o jízdě na motorce neustále přemýšlet. Je totiž fajn se svézt, ale vždy je lepší se ve zdraví vrátit domů. Vraťme se k naší testované motorce. Otáčím klíčkem, mačkám startovací tlačítko a poprvé se ozývá vodou chlazený řadový tříválec DOHC. Výkon testovaného stroje je 115 koní při 10 000 ot/min a točivý moment dosahuje 87,5 Nm při 8 500 ot/min, což na stroj o hmotnosti 195 kg není vůbec špatné. Motorka hned poslušně naskakuje a já si uvědomuji, jak má sametový zvuk, ptám se – je to vůbec přirozené nebo si Yamaha něčím pomohla? Otáčím se a vidím, že můj výfuk není sériový. Pro znalce stačí jen jedno slovo – Akrapovič. Wow ještě více se těším na první kilometry a moje původní obavy, že tato motorka bude pro důchodce, velmi rychle mizí.

 

Jízda: všestranná, i tak příjemně rychlá

Je čas vyzkoušet, jak se motorka řídí, co umí, jak se řídí a zda dokáže nabídnout to, na co se nejvíce těším – rychlost, dravost, vzrušení. Zařazuji jedničku, mám nastavený režim B a plnou trakci. Motorka se mi zdá tak trochu líná, ale pamatuji si, že jsem v režimu, se kterým mohu v klidu projet Prahu a směřovat směr Beroun a berounské zatáčky, kam míříme vždy a je jedno, zda autem, na motorce nebo na kole. Prostě to tam dobře známe a já se těším, jak to tam poprvé (společně s XSR) zkusíme. Motorka je klidná, vyvážená, sedím vzpřímeně, nic mě neruší a já se cítím velmi dobře. Velmi rychle si na sebe zvykáme a já říkám: „motorko nezlob se, že jsem ti chtěl říkat „důchodce“. Přepínám do ostřejšího módu A a motorka se mění, už to není kliďas, ale naopak jde velmi rychle za plynem, má daleko ostřejší projev a moje jízda je rychlá, což si uvědomuji pouze pohledem na rychloměr. Cítím se skvěle a zapomínám na to, že jde o koncepčně jinou motorka než o supersport, motorka se na můj povel velmi ochotně skládá do zatáčky a i když je výjezd velmi rychlý, elektronika mi dává pocit bezpečí. Zkusím vypnout trakci a zjistit, jak se bude chovat na výjezdu, pustí mě ještě dál a pustí mě i na zadní kolo? Pocit vzrušení mi říká zkus to, pocit zodpovědnosti mi říká pozor. Vítězí zodpovědnost a já trakci nechám zapnutou a znovu hledám limity. Ty jsou daleko dále než limity moje. Znovu se ujišťuji, že tato motorka drží perfektně stopu, velmi ochotně „řeže“ zatáčky, podvozek je perfektně naladěný, říkám si opět – to není žádný „důchodce“. Zde bych si dovolil říci, že hoši v továrně v době, kdy tuto motorku připravovali, přemýšleli o každodenním využití, i tak je ale prostě podvozkově a motoricky velmi dobrá. Snažím se využívat všechny rychlostní stupně, ale pokud chci být na výjezdu ze začátek rychlý a chci si vychutnat plynule přehazovaní levá/pravá (motorkáři budou vědět), řadím 3, dolu 2 a naopak při výjezdu 2 a nahoru 3 s tím, že jdu do otáček. Motorka skvěle tahá, přesto je klidná a elektronika mě hlídá, přesto je potřeba mít na vědomí, že fyzikální zákony platí vždy a být hodně rychlý není zcela bezpečné, o čemž mě záhy poučila jedna tzv. sežraná zatáčka. Nutno říci, že já jsem byl daleko více vystrašený než mnou testovaný stroj.

 

Závěrem: překvapivě příjemná zkušenost

Motorku jsem měl možnost testovat několik dní a rovnou musím říci, že jsem si to velmi užil. Můj první pocit, když jsem si o této motorce četl a viděl ji na první pohled, řekl jsem: „ty jsi taková šedá motorka (myš) pro starší pány.“ První kilometry mě však velmi rychle vyvedly z omylu a já se ji tímto omlouvám. XSR 900 na první pohled vypadá jako retro, přesto je vybavena moderními prvky, jako jsou možnosti nastavení jízdních režimů, regulovat trakci atd., což někteří motorkáři neocení (např. není možné vypnout trakci zcela, pouze vyndat pojistku, nereálné je také dostat motorku na limit nebo na jízdu po zadním kole). Pro nás normální uživatele motorek, tzv. víkenďáky, to ale vůbec nevadí. Na motorce se sedí skvěle a sedlo je posunuto výš, přesto dosáhnu až na zem, líbí se mi široká řidítka a posaz posunutý směrem dozadu. Ani po delší době, kterou strávíte v sedle, nejste unavení, můžete jet a jet skoro pořád, zastaví vás nutnost natankovat, ale to závisí na zvoleném režimu jízdy a vaší schopnosti využít maximum tohoto stroje. Já jsem jezdil se spotřebou kolem 5 litrů, což je dobrý výsledek. V době, kdy jsem opravdu „tahal“, jsem jezdil za 6,2 litrů, což je opět dle mého názoru dobré. Líbilo se mi, jak konstruktéři vyrobili stroj, který je pro každý den a já jsem v době, kdy byla Jižní spojka zcela ucpaná, s lehkosti proplul touto kolonou. Přesto, když jsem ji vzal na pro nás motorkáře svatyni „Dubské“, jsem mohl jet velmi ostře a zapomněl na pocit, že tento stroj je tzv. naháčem. Prostě se dá jezdit rychle, ale bezpečně, dá se využít naplno možností, které nám tento stroj nabízí. Líbilo se mi, jak je pohodlná a přesto zábavná. Nelíbil se mi akorát všudypřítomný vítr, a za to nemůže tato skvělá Yamaha, ale pouze fakt, že motorka nemá žádný štít, který by vás ochránil proti odporu vzduchu, prostě opět fyzikální zákony hovoří jasně. Při vyšší rychlosti vás tedy nic neochrání. Tato motorka ale přeci není na to, abyste někde soupeřili v rychlosti, nýbrž abyste si ji užili každý den. Úplně nakonec musím uznat, že XSR 900 je skvělá a já jsem byl velmi smutný, když jsem ji vracel. Patří do naší pomyslné garáže a já se budu těšit na možnost se s ní svézt někdy ještě jednou.

 

Pavel Novotný

Sdílet:

Zanechat odpověď

Musíte být přihlášen pro vložení komentáře.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..