The Grand Finale: ETCC v Mostě poprvé a na jedničku!

The Grand Finale: ETCC v Mostě poprvé a na jedničku!

Pokud jste ještě ze „staré motoristické školy“, vzpomenete si jiště na pár let zpátky pořádané závody WTCC (světového šampionátu cestovních vozů) v Brně. Není tomu tak dávno, ale přeci jen právě tehdy patřil do čech kromě motorek další závod světového šampionátu. O návštěvnosti není třeba dlouze diskutovat, o to nejvyšší číslo se z pohledu motoristických nadšenců každoročně přetahují právě motorky v brně a ME v rally ve Zlíně. Pak vás ale zarazím. Můžeme jít totiž daleko dál. Tradice závodních víkendů je tu totiž dlouho. Zpomínáte si třeba na Fiesta Cup nebo Peugeot 306 Cup či ve své první formě i pozdější Octavia Cup. To všechno se u nás jezdilo a nešlo rozhodně o zanedbatelné soutěže. Na start se kolikrát podívalo na dvě či dokonce tři desítky vozů stejné specifikace. A divácká atraktivita? Maximální! Zpět už ale k našemu dnešnímu tématu. Historie jím totiž není. To, že se Mostečtí snaží o obnovu popularity tamějšího okruhu, není žádnou novinkou. Pokud teda samozřejmě nezmiňujeme z našeho pohledu uměle vyvolanou kauzu související s hlukovými normami kolem autodromu. Posledním počinem tohoto roku (mezi závodními víkendy) se v Mostě stal závod nazvaný velmi vyzývavě, ambiciózně a možná i hovořící sám za sebe – The Grand Finale. Nešlo o nic jiného, než o závěrečné závody ETCC (Evropského šampionátu cestovních vozů), ve kterém se mělo rozhodnout o nadcházejícím mistrovi Evropy. A rozhodlo? O tom až v následujících řádcích…

 

Počasí: zima, ta však správného nadšence neodradí

Do Mostu se naše redakce ráda vrací (a speciálně já). Není tak divu, že už ve chvíli, kdy vyšla na svět informace o „grandiózním“ finále ETCC právě v Mostě, bylo o naší účasti rozhodnuto. Víkend to nebyl ani v nejmenším jednoduchý. Však já bych napočítal nejméně 5 významných akcí naplánovaných v průběhu těchto dvou dnů. Novinkou pro vás asi nebude, že naše redakce nejvyšší prioritu udělila Rally Příbram, kde se tým nacházel v sobotu. V neděli pak náš tým poctil svou návštěvou (myšleno s nadsázkou, pozn. redakce) Mostecký autodrom. Nás rozhodně zima neodradila a koneckonců ani většina novinářů neměla čím trpět, protože v tiskovém centru bylo tepla spíše přebytek. Teď ale odbočuji. Pojďme se podívat na trať. Ta totiž zajímá vás fanoušky asi nejvíce. Tiskové zprávy lákaly na grandiózní finále s velkým „G“. Petr Fulín vstupoval do závodního víkendu sice ve vedení, ale to s pohými několika málo body. Oba dva závody byly naplánovány na neděli, je tak logické, že většina audience dorazila právě na druhý den. My dorážíme na autodrom někdy lehce po půl 11 a stíháme akorát přípravy na samotný start prvního z utkání. Petr Fulín startuje „až“ ze čtvrtého místa, to pro něj příliš pozitivně nezní. V relativně nedávné době si pro své fanoušky autodrom Most připravil docela zajímavou a výjimečnou možnost. Nebylo tomu jinak ani letos při ETCC a nejen my, forografové, ale i široká veřejnost byla oprávněna podívat se na startovní rošt před samotným závodem. Toho samozřejmě většina využila a i když jsme návštěvnost k před měsícem konaným závodům tahačů přirovnávat nemohli, na startu bylo přihlížejících opravdu hodně.

 

Závod a jeho atraktivita: bylo na co koukat…

To nejzajímavější a nejdůležitější je asi zhodnotit diváckou atraktivitu. Už v úvodu jsem zmínil, že se Mostečtí opravdu snaží. Zároveň jsem si ale posteskl, že časy továrních cupů už jsou asi nenávratně pryč. ETCC je jeden z mála podniků, který se v posledních letech podařilo do Čech přitáhnout. O to víc jsme za tuto příležitost rádi, že v šampionátu startuje jedno velké české želízko v ohni – Petr Fulín. Fuldu oficiálně podporuje české zastoupení Seat, i jemu vděčíme za velké rozšíření a povědomí o těchto závodech. No a teď už pojďme konečně na tu trať. Neváhali jsme a samozřejmě jsme se ze startu přesunuli do první zatáčky nebo spíše lépe řečeno šikany, kterou zde zhruba 10 let majitelé vybudovali kvůli zvýšení bezpečnosti na trati. Pro závodníky jde tak o poměrně náročnou a zatěžkávající „první zkoušku“ ihned po startu závodu. Cestovním vozům sice dělá značně menší problém napasovat se do prvních dvou zatáček, nicméně i tak byly občas vidět zajímavé, byť minimální doteky. Petru Fulínovi se vcelku dařilo, většinu prvního závodu si pohlídal druhé místo, v druhé polovině o něj však po lehkém kontaktu přišel a o zmenšení náskoku v celkovém bodování bylo postaráno. To nejdramatičtější bitva celého roku tak měla přijít opravdu až na závěr.

 

Polední pauza: doprovodný program je tradicí

I když prostoje v průběhu ETCC rozhodně nejsou přehnanou slabinou, pro všechnu audienci byl po vzoru ostatních víkendů v Mostě připraven opět zajímavý doprovodný program. Tentokrát nešlo ani tolik o kaskadérské kousky, pokud teda myslíme ty „při zemi“. Zpět k tradicím, i tak by se nedělní poledene na severozápadu Čech dalo popsat. Zasteskli jste si při letošním ETRC (tahačích na okruhu) po letecké akrobatické show? Pak jste si ji mohli v klidu a pořádně vynahradit právě poslední závodní víkend v Mostě. Zatímco na podiu se teprve předávaly ceny třem nejlepším v dopoledním klání, nad námi už se pohyboval v kolikrát neuvěřitelných kouskách kaskadérský pilot. Pro motoristického nadšence to hlavní přicházelo ale až o pár minutek později. Sotva jsme se naobědvali, řada přišla na tzv. „repair session“. Málokdo ví, že oba závody ETCC od sebe dělí jen několik desítek minut. Jak je to možné? Naprosto jednoduše. Týmy mají na opravy svých závodních vozů pouhých 10 minut, pak se znovu musí závodníci vydat na startovní rošt. Pokud jste někdy sněli vidět výměnu brzdových destiček nebo velmi rychlé upevnění/opravu zadního nárazníku, tak jste měli skvělou možnost právě u Petra Fulína. Mechanici se rozhodně nenudili a my taky ne.

 

Druhý závod: do cíle (skoro) všichni a jedna hlavní jednička…

Do finále všech finálí vstupoval Petr Fulín na Seatu Leon Cup Racer s náskokem pouhých třech bodů. Startovní pořadí se navíc, jak už bývá zvykem, pro prvních osm závodníků otáčí zrcadlově proti cílovému pořadí z předešlého klání. Petrovi sice toto pravidlo tentokrát malinko do karet hrálo, jednoduché to však z závodě stejně neměl. Start ze šestého místa není žádný med a i když kousek před ním bojoval jeho syn, Petr Fulín jr., musel toho sám hodně předvést. Nakonec by se dalo hovořit pro závodní rodinu skoro i o „doublu“. Na konci všeho dobrého hrála česká státní hymna, syn nového mistra Evropy pak dojel na čtvrtém místě, což stojí minimálně za otcovu pochvalu. Oba závody předvedly dramatické i chvílemi nudné momenty. Pokud se mě ale zeptáte na otázku, zda bylo na co koukat, tak opravdu bylo. Na jednu stranu byla sice vidět poměrně malá rozšířenost tohoto evropského šampionátu mezi českými fanoušky, z nichž do Mostu opravdu dorazil tentokrát jen zlomek těch, kteří jsou zřejmě stálými návštěvníky Czech Truck Prix, ale začátky jsou těžké vždycky, nebo ne? My každopádně věříme, že se ETCC podívá do Česka i příští rok, protože nejen snaha se cení. Cestovní vozy na okruhu jsou vždycky jednou z nejzajímavějších aktivit v oblasti motorismu, a tak se i my těšíme na další podobné nebo stejné a možná i lepší (a s více doplňkovými sériemi) víkendy v Mostě nebo obecně v Čechách.

 

Jan Novotný

Sdílet:

Zanechat odpověď

Musíte být přihlášen pro vložení komentáře.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..