Test Hondy XL750, Transalp je zpět!

Transalp, legenda mezi cestovními endury je zpět a my se jdeme přesvědčit, jestli se Hondě povedlo vyrobit důstojného nástupce původní motorky.

Honda Transalp byl poprvé představen v roce 1986 a byl to jeden z nejúspěšnějších motocyklů v historii. Transalp byl ve své době něco zcela výjimečného. Jednalo se o první motocykl, který nastartoval kategorii cestovních endur. Tj. motorka s terénními vlastnostmi, která dokázala perfektně jezdit jak na silnici tak mimo ni. První generaci Transalpa poháněl vidlicový dvouválec o objemu 583 kubíků. Druhá generace od roku 2000 trochu narostla na objemu motoru, 647 ccm dávalo 52 koní. I když druhá generace dostala nový design, pořád to byl stroj do každého počasí a na každý povrch. Se třetí generací, která byla představena v roce 2008 Honda šlápla poněkud vedle. I když motorka dostala nový design a větší motor o objemu 680 ccm, Honda z něj udělala víc silniční motorku, zároveň tím Transalp přišel o své terénní schopnosti. Prodeje šli dolu, motorka přišla o svůj výjimečný charakter a po čtyřech letech se výrobní linka zavřela úplně. Až do roku 2023…

 

Novinka pro rok 2023

Nová verze Transalpu nese označení XL750. Tato generace je poháněna paralelním dvouválcem o objemu 755 ccm, který produkuje výkon 91 koní. Motorka tak v nové inkarnaci opět trochu narostla a významně posílila. Z pohledu portfolia, které Honda má, to ale rozhodně dává smysl. Nabízí totiž na jedné straně cestovní enduro CB500X určené primárně pro kategorie A2. Na druhém konci spektra je pak CRF1100L Africa Twin a její sourozenec Africa Twin Adventure Sports, no a přesně mezi ně perfektně zapadá XL750 Transalp.

To, má nový Transalp ambice navázat na svého úspěšného předchůdce, dává najevo hned na první pohled. Design je jak z kuchařky – jak má vypadat cestovního enduro. Docela vysoká silueta, přední kolo o rozměru 21 palců, kapotáž a plexi štít tvarované pro maximální ochranu před větrem, ale jinak je motorka štíhlá, což je výhoda v terénu a celý design jednoduchý, čistý bez zbytečných kudrlinek. Zpracování motorky je kvalita made in Japan. Honda navíc opravdu navazuje na tradici původního Transalpa a robustní zpracování dává tušit, že to není cestovní enduro na silnici a ježdění kolem komína na kafe, ale nebojí se ani těžšího terénu. Velkým překvapením a musím říct, že pozitivním, pro mě bylo sedlo. I když je motorka docela vysoká, sedlo je umístěno relativně nízko – jen 850 mm nad zemí, takže jsem při výšce 180 cm pohodlně dosáhnul na zem a ještě jsem měl pokrčená kolena. I když sedlo vypadá na první dobrou, že to bude celkem obstojná trestná lavice, opak je pravdou. Sedlo je pohodlné a “rozumně” měkké, tj. dobře se na něm sedí, vydržíte v něm pár hodin a zároveň máte pořád dobrou odezvu a kontakt se silnicí. No a navíc v terénu stejně víc stojíte než sedíte. Pro to má zase Transalp dobře vykrojenou nádrž a pohodlí ve stoje pomáhají i trochu přizvednutá řídítka.

 

Transalp pro 21. století aneb cestou necestou…

Když jsem se pokochal čistým designem a zpracováním motorky, byl nejvyšší čas ji trochu provětrat. Jako vždycky jsem vyrazil nejdřív po městě, pak na okresku a pak hurá do terénu – žádná divočina, já stejně nejraději nějakou dobrou šotolinu nebo prašnou cestu. Přiznám se, dálnici jsem tentokrát zcela záměrně vynechal. Motorka by to určitě zvládla na pět hvězdiček, ale to bych si zbytečně zkrátil čas, kdy jsem mohl jezdit po klikatých okreskách a nebo mimo ně. 

Hondě se povedlo vyrobit ten typ motorky, na kterou sednete a cítíte se jak doma v pokojíčku. Pohodlí, vše na svém místě, všechno tam, kde čekáte, prostě ergonomie na jedničku. Díky tomu, že má Transalp pohotovostní hmotnost pouze 208 kg, je snadno ovladatelný v celém spektru rychlostí a na každém povrchu. Upřímně je to jeden z nejvšestranějších motocyklů, co jsem měl tu čest poznat. Velkou zásluhu na jízdních vlastnostech má samozřejmě i motor. Jeho hlavní předností je velmi dobrá odezva v celém rozsahu otáček. Řadový dvouválec má objem 755 cm3 (stejný, který pohání i nový CB750 Hornet) a dává maximálním výkon 67,5 kW, resp. točivý moment 75 Nm. V kombinaci s velmi dobře odstupňovanou převodovkou to znamená, že motorka táhne jak čert, až jsem měl někdy pocit, že mi podstrčili mašinu s mnohem větším výkonem. A jelikož je nový Transalp motorkou pro 21. století, Honda nešetřila ani na elektronice. Díky sofistikovanému systému řízení motoru pomocí elektronicky řízené škrticí klapky (Throttle By Wire – TBW) máte k dispozici čtyři výchozí jízdní režimy: SPORT, STANDARD, RAIN a GRAVEL + uživatelský režim USER, který umožňuje upravit nastavení dle vlastních preferencí. K dispozici jsou 4 úrovně výkonu motoru (Engine Power – EP), 3 úrovně brzdění motorem (Engine Brake – EB), 2 úrovně nastavení ABS a 5 úrovní nastavitelné kontroly trakce (Honda Selectable Torque Control – HSTC); systém HSTC a ABS pro zadní kolo je také možné vypnout a navíc je tady i systém pro zamezení zvedání předního kola.

Jak je motorka výborná na silnici, stejně tak skvělá je i na nezpevněných cestách. I když 750 není žádný prcek a ani to není kroska dělaná na motokros, v terénu nezapře svůj původ a schopnosti, kterými byly první generace Transalpa proslulé. Ovládání je lehké, hbité a dodává jezdci potřebnou jistotu v řízení. Ocelový lichoběžníkový rám se díky optimalizaci tloušťky stěn/trubek a tuhosti konstrukce vyznačuje neuvěřitelnou hmotností pouhých 18,3 kg, ale přesto je dostatečně tuhý a vydrží i drsnější zacházení. Honda pro Transalpa vybrala velmi dobré odpružení od Showa, které dokáže žehlit jízdu na silnicích a zároveň výborně pohlcuje rázy při jízdě v terénu. Vepředu je 43mm inverzní vidlice Showa SFF-CA, zadní tlumič je také Showa s oddělenou nádržkou se vyznačuje zdvihem 190 mm (s možností nastavení předpětí) a s kyvným ramenem je spojen pomocí systému Pro-Link obdobně jako velká Afrika Twin.

 

Pravý Transalp povstal z popela

Po týdnu ježdění na Transalpu mohu říct, že se Hondě návrat této legendy skutečně podařil. Motorka si do 21. století dokázala přinést to unikátní, co z původního modelu učinilo legendu a zároveň obohatit tento pevný základ elektronikou a technikou současnosti. Ergonomie a ovládání motorky jsou na špičkové úrovni. Elektronika a její ovládání koncentrované do barevného 5palcového TFT displeje dávají jezdci přehledně ty nejdůležitější informace a zároveň umožňují pohodlné ovládání. Jako novinku pak můžete využít i Honda Smartphone Voice Control (HSVC) pro telefony se systémy Android i iOS. To nejdůležitější, co vám nový Transalp, přinese je ale skvělý zážitek z jízdy jak na silnici, tak mimo ni. Pak už záleží jen na vás, jak daleko a na jak dlouho se rozhodnete vyrazit do světa. S nádrží o objemu 16,9 litrů ujedete až 390 km a pak stačí jen dotankovat a pokračovat dále…

 

Jirka Babický