Srovnávací test velkých SUV: Hyundai Santa Fe vs. Toyota Highlander

V záplavě testů novinek, kterých se kupodivu v poslední době objevuje na trhu poměrně hodně, se snažíme z pozice redaktorů využít každé příležitosti pro jakkoliv nevšední publikaci. Čas od času se tak dočkáte testu nějakého toho netradičního, sportovního, luxusního či jinak zajímavého kousku. No a pak jsou tu také srovnávací testy. Nutno ale podotknout, že je často mezi zdánlivě srovnatelným a absolutně nesrovnatelným poměrně tenký led. Auta totiž rostou, často se vymykají zařazením do svých tříd a na dříve velmi dobře fungující segmentaci se tak už nelze spolehnout. To je případ dvou námi dnes srovnávaných vozů. Ačkoliv v rámci tříd (C-SUV a D-SUV) o přímé konkurenty nejde, rozměrově mezi sebou zas tak zásadní rozdíly nemají. Tím, co nás nakonec zcela jednoznačně přesvědčilo o nutnosti srovnání, byla podobnost hnacího ústrojí. V obou případech totiž pod kapotou šlape klasické (full)hybridní ústrojí s obdobným výkonem (cca. 230 koní), v nabídce je pak čtyřkolka a nechybí ani třetí řada sedadel. A protože vás nechceme ochudit ani o klasické redakční testy, samotné srovnání provádíme v MOTORVIZI, jak už jste si určitě zvykli, trošku netradičně. Právě díky tomu, že samostatné recenze obou vozů už před časem vyšly, si nyní můžete přečíst názorové srovnání obou zúčastněných redaktorů, Petra Jakuševa a Honzy Novotného. Tady je!

 

Petr Jakušev:

Pojďme se podívat na nepřímé soupeře ve třídě velkých SUV – velkých v souvislosti s evropským trhem, protože na půdě americké bychom byli maximálně na úrovni středních, ale to teď nechme být. S ohledem na naše zvyklosti rozebereme Hyundai Santa Fe a Toyotu Highlander, oba s nadstandartní výbavou a oba s hybridním pohonem. Co mě nejvíce zaujalo po přesednutí z jednoho vozu do druhého? Ihned po nasednutí vnímám minimálně podle mé chuti horší materiály v interiéru, tak trochu návrat k roku 2010 a nepříliš propracovanému grafickému rozhraní. Zpracování je jinak dobré, prostor nadprůměrný a prvků výbavy naprostý dostatek. Po pár ujetých kilometrech vnímám pocitově podobnou dynamiku, ale horší jízdní komfort. Především při překonávání příčných nerovností se vůz nepříjemně otřásá a v zatáčkách je to ještě o kousek horší. Byť stabilita stopy nepředstavuje problém, není to jízdní projev, jaký bych u vozu této třídy očekával a přehlédl. Příjemným překvapením je o něco lepší spotřeba. A o kterém z těchto soupeřů jsem právě mluvil? Pro mnohé to bude překvapením, ale o Toyotě Highlander. Za cenu 1,8 mil. korun mi dává o trochu víc místa, „brand“ největší automobilky světa a to je ve srovnání s novým Santa Fe, s obdobnou výbavou a motorizací za necelých 1,4 mil. Kč tak asi vše. Sám jsem byl překvapený tím, jak dobrý dojem na mě tato nová Hyundai udělala a vše se ještě umocnilo pro přesednutí do Highlandera. Toyota není špatným autem a chybu s ní nikdo neudělá, osobně bych si ale pro rodinu a každodenní provoz vybral Santa Fe.

TEST: Hyundai Santa Fe hybrid – že by rodinný ideál v hybridním SUV

 

Jan Novotný:

Já jsem na rozdíl od Petra měl tu čest první část testovacího týdne strávit za volantem Highlandera, se kterým jsem ujel stovky kilometrů, a to i po dálnici. I díky tomu mě potěšila spotřeba, v níž hybridy většinou excelují primárně ve městě či na okresce. Highlander se ale udržel na hranici 7,5 l/100 km i při dálničním tempu, a to je na tak velké auto velmi dobrá hodnota. Na druhou stranu si i tak Highlander přinášel vše dobré i zlé z hybridní techniky Toyoty. To, co se dá kritizovat, většinou bude souviset s variátorovou CVT převodovkou. Díky tomu, že poměrně často žene motor do vysokých otáček, ruší akustický komfort na palubě, a to i v případě, kdy nejde o situaci vyžadující horentní dynamiku. Za veskrze zajímavé považuji i to, že není v tomto případě vůbec problém srovnávat auta, která nejsou přímými konkurenty. Ačkoliv ve vnějších rozměrech Highlander na plné čáře vítězí (na délku o 18 cm, na šířku o 3 cm a na výšku o 7 cm), uvnitř už rozdíly zas tak velké nejsou. Především základní objem zavazadlového prostoru překvapí, při zástavbě třetí řady sedadel (a jejím sklopení) totiž Santa Fe nabídne 571-782 litrů, Highlander pak stálých 658 litrů. Vítězit tak bude, co se prostoru týče, Japonec v maximálním objemu zavazadlového prostoru a případně v prostoru za třetí řadou sedadel (130 litrů vs. 241 litrů). To ale ani v jednom případě zřejmě nebude nejčastější způsob použití auta. Překvapující je především rozdíl v komfortu, který je přeci jen na o něco vyšší úrovni u Hyundaie. Těžko říct, jestli na tom má hlavní zásluhu dvouspojková automatická převodovka, kterou se zde podařilo naladit s hybridním ústrojím lépe než CVT u Toyoty. Papírově sice Highlander i přes vyšší pohotovostní hmotnost zrychlí z 0-100 km/h o 0,8 vteřiny dříve, pocitově ale v dynamice vede spíše Santa Fe. V neposlední řadě pak působí příjemněji i interiér Hyundaie, který už od prvního dojmu vypadá moderněji a i funkcionalita systémů palubní zábavy je na lepší úrovni, nemluvě o digitálním přístrojovém štítu, vedle něhož se kombinace analogu a displeje u Toyoty v podstatě ani nemůže postavit. Highlander pak zachraňuje prémiový soundsystém JBL a možná trochu více místa na zadních sedačkách, dle našeho přeměření je to ale v podélném směru rozdíl cca. 1 cm. Pokud vezmu v úvahu cenu obou vozů, jednoznačně u mě dnes vítězí Hyundai. Závěrem dnešního srovnání musím doplnit, že mě překvapilo, jak srovnatelné nakonec oba kandidáti byli. Možná byste čekali, že bude vhodnější postavit vedle Santa Fe spíše RAV4 než-li Highlandera. Jenže ta je výrazně menší, nenabídne 7 míst a bude mít i slabší pohonné ústrojí. Ač je Santa Fe nutné stále chápat jako vůz o třídu níže (dle našeho testu spíše jen o půl třídy), nabídne více muziky za menší cenu a pro Highlander pak může hovořit snad trochu robustnější „americký“ vzhled, jen o něco větší vnitřní prostor a případně větší zavazadlový prostor za 3. řadou sedadel nebo v maximálním objemu a zhruba o 0,5 litru na 100 km nižší potřeba. Santa Fe potěšilo vyladěním hybridního ústrojí, příjemnějším nastavením podvozku, modernějším a funkčnějším interiérem, přičemž rozhodně nelze opomenout cenový rozdíl, který úplně neodpovídá ani ne jedné třídě.

TEST: Toyota Highlander – s hybridem 5metrový tank už i v Evropě

 

Petr Jakušev & Jan Novotný