Škoda Scala 1.0 TSI G-TEC: na plyn pro mladou rodinu

Škoda Scala 1.0 TSI G-TEC: na plyn pro mladou rodinu

Autor: Petr Jakušev · Fotografie: Petr Jakušev

Po nové Octavii přišla, co se testování týče, nabídka na Scalu s litrovým tříválcem v manuálu a s poměrně nadstandartní výbavou. Já tuhle nabídku ze zvědavosti přijal. Upřímně jsem se těšil, protože se Scalou zatím nemám tu čest a moje očekávání tak má šanci naplnit. S ohledem na stále rostoucí vozy v rámci tříd a s tím i jejich kupní ceny ji považuji za takového následníka filosofie té první a nejzásadnější Octavie. Abych to trochu vysvětlil – mám za to, že Scala může velmi dobře fungovat jako rodinný vůz a zároveň neatakovat ceny blížící se jednomu milionu korun, čímž se například ta aktuální Octavia, z mého pohledu, tomu svému původu tak trochu odcizila, jakkoliv je to opravdu dobré auto. Jaká je tedy Scala? Jak jezdí a vystačí si s ní řekněme mladá rodina? Pojďme se na to spolu podívat…

Design: Moderní a čístý, jak jsme u Škodovek zvyklí

Nikdo asi neočekává designové „porno“, Scala ale určitě nevypadá zle. Rovné linky a preference hranatých tvarů jí dávají moderní, technický vzhled, který úplně nechytí za srdce, ale vypadá dobře. Já osobně mám nejradši zadní část s „tekoucími“ blinkry, která především díky tmavé části pátých dveří působí neotřele a netradičně. Myslím, že tady je to z pohledu designu ten největší odvaz. Přední část si drží současnou tvář, na níž navazuje i nová Octavia- Příslušnost značce je tedy na první pohled patrná. Tenká, ale výrazná linka denního svícení díky jemnému sklopení zvenku ke středu masky chladiče dává Scale „přimhouřený look“ a myslím, že ji sedí. Zajímavý je boční profil. Tahle Škodovka je velikostí někde na půli cesty mezi malou Fabií a dnes ještě větší Octavií, tento prostor zaplňuje velmi dobře. Kdybychom ji chtěli dát jasně definovaný tvar, tak je to kombi, jenže tak jednoduché to není právě kvůli „velikosti“ a výrazně sklopenému C-sloupku. Mohl by to být a v mnoha očích i je hatchback. Ať je to větší hatch nebo menší kombi, boční pohled je poměrně dynamický a určitě zaujme i dlouhý rozvor s malými převisy karoserie. Díky zvolené světle modrá metalíza v kombinaci s panoramatickou střechou, která má díky ztmavení poměrně tmavou (černou) barvu, jenž přechází až do zmíněného víka kufru, se rozhodně nejedná o usedlou kombinaci, která zapadne v davu. Kdepak, takhle spolu vše ladí a Scala tak vypadá opravdu dobře.

 

Interiér: moderně s ergonomií, kterou dobře znáte

Odvážně nakonfigurovaný exteriér trochu předbíhá v tomto ohledu spíše usedlejší interiér, nemůžeme si ale úplně stěžovat. Černo-černou kombinaci příjemných měkčených plastů rozzářil stříbrný dekor ve středu palubní desky a „chromované“ detaily rámečků na volantu a výdeších klimatizace. I díky panoramatické střeše interiér působí světlým a vzdušným dojmem. Budíky přístrojů jsou zde ještě analogové se známou grafikou a příkladnou přehledností včetně středového palubního počítače s veškerými potřebnými informacemi o voze. Takhle jsme na Škodu zvyklí – ovládání potřebných funkcí je tak intuitivní a přístupné přímo z volantu. Multimediální systém umístěný ve středu palubní desky tak, aby nepřesahoval výšku kapličky přístrojů, má dobrou grafiku, odezvu i konektivitu včetně bezdrátové podpory Apple CarPlay případně AndroidAuto – to (bezdrátově) nebývá ani ve vozech vyšších tříd a za jiné peníze. Testovaná Scala nabídla i kožené sedačky, které považuji v dané kategorii vyloženě za nadstandard. Každému bych je každopádně doporučil. Celkový dojem z interiéru vozu je ve vteřině na jiné úrovni. Samozřejmě chápu, že v létě může kůže být trochu nepříjemná, ale sám bych tuto možnost určitě zaškrtl. Další zajímavostí pro mne byly vyhřívané sedačky. Ptáte se, co je na tomto prvku tak zvláštního? Mluvím totiž o druhé řadě sedadel. Scala ve své výbavě nabízí vyhřívání nejen předních, ale i zadních sedadel a k tomu i vyhřívání volantu. Vzhledem k ročnímu období nemohu tvrdit, že jsem jich využíval, ale jde pro mě o „must have“ prvek výbavy a možnost nabídnout v chladných měsících tuto záležitost i cestujícím vzadu považuji za senzační, navíc opět poměrně netradiční možnost, kterou známe spíše z aut vyšších tříd. Když se bavíme o rodinném autě, zajímavý bude samozřejmě vnitřní prostor. Objektivně vzato, s mojí postavou to není úplně ono, ale běžný chlap (do 185 cm) se dovnitř vejde s manželkou i dvěma dětmi pohodlně cestu na do Chorvatska naprosto bezproblémově. Kufr nabídne 467 l objemu (pomineme-li jeho zmenšení na 339 litrů vzhledem k testované verzi, o níž bude řeč později), a to je o 61 méně, než v případě na úvod zmiňované a toliko oblíbené první Octavie. Chápu, je to méně, ale určitě ne málo. Díky tvaru karoserie, která odpovídá spíše kombi, je jeho využitelnost velmi dobrá. Podle mě to musí stačit. Pro srovnání jsem si vyfotil Scalu (nižší střední třída), vedle BMW 3 z roku 2000 (střední třída), i tímhle vozem jezdili celé rodiny na dovolené k moři, na hory. Scala je ve všech směrech větší a prostornější. Možná jsou to spíš naše nároky, než reálné potřeby, proč se auta každý rok „nafukují“.  A jak tedy jezdí? Tak o tom bude další odstavec.

 

Technika: 1.0 TSI, ty tři válce na plyn stačí drahoušku?

Škoda Scala nabízí tři objemy motoru se čtyřmi výkony (od 66 kW po 110 kW) a na tři různá paliva – dobře, tohle mělo znít jako senzace. Těmi palivy jsou benzin, logicky nafta, ale také CNG a právě na CNG jezdí i námi testovaná Scala. Trochu zklamání na začátek, právě Scala na zemní plyn je na výkonovém základu, nabízí tedy 66 kW (90koní) a 160 Nm, výhradně je k dispozici s manuální šestistupňovou převodovkou. To asi nikoho ze židle nezvedne, náklady na palivo cca. 0,90 Kč na kilometr by už někoho s klidnější a spořivější povahou zaujmout mohly. Scala G-TEC kombinuje dvě nádrže, tu na plyn a na benzin. Nemáte ale možnost přepínat druh paliva podle libosti, to už řeší Scala sama a pokud/dokud máte plyn, jezdí hlavně na něj. Nádrž při plném naplnění vystačí na cca 250 – 280 km dojezdu a ta benzinová (9litrová), kterou jsem prakticky nevyužil, nabízí dalších 110 km (nouzového) dojezdu, což minimálně v našich končinách stačí. Po nastartování nepoznávám rozdíl a v podstatě mám pocit, že jedu naprosto normálním autem, technologie CNG je při běžném provozu nerozeznatelná od benzinu. Možná mám dokonce pocit, že motor na CNG jede trochu lépe v nižších otáčkách než na benzin, ale to už je subjektivní dojem, žádná měření se nekonala. Výkon není vysoký, pro běžný provoz bude stačit, ale při předjíždění to chce trochu víc plánovat, v rychlostech okolo 100 km/h jsem nic divokého nečekal a ani nedostal, logicky, tohle auto je zaměřené jiným směrem. Motor je kultivovaný a dává o sobě vědět až lehce pod 4000 ot/min a pak poměrně výrazně za nimi, to třeba při zmíněném předjíždění. Svou tříválcovou konstrukci nezapře a asi to ani není možné, trochu mi vadí „klepání“ volantu do rytmu motoru, ale setkal jsem se s tím i u jiných třívalců. Asi jde o zvyk. Jinak je vše v pořádku, auto jezdí tak, jak by mělo, příjemným překvapením byl podvozek a převodovka. Začnu druhým z prvků. Kulisa řazení je přesná, hladká a s řadící pákou se tak pohybuje s jistotou, což je s tímto menším výkonem třeba. Řadit s ní je zde nutnost ale vůbec ne nepříjemná, ve voze téhle třídy ji mohu hodnotit, řekl bych, nadprůměrně. Podvozek odpovídá klidnější povaze celého vozu a nabídne pohodlnou, místy lehce houpavou, ale kontrolovanou jízdu. Jediná výtka by mohla směřovat k zadní nápravě, které nesvědčí příčné nerovnosti v zatáčce, což na našich silnicích není zrovna neobvyklý jev. Právě na takových přejezdech se „zatřese“, a to zřejmě i o něco vyšší váze vzadu, za což vděčí nutnému uložení plynové nádrže. Není to nic hrozného a možná si toho ani nevšimnete, ale je to asi jako s vibracemi do volantu. Někomu přijdou normální, někdo si toho ani nevšimne – já si všiml jak volantu, tak zadní nápravy. Do zatáček se Scala stáčí ochotně, je stabilní a příjemná. Nejde o žádný sporťák a zákazník to od ní ani nemůže očekávat. Celá je nastavená na to, na co by měla být – ekonomicky nenáročná na provoz, nabízející klidnou a uvolněnou jízdu na „kochačku“ a to zvládá dobře. Konkrétně v případě námi testované plynové verze se sluší zmínit i spotřeba. Ta bude v tomto případě udaná tak trochu netradičně – v kg/1 km. Škoda udává hodnotu 3,4 kg/100 km, k čemuž jsme se přiblížili spíše z dálky. Dlouhodobý průměr lehce nad 4 kg ale není nereálný, při aktuální průměrné ceně CNG (27,59 Kč/ kg) nám ale stále vychází kilometrový náklad na palivo jen lehce nad 1 Kč (cca. 1,1 Kč/ km), což považuji za nedostižné, a to třeba i vzhledem k vzrůstajícím cenám veřejného dobíjení elektromobilů. Záleží pak asi hlavně na preferencích zákazníka. Je pravdou, že se CNG stále nevjedete do většiny českých veřejných garáží a dojezd určitý limit představuje (obzvláště třeba na cestě do tolik oblíbeného Chorvatska, kde byste počet plniček spočítali na prstech jedné ruky). Plnění ale probíhá poměrně jednoduše a zabere sotva pár minut. Jestli tak má být nějaká alternativa nejblíže k reálnému použití, pro pohyb v městských aglomeracích a příležitostné delší cesty to může být plug-in hybrid, pro delší nájezdy a častější cesty dává smysl CNG.

 

Závěr: bude Scala „stačit“ jako rodinné auto?

Mám-li odpovědět na otázku závěrečného nadpisu – jak jsem se zmínil v předchozím odstavci a zároveň myslím, že je to z celého textu patrné, podle mého názoru bude. Vnitřní prostor, a to i zavazadlový, je na slušné úrovni a není to tak dlouho, co celé rodině stačilo mnohem méně. Zároveň může zaujmout cenou, kdy nyní je její základní verze k dispozici za 397 tisíc Kč. Naše bohatě vybavená variant G-TEC style byla samozřejmě dražší a pokud byste měli zájem o takto nakonfigurovaný vůz, je potřeba si připravit přes půl milionu Kč. Můj pohled je ale trochu jiný. Scala by měla být rodinným vozem a jako taková nepotřebuje panoramatickou střechu, metalízu a další řadu prvků, které cenu navyšují. Má být pracantem a dobrým společníkem, k tomu není nutné rozhazovat, i když, pokud je to ve vašich možnostech, bude Scala ještě přijemnějším společníkem. Já osobně bych se i ve verzi G-TEC, která startuje na 482.990 a vůči ekvivalentnímu benzínu představuje příplatek 30.000 Kč pohyboval právě někde okolo půl milionu. Osobně bych asi stejně volil benzínovou 1.0 TSI s 85 kW, u níž bych oproti základnímu benzínu dostal 1 stupeň převodovky navíc a oproti G-TECu i podstatných 19 kW více. Cest mimo město, kde bych vyšší výkon ocenil, absolvuji ve svém běžném životě poměrně hodně. Manuál bych ponechal, přidal kůži a infotainment s Apple CarPlay. Výrazný vliv na toto rozhodnutí by měla aktuální kampaňová nabídka 125 let, s níž je silnější varianta jednolitru nabízena za 417.900 Kč. Spokojit bych se pak musel s náklady na palivo okolo 1,6 Kč/km (o podstatných 50 % výše). Plynová verze G-TEC mi každopádně dává největší smysl pro účely služebního vozu a častější nebo delší cestování – úspora může být tak markantní, že by alternativa takřka nemusela existovat. G-TEC je navíc o podstatných třicet tisíc levnější, než první dieselová varianta a ač diesely nezatracujeme, co se týče provozních nákladů, tady není o čem. A to by bylo všechno, Škoda Scala je dobré a na dnešní dobu „jednoduché“ auto, které dělá to, co má.

 

Petr Jakušev

Sdílet: