Škoda Kamiq 1.0 TSI: uhlazenější Vision X v celé své kráse

Škoda Kamiq 1.0 TSI: uhlazenější Vision X v celé své kráse

V dnešní době se automobilky soustředí na rozšiřování svých portfolií, a to cestou uhlazování pomyslných velikostních schůdků, které reprezentují jednotlivé modely v jejich nabídce. Jako důkaz již zmíněného si dnes povíme o několik měsíců zpět představeném voze domácího výrobce Škoda Auto se zbrusu novým označením „Kamiq“. Poněkud symbolicky byl tento nový kousek představen tak říkajíc „do roka a do dne“ od premiéry konceptu Vision X, který sklidil ovace a úspěch při svém odhalení na ženevském autosalonu v roce 2018. Již tehdy představitelé automobilky slíbili, že Škoda Vision X je z 80% v podobě produkčního modelu, který měl brzy následovat. A jak je vidno při pohledu na Kamiq, svému slibu dostáli. Pojem „Kamiq“ pochází z inuitského jazyka, řeči původních severokanadských a grónských Indiánů, a představuje výraz pro něco, co „padne jako ulité.“ Byla však i naše zkušenost s tímto vozem taková? Na to se pojďme nyní podívat v následujícím textu.

První dojmy předčily očekávání

Je sobotní odpoledne a my jsme na místě předání (vozu). Na první pohled působí Kamiq spíš jen jako další „Škodovka“ v řadě – myšleno však v tom nejlepším smyslu slova. Nicméně při druhém a třetím pohledu začínají vynikat speciality právě tohoto modelu. Pokud bych se měl vrátit v čase a vybavit si, jak na mě působilo auto na fotkách, mockrát bych si vzpomněl na boční siluetu, která v mých očích vypadala poněkud nevyváženě, protože se záď zdála být až příliš rychle „useknutá“ v kontrastu s masivní, až přímo překypující přídí. Realita však byla z mého pohledu daleko milosrdnější a optimističtější. Při pohledu z boku, na profil auta, je sice záď jakoby useklá, ale díky tvaru bočních oken, dále prolisů v bočních dveřích a přítomnosti bočních prahových zdobných lišt je nakonec výsledný dojem naštěstí daleko kompaktnější. Jakmile se přesunu do pohledu tří čtvrtin směrem dozadu (a koukám tedy na boční a zadní stranu vozu), dojem je přeci jen ještě o něco pozitivnější, díky poměrně vysokému a opticky širokému zadnímu nárazníku. Auto je postaveno na koncernové platformě MQB. Určením se jedná o crossover a v aktuální nabídce doplňuje velikostně modely Škoda Karoq a Škoda Scala (ta má paradoxně větší zavazadelník, delší rozvor a celkovou délku, ale má zase nižší celkovou i interiérovou výšku než Kamiq). Zepředu působí námi testovaný Kamiq velice neokoukaně a přísný pohled horních úzkých světlometů v kombinaci s černou maskou chladiče, která se táhne přes celou šíři, zapadá do podpisu stávajících Škodovek, avšak zároveň dotváří naprosto unikátní podpis přídi právě tohoto vozu. Kdybych měl auto zařadit, a pojmenovat pocitově, Škoda Kamiq působí jako menší bráška Kodiaqu, „krutopřísný méďa“, co se trčí na špičkách. A v bílém metalickém laku karoserie opravdu krásně vyniknou povedené přední i zadní světlomety a mlhovky. Tady na rozdíl od kontroverzní modernizované verze třetí řady Škody Octavie navíc rozhodně nevypadá špatně ona „čtyřoká příď.“ Pokud nějaké auto Škodovky mělo být někdy alespoň trochu výstřední, pak je to rozhodně Kamiq a musím říci, že poměr mezi výstředností a tradičním konzervatismem Škody Auto je u něj naprosto ideální.

 

Interiér: V hlavních rysech věrný konceptu Vision X

Po usednutí do interiéru nás přivítala atmosféra svěžesti v podobě tmavě barevného schéma s béžovými, světle šedými a chromovými akcenty. Také nás potěšili hned dva velké displeje, jeden uložený v kapličce za volantem, virtualní kokpit o uhlopříčce 10,25 palce, a pak je tu k dispozici velký středový displej–infotainment ve verzi „Amundsen“ o uhlopříčce obrazovky 9,2 palce, který je nasměrován kolmo na zadní sedadla, a není tak primárně orientován jen na řidiče, jak je u aut některých jiných výrobců i v rámci VW koncernu zvykem. Hned pod tímto středovým panelem dotykové obrazovky je pár výdechů klimatizace a pod nimi také pár nejdůležitějších mechanických tlačítek pro ovládání klimatizace. Vše je velmi přehledné a zorientovat se a osvojit si ovládání těchto funkcí a ovladačů nám šlo velice rychle. Velmi štědrý byl i námi testovaný výbavový balíček „Style,“ v rámci příplatků obsahovalo auto ještě něco navíc, mimo jiného například panoramatické okno. A i když nebylo otvíratelné, svým protažením až za hranici hlavových opěrek cestujících vzadu opravdu krásně prosvětlilo interiér a pocit prostornosti jím byl ještě o to více umocněn. Velice důležitými faktory interiéru zejména pro mě jako řidiče byla pohodlnost sedadel a volantu. Elektronicky nastavitelné sedadlo mělo přiměřené boční vedení (v této výbavě a při výkonu motorizace není důvod pro výraznější) a skýtalo mi i při delších jízdách (2 h+) dostatek pohodlí. Volant padne hezky do ruky a tlačítka na něm jsou akorát na dosah palců. Nakonec nesmím opomenout úložné prostory, kterých je v Kamiqu více než dost. Ve dveřích (zejm. těch vpředu) jsou velkoryse rozměrné kapsy, které pojmou bez problému i velkou pet láhev. Na středovém tunelu mezi předními sedadly je pak před řadící pákou odkládací prostor (a zároveň bezdrátová nabíječka) na telefon a za řadící pákou směrem k zadním sedadlům se pak nachází 3 držáky na nápoje a hned za nimi úložný prostor schovaný pod loketní opěrkou. U spolujezdce vpředu pak ještě chválíme přiměřeně prostornou, klimatizovanou schránku. Pokud jde o prostor a cestovní komfort pro cestující vzadu, pohodlně se sem vejdou spíše 2 pasažéři, ale ti budou mít za to dostatek místa pro svá chodidla i hlavu a bude je čekat příjemný výhled z okna. Jako snad jediný, minoritní problém jsme u námi testovaného kusu vnímali vrzající madla zejména předních dveří (u jiných modelů jako například Škoda Fabia či Škoda Superb jsme se s tímto „defektem“ předtím nesetkávali) a občasné drobné zavrzání z palubky před volantem (ale nebyli jsme schopni identifikovat, odkud přesně). Pokud jde o „operační systém“ vozu, Kamiq nabízí kvalitně zpracovaný moderní infotainment, který je v rámci VW koncernu na velice dobré úrovni. V rámci konektivity jsem měl k dispozici AndroidAuto, Apple CarPlay a SmartLink. Bezdrátový je v tomto voze dostupný a velmi dobře fungující i již zmíněný Apple CarPlay. K fyzickým portům – bohužel jsou v tomto modelu dostupné jen a jedině USB–C konektory a klasické USB–A zde již naprosto chybí, což nás trošku zamrzelo a z našeho pohledu by se do auta alespoň jeden standardní USB port vešel bez problému. Narovinu dle mého názoru ještě nejsme v době, kdy by se hojně na USB-C přecházelo a já i moji kolegové jím minimálně u mobilních telefonů vybaveni ještě nejsme. V kontrastu s modernizovanou vlajkovou lodí Superb, která naopak nabízí jen „klasické“ USB, řešení Kamiqu a Scaly nedává vůbec smysl. Naopak pochvalu si zaslouží couvací kamera, která měla velice dobré rozlišení.

ANI nejslabší benzín se nenechá zahanbit, ale klidná jízda potěší nejvíc

K otestování jsme měli k dispozici základní benzínovou variantu s tříválcovým turbomotorem 1.0 TSI a pětistupňovou manuální převodovkou (slabší už je jen úsporná motorizace TSI G–Tec, která skýtá dle stránek výrobce max. výkon 66 kW). V rámci výbavy Style a na tomto konkrétním testovaném voze byl osazen sportovní podvozek. Tlačítkem „MODE“ hned za řadící pákou jsme tak měli možnost vybírat z následujících jízdních režimů: Eco, Normal, Sport anebo Individual. Na „Eco“ byla odezva na plyn a akcelerace pocitově nejvlažnější. Normal nabídl skvělý kompromis, který skýtal velice dobrý komfort od podvozku a zároveň hladké, ale dostatečně responzivní řízení. Režim Sport sice malou, ale citelnou mírou ovlivnil účinek sešlápnutí akcelerátoru a drobné ztuhnutí volantu (a řízení), které tak nebylo tolik přeposilované. Poslední režim Individual pobízel ke kombinaci reakce plynu a dalších parametrů fungování vozu. Osobně jsem nejvíce jezdil v režimech Normal a občas v režimu Sport. Jako zásadní atribut bych ještě jednou chtěl u Kamiqa vypíchnout právě podvozek a celkové odhlučnění, odizolování auta, zejména při městském přejezdu přes nerovnosti a hupy na silnici. Podle mé zkušenosti bylo tohle všechno pocitově nadprůměrné a tak byla i jízda velice příjemná. Motor dokázal jezdit úsporně (průměrně jsme se dostali za čas celého testu na hodnotu cca 6,6 litrů benzínu na 100 kilometrů), a to i když jsme s autem jezdili hodně po městě a tedy i dynamicky. Na druhou stranu i 70kW verze, která nám byla zapůjčena, dokázala nabídnout nenáročnému uživateli dostatečnou dynamiku. Nicméně se vyšší světlá výška podepsala na průjezdech zatáčkami, kdy se při dynamičtějším stylu jízdy nejedná úplně o ideální zkušenost pro řidiče, natož zbytek případné posádky. Větší náklony jsou sice u karoserie typu SUV očekávatelné, v kombinaci s lehce přeposilovaným a méně citlivým řízením ale dynamické jízdě přiliš nenahrávají. A tak mě sváděla spíše ona klidná jízda. Vyloženě jsem si užíval průjezdy městem nedbajíc vík kanálů a menších nerovností, protože to podvozek prostě „vyžehlil.“ Námi testovaný kus měl příplatkový Paket Tech, v rámci kterého výrobce do auta zabudoval „Side Assist“ (kontrola mrtvého úhlu s indikačními diodami na vnitřních stranách vnějších zpětných zrcátek), a to byla jedna z mnoha funkcí, která se v městském provozu u tohoto vozu také velmi dobře osvědčila. Nakonec bych rád řekl pár slov o zde dostupné funkci detekce jízdního pruhu. Tam bohužel přišlo zklamání. I když vůz indikoval mně jako řidiči, že vidí jízdní pruhy a dokáže se jich držet (a já bych najednou pustil řízení), a to i v naprosto čitelné situaci jako je jízda po rychlostní nebo dálniční komunikaci, sledovat je nedokázal. Nebyla to přitom ale chyba Kamiqu jako takového – právě do „levnějších“ modelů (tzn. i do Scaly) dává Škoda jen levnější náhražku klasického Lane Assistu, který standardně dokáže sám jízdní pruhy držet, tady jej lze ale považovat pouze za podpůrný asistent, který jen usměrňuje vozidlo v případě přejetí pruhu. Za mě je toto řešení krokem zpět, byť naprosto chápu snahu o implementaci levnějšího řešení, když už se bavíme o příplatkové výbavě nebo o autě za více než půl milionu korun, jako zcela zdůvodnitelný krok tohle opravdu nevidím.

 

Výborné městské a výletní auto za relativně dobrou cenu

Kamiq mi nejvíce utkvěl v paměti jako skvělý městský vůz, který dává smysl právě s výbavou Style, panoramatickou střechou a klidně i námi testovanou 70kW benzinovou motorizací spřaženou s 5stupňovým manuálem. V případě, že by člověk měl zájem o 7stupňový automat DSG, je potřeba si připlatit za vyšší výkon. Až na pár chybiček (vrzání klik dveří, poněkud mdlé řízení a prakticky „nefunkční“ Lane Assist) se mi jeví Škoda Kamiq jako skvělý přírůstek do rodiny vozů Škoda, a to v takto – jinak bohaté a moderní výbavě, z mého pohledu v podstatě za lidovou cenu pouhých necelých 590 tisíc korun. Navíc jsme během testu dostávali průběžně kladné ohlasy i od lidí z ulice, které nový design nadchl. A tak se tu nabízí opět další, stylové česko-německé auto, které je prostě všemi směry rozumně vyvážené a má dobrý poměr ceny a výkonu. Že by šlo o další ideál „pro masy?“

 

Jakub Kameníček

Sdílet:

Zanechat odpověď

Musíte být přihlášen pro vložení komentáře.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..