Renault Clio TCE 130: pátá, téměř dokonalá generace městského života

Renault Clio TCE 130: pátá, téměř dokonalá generace městského života

Autor: Lucie Přádová · Fotografie: Lucie Přádová

Letní i podzimní dny jsou nepopíratelně za námi. Teď už nestačí vylézt ven z domu jen v pantoflích a prvních kraťasech, co najdeme ve skříni, skočit do cabria, osolit rádio a vyjet do víru velkoměsta se slunečními brýlemi na obličeji. Dnes bohužel vylézáme z domu při nejmenším v teplých botách, zimní bundě a rukavicích. Při příchodu k autu vidíme jen zmrzlé cosi, co vypadá jako auto vytesané z ledu. Nezbývá nám nic jiného, než vzít škrabku a začít s ranní rozcvičkou. Ti šťastnější z nás vytáhnou sprej a ušetří si jednu ranní činnost navíc. Tím to ale nekončí. Při seškrábání oken konečně usedáme do auta, do naprosto vymrzlého auta, kterému nějakou dobu trvá, než se zahřeje. Čím menší auto, tím v tuto chvíli lepší, a proto jsem si testování níže zmíněného kousku náramně vychutnala. V neposlední řadě s tímto ročním obdobím přichází i brzké setmění oblohy. Jednoho zimního dne, když se mračna zjevila v temných barvách, přijíždí k našemu vchodu světla od auta. Přicházím k němu a my tak zde máme další novinku k otestování, tentokrát z kategorie malých hatchbacků. Jedná se o pátou generaci jednoho z nejprodávanějších vozů dané třídy. O kom že je řeč? O novém hatchbacku značky Renault, a to konkrétně modelu Clio. Jak jsem si těchto pár dní užila a jak mě oslnil „pokrok“ moderní doby, kdy se i v kolikrát podceňovaných vozech objevují technologie, jenž nás ještě nedávno mohli oslnit pouze v nejdražších kouscích prémiových automobilek, se dočtete v mém dalším článku.

Sázka na jistotu

Abychom se vrátili zpět k mému prvnímu setkání s osudným Cliem, přesuneme se do jedné z prvních zimních nocí tohoto roku. Při prvním pohledu na toto auto si uvědomuji, jak se s plynutím doby jednotliví noví zástupci mainstreamových automobilek zvětšují a robustní. První generace Clia byla přeci jen maličká hranatá kocábka a teď? Přede mnou stojí ve tmě maskovaný černý plnohodnotný vůz, jehož LED světlomety oslňují celou naší ulici. Samozřejmě si po tmě krásu auta 100% nemůžeme vychutnat, a tak sečkávám na rozednění. Další den přicházím za světla ke Cliu nosícímu kabát z černého metalického laku. Exteriér se od předchozí generace sice příliš nezměnil, za zásadní novinku ale považuji kompletní diodová světla. Mimo tuto inovaci se Clio pyšní stále těmi ladnými křivkami a prohlubněmi, jaké se nosilo už dříve. Přední světla mají stále ten luxusní avantgardní tvar, jehož linka tvoří pod světlem naprosto zlý a drsný pohled auta. Na respektu z něj sršícího neubírají ani stříbrné lišty na bocích a originální lití kola, které říkají, kdo je šéfem silnice. Zadní světla, též kompletně diodová, mají na pohled ladný tvar, avšak při rozsvícení diod se přeměňuje v naštvaného Francouze.

Blíže k budoucnosti

Co ovšem Clio nezměnilo navenek, vevnitř dohnalo. Tato pátá generace je totiž stavěna na zcela nové platformě. Sedačky s přiměřeně stavěnými bočnicemi zaručují řidiči pohodlný posed na jakkoliv dlouhou cestu, kterou si naplánuje s tímto malým žihadlem zajet. Máme zde větší množství měkčených plastů, které jsou na dotek rozhodně příjemnější, než levně vzhlížející obyčejné tvrdé alternativy. Oproti předchozí generaci je interiér celkově nasměrovaný spíše na pozici řidiče, a tak se mohou osoby vyššího vzrůstu setkat s nepříjemným mačkáním kolene o středovou konzoli. V mém případě to problém nedělalo a naopak oceňuji blízkost převodovky od volantu. Pod volantem také nacházíme páčky převodovky, které jsou u takového auta bezpochyby roztomilé a alespoň na chvíli máte pocit „závodnějšího“ auta. S inovací přichází i nový název infotainmentu, kterému se nyní říká Smart Cockpit s 9,3 palcovou obrazovkou. V námi testované verzi jsem se bohužel nedočkala automatických dálkových světel, které považuji v dnešní době za nezbytnou součást každého vozu. Co se týče různých funkcí, i Clio mi nabídlo například nouzové brždění a rozpoznávání dopravních značek s oznámením o překročení rychlosti. Uznávám, že oznámení o překročení rychlosti funguje opravdu okamžitě a piráti silnic by vzhledem k tónině oznámení měli po kapsách nosit krabičku ibalginu. Interiér bych zakončila prostorností, a to velmi překvapujícím hodnotícím soudem, neboť stále sedím v malinkém autě, ale prostoru mám všemi směry více, než jsem zažila v některých autech o třídu vyšších. Například zavazadlový prostor byl otestován 160 cm dlouhým vánočním stromečkem, který jsem v Cliu úspěšně odvezla domů. Bravo Renault!

 

Malý, ale živý ďáblík

Dost klábosení o tom, co auto má a co ne. Nyní je na čase toho malého brouka vzít na naše české silnice. Při nastartování mnou testované vrcholné 1.3 TCe se 130 koňmi a sedmistupňovou automatickou dvouspojkovou převodovkou EDC slyším lehký sympatizující zvuk čtyřválcového motoru, který vznikl společným vývojem s Mercedesem. Co se týče pohodlí při jízdě, možná bych čekala trošku méně drncání, tudíž volba menších kol (testováno na 17“ discích) určitě nebude špatná. Nebylo to ovšem nic, na co by se nedalo zvyknout, vzhledem ke stavu našich silnic jsme to ve finále zvládli ještě velmi dobře. Na tak malý hatchback dokáže být Clio velmi živé, a to s průjezdy zatáček jako krájení másla. Jeho obratnost a adaptace zvlášť ve městech je skvělá. Přesně se hodí do úzkého parkování a kličkování v uličkách starého centra. Z hlediska užitečnosti auta v městském světě je tedy nedocenitelná. Jediné, co mi při jízdě vadilo, byla převodovka, která si opravdu občas dělala, co chtěla. Nesmyslně řadila nebo naopak držela zbytečně vysoké otáčky a nezapomeňme na ten pocit „prokluzování spojky,“ který Clio při pozvolném rozjezdu v nejnižších rychlostech dává znát. Až na tento nezmar je Clio pro ženu naprosto perfektním autem do městského života. Závěrem trochu odbočím z jízdy a bohužel opět připomenu automatické zamykání auta, které je stále tak neskutečně rychlé, že sotva zavřu dveře, natož abych došla ke kufru si vyndat nákup. Myšlenka je to ale vcelku návyková – garantuji vám, že po týdnu s Cliem zcela zapomenete základní mechanismus zamykání při odchodu od auta. Ten se tak hold budete muset znovu naučit anebo si prostě jen jeden takový vůz koupit.

 

Auto přímo stvořené pro život ve městě

Po několika dnech strávených s tímto černým drobkem se nedivím, že jde o úspěšné auto. Nejen designem, který není potřeba měnit, je Clio moderním, avšak ladným kouskem do vaší garáže. S novým interiérem jsme zase o krok blíže budoucnosti a velikostně se vcucneme do každého volného parkovacího místa. Rodinný vůz to zrovna není, ale jeden z rodinných vozů přednostně pro maminku to být určitě může! Na dlouhé cesty a zahraniční výlety toto auto asi také není stoprocentně tvořené, ale na městskou jízdu budou veškeré ostatní potřeby, které máme, ukojeny. I cena s touto motorizací je vzhledem k nespočtu funkcí a bezpečnostních prvků přijatelná a očekávaná, neboť 1.3 TCe s automatem začíná na cenovce 409 000 Kč. Až na pár maličkostí, které mi zde chyběly, a funkčnost automatické převodovky je po všech ostatních stránkách Clio naprosto božské auto. Přeci něco, co je tak úspěšné, se nemusí měnit, a proto je nové Clio téměř stejné jako to předcházející, ale stejně o hodně dokonalejší.

 

Lucie Přádová

Sdílet:

Zanechat odpověď

Musíte být přihlášen pro vložení komentáře.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..