Renault Grand Scénic: rodinně přívětivé a stále živé MPV

Renault Grand Scénic: rodinně přívětivé a stále živé MPV

Na sklonku března jsme dostali k redakčnímu testu již čtvrtou generaci Renaultu Grand Scenic. Na toto auto jsem se těšil hned ze tří důvodů. Za prvé, mám rád MPV segment pro jeho prostornost a vyšší posaz s dobrým rozhledem. Za druhé, za volantem konkurenční Zafiry jsem urazil několik set tisíc kilometrů a konečně za třetí, právě tento segment je tak trochu na vymření, protože jej nahrazují SUV a CUV, což dokazuje i ukončení výroby současné generace Zafiry jako MPV a použití této zavedené značky v kategorii užitkových vozů. Grand Scenic poprvé vyjel na silnice v roce 2004, a to je zhruba stejná doba, kdy konkurenční Opel přišel s již druhou generací Zafiry. Co všechno si od první generace Francouzi po tu současnou ponechali, čím vším mě oslovila a je pravda, že MPVéčka nemají budoucnost? To vše jsem se právě v souvislosti s Grand Scénicem snažil zjistit.

 

Design: Ostré rysy především…

Asi první, co každého upoutá, je na rodinné MPV celkem agresivní vzhled masky s dominujícím logem – diamantem. Maska přechází esteticky do světel. Ta jsou vybavena LED technologií, spíše ale  základními. Hlavní světlomety mají sice jako zdroj LED světlo, ale jedná se o projektorová světla bez moderních LED matic. Samozřejmě nechybí denní svícení a vysokotlaké ostřikovače světel. Ani na boku ani na zádi se nevyhneme ostrým rysům. Elegantní linie oken, která se v zádi mírně zvedá, je jistě zajímavým designérským počinem, ale menší děti v dětských sedačkách mají přes ní zhoršený výhled ven, a to určitě u nich nebudou plusové body. Celou estetiku příjemně podtrhují velká, dvacetipalcová kola, u kterých se na moment zastavím. Udivil mě rozměr pneumatiky – 195 / 55 R 20 a po průzkumu našich pneumatikářských eshopů přišlo další překvapení, čekal jsem horentní částky za takový atyp, ale opak je pravdou. Běžné obutí stojí kolem 2 500 Kč. Druhou věcí je stabilita. Relativně vysoké auto v kombinaci s tímto rozměrem mi matematicky nedává moc smysl. Ale chce snad někdo závodit s rodinným MPV? Na druhou stranu právě díky těmto pneumatikám má Scenic o 40 mm zvětšenou světlou výšku a nezapomínejme na nižší valivý odpor. Za zmínku také stojí, že tento rozměr má Scenic ve všech výbavách jen s tím rozdílem, že v té nejnižší jde o kola ocelová s celoplošnými kryty.

 

Nasedat, jedém…

Testovaný vůz měl pod kapotou nový přeplňovaný diesel Blue dCi 150 s výkonem 110 kW/150 k a zdvihovým objemem 1,7 l. Tím jde Renault proti současnému proudu downsizingu, když nahrazuje původní 1,6l motor,ale právě k němu a jízdním vlastnostem se dostanu až později.

Uvnitř nás čekalo příjemné posezení v masážních sedačkách. Škoda, že nebyl čas na delší jízdu, abych je mohl porovnat s AGR sedadly, se kterými mám bohaté a dobré zkušenosti. Příjemně padl do ruky i volant. Až sem je všechno na výbornou. Ovládání tempomatu na volantu vlevo je běžná věc, na kterou je mnoho řidičů zvyklých. Zapnutí tempomatu či přepnutí do režimu omezovače rychlosti se nachází na středovém panelu za řadící pákou stejně jako třeba parkovací brzda. Ovládání infotainmentu je také trochu přes ruku, respektive dále od řidiče. Když jsem zjišťoval některá technická data na internetu, vyskočila na mě fotka interiéru pravořízeného Scenicu a tam je to asi lépe, protože jsou ovládací prvky při straně řidiče. Uvnitř ještě musím pochválit dobrý výhled, jednoduché sklopení zadních sedaček a úplně rovný ložný prostor po jejich složení. Očekával bych u MPV členění zadních sedadel po třetinách. Zde je dělení zadních sedaček klasicky 1/3 ku 2/3. Škoda, sklopením prostřední sedačky může vzniknout luxusní opěrka s držákem na kávu a odkládacím prostorem. Testovaný vůz měl i Head Up displej (HUD). Bohužel jsem vyššího vzrůstu a jeho nastavení do ideální polohy bylo pro mě v kombinaci s pohodlným usazením v sedačce trochu oříšek. Navíc výklopné sklo HUD nevypadá moc elegantně a za mě tak pokud head up, tak promítaný přímo na čelní sklo. Nemohu si pomoci, ale středový displej postavený na výšku mi hodně připomíná jednu severskou značku… Pak se samozřejmě nabízí otázka, zda-li je to dobře či nikoliv. Celý středový panel je posuvný a nabízí relativně velký úložný prostor, bohužel členění už není tolik propracované. Například, chcete-li mít místo pro 2 kelímky s kávou, je potřeba celý panel posunout vzad, ale tím pádem se posune z optimální polohy i středová loketní opěrka. Úložný prostor je také hodně hluboký. Raději bych byl za větší členění do menších prostorů, které se ale vzájemně nebudou tolik ovlivňovat. Jinak je komfort pro posádku vzadu taktéž vysoký. Nechybí ukotvení dětských sedaček ISOFIX a sklopné stolečky. V zádi středového panelu jsou 2 USB zásuvky a 1 zásuvka na 12 V. Spíše bych uvítal zásuvku na 220 V, ale to už je spíše detail.

Ještě se krátce zastavím u bezklíčového odemykání a startování. Dálkový ovladač je tenký a rozměrově možná menší než kreditka. S bezklíčovým otevíráním mám zkušenosti a zamknutí dotykem na klice je pro Renault přežitkem. Auto se při příchodu samo odemkne a jakmile se s klíčem v kapse vzdálíte na více kroků zase se zamkne. Fajn věcička, kterou nelze než ocenit. Mimochodem si v tomto ohledu drží Renault stále prvenství, které nelze než ocenit. Jen doufám, že nejde zneužít signálu přes různé zlodějské vychytávky…

 

Z jízdních vlastností jen krátce…

Se Scénicem jako takovým jsme v redakci už jezdili. Nejdůležitějším bodem hodnocení v rámci jízdních vlastností je tak především nové hnací ústrojí označované Blue dCi 150. Motor velmi příjemně překvapil ochotou táhnout a rychle reagovat na požadavek od plynového pedálu. Manuální 6stupňová převodovka se vyznačuje delšími dráhami v kulise a tím pádem i drobnými nepřesnostmi. No a konečně spotřeba. Ve městě kolem mezi 6,5 a 7 l/100 km nafty příjemně potěšila. Navzdory tomu jsem po zkušenostech s novou 1,3 TCE (benzín) vyvíjenou s Daimlerem (Mercedesem), která je po jízdní stránce naprosto famózní, jsem asi čekal trochu více. Pocitově bych mu sice tipoval jen o pár koní méně, objem patřící spíše k označení „1,8“ (objem 1.749 cm3) mi k němu tak nějak prostě nejde. Jako by mu chyběl onen očekávaný silný dech ve vyšších otáčkách. I tak mi ale taková kombinace (right-sizingového motoru se slušným výkonem, manuální šestistupňovou převodovkou a slušnou spotřebou) v relativně velkém MPV dává smysl, a to určitě více než benzín. Nastavení podvozku je na můj vkus hodně měkké. Osobně si myslím, že by zasloužilo trošku tvrdší odpružení. Často se při brzdění až do zastavení auto nepříjemně zhouplo dopředu a dozadu. No a s pneumatikami 195 / 55 R 20 jsem se do losího testu raději nepouštěl. JZbytek už si domyslete sami.

 

Hodnocení: větší Megane, levnější Espace

V porovnání s III. generací Zafiry, se kterou jsem najezdil kolem 150 000 km mohu říci, že je Grand Scénic solidní auto za slušné peníze. Ovšem jste-li náročnější uživatel, pak budete muset buď hledat kompromisy nebo hledat jinde a tím myslím třeba klidně i ve vlastní (francouzské) stáji. Široká modelová paleta značky totiž není tajností. Pokud bych tak přeci jen chtěl o něco lepší jízdní vlastnosti a uměl bych se uskromnit s požadavky na vnitřní prostor, sáhl bych po Megane Grandtour a pokud bych neměl hluboko do kapsy a chtěl skloubit všechny vynikající atributy obou vozů, připlatil bych si za Espace, jenž nás o svých kvalitách přesvědčil už hodněkrát. Ten navíc nabízí i vrcholnou benzínovou variantou, s níž uspokojí toto převelké MPV nejednoho náročného motoristického nadšence. Možná jsem ale zapomněl zmínit, že se i Grand Scénic nabízí v sedmimístné variantě, a tak, pokud vás zajímá především vnitřní prostor a poměr cena výkon, právě dnes testované auto dává hodně velký smysl. Za jeho přítomnost v době rozmachu (ne)smyslných SUV tak snad i skáču do stropu.

 

David Bitner

Sdílet:

Zanechat odpověď

Musíte být přihlášen pro vložení komentáře.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.