Renault Clio E-Tech: velmi líbivá želva s duší závodníka

Renault Clio E-Tech: velmi líbivá želva s duší závodníka

Autor: Lucie Přádová · Fotografie: Lucie Přádová

Léto se nám pomalu ale nepochybně chýlí ke konci a naše šatní skříň už netvoří jen šaty a sukně, nýbrž bundy a šátky. Musím vám tedy říct, že letos to léto stálo za dvě věci. Bylo krátké a nedoprovázela ho (alespoň v mém vnímání) ani jedna tropická noc, kdy byste si nejradši svlékli na spaní i kůži… V tomhle počasí je nejlepší světlý interiér a ještě světlejší auto. A proto si jeden takový kombinovaný interiér obalený v královsky modré barvě dnes představíme. Dříve bych nadcházející testovací kousek označila za malé vajíčko, ale dnes bych si to nedovolila. Ráda bych vám představila pátou generaci modelu Renault Clio, a to navíc v nové hybridní specifikaci. Jak moc se pátá generace zmodernizovala? Je Clio stále to malé, nenápadné autíčko? To i další se dozvíte v následujícím článku.

 

Královsky modrá záře

Každý máme minimálně v paměti vývoj modelu Renault Clio, který se z ošklivého hranatého káčátka vyvinul v krásně vzhlížející labuť. Tou krásnou labutí je nepochybně pátá generace, která dovedla auto do aktuálního, moderního, líbivého a přesto nikoliv výstředního kabátku. Při pohledu na nové Clio mi dochází, jak se auta neustále zvětšují, a že už to nejsou ta malá prdítka, do kterých foukne vítr a vy je musíte tahat ze škarpy. Pátá generace Clia je auto s velkým A, a to včetně moderního designu. Přední LED světlomety ve tvaru bumerangu dodávají autu sportovní vzhled a opticky ho zvětšují. Oděn v královsky modrém kabátě a s chromovanými prvky už nepatří mezi klasická holčičí auta, ve by kterých se muži měli potřebu schovávat, aby nebyli vidět. Naopak tohle sportovně vyhlížející autíčko si přímo říká o to, aby vidět bylo. A s ním i pasažéři. Ani zadek auta už není nákupní taška, jako tomu bylo doteď, i tady moderní doba zanechala jasný vzkaz.

 

Do nitra labutě

Není pochyb o tom, že když Clio udělalo takový dojem zvenčí, ani interiér nebude k zahození. I zde se událo velké kouzlo v podobě kombinace sněhově bílého interiéru, tmavého interiéru a ambientního osvětlení. Clio již není hračkou pro mladé holčičky, nýbrž pořádné auto. Musím nadmíru vynachválit použití klasického ovládání klimatizace, na které nedám dopustit. Některá auta se zabudovaným ovládáním klimatizace skrz dotykový displej mě dovádí k šílenství. Ovládání displeje u Clia bylo ale plynulé a člověk se v něm lehce zorientoval. Problém však nastal, několikrát, při zapojení telefonu na Apple CarPlay. V tu chvíli mi začal systém reagovat opravdu velmi pomalu a to vyžadovalo velkou dávku trpělivosti – zvlášť, když jedete domu z práce a chcete si pustit nějakou tu muziku na uvolnění. Bohužel tato malichernost kazí velmi příjemný dojem z auta, a tak je jedině dobře, že ostatní funkce  fungují na jednoduché a bezproblémové bázi. Chválím i jednoduché zpracování multifunkčního volantu, ačkoli vypadá velmi nadčasově a sofistikovaně, hierarchie tlačítek je lehce zapamatovatelná a ovladatelná. Volant se skvěle drží a má velmi lehké a citelné manipulování. Na levé straně od volantu jsou čtyři tlačítka s funkcemi, jako je asistent držení pruhů anebo vyhřívání volantu. Vyhřívání volantu v Cliu? To je prostě bomba!

Velké ovace si zaslouží i krásně tvarovaná sedadla s bočnicemi přiměřeně velkými k víceméně jakékoliv postavě. Chvilku jsem si myslela, že mi bude vadit materiál sedaček, ale musím říct, že i když jsem jela například v kraťasech, sedačky nebyly nepříjemné ani po delší cestě v těch několika málo parných dnech. Nakonec bych moc ráda zmínila velikost auta, která se za několik generací tohoto modelu také značně vyvinula a z malé nákupní tašky, si dovolím říct, je plnohodnotný hatchback pro rodinku. Nicméně, i když je auto podstatně větší než jeho předchůdci, stále jsem musela sklopit jednu zadní sedačku, abych do kufru vměstnala elektrickou koloběžku, takže mě neberte zase úplně do slova. Ve čtyřech lidech na hory by to stále ještě nebylo – ostatně někde přeci ještě musí zůstat prostor pro zástupce vyšších tříd.

TEST: Renault Megane E-TECH – konečně fungující elektrifikace v rodinném voze

 

Překvapí vizáž i jízdní vlastnosti

V první řadě musím říct, že mě velmi překvapilo chování podvozku, myšleno v dobrém. Mně totiž vyhovují tvrdší podvozky. A musím říct, že i při svižnější jízdě vyvolává tohle malé Clio až závodní pocit z jízdy, a to je na sériový podvozek velmi pozitivní zpráva. Po pár dnech jsem sice byla trošku vydrnkaná, a to hlavně díky tvrdším tlumičům, nicméně pro mě bylo Clio takový malý hybridní sporťáček, a proto přivírám oči nad menšími nedostatky. Jelikož tenhle hybridní kousek nabízí na daný vůz poměrně obstojný výkon (kombinovaných 140 koní) dostupný navíc v poměrně širokém spektru otáček, první místo na semaforu je díky elektromotoru (a dostupnosti jeho síly už od nuly) jenom vaše. Své na tom odvádí především obstojná porce točivého momentu, kromě 144 Nm z atmosférického 4válce je totiž k dispozici dalších až 205 Nm elektromotoru. Se zvukem podobajícím se výkonnému vysavači vyrážím vstříc osudu až do přibližně 50 km/h, kdy se připojuje i čtyřválcová jednašestka. Už jste asi pochopili, že nemluvíme o hybridu, u něhož by elektřina měla jen tak trochu dopomáhat, tady se na ní hodně spoléhá a min. ve městě se bezemisně pohybuji opravdu velmi často (klidně i 50 % času). Clio E-TECH standardně disponuje několika jízdními režimy – MySense, EKO a SPORT. Upřímně jsem z 90 % jezdila na „defaultní“ MySense, kdy si Clio připojení elektromotoru přizpůsobilo dle svého nejlepšího úsudku. Na čem je třeba trochu zapracovat, je zvuk spalovacího motoru, který je například při sportovním režimu tak ohlušující, že jsem přemýšlela nad koupí špuntů. Je to zřejmě daň za větší spolehnutí na elektromotor, pro nějž nemusí být zejm. při těžké noze na plynu dostatek energie v akumulátoru. Multimódová převodovka pak nechá atmosféru pěkně vytočit a výsledkem je sice solidní zátah takřka kdykoliv si zamanete, avšak ticho tolik typické pro provoz hybridního Clia je najednou překvapivě rychle ztraceno. V poslední řadě si musím tak nějak nepřímo postěžovat na moji první zkušenost se ,,želvou“. Přede mnou krásná nová dálnice, nikde ani noha (čti kolo), a tak si říkám, že zkusím, co ta naše krásná labuť dokáže. Při určité rychlosti, kterou nebudu zmiňovat, se najednou na přístrojovém panelu, který mimochodem sám o sobě zaslouží pochvalu, objeví tvar želvy. V tu chvíli si říkám, co to je sakra za kontrolku. V následující chvíli se nicméně pod tachometrem objeví nápis omezení výkonu a otáčky padnou na poloviční hodnoty. Auto se jakoby uškrtí, a i když člověk zpomalí, do té doby, dokud přátelská želvička nezmizí, to zkrátka skoro nejede. No nevím, ale nečekala jsem, že se dočkám doby, kdy i malé hybridní vozítko, jako je Clio, bude mít omezovač rychlosti… Nechápetje mě ale špatně, jde jen o malou pihu na kráse jinak velmi povedeného kousku, a to po všech stránkách vč. té jízdní. Shodou okolností se v rámci této výtky bavíme o rychlosti nad našimi dálničními limity. Kolegové například s mnou testovaným Cliem absolvovali cestu do Bratislavy a zpět a jejich výsledná spotřeba nás všechny velmi mile překvapila. Ačkoliv jde o pořád relativně malé auto, hybridy povětšinou bývají doma ve městě, pročež dálniční tempo jim příliš nesvědčí. Hybridní Clio však zvládlo několik set kilometrů na hranici našich rychlostních limitů se spotřebou jen lehce nad 5 l/100 km, a to rozhodně zaslouží pochvalu!

TEST: Renault Clio TCE 130 – pátá, téměř dokonalá generace městského života

 

Nová hybridní modelka za slušnou cenu

Ačkoliv se najde na novém Cliu několik malicherností včetně nové kontrolky želva (těší mě), je to dle mého názoru nadčasové auto, které není určeno jen ženám, ale i mužům a rodinám. Auto je dostatečně velké, prostorné, chytré, ale zároveň i jednoduché a hlavně pohodlné. Hodně mě nadchlo zpracování a modernizace, kterou tento model prošel. Za základní cenu necelých půl milionu k vám jede zbrusu nový moderní vůz, se kterým ve městě krásně zaparkujete a plná nádrž vám vystačí minimálně na týden každodenního ježdění. I když je stále a vždycky co zdokonalovat, za mě udělali vývojáři ve Francii neobyčejný kus práce a pochvalu si zaslouží i jejich inovátorské hybridní ústrojí, které patří k nejlepším na trhu.

 

Lucie Přádová

Sdílet: