Renault Arkana TCe 140: nevšední kousek do všední doby

S dozajisté největší novinkou Renault letošního roku, Arkanou, jsme párkrát již měli co dočinění. Není pochyb o tom, že to Francouzi myslí vážně, když se své zbrusu nové SUV-kupé snaží pozicovat prémiověji než většinu příbuzných modelů a dokonce i většinu všech svých v současnosti vyráběných vozů. I když je tomu už hodně let, co se světu ukázalo první auto, jenž by šlo označit za SUV-kupé, a samotnou X6, která tuto podtřídu proslavila nejvíce, prodává BMW do dnes skoro jako baťa cvičky, jde v případě Renaultu o poměrně odvážný krok. V mainstreamu totiž moc takových aut dodnes není. Ve chvíli, kdy však do budoucna zamýšlíte zaříznout tradiční hatchbacky, liftbacky či sedany a postupem času se zbavit i MPV, musíte přemýšlet o něčem novém, čím si budete chtít udržet stávající zákazníky a ideálně přilákat i mnoho nových. A proto je tu Arkana. Vyjíždí s poměrně výstředním designem, který zejména v kombinaci s výrazným lakem upoutá oči mnohých. Nabízí pak mnoho moderní techniky a poslední generaci hnacích ústrojí, i když třeba kdysi naprosto nepostradatelný silný diesel zcela chybí. Za tento komplexní, moderní a prémiově vyhlížející balíček si Renault navíc neříká úplně málo peněz. I proto nás zajímá, jak tohle všechno bude dohromady fungovat. Pokud jste na tom stejně, určitě byste neměli odcházet…

 

Design: příjemně výstřední

„Sto lidí, sto chutí,“ začal bych, neboť ona „výstřednost“ nemusí být pro každého. Jak jsem ale už zmínil výše, za svítivě oranžovým SUV-kupé ve výbavě R.S.Line se ale málokdo neotočí, a to tím spíše, že jde pořád ještě o žhavou novinku, jíž zrovna stovky či tisíce kusů po českých silnicích ještě rozhodně nejezdí. Mohl bych tu dlouze rozepisovat jednotlivé designové prvky, s nimiž si ve Francii vyhráli, tím nejdůležitějším ale zůstává ta stále nevšední silueta, která stojí někde na pomezí dnes tolik populárních SUV a kupé (nebo spíše sedanu či liftbacku). Splývavá záď má prostě šmrnc a záleží už jen na tom, jestli chcete vyčnívat z davu či nikoliv. I do zcela nového typu karoserie a modelu, který je od základu nový, zakoponovali designéři prvky současného designového jazyku značky. V prvé řadě nesmí chybět typický světelný podpis, kdy třeba full LED světlomety Pure Vision Performance jsou konkrétně v tomto případě dostupné už od základní výbavy. Charakteristický je i LED proužek táhnoucí se po celé zadní části vozu. RS.Line pak přidává několik decentních, sportovně laděných prvků, které autu dodávají šmrnc, byť by na něm vůbec být nemusely a pořád by vypadalo k světu. V kombinaci s oranžovým lakováním označovaným Valencia pak příjemně vyniknou především kontrastně černě (dle Renaultu šedě) lakované detaily, jako je třeba zadní difuzor (se 2 chromovanými koncovkami výfuku), boční lišty, či sportovnější vzhled předního nárazníku, který se údajně inspiroval v F1. Stále sice tvrdím, že je to otázka vkusu, nebudu ale zastírat, že mně osobně styl Arkany rozhodně nevadí.

 

Interiér: relativně jednoduchý, fungující a příjemně sportovní Renault

Řekl bych, že interiéry dnešních Renaultů jsou pro mě jasně identifikovatelné – mají tedy své charakteristické prvky, které představují balíček typický pro danou značku. Troufnu si tak tvrdit, že kdybyste mi zavázali oči, zvládl bych ovládat hlavní prvky ve kterémkoliv dnešním Renaultu a usuzovat, v jakém konkrétním modelu sedím, bych mohl snad jen podle prostoru a posazu za volantem. Ten je mimochodem u Arkany až překvapivě dobrý. Pomáhají tomu i příjemná sedadla s jen lehce větším bočním vedením nebo kožený sportovní volant R.S.Line. Na druhou stranu vnitřní prostor zrovna netrpí přehršlí místa, a to především do šířky. Právě tady se totiž začíná projevovat příbuznost ke Cliu, na jehož základech Arkana možná lehce nepochopitelně stojí. Zpět ale k interiéru, chtěl jsem jen naznačit, že pro silnější jedince může být do šířky prostor v Arkaně lehce ztísněný, čemuž nepomáhá ani poměrně výrazný středový panel. A stejně tak je lehce limitující prostor nad hlavou v druhé řadě, kde nad 185 cm to nebude žádný zázrak. Je to ale daň za vzhledově lákavou koncepci vozu, u níž se určitým limitům v interiéru nemůžeme divit. Já postavou každopádně patřím spíše k průměru, a tak si vlastně nemám na co stěžovat. Naopak mi vyhovuje, jak je řidič lehce utopen a interiér jej lehce obklopuje. Co se týče moderních technologií, nejednoho z nás potěší, jak se Renault v posledních letech posunul po stránce grafického zobrazení. Středový na výšku orientovaný displej sice nemusí každému vyhovovat, Renault se s jeho zástavbou ale vcelku pěkně vypořádal, a tak třeba ani zobrazení CarPlay na rozdíl od Volva zvládá dobře (roztáhne jej přes celou obrazovku na výšku). I digitální přístrojový štít vypadá na první pohled velmi dobře, jeho grafiku mohu opět jedině pochválit, mrzí mě ale, že nenabízí příliš velkou míru individualizace. Dostat tak na obrazovku aktuální dojezd a spotřebu je nereálné. Kvůli nedostatku čipů se navíc zatím nabízí pouze v 7“ provedení, ačkoliv už při uvedení na trh byla slibována verze s 10,2“. Člověk to v kontextu dnešní doby vlastně chápe, i tak daný krok – to, že slibujete něco, co pak není v nabídce, považuji za lehce nešťastné. To jsem si ale vlastně jen lehce rýpnul do něčeho, co jinak jako celek velmi dobře funguje.

 

Jízdní vlastnosti: stále stejně příjemný motor a určité limity podvozku

Když jsem v hlavě přemítal, co všechno vám k jízdním vlastnostem Arkany musím říct, chtěl jsem začít vysvětlením, že máme k dispozici v nabídce výše posazenou specifikaci se čtyřválcem a automatem. V kontextu dnešní doby totiž minimálně u mainstreamu čtyřválec bývá tím silnějším v nabídce automobilek a základem pak bývá manuál. Jenže Renault na to šel lišácky, aktuálně totiž do Arkany neobjednáte nic jiného než čtyřválec v kombinaci s automatem a změna se ani nechystá. Jediné drobné odchýlení nabízí verze E-TECH Hybrid 145 s atmosférickou 1,6 a multimódovou automatickou převodovkou. O jeho představení jsme koneckonců už psali. Zpět ale k dnešnímu testu, ke kterému jsme dostali paradoxně slabší ze dvou výkonových variant dnes už dobře známého motoru 1,33 TCe. TCe 140 EDC, tedy jednotka naladěná na 140 koní spojená s automatickou dvouspojkovou převodovkou a 7 stupni, se jeví jako hodně úctyhodný základ, i když vlastně i takové označení by mohlo být považováno za hanlivé. K jednatrojce toho moc dodat nejde, snad jen, že Renault přidává „mikro-hybridní“ elektrifikaci, což má představovat v podstatě jen posílenou funkci starstopu, do budoucna se pak chystá posílení elektrifikace, ale o tom se dnes není potřeba dlouze rozepisovat. Ona kombinace působí při nejmenším hodně příjemně, klidně a po výkonové stránce autu bohatě dostačuje. I přesto si dovolím tvrdit, že jako celku autu vyhovuje spíše klidnější, komfortnější jízda, než-li nějaké velké sportování. Zásluhu na tom má i naladění převodovky EDC, která sice vcelku hladce mění převodové stupně, ale jakoby se jí do dynamického stylu jízdy příliš nechtělo. Mně osobně to vlastně ani nevadí, a to tím spíše, že se výsledná dlouhodobá spotřeba zastavila na velmi rozumných 6,5 l/100 km, což považuji za velmi příznivé.

Pojďme se ale od velmi příjemně fungující čtyřválcové jednatrojky, motoru, jehož vznik ke konci minulé dekády lze jedině kvitovat, přesunout na chvilku k podvozku. Doteď jsem totiž převážně chválil a dlouho jsem přemýšlel, co k naladění podvozku vůbec říci. Troufnu si tvrdit, že konstruktéři v Renaultu odvedli dobrý kus práce. Fyziku ale zcela oklamat nejde, a tak prostě ten původ v Cliu nezapře. Jde sice o modulární platformu, ale ta příbuznost se stejně nezapře. Částečně se na tom podepisují i ráfky s pneumatikami o rozměru 215/55 R18, já osobně bych se spokojil i s menší 17“ variantou (215/60 R17) a vůbec by mi nevadilo, kdyby Renault nasadil o špetku širší pneumatiky. Proč otevírám tohle téma? Prostě a jednoduše mám pocit, že je v některých momentech Arkana lehce nervózní a tak nějak mi to nesedí ke zbytku auta, které je především klidné, komfortní a snaží se být i prémiové. Ambice k rychlé jízdě jsem ztratil po prvních pár kilometrech a vlastně mi to vůbec nevadilo, neboť s takovým autem ani podobné potřeby nemám. Podvozek jako by ale patřil k trošku jinému autu. Ne, že by snad přejetí příčné nerovnosti bylo utrpením, ale nemusím chodit kolem horké kaše – tohle mohlo a možná i mělo být klidnější, o něco plavnější a možná i více „francouzsky měkké.“ Vlastně se to dá ukázat na příměru k současné generaci Meganu. Arkaně oproti němu chybí jakási lehkost a jistota, s jakou se Megane vydává vstříc zatáčkám ale i nástrahám města. Celé si to vysvětluji tím, že když vezmete malé auto (B-segmentu), výrazně jej nafouknete, zvýšíte těžiště a hmotnost, máte se s čím prát a ač odvedete tu nejlepší práci, 100% výsledek to nikdy nebude. To, že něco takového musím konstatovat, mě mrzí o to více, že zbytek Arkany k sobě ladí a vytváří onu prémiovou atmosféru, o níž se Renault tolik snažil.

Poprvé v Renault Arkana E-TECH hybrid: netradiční tělem i duší

 

Verdikt: povedené auto s několika drobnými ale

Nerad bych svůj test končil negativně. Arkana se mi totiž moc líbí a doufám, že to z předchozích odstavců bylo patrné. Na začátku jsem se ptal sám sebe, zda Renault dokáže obhájit relativně vysokou nastavenou cenovku. Jenže vy za „základních“ 635.000 Kč dostanete poměrně hodně – v první řadě výjimečný design a taky čtyřválec, a to rovnou ve spojení s automatem. Arkana vlastně stojí tak trochu mimo a přímou konkurenci nenajdete, a to je asi to, o co Renaultu šlo. V tomto směru toho nejde moc co vytknout. Za nepřímou konkurenci byste pak mohli považovat řadu zástupců C-SUV segmentu, kdy i ve vlastní řadách francouzského výrobce najdete alternativy. Takový Captur nabídne podobný vnitřní prostor, stejné motorizace, k nimž přidává také diesel a to vše navíc za cenu o pár desítek tisíc nižší. A pak je tu taky Citroen C4, auto podobné koncepce, které se ale prémiově vůbec netváří, je o něco menší, za to ale značně levnější (o zhruba 120 tisíc ve srovnatelných verzích). Troufnu si tak tvrdit, že je to otázka preferencí. Pokud chcete střední SUV s výjimečným designem, moderní technikou, solidním motorem a lehkou dávkou prémiového pocitu na palubě, určitě s Arkanou neuděláte chybu. Vím, kam touto novinkou chtěl Renault směřovat a ač zcela bezchybný není, myslím, že se mu to povedlo.

 

Jan Novotný

Technická specifikace

motor
Model	Arkana TCe 140
Výkon	103 kW
Točivý moment	260 Nm
Maximální točivý moment při otáčkách	1750 RPM
Zrychlení 0-100km/h	9 s
Max. rychlost	200 km/h
Palivo	Super 95
Válce	4
Maximální výkon při otáčkách	4500 RPM
Převodovka	Automatická převodovka (dvouspojková)
Stupňů	7
Vstřikování paliva	Přímé vstřikování
Typ motoru	Turbo
Objem	1332 ccm
Ventily	4
Ekonomie provozu
Kombinovaná spotřeba (WLTP)	5 l/100km
Spotřeba na krátkých trasách (WLTP)	7 l/100km
Spotřeba v městském provozu (WLTP)	5 l/100km
Spotřeba na dálnicích (WLTP)	5 l/100km
Objem nádrže	50 l
Emisní norma	Euro 6d-ISC-FCM (WLTP) 36AP-AR
Start-Stop systém	Sériové vybavení
Velikost pneumatik	215/60R17
Systém monitorování tlaku v pneumatikách (TPMS)	Sériové vybavení
Typ TPMS	nepřímé měření (ABS)
hmotnost
Povolená celková hmotnost	1876 kg
Prázdná hmotnost (EU)	1411 kg
Brzděný přívěs	900 kg
Užitečná hmotnost	465 kg
Přívěs (bez brzd)	705 kg
modelová řada
Název generace	RJL
Uveden	03/21
Dveře	5
Karoserie	SUV
Třída vozidla	Nižší střední třída (např. Golf)
rozměry
Délka	4568 mm
Rozvor	2720 mm
Šířka	1802 mm
Objem zavazadlového prostoru	513 l
Objem zavazadlového prostoru (zadní sedadla sklopená, od dna k stropu)	1296 l
Max. zatížení střechy	80 kg
Výška	1571 mm
Světlá výška	199 mm
Poloměr otáčení	11 m
Sedadla	5

Podobné vozy