Peugeot 308 1.2: moderní automat nebo jen auto?

Peugeot 308 1.2: moderní automat nebo jen auto?

I o Peugeotu 308 toho bylo u nás v redakci napsáno shora i zespoda opravdu hodně. Nejčastěji se ale v redakci objevují spíše výkonnější varianty u modelů nižší střední třídy. Naštěstí právě 308, kdysi evropské auto roku, patří k těm zástupcům, jež o silné motory stále nepřišli. Mám na mysli naftové dvoulitry a dvousetkoňové benzíny, u nichž o něco menší objem (většinou 1,6 litru) příliš nevadí. Tentokrát si ale bereme pod lupu vůz z úplně jiného soudku. Blíží se konec roku a mně už zase trochu hrabe, přemýšlím, čím bych si jej tak ještě zlepšil a co bláznivého bych ještě provedl. V nabídce českého importéra se ale objevuje zdánlivě úplně obyčejné auto. V kódovém označení zní 308 Hatchback 1.2 PureTech. To vše (včetně výkonu 130 koní) vypadá vskutku normálně. Pak ale přichází jeden zlom, který alespoň ve mně evokuje zájem a zvědavost, stačí tři písmena a jedna číslice “EAT8”. Znalci již ví, že půjde o osmistupňový automat. Ten se pomalu ale jistě začal v roce 2018 objevovat napříč celou modelovou řadou Peugeotu. Až před nedávnem jej ale Francouzi nechali připustit i menším autům a hlavně menší kubatuře, konkrétně známé a ve své třídě věhlasné tříválcové jednadvojce. Dnešní test tak bude zaměřený především na novou a hodně zajímavou alternativu u jinak vcelku cenově dostupného auta. Jak na tom pak asi bude v poměru cena výkon? A co jednadvojka a automat kontra čtyři pasažéři včetně bagáže?

 

První pohled: neohromí ale ani nezklame…

Nadpis prvního odstavce může v kontextu mých předchozích testů znít jako klišé. Už párkrát jsem se totiž vyjádřil ve smyslu jisté dávky extravagance u každého z Peugeotích vozů. Ani u 308 tomu není jinak. Při pohledu na průměrnou Octavii totiž bude i dnes testovaná, průměrná specifikace konkurenčního Peugeotu, vypadat designově výstředněji. Teď ale nemluvím o žádném negativním vjemu. Mně osobně se tento styl líbí. Hatchback v lákavé bílé perleti osazený 16” alu disky totiž působí přesně tak, jak bych konkrétně já chtěl. Je líbivý, ale stále decentní. Nevyčnívá z řady, ale ani se neztratí a není příliš tuctový/obyčejný.

 

Interiér: osvědčený i-Cockpit

308 byla jedním z prvních aut Peugeotu, kterou výrobce vybavil revolučním schématem interiéru zvaným i-Cockpit. Ani po letech, kdy právě tato koncepce prošla u nových vozů několika evolucemi, mě verze v 308 neomrzela. Díky ní sedím hodně nízko, příjemně malý volant mám blízko a zároveň vidím na všechny důležité ukazatele. Právě u 308 mi dává malý volant a nízký posez největší smysl (oproti největším SUV, kde bych si snad malý volant dokázal odpustit). Své na dojmu dělají i sedadla, jejichž boční vedení lze označit za dostatečné. Vzhledem k jejich masážní funkci je zajímavě řešená i bederní opěrka. Ta se sice nafukuje a vyfukuje, to ale pouze jedním jediným tlačítkem, takže je poněkud těžké chytit tu správnou pozici. Na její další polohování zapomeňte. O masáži v autech toho bylo napsáno asi také hodně, proto už ji minimálně u nižší střední třídy nevyhledávám a ani nebudu hodnotit – je to nadstandard, který sem ale úplně nepatří.

 

Technika: pro obchodníka dobrá…

Konečně se dostáváme k tématu, které je pro dnešní test tím stěžejním. I s 1.2 PureTech, několikrát po sobě vyhlášeným motorem roku, jsem toho najezdil já sám i moji kolegové opravdu hodně. Však jsme právě tento motor měli v redakční 2008. Tam ještě šlapal v kombinaci s “klasickým” šestistupňovým automatem a nižším výkonem (81 kw /110 k). Pokud si připomeneme naše dojmy, zjistíme, že autu nebo spíše jeho hnacímu ústrojí nebylo moc co vytknout. I proto jsem se na novou kombinaci s moderním osmistupněm dost těšil, sám jsem si o ní dokonce u importéra řekl. První mé dojmy začínají v Praze hned po převzetí auta. Potěší klidný projev, jehož zvuková kulisa příliš neproniká do prostoru pro posádku, a to ani za studena. Rozjezd je hodně podobný jako ve starší variantě – klidný, nerušený, přeci jen ale s jedničkou vytočenou o něco déle, než bychom preferovali. Další kilometry absolvuji sám, v prázdném autě. Skoro bych ani neřekl, že jedu v tříválci. 130 koní je navíc vcelku znát, necítím tak žádný výkonový deficit. To vše je navíc doplněno o povedený podvozek, který netrápí ani hodně nízká hmotnost (jen lehce nad 1,2 tuny). Na přední nápravě tak neodskakuje, ta zadní pak i přes jednoduché uložení drží stopu.

 

Jak ale s naloženou rodinou?

Teď však nastává čas na důležitý zátěžový test. 308 v hatchbacku jsme totiž naložili po střechu a usadili se ve složení čtyř pasažérů na cestu do Alp. Troufnu si nyní mimochodem tvrdit, že nebýt 420 litrů objemu zavazadlového prostoru (resp. 470 l vč. prostoru pod podlážkou), určitě bychom se nevešli nebo minimálně ne bez rakve na střeše. Je ale předem jasné, že na takovéhle zatížení 308 s jednadvojkou prostě stavěná není. I tak jsem byl ale zvědav, jak obstojí či snad pohoří. Prvním dojmem se na cestě ani nezdá, že by bylo něco v nepořádku. Všichni sedí v klidu a ani na zadních sedadlech není prostoru nedostatek, i když by pár centimetrů navíc rozhodně nebylo na škodu. První “zadýchání” se objevuje až na německé dálnici, kde asi žádný český řidič neodolá dovolenému překročení českého dálničního limitu, 130 km/h. Až vyšší rychlosti totiž dají jinak skvělé 1.2 PureTech zabrat. Takových 150 km/h nastavených na tempomatu představuje pro 308 nejen vyšší spotřebu (někde lehce nad 8 l/100km), ale i velmi časté přeřazování. Stabilně zařazenou osmičku s pořád vcelku nízkými otáčkami (např. při 130 někde okolo 2.200 ot/min) totiž udrží nový automat jen z kopce, na rovince často řadí sedmičku, do kopce dokonce šestku. Věřím, že si běžný uživatel řazení nevšimne nebo mu alespoň nebude nepříjemné, oko bystrého novináře však nemůže být potěšeno. Přesto se neprojevuje ani tolik výkonový deficit, jakožto ten objemový.

 

Zvuk brumlavého šestiválce v jednadvojce? Nenechte se zblbnout…

Objemově (nikoliv výkonově) základní motorizace je citelně znát až v závěrečném stoupání, kde ani sportovní mód a jeho “brutální” zvuk na dojmu nepřidá. To je mimochodem zajímavá novinka pro nižší výbavy/motorizace. Pomocí Driver Sport Pack lze totiž i z obyčejné jednadvojky udělat závoďáka. Byť je umělý zvuk z reproduktorů poměrně příjemný a dokáže naprosto věrohodně skrýt tříválec pod kapotou, zdání do jisté míry klame. Do strmějšího kopce se totiž naší 308 naložené po střechu moc nechce. To jí ale nelze vyčítat, neboť tomu není ani určena. Právě v serpentinách nacházím pozitiva nového automatu, když si pádly pod volantem sám volím jednotlivé rychlosti a mám jich tu dostatek pro každou situaci. O něco horší je to s motorovým brzděním při sjíždění kopce, pořád to zvládá 1.2 ale o poznání lépe než konkurenční jednolitry. Pokud bych mohl ještě chvilku zůstat v horských průsmycích, pochválil bych opět podvozek. Navzdory dnes už poměrně malým šestnáctkám se auto chovalo hodně dospěle a sebejistě, což obzvlášť já jako vášnivý řidič opravdu oceňuji. Když se pak zase na dálnicích uklidním, na 10 l/100km už mohu zapomenout. Spotřeba se totiž při klidnější jízdě dá stlačit někam k 6 l/100 km a můj dlouhodobý průměr tak kolísá jen těsně nad hranicí magické sedmičky. Tím samozřejmě nechci nijak připomínat nedávný test litrového tříválce v novém Ceedu, za něj bych totiž 308 při cestě do Alp určitě nevyměnil… 

 

Závěrem: potěší, čtyřválec ale nahradí jen v málo případech

U aut nižší střední třídy už jsou maloobjemové motory zvykem. Snad jen Fiat, Mazda a Kia jsou vzácnými výjimkami, které se drží (ať už z jakéhokoliv důvodu) atmosfér. Obecně ale nelze 1.2 PureTech vnímat jako špatnou motorizaci, ba naopak. Je několikrát po sobě vyhlášena motorem roku a není se čemu divit. V konverzaci s mými kolegy bych ale se snahou o úprk před ukamenováním musel označit výběr ideální “základní motorizace” v nižší střední třídě za hledání “nejmenšího zla”. Dovolím si i tak považovat staronovou hatchbackovou 308 v kombinaci s 1.2, 130 koňmi a osmistupňovým automatem za ideál pro obchodního zástupce jakékoliv firmy. Kdybych se vžil do jeho role, jsem rozhodně nad míru spokojen. Nesmím pak mít doma ale více než jednu partnerku a malé dítě. To ale platí snad u každého auta s tříválcem. Konkrétně 308 je zároveň vcelku líbivým autem, byť její design lze označit za decentní. Potěší i hodně dobrý podvozek, velký zavazadelník či slušný komfort na palubě. Nejkontroverznější kapitolou tak zůstává pořád motor, do kombi bych určitě volil čtyřválec (bez ohledu na palivo), v hatchbacku bych dokázal přihlédnout k okolnostem (potřebám obchodníka) a u Peugeotu dokonce překousnout deficit jednoho válce.

 

Jan Novotný

Sdílet:

Zanechat odpověď

Musíte být přihlášen pro vložení komentáře.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.