Opel Insignia Country Tourer: obojživelník v agresivním kabátě

Opel Insignia Country Tourer: obojživelník v agresivním kabátě

Tento test bude trochu netradiční, jelikož jsem ho pojal, řekněme „né Motorvizáckým způsobem“. Jak jste si u mě už mohli všimnout, nemám úplně v lásce vozy typu SUV apod. Tento test mi ale dal možnost ponořit se do kvality a zpracování jednoho Opelu tak trochu jiným způsobem. Když se řekne Opel Insignia, vždy rád reaguju slovy „Superb je lepší“, a tak jsem si myslel, že budu (opodstatněně) reagovat i tentokrát. Kolega Honza si totiž říkal, že by to mohl být zajímavý test, protože budu na auto koukat jinak než člověk, který má Opel doslova v lásce. Nevěřil jsem Honzovi, že to auto může být tak dobré, jak předesílá. Ale světe div se, sedl jsem do auta bez předsudků a opravdu jsem měl lepší pocit než ve Škodě Superb. To je při nejmenším už sám osobě velmi kontroverzní úvod, co říkáte? V čem všem mě nová Insignia oslovila? A jak je na tom konkrétně verze Country Tourer neboli „skoro-SUV“ a ještě k tomu v naftě se čtyřkolkou? Na to vše bych měl dneska odpovědět.

 

První dojem: Přiblížíme se trošku tomu mému překvapení

Ano přesně tento nadpis sem patří. Byl večer a přebíral jsem si auto. Usednu za volant a obklopí mě interiér, mám z něho moc příjemný pocit, cítím se útulně. Když zase z vozu vystoupím, abych se pořádně podíval na design, nepřestanu se divit. Auto vypadá velmi dravě a zároveň i připravené na mírný terén. Country „paket“ mu velmi sluší, nečekal jsem tak pěkný a dravý design od této varianty, a to třeba i díky zajímavé kombinaci oplastování spolu s bílým lakováním. Ten kontrast vypadá opravdu lákavě, skoro jako kdyby vás měl trknout při každém pohledu. Vidím, že jsme dostali vozidlo s velmi slušnou výbavou (hlavně světly Matrix LED) a já se velmi těším až je uvidím v akci. Zatím je totiž mohu sledovat pouze staticky a už to mě hodně zaujalo. Každá Insignia s paketem prémiových předních světel totiž při každém odemknutí svého majitele vítá speciální „diskotékou“ a podobně se i loučí po každém zamknutí. Možná si ťukáte na čelo, co že je to za nepraktickou vymoženost pro mladé, líbí se mi to ale doslova na jedničku! Ostatně i zbytek auta hraje prim. Líbí se mi i CoutryTourerovská 18“ kola s vyšším profilem pneumatik. Insignia na nich navíc není moc tvrdá a i tak se chová dospěle, o tom ale až za chvíli.

 

INTERIÉR: SPORTOVNÍ A ZÁROVEŇ ERGONOMICKÉ NEBE

Jak jsem již předeslal, překvapení vás čeká všude a jinak tomu není ani v interiéru. Já osobně jsem nečekal, že mě v „CountryToureru“ takto obejmou sedačky, ale zároveň budou ergonomické/ortopedické tak, že nepřitíží mým zádům, ba dokonce jsou pro ně příjemná. Volant je to, co bych chtěl zmínit. Upřednostněno je spíše sportovní zpracovaní, ale stále je jeho funkčnost v takovém autě ideální. Když jsem se tedy napoprvé odvážil nastoupit do vozu, začal jsem se cítit velmi pohodlně. Interiér vás takzvaně obejme. Rád bych ocenil použití vypínače automatických dálkových světel, který je zakomponovaný do páčky směrovky, ne jako poloha, ale jako tlačítko, což velmi ulehčí použitelnost. Systém zábavy je klasický Opelovský, ale není nijak velmi intuitivní. Já osobně oceňuji skleněné provedení obrazovky, se kterým Opel přišel jako jeden z prvních. Zpracování displeje, jeho okolí a velikost obrazovky bych označil za laciné. Ovládání systému, logika a intuitivita v Opelu mi upřímně příliš nesedla, ale to je pouze subjektivní názor. Auto má samozřejmě vyhřívaný volant a Opelu se to konečně povedlo. Ostatní automobilky mají vytápění buď až moc teplé, popřípadě zase moc málo výkonné. U Opelu je to úplně jiné „kafe“, příjemné a zároveň dostačující. Je vidět, že v tom byl Opel jako jeden z prvních. Mimochodem, když už si jednou zvyknete, nemůžete bez něj být. Velmi mě překvapilo to, co přišlo, když jsem se posadil za sebe, jako řidiče. Opel ohromně zvětšil místo na nohy za předními sedačkami. Můžu ho přirovnat skoro až k místu ve Škodě Superb. Kufr je velmi prostorný a samozřejmě v naší výbavě bylo otevírání kufru řešeno elektronicky i pomocí „kopnutí“.

 

JÍZDNÍ VLASTNOSTI: DVOJÍ PŘEŽITÍ V TERÉNU I V ZATÁČCE

První start přes tlačítko a začíná má osobní procedura po usednutí do nového auta. Vypnutí start/stopu, vypnutí varování před kolizí, naštěstí nemusím hledat teplotu oleje, jelikož v Opelu dali teploměr oleje přímo vedle otáčkoměru, toto mi udělalo po dlouhé době u auta obrovskou radost. Zařadím tedy za 1, jelikož jsme dostali manuál, a rozjíždím se. Musím říci, že mi poloha spojky a kulisa řadící páky na komfortní jízdu opravdu vyhovovala. Spotřeba je u tohoto vozu příjemná a pohybuje se v rozmezí 5 až 8 l/100 km, na větší jsem se nedostal ani při větším snažení, což oceňuji. V rámci testu jsem se vydal taky na jeden výlet. Navštívil jsem server Čech a spíše jsem se zamýšlel, jak auto správně otestovat. Po cestě jsem si všiml polní cesty, která byla trochu zablácená a říkal jsem si, že by toto mohl být ten pravý povrch pro oplastovanou Insignii. Auto se s tím „popralo“, jako by šlo o rovnou asfaltovou cestu. Pohon 4×4 funguje v Insignii parádně a ve spojení s manuální převodovkou se s ním dají dělat divy. Po cestě od kolegy Honzy si říkám „aha tlačítko SPORT, ale v takovém voze?“ No uvidíme. Stlačím tedy SPORT a  nestačím se divit, volant ztuhne, a to razantně, ztuhne i řízení a podvozek tak opravdu moc pěkně drží. Mám svůj kus silnice, nebudu říkat, na jakém místě, kde si každé auto zkouším z pohledu jízdních vlastností v zatáčkách a rychlou jízdou. Opel se na ní držel opravdu úctyhodně, takto povedený podvozek jsem nezažil ani u Volkswagenu Passat se nastavitelným podvozkem. Jízdu jsem si doslova užil. Vozidlo se tak dá považovat za povedené z více pohledů, nikoliv z „country“ úhlu. Vraťme se ale k mnou opěvované jízdě na režim „COMFORT“. Poslední večer jsem přemýšlel, jak si toto auto ještě užít. Řekl jsem si, že vyrazím na projížďku po Praze. Kde jinde také otestovat komfort auta, že? Jel jsem směrem od Dejvic, přes centrum, kde jsem po projetí pár uliček najel na 5. května. Dojel jsem nakonec až ke sjezdu na Chodov, kde jsem se obrátil a jel zpět. Výsledkem této cesty a komfortu je takový, že jsem si nevšiml žádné výrazné nerovnosti, auto se chová opravdu jak na polštáři. Po dojetí zpět domů se mi také moc příjemně parkovalo s použitím parkovací kamery. Tuto dnes už za standard považovanou vychytávku velmi oceňuji u auta jako je toto – přeci jen nejde o žádného drobečka.

 

ZÁVĚR ANEB OBOJŽIVELNÍK NEBO JEN AUTO NA JEDNO POUŽITÍ?

Obecně bych radši volil variantu auta, které nebudu používat jako SUV a zároveň sporťák. Konkrétně u tohohle ale musím přemýšlet jinak. Samozřejmě to není sporťák, ale mohu s ním jet opravdu svižně a zároveň není problém s ním zajet do menšího terénu. Závěrem rád podotknu, že Opel Insignia Country Tourer není bez chyb. Chyby, které tu najdeme, jsou ale v podstatě zanedbatelné. Jde spíše o nedostatky, které se nelíbí mně osobně, ale někomu mohou naopak vyhovovat. Vyhovovala mi i motorizace. Kdo říká, že je diesel mrtvý, by u Insignie narazil. Dvoulitrový diesel je přesně takový, jaký má být – příjemně kultivovaný, úsporný a zároveň dostatečně silný. Nic na tom nemění ani skvělý a propracovaný systém pohonu všech čtyř kol s vektorováním točivého momentu na jednotlivá kola, díky němuž by určitý úbytek výkonu byl pochopitelný. Naopak jsem se zcela nesžil s audiosystémem. Líbil se mi ale digitální přístrojový štít s mnoha zobrazovanými údaji, které jako řidič s velkým „Ř“ opravdu potřebuji. Auto tedy v celkovém měřítku hodnotím kladně, velmi kladně a rád bych ještě získal příležitost si tento kousek porovnat s Opelem Insignia v normální sedanové verzi, Grand Sport. Těš se Isnignie…

 

Lukáš Jeřábek

Sdílet:

Zanechat odpověď

Musíte být přihlášen pro vložení komentáře.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.