Opel Cascada: (ne)obyčejné    cabrio 

Opel Cascada: (ne)obyčejné cabrio 

Autor: Jan Novotný · Fotografie: Jan Novotný

Léto už sice dávno skončilo, ale v našem případě asi nikoho nepřekvapí, že jsme se nenechali zastrašit ošklivým počasím a vydali se otestovat typicky letní záležitost – kabriolet. Možná by vás napadlo, proč rovnou nenapíši, že se jedná o kupé-kabriolet. Ono se o něj totiž nejedná. Opel, který vlastně přišel jako jeden z prvních s pevnou střechou u kabrioletu Astra v „háčkové“ generaci od ní pro tentokrát upustil. Jaké jízdní zážitky tedy nabízí poslední generace kabrioletu od Opelu, jak jsme se sžili už s poněkud stárnoucí technikou a splní své slibné první dojmy i při pohledu pod pokličku?

 

Kabriolet: vždy extravagantní, ale co dál? 

První otázkou, kterou bych si v dnešním testu položil, by mohlo být, jak takový správný kabriolet má vlastně vypadat a jaké má mít vlastnosti. Budete se divit, ale najít odpověď není vůbec jednoduché. V prvé řadě zákazník pořizující si kabriolet chce být do jisté míry výjimečný a k tomu mu má částečně pomoci i jeho vozidlo. Výjimečností se v tuto chvíli nemyslí ale jen jinak vypadající střecha či trošku jiná koncepce vozidla. Takovými nejméně odvážnými představiteli je třeba VW Golf nebo Audi A3, jejichž verze „bez střechy“ jsou stále dosti podobnými těm klasickým. Na opačném pólu stojí vozy jako Volvo C70, Mazda MX-5 nebo Fiat 124 Spider. Naše Cascada stojí tak nějak mezi nimi. Její podobnost k Astře přechozí generace se upřít nedá. Nejenom, že z ní vychází vzhledově, ale sdílí s ní i většinu technických prvků, i přesto se ale jmenuje úplně jinak a Opel v jeho novodobé historii kabrioletů v ní vkládá opravdu velké naděje. Na druhou stranu je nutno přiznat, že třeba světla jsou kompletně jiná, rozměry se také dosti liší a třeba podvozek je převzat spíše ze sportovního GTC, které má s klasickou Astrou společné opravdu snad jen jméno. Cascada na první pohled působí přesně tak extravagantně, jak by měla. Nutno přiznat, že ačkoliv je bílá v dnešní době opravdu hodně moderní a oblíbenou barvou, zrovna tomuhle auto by trošičku odvážnosti neškodilo. Auto je každopádně hodně elegantní a spíš si jej všimnete jako kabrioletu než jako „peckového“ auto jakožto celku. Střecha zůstala černá. Ptáte se proč barvu střechy vůbec zmiňuji? Opel totiž převzal luxusní prvek od některých dražších výrobců a pro Cascadu nabízí možnost připlatit si za vínovou, šedou či hnědou střechu, což rozhodně přidává na atraktivitě. Snad vám pak ani nebude vadit, že se jedná stále „jen“ o plátěnou variantu.

 

Interiér: starší, ale přeci jen stále fungující a hlavně elegantní 

I v interiéru je mnoho prvků převzatých ze starší Astry. Není potřeba rozebírat, kolik tlačítek najdeme na palubní desce, obzvláště v případě verze s navigačním systémem jich je opravdu hodně, ale to nechme stranou, přeci jen je to jen a jen o zvyku. Rád bych se zaměřil naopak na výbavu, která je zde úplně nová a dělají z kabrioletu do jisté míry výjimečný. V prvé řadě je to kůží čalouněná palubní deska s efektním prošíváním shodným s barvou potahu, v našem případě se jednalo o světle hnědou kůži (brandy) a černou palubní deskou s černým stropem. Již ve standardu velká barevná obrazovka jen dodává, že se jedná o spíše exkluzivnější vůz z modelové řady celé značky. Trochu jsem již načal téma sedadel, které v našem případě byly naprosto exkluzivní. Nešlo však jen o prémiové kožené čalounění, ale zejména o pohodlí, které Opely ve spojení s AGR ergonomickými sedadly nabízejí. Mě pak na palubě těší ještě volant s poměrně tlustým věncem, který navozuje pocit robustního a zároveň opravdu pevného vozu. Pak nastává samozřejmě chvilka sžívání s tlačítky a spíše staršími systémy na palubě. Já osobně si zapínám hlídání jízdních pruhů, vypínám Start&Stop systém a připojuji svůj telefon. CarPlay tu budete hledat zatím marně. Osobně bych si dovolil i lehkou výtku směrem k soundsystému, který by v cabriu prostě a jednoduše měl být na skvělé úrovni. Není.

 

Technika: vylepšený osvědčený základ, který funguje 

Konkrétně v našem případě šlapal pod kapotou tradiční naftový dvoulitr z dílen motorářů Opelu. No tradiční, sice se jedná o jeden z nejčastějších motorů vyjíždějící z fabrik Opelu, ale přeci jen do kabrioletu jde už spíše o méně užívaný agregát. Sem se prostě jen hodí trošku více benzín. Na druhou stranu má dvoulitr dostatek síly v každé situaci a uspokojí vás i svou spotřebou. My jsme se pohybovali okolo 7l/100km, což není rozhodně špatná hodnota. Trochu vám bude chybět akorát nějaký pořádný zvuk motoru. Takovým z vás mohu doporučit benzínovou šestnáctisovku s 200 koňmi, zde musíte počítat se spotřebou zhruba o 3 litry vyšší a o tolik více dynamiky z něj zas nedostanete. Za mě tedy vůči motoru bez výhrad. Opět se pozitivně musím vyjádřit i k podvozku, který vychází ze sportovněji laděného GTC. Auto se chová hodně dospěle, příkladně tlumí nerovnosti a naopak umí podržet i v hodně těžkých situacích. Tomu přispívají i elegantně působící ALU kola (v rozměru 18″-20″). Opelu se především v předešlých letech vytýkala vyšší hmotnost jejich vozů a model, který na toto období doplatil snad nejvíce, je hned po Insignii právě Cascada. Samotná konstrukce skládací střechy totiž hmotnosti příliš nepřidala, dobrý podvozek taktéž není nejlehčí a objemově nejsilnější vznětová jednotka na předku nějaký ten kilogram navíc prostě má. Výsledkem je hmotnost pohybující se okolo 1750kg, což rozhodně není málo. Auto pak doplácí o něco vyšší spotřebou, o trochu horší dynamikou a lehce vyšším opotřebením všech spotřebních dílů, zejména pak brzd, které mají co dělat. Potěšit pak naopak může příkladná pasivní bezpečnost, na jejíž úroveň se v poslední době v Rüsselsheimu hodně hraje. Když jsme zmínili i relativně těžkou střechu, Opel přináší se staronovou plátěnou střechou několik výhod. První z nich je rychlost stažení (17s) a natažení (19s), což je opravdu rychlé. Druhá skvělá vlastnost je možnost provedení celého procesu i za jízdy (do 50km/h). Možná se vám to bude zdát jako zbytečné, ale nedokážete si představit, jakou parádu uděláte se stahováním střechy za jízdy.

 

Opel Cascada: dostupný a nad míru exkluzivní kabriolet 

Cascada se může na první a dokonce i druhý pohled zdát jako auto již lehce zastaralé. Asi zde není ani co namítnout. Zákazníka si ale rozhodně získá svou dostupností, protože si za něj automobilka neříká nikterak přehnané částky. Zároveň si troufnu říci, že si vývojáři při jeho vývoji dali poměrně hodně záležet. Moje pochvala míří ke kvalitnímu podvozku a o dotažené snaze k odlišení auta od ostatních modelů. Subjektivně také musím ocenit i interiér Opelu, jehož orientace na řidiče sice lehce ubírá na prostoru, ale zase působí hodně efektně. I na delších cestách vám bude v takovém autě do úsměvu, a to hlavně díky skvělým sedadlům. Má samozřejmě chyby, zasloužila by si už facelift, některé nové technologie a třeba lepší audio. Fajnšmekr si ji navíc pořídí v benzínu, který jsme neměli možnost vyzkoušet, i když i volba dieselu má své odpodstatnění. K pohonné jednotce jsme totiž bez výhrad.

 

Pavel Novotný

Sdílet:

Zanechat odpověď

Musíte být přihlášen pro vložení komentáře.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..