Honda Jazz: překvapivě dobrá, ale za jakou cenu?
Autor: Jan Novotný · Fotografie: Jan NovotnýPřed časem se nám do ruky dostalo poměrně netradiční auto. Mluvíme o zástupci kategorie vozů, které minimálně v České republice kraluje Škoda Fabia. Podle Svazu dovozců se jedná o třídu s označením „Malé“. Konkurentů Jazzu, již zaběhlého zástupce japonské automobilky Honda, je kromě domácí Fabie opravdu mnoho, vlastně téměř každá automobilka zde má co nabídnout. V Evropě můžeme začít Alfou Romeo Mito přes tradičnější kusy jako je Fiat Punto, VW Polo, Seat Ibiza, Ford Fiesta, Opel Corsa, Renault Clio, Peugeot 208, Citroen C3, až po ty zase o něco méně vídané jako je DS 3, Mini Cooper, Audi A1 nebo BMW i3. Honda, i když se jedná o velkého výrobce těchto vozů, nebude mít svůj boj určitě jednoduchý. Pojďme se tedy podívat, čím náš Jazz nadchne a čím naopak může pohořet.
První dojem: oči poutající barva a nevídaná vyšší stavba karoserie
Když už jsme si vyjmenovali většinu zástupců třídy, do které patří i námi testovaný Jazz, je potřeba zmínit, že se určitě nejedná o auto sem zcela zapadající. Většina z jeho konkurentů totiž příliš nehraje na vnitřní prostor nebo alespoň ne na prostor pro cestující na zadních sedadlech a o kufru ani nemluvě. Základní objem zavazadlového prostoru se většinou pohybuje na hranici 300l. Honda Jazz by se všemi těmito hodnotami mohla přirovnat spíše k dalšímu autu, které lehce vybočuje z řady – Opelu Meriva. I když jen vzdáleně, tak právě díky podvozku převzatém z menší Corsy, i Merivu můžeme srovnávat s autem jako je Jazz. Důležitý údaj objemu zavazadlového prostoru nám prozradí rozdíl pouze 46l (354 vs. 400). Hlavní odlišnosti od ostatních aut hledejte pak spíše ve vyšší stavbě karoserie, která dovoluje o něco lepší vnitřní prostor. Srovnávat Corsu s Jazzem je jako srovnávat Passata se Superbem. Oba dva sice nabídnou podobný komfort, oba mají poměrně podobnou techniku, budou vás při jízdě těšit poměrně stejně a i když jsou ve stejné třídě, tak uvnitř byste tipovali, co se do prostoru týče, rozdíl tříd možná i dvou.
Technicky neočekávaně příjemný, výběr ale budete hledat těžko
V námi testované specifikaci je Jazz poměrně všestranné auto. Na jednu stranu se jedná o příjemné městské vozítko, se kterým nemáte nikde problém zaparkovat. Jeho obratnost je opravdu skvělá. V zásadě vám ani výkon ve městě nechybí. Jedinou vadou na kráse Jazzu je pak pohled do ceníku. Pro náročnější řidiče a potenciální zákazníky tu totiž není na výběr. Volba se nabízí technicky pouze mezi manuální a robotickou převodovkou a výbavově mezi třemi stupni. Základní a vlastně zároveň i finální pohonnou jednotkou je atmosférická třináctistovka V-TEC. Ani v nejmenším si nehodlám stěžovat na benzínové motory Hondy, výrobce, kterého nelze než obdivovat za snahu udržet si odstup od downsizingu a vyrábět převážnou část svých benzínových motorů bez přeplňování. Stačí si navíc vzpomenout na první námi testované HR-V, které nás i přes skrývající základní patnáctistovku opravdu nadchlo. Nevím v tuto chvíli, zda je rozdíl mezi těmito motory způsoben pouze objemem nebo dalšími technickými vlastnostmi, ale bohužel z projevu motoru v Jazzu nadšený vůbec nejsem. Pozitivní je stále spotřeba paliva, která se pohybuje opět mezi konkurencí na skvělé úrovni. Znát na žíznivosti motoru není ani přílišná snaha o rychlou jízdu. Ta je pak asi ale největším úskalím celého hnacího ústrojí. Doporučuji vám opravdu dobře, nesnažte se s ním jezdit rychle. Prudké rozjezdy na křižovatkách takovým problémem určitě nejsou. Napjaté chvilky přicházejí při předjíždění na silnicích mimo obce. Případné pokusy pak vypadají asi takto: v 80km/h je potřeba podřadit z pátého stupně pro jistotu na stupeň třetí, na plyn šlápnout až na podlahu zhruba dvě vteřiny před tím, než opravdu chcete začít předjíždět a pak už stačí jen doufat, že předjížděné auto nebude chtít zrychlovat více než vy. Nemluvě o tom, že na dálnici je potřeba se opravdu smířit s limitem maximální povolené rychlosti. Možná by se zdálo, že se snažím hanit základní motorizaci. Částečně by to také byla pravda. Nesnažím se však kritizovat základní motor, nýbrž námi testovanou specifikaci, ve které vůz přišel na zhruba 390 tisíc korun. Je to cena, za kterou si u Hondy ale nemůžete vybrat žádnou lepší variantu. Na vysvětlenou tak uvedu krátké rozuzlení mého hodnocení. V zásadě se jedná o skvělý základní motor, kam by se na něj hrabaly 1,2ky ve Fabii nebo Corse, ale jakožto náročnější zákazník, což si můžu dovolit u auta za bez mála 400 tisíc, bych si rád dopřál i něco víc a automatická převodovka není úplně tím, co žádám.
Drahá Hondo Jazz, co s tebou? Kdo si tě koupí?
Možná se i opakuji a dokonce se takto určitě rozmýšlela u většiny testovaných aut i řada mých kolegů. Nicméně u Jazze je tato úvaha opodstatněná asi zcela nejvíce. Když si vezmete jakékoliv drahé auto, můžete přemýšlet, jestli je luxus na jeho palubě ohodnocen přiměřenou cenovkou. Ať už jsem v tuto chvíli kritický nebo nikoliv, je nutno si přiznat, že základní cena 364.900Kč není v třídě Jazze rozhodně málo. Je pravda, že za tuto cenu dostanete hodně solidní výbavu: manuální klimatizace, tempomat, bluetooth handsfree, LED denní svícení a dokonce dešťový a světelný senzor jsou položky, které má Honda už v základu. Na druhou stranu ani námi testovaná verze, jejíž součástí už byl dotykový centrální displej Honda CONNECT, veškeré bezpečnostní asistenty (varování před kolizí, před opuštěním jízdního pruhu, rozpoznávání značek a automatická dálková světla) a samozřejmě parkovací asistent, nemá mezi svými položkami kůží potažený volant, který beru u auta za bez mála 400 tisíc korun jako samozřejmost. Už ukončím výčet položek z ceníku, i když jsem si jej nemohl odpustit. Přeci jen cena je na tomhle autě asi to nejvíc kontroverzní. Jazz má každopádně spoustu skvělý vlastností. Jednatrojka je skvělým motorem, který je však potřeba za každých okolností chápat jako pouhý základ. Komfort na palubě vozu je na třídu možná až nevídaný, a to ani nemluvě o prostoru, kterého je do všech směrů více, než čekáte. Poutavý je kromě opravdu zvláštní barvy i celkový design auta. Obecně se tak dá odvodit, že s největší pravděpodobností Honda cílí na omezenou skupinu lidí, kteří si rádi připlatí za výjimečnost, komfort, pocit bezpečí, modernost, ale zároveň nejsou příliš nároční na technické vlastnosti, a to myslím hlavně směrem k rychlejší jízdě. Ani podvozek, ani pohonná jednotka vám totiž rychlejší průjezdy zatáček nebo vyšší dálniční rychlosti neumožní. Každopádně kdyby se cena našeho Jazze pohybovala zhruba o 100 tisíc níže, jeho prodejní úspěch by se určitě pohyboval ve vyšších číslech a kdo ví, třeba dokonce v dané třídě v těch nejvyšších.
Jan Novotný
Technická specifikace
motor | |
Model | Jazz 1.3 i-VTEC |
Výkon | 75 kW |
Točivý moment | 123 Nm |
Maximální točivý moment při otáčkách | 5000 RPM |
Zrychlení 0-100km/h | 11.2 s |
Max. rychlost | 190 km/h |
Palivo | Super 95 |
Válců | 4 |
Maximální výkon při otáčkách | 6000 RPM |
Převodovka | Manuální převodovka |
Převodů | 6 |
Vstřikování paliva | Vstřikování |
Objem | 1318 ccm |
Ventily | 4 |
Ekonomie provozu | |
Kombinovaná spotřeba (NEDC) | 5 l/100km |
Spotřeba ve městě (NEDC) | 6.1 l/100km |
Velikost nádrže | 40 l |
Emisní norma | Euro 6b (NEFZ) |
Start-Stop systém | Sériové vybavení |
Velikost pneumatik | 185/60R15H |
Systém monitorování tlaku v pneumatikách (TPMS) | Sériové vybavení |
Typ TPMS | nepřímé měření (ABS) |
hmotnost | |
Povolená celková hmotnost | 1605 kg |
Prázdná hmotnost (EU) | 1138 kg |
Přívěs s brzdami | 1000 kg |
Náklad | 467 kg |
Přívěs (bez brzd) | 450 kg |
modelová řada | |
Název generace | GK |
Uveden | 09/15 |
Dveře | 5 |
Karoserie | Hatchback |
Třída vozidla | Malé vozy (např. Polo) |
rozměry | |
Délka | 3995 mm |
Rozvor | 2530 mm |
Šířka | 1694 mm |
Prostor pro zavazadla | 354 l |
Objem zavazadlového prostoru (zadní sedadla sklopená, od dna k stropu) | 1314 l |
Objem zavazadlového prostoru (zadní sedadla sklopená, od dna k oknům) | 884 l |
Max. zatížení střechy | 35 kg |
Výška | 1525 mm |
Světlá výška | 110 mm |
Průměr otáčení | 10.8 m |
Sedadla | 5 |
Zanechat odpověď
Musíte být přihlášen pro vložení komentáře.