Okruh kolem Prahy nemusí být zlem pro nikoho. Mnoha evropským městům ulevil v dopravě

Přežít léto v Praze není pro mnohé obyvatele vůbec jednoduché – a to se netýká jen vysokých teplot, ale také nekonečných kolon, uzavírek a oprav. Přetíženým silnicím by pomohla dostavba pražského okruhu, která se poslední roky spíše odkládá. Naděje, že by do tří let mohla být hotova jeho další, tentokrát východní část dlouhá celkem 12,6 km, však nedávno svitla. Vinu za dlouhými průtahy samozřejmě nenese pouze vedení metropole, situace je ztížená také výkupem pozemků, zdražením prací a tak dále.

Praha však není jediná, kde se v minulosti řešila stavba okruhu, který by zařídil plynulejší dopravu bez větších zácp a také posílil bezpečnost na silnicích. Podobnou situací si prošly i jiná evropská města – Erfurt, Vídeň, Vratislava i Sofie. Zprvu negativní postavení obyvatel se po výstavbě změnilo jako lusknutím prstů a začaly převažovat spíše pozitivní dopady. Podobně by to mohlo nakonec dopadnout i s pražským okruhem. Na jaké straně stojíte vy a co vám na stavbě nejvíce vadí?

 

Ve Vídni se zkrátil čas dojezdu do práce

Obyvatelé Vídně se výstavby okruhu báli, protože si mysleli, že se tím zvýší hlučnost a zhorší kvalita podzemních vod. Stejně tak si mysleli, že se jim zhorší kvalita života v okolí stavby, případně nejistého vlivu stavby na tamní klima. To vše byly pádné obavy, které se ale nakonec nepotvrdily. Stavba totiž přinesla spíše pozitivní účinky.

Zlepšila se totiž zejména kvalita ovzduší, biodiverzity i krajinného rázu. Navíc v původní trase, kterou lidé využívali, se dostavbou okruhu snížil hluk a nenarostl ani na okruhu, čemuž samozřejmě pomohla různá opatření. „Na vídeňském okruhu je vidět, že se obavy z dopadů, které jeho výstavba vyvolá, nepotvrdily. Naopak, silniční okruhy obecně mají po dokončení pozitivní ekonomické přínosy, zvyšují plynulost dopravy, přispívají k bezpečnosti silničního provozu a snížení počtu nehod. Příklady z okolních zemí jsou toho důkazem,“ říká Martin Opatrný, mluvčí dostavby pražského okruhu.

 

V Erfurtu i v Sofii převládl racionální přístup

Obyvatelé německého Erfurtu přistupovali k výstavbě nového okruhu velmi racionálně. V rámci veřejné diskuze, která předcházela zahájení stavby, převažovaly otázky spojené zejména s možným zvýšením hlučnosti v okolí stavby. „Pokud ke zvýšení hlučnosti v okolí stavby krátkodobě dojde, je běžné, že investor, tedy obvykle stát, vzniklou situaci řeší a požaduje u zhotovitele nápravu,“ doplňuje Opatrný.

Stejně jako vídeňský okruh, i ten v Erfurtu výrazně ulevil ve městě od tranzitní dopravy, která se tak přesměrovala na dostavěný dálniční okruh. V původní trase využívané před dostavbou okruhu se navíc zlepšila kvalita ovzduší a snížila úroveň hluku.

V bulharské Sofii si lidé kladli otázky související s možným zhoršením kvality života v okolí výstavby nového okruhu. Diskutovali o ekonomické výhodnosti či indukci velkého objemu dopravy. „Obvykle je příběh vždy stejný. Na začátku bývají obavy ze samotné stavby a jejich dopadů na okolí. To je ale krátkodobý pohled. Z dlouhodobého hlediska převládají přínosy, jako je zlepšení plynulosti a intenzity dopravy, vyšší bezpečnost silničního provozu a fungování dopravního systému,“ komentuje změnu postoje obyvatel Sofie Martin Opatrný.

 

Ve Vratislavy už nejsou takové zácpy

Ani polská metropole se nevyhnula otázkám souvisejícím s výstavbou nového okruhu. Jeho vybudování ale ve finále obyvatelům velmi ulehčilo život. Nejen, že se zmírnila míra tvoření dopravních zácp, ale také se lidé dostávají do práce mnohem rychleji než dřív. To samé se týká i dojíždění do škol nebo na nákupy. Nový vratislavský okruh ulevil původním trasám, kde poklesla intenzita dopravy, zlepšila se její plynulost, bezpečnost i kvalita ovzduší a došlo ke snížení úrovně hluku. „Ve Vratislavi ubyly dopravní zácpy a místní si na okruh a jeho přínosy rychle zvykli. Vedení města už proto nyní avizuje nutnost přípravy dalších tras, které souvisejí s rozvojem města,“ uzavírá Martin Opatrný.

 

Michaela Rubešová