Nový Mini Cooper S a JCW: opět jedna velká pecka!

Nový Mini Cooper S a JCW: opět jedna velká pecka!

V životě zažijeme mnoho krásných, ale i těch horší dnů. Někdy máme chuť se radovat. Někdy jen sedět v koutě a brečet. V tomto týdnu jsme za redakci obdrželi pozvání k jedné srdeční záležitosti. Šlo o představení nových sportovních kousků od automobilky MINI. Když se vysloví tyto čtyři magická písmena, setkáme se s několika odlišnými názory. Někteří je milují, ostatní nesnáší, ale upřít se jim nedá rozhodně několik věcí. Několik let (né-li desítek) se tyto vozy spadající pod BMW mohou neustále chlubit svým tradičním vzhledem, jenž mnohé zaujme. Dále se jedná o opravdu zábavná vozidla, kteráopravdu dobře fungují na silnicích. Jak jsem se již v úvodu zmínil, někdy přichází dny, kdy můžete skákat radostí do stropu a někdy jen sedět v koutě, dnes se nejspíše nacházím někde mezi. Sice za pár minut usednu do prvního testovaného exempláře s označením „S“ a o pár hodin později otestuji nejostřejší verzi v Cabriu, přichází také ale jedno velké zklamání. Po několika slunečných dnech, máme zataženou oblohu a meteorologové nám hlásí déšť. No, není to k pláči? Chvíli přemýšlím, pak natáhnu svojí pravou ruku na startovací tlačítko, slyším zvuk motoru a říkám si, že rozhodně není! Pojďme vyrazit.

 

S jako geniální!

Sedím v novém Mini Cooperu s označením S. Nejsem tolik všímavý člověk, a proto mi kde jaká novinka ve vozech unikne. Přesto si zde všímám hned několika nových atributů. Za prvé se jedná o zviditelnění britské vlajky, kterou můžeme spatřit na volantu a u palubní desky blíže u strany řidiče.  Dále se jedná o novou hlavici řadící páky, jenž nově vypadá moderněji než předešlá, na druhou stranu mi k Mini tolik nesedí a spíše bych si zde dokázalpředstavit předešlou variantu. Kde nacházím změnu je u ukazatele nádrže. Co se ale nezměnilo je jednoduchost a celkový design nového Miníka. Opět je jiný a prostě tak nádherný. Lehké zklamání nacházím u sedadel. Tajsou poměrně příjemná, ale při sportovní jízdě s sebou v nich spíše cukáte. Respektive se jedná spíše o můj problém, protože jsem hubenější postavy a bočnice na mě nejsou přímo dělané. Ostatní „urostlejší“ chlapi (nebo snad i dámy) by se mnou nemuseli souhlasit. Podvozkově je to klasické výborné Mini, které může na okreskách soupeřit kde s kým. Dvoulitrový motor o výkonu 192 koní by dokázal rozhodně pozlobit kdejakého protivníka. Auto bylo sice poměrně tvrdé, avšak dokázal bych si s ním pobýt ještě nějakou dobu klidně ve městě či  mu být v každodenních okamžicích na blízku. Když jsem se již zmiňoval o designu hlavici řadící páky, možná bych mohl blíže přiblížit vlastně činnost (nové) dvojspojkové převodovky. Změna typu samočinné převodovky nás velmi mrzela. Vždyť minulý systém byl tak dokonalý, tak proč měnit. Za sebe musím říci, že jsem byl novým automatem příjemně potěšen. Nezaznamenal jsem žádná škubnutí, převodovka reaguje rychle, přesně tak, jak má. Po absolvování několika desítek kilometrů jsme se s kolegou vystřídali. Nyní sedím na pozici spolujezdce, upravuji si sedačku k libosti své a se svými 180 cm nepociťuji žádný stístěný prostor pro své nohy. Možná by se kolegové za mnou pěkně zlobili, ale dnes jsme tu naštěstí jen ve dvou, a proto se můžu pořádně rozvalit a užívat si jízdu i jako pasažér. I když přeci jenom ve vozidlech MINI se nikdy nebude cítit v pozici spolujezdce tak, jako za volantem. Vždyť je to přeci radost z jízdy a my ho prostě chceme řídit!

 

JCW jako ještě geniálnější aneb John Cooper Works

Samozřejmě bych vám nyní mohl vyprávět o tom, jak jsme se s kolegy výborně najedli během „polední pauzy“, ale kuchařský portál ještě nevlastníme, a proto se vracíme zpět k naší akci dne, a tím už je nejostřejší verze Mini vůbec – s označením JCW. I zde si můžeme všimnout zadních světel, které odkazují na Anglii. I zde máme vlajky v interiéru, ale přeci jenom tady je znát o trochu větší zábava. Náš testovaný exemplář se může „chlubit“ cenovkou přes milion korun. Samozřejmě tu dnes máme již téměř vše. Od černých pruhů na kapotě až po audio systém od Harman/Kardon. Můžeme nyní tak trochu nově spojit svého „miníka“ s mobilem a díky této vychytávce nám pak může ohlásit čas, kdy bychom se měli vydat na naší naplánovanou trasu. Trochu mi to připomíná starostlivou manželku, která začne křičet: „Miláčku, už musíme vyjet, nebo dorazíme pozdě.“ Zatímco u manželky vzniká velká pravděpodobnost, že se pohádáte, u Miniho nikoliv. Ale co už. Přeci jenom starostlivé ženy jsou přeci fajn, a proto představa, že se svojí drahou polovičkou bok po boku vyrazíte se staženou střechou na vaše oblíbené cesty plných krásných zatáček a na závěr skončíte u výhledu na celou Prahu – no, nestálo by to za to? Přeci jenom představte si to, že sedíte ve voze, jenž se chlubí dvoulitrovým motorem s výkonem 231 koňmi. To už přeci nezvládne krotit každý. Opět jsem byl příjemně potěšen řazením, jenž mi za několik hodin nedalo pocit, že se s ním neztotožňuji. Dokonce zde máme i pádla (u verze S jsme se s nimi nesetkali) a můžeme si vyzkoušet, jak si převodovka bude rozumět s mými rozhodnutími.Jak zní konečný verdikt? Jsme jedno tělo a jedna duše. Kde si lámu hlavu?, JCW mi připadalo snad o něco měkčí než právě „jemnější“ verze S. Možná je to i tím, že jsme cestou do Kutné hory vybrali D1 a cestu zpět po (přeci jenom) lépe upravených okreskách. Samozřejmě i zde si vychutnáte tzv. sluchový orgasmus. Co to znamená? Přepněte do režimu Sport (klidně můžete zůstat u komfortu, ale přeci jenom, když něco chceme zažít, tak něco pekelně úžasného, ne?) a šlápněte na plyn. Dostanete tak nádherný zvuk, kdy auto prdí do výfuku tolik, že už si říkáte, že už to není normální. Je nejspíše hodně aut, jenž mají o něco lepší zvuk. Zrovna teď myslím na svůj první zážitek s M4, ale Mini ho má snad opravdu nejzábavnější.

 

Mini: není to jen značka.

Je to cesta. Je to láska. Je to hra. Je to zábava. Mini spojuje všechny tyto atributy. Někdy jsme smutní. Někdy truchlíme. Někdy prostě nemáme náladu. Pojďte usednout za volant nového vozu Mini. Sešlápněte plyn. Jeďte. Poslouchejte zvuk výfuků. Už jste veselejší? Ne? Řiďte dál. O pár kilometrů dál vás pozdraví další majitel těchto vozů. Nemáte hned radost, že patříte do kolektivu odlišných lidí? Pokud i zde nenacházíte kladnou odpověď, tak vám nabízím ještě jednu radu. Zastavte, stáhněte střechu, chyťte svojí ženu za ruku a jeďte. Mini je více než radost z jízdy. Je to ….

 

Petr Bahenský

Sdílet:

Zanechat odpověď

Musíte být přihlášen pro vložení komentáře.