Mini Cooper S: malý, hravý a hlavně britský

Mini Cooper S: malý, hravý a hlavně britský

Když se řekne hothatch, napadne nás opravdu jen pár vozů, které stojí za to a Mini je jeden z nich. Jedná se o ikonickou značku, kde designové prvky, kterými na sebe poutá velkou pozornost, hrají velkou roli.Ale není to jen o tom, při nástupu do něj a sešlápnutí plynového pedálu však dokazuje, že nejde jen o „drahou kabelku“..
Mini je původně britská automobilová značka vlastněná BMW. Vedení se však snaží odkaz na britskou historii automobilky v autech zanechat a zejména pak při posledním faceliftu modelů One a Cooper (třídveřová a pětidvéřová verze) zde najdete těch odkazů tolik, že si snad i říkáte, jestli nejde o „kýč“. Jelikož jsme ale dostali do parády auto spadající do skupiny sportovněji laděných verzí interně označovaných jako „LCI“, budou nás zajímat především jízdní vlastnosti. Tak jak si bude (staro)nový Miník vést?

 

Co se skrývá pod „S“

Jako mnoho automobilek nabízí ve svém ceníku vozy sportovnějšího charakteru, ať už zmíníme označení „RS“ od Škodovky nebo třeba nyní hodně diskutované „Nko“ od značky Hyundai. Mini nabízí rozšíření základního modelu písmenkem „S“.To společnost Mini pak nabízí ve dvou variantách.Jde o námi testovaný přeplňovaný dvoulitrový benzín se 141 kw nebo o 125 kw naftovou variantu. Naftová verze je ještě omezena kombinací s automatickou převodovku.

S písmenem „S“ si kupujete samozřejmě především větší výkon, u základní verze je tomu 75, což už je pěkná porce navíc.Vše doplňují anatomické sedačky, ikonický dvojitý výfuk a sportovní nárazníky.Pokud si myslíte, že je to vše, pak jste na omylu. Není. Mini vyrábí ještě jednu „šílenost“ se zkratkou JCW, která atakuje 170 kw a přidává ještě několik další sportovních prvků. To je určitě výzva pro náš další test!Teď ale zpět k Sku. To jako takové už na první dojem působí snad na každého. Byť jsme zrovna my dostali do testu verzi označitelnou za „šedou myš“, o nenápadné auto rozhodně nejde. V kombinaci s typickými černými pruhy a černou střechou jde o zajímavou designovku. Ta má navíc ještě několik prvků, jež doplňují celkovou atmosféru. Jmenovali jsme třeba už dvojitou koncovku výfuku (jo, jsou pravé), nechybí několik písmen „S“ v již dobře známém fontu (červeně zbarvené), decentní křídlo na pátých dveřích, designová 18“ kola aj. Pak je tu ale ještě pár drobností, jejichž přítomnost jsem naznačoval už v úvodu. Odkaz na britskou historii. Ten je tu opravdu všude. Někomu možná rád britskou vlajku, avšak opravdu ji někdo chce mít i na zadních světlometech nebo i na palubce? Posuďte sami.

 

Pokračování historie aneb retro tvar všude, kam se podíváš

Jak jsem již zmínil slovo design, tohle auto je opravdu nespisovně „dizajnovka“. Vše ladí a dvě oči v podání předních světel budí opravdu líbivý pohled, v naší verzi doplněné dvěma rychlými pruhy a efektním průduchem k motoru. Škoda jen, že třeba nasávač vzduchu na kapotě je falešný a nikam nevede. To nic nemění na faktu, že se auto jako celek opravdu líbí, a to snad všem! Po dobu testu jsem se nesetkal s negativním názorem. Popularita rostla při zkoumání detailů jako je písmeno „S“ ve směrovém blikači na blatnících a paradoxně i v případě zadních světlometů svítící v liniích britské vlajky, a to nemluvíme ještě o interiéru.

 

Velká Británie uvnitř Mini

Pokud by se ale někdo i přesto zamračil, uvnitř by mu úsměv naskočil. V této evoluci jsou dotažené sebemenší detaily dokonce. Hlavní displej infotainmentu umístěný ve středu auta obkresluje osvícený kruh, do kterého jsou zakomponovány další ovládací prvky výstražných světel a ovládání rádia. Pod ním se pak nachází dalších pár tlačítek jízdního komfortu a po vzoru letadlových spínačů i spínače start či přepínání jízdních režimů. Ty má Mini celkově tři. Standardní MID, ale i sportovní a režim Green. Volbou jednotlivých režimů, oživne nebo se případně utlumí i celé auto. Když zvolím SPORT, vše se rozsvítí červeně a mě jako pilotovi to dává jasně najevo, že nyní mohu plně šlápnout na plyn a budu u toho i pořádně slyšet.

 

Podvozkem motokára přesně podle očekávání

Vše není ale jen o moderních prvcích, LED diodách a dalších technologiích. MINI to s auty opravdu umí.Podvozek, na kterém je Mini postaveno, opravdu funguje. V rukou máte přesné řízení, jež se bez nadsázky dá přirovnat k motokáře. I když jeho zpětná odezva není mnohokrát ideální, je i tak řízení čitelné a udělá přesně to, co po něm chcete. Auto je celkově nastaveno docela tvrdě, spojlery Miníka jsou nízko, a tak není možné ignorovat výmoly českých silnic, ale spíše bude úkolem se jím vyhýbat. Ve vozidle jsme měli automatickou převodovku chovající se celkem předvídatelně. Co si budeme povídat, pokud se chce někdo opravdu svézt, zvolí manuál. Co nás možná i trošku při rychlé jízdě rozhořčilo, byla absence pádel pod volantem.Pokud jste tedy chtěli řadit sami, bylo to možné pouze voličem na místě řadící páky. S Miníkem jsme se pohybovali většinou na okresních cestách a tam nám dalo vše, co jsme od něj očekávali, a to i ve větších rychlostech, kdy jsme mohli Miníku pořádně důvěřovat a měli jistotu za volantem.

 

Rover mini mk2 – to pravé retro

Při krásných momentech focení námi testované Miníka, který je opravdu fotogenický snad z každého úhlu, jsme se zcela náhodou setkali s modelem Rover mini mk2 z roku 1991.  Zajímalo nás, jestli nese náš nový kousek opravdu nějaký reálný odkaz tohoto vzdáleného předchůdce.. Exteriérem byste asi i nyní poznali, že se jedná o jednoho výrobce. My jsme ale hledali spíše detaily!. A našli! Je to třeba kruhový výdech topení, který krásně zapadá v novém MINI mezi ostatní kruhové ovladače, jež na sobě mají povětšinou okrasné lemování.

 

Závěrem – auto podle našeho gusta

Tímto vozem jsme byli opravdu nadšeni, ale to poslední necháme na vás. Tím je odpověď na otázku – zda-li za vůz se startovací cenou 711 tisíc korun dostanete opravdu vše, co co žádáte. Naznačuji mimo jiné, že v ceníku novodobého Mini je možné po vzoru mateřského BMW zaškrtat opravdu hodně prvků, které kolikrát nestojí málo. U našeho kusu toho bylo zaškrtáno vcelku dost a já bych se nedivil, kdybychom v ceníku atakovali jeden milion. I přesto nám v něm opravdu chyběla pádla pod volantem.

Ano, ta cena opravdu není nízká. Za ni si ale podle nás kupujete vozidlo s čitelnou historií, nejmodernějšími technologiemi, designem, který opravdu zaujme a hlavně s jízdními vlastnostmi, jež zřejmě nemají konkurenci. Jde o malou a hodně zábavnou motokáru. Za zvážení pak stojí, jestli už při takto vysoké ceně nestojí za to plácnout se přes kapsu a jít do JCW. Těch 30 kw navíc je přesně tím, co by mohlo někomu chybět u klasického „eSka“. I tak jde ale o milé překvapení a neváhal bych označit dnešní testované auto za přesně takové, jaké odpovídá našemu gustu.

 

David Sutnar a Vojtěch Šrein

#HORIZONTFULL tým

Sdílet:

Zanechat odpověď

Musíte být přihlášen pro vložení komentáře.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.