Land Rover Defender 110 D200: takové jiné Géčko anebo něco víc?

Land Rover Defender 110 D200: takové jiné Géčko anebo něco víc?

Autor: Petr Jakušev · Fotografie: Petr Jakušev

Historie modelu Defender sahá až do poválečné éry. Konkrétně v roce 1948 byl poprvé představen offroad s názvem Land Rover Series I. Od té doby samozřejmě procházel postupnými modernizacemi na Series II a Series III. Ten „Defender“, kterého si asi každý vybaví, pokud se o tomhle Land Roveru budeme bavit, spatřil světlo světa již v roce 1983 a od té doby vydržel s postupnými inovacemi ve výrobě až do roku 2016. Jméno Defender dostal pro lepší oddělení od dalších vozů značky Land Rover v roce 1990. Vždy se jednalo o pravověrný offroad. Tuto náturu si přes všechny modernizace a omezení hrdě udržel až do konce své výroby a nahrazení novým, aktuální modelem, který je na trhu od roku 2019. Nutno říct, že po příchodu této aktuální generace zůstala tradiční základna tak trochu opařená. Běžný zákazník ale získal velmi zajímavou alternativu k tradičním SUV a navíc – tohle auto by nemělo být jen stylovým SUV. Tak se tedy dnes podíváme na to, jakým směrem se nový Land Rover Defender vydal a co může v dnešní době nabídnout, mimo jiné právě v testované verzi s nejslabším naftovým šestiválcem, který tvoří novinku v současné nabídce. Jdeme na to…

 

Exteriér: Defender to je, ale ty desetiletí jsou znát (v dobrém samozřejmě)

První „šok“ se dostaví takzvaně na první dobrou. Defík nikdy nebyl malé auto, ale i tak mě setkání s aktuálním modelem doslova vyrazilo dech. Délka o kousek překročila 5 metrů, šířka včetně zrcátek 2 metry a výška, ta je kapitolou samou pro sebe i díky nastavitelnému podvozku, který ji dokáže opravdu významně měnit. V každém případě však o pár centimetrů atakuje 2 metry. Naživo však jako celek působí ještě mohutnějším dojmem mimo jiné i díky na první pohled jednoduchým tvarům odkazujícím na původní model. Samozřejmě je celé auto naprosto nové a moderní, takže ta příslušnost je znát, ale zároveň je na první pohled patrné, že se jedná o moderní vůz. Všechny spáry jsou tenké a přesné, hrany a tvary jsou zaoblené. V každém případě je při pohledu z jakéhokoliv směru původní vůz identifikovatelný. Nejvýraznější připomínku představuje boční profil a zadní část. Její osvětlení je veskrze moderní, ale ty základní tvary tam musí vidět úplně každý. Zároveň pro mne bylo překvapením, jak dobře na Defíkovi funguje „all black“ barevná konfigurace. Normálně mě taková varianta nebaví a přijde mi, že zanikají různé detaily. Na Defíku to působilo naprosto fantasticky a samozřejmě existuje mnoho jiných a pro mnohé možná zajímavějších možností, ale jak se dá asi z tohoto odstavce pochopit, mě se nový Land Rover Defender vysloveně líbí. Působí na mne v určitém směru jako velmi zajímavá alternativa k Mercedesu třídy G, který je nyní extrémně populární, osobně mi ale Defender přijde ještě o dost zajímavější.

 

Interiér: uvnitř nezůstal kámen na kameni

Konečně tedy beru za kliku, otevírám rozměrné dveře a šplhám do vozu. Později přicházím na možnost snížit světlou výšku a usnadnit tak nastupování a vystupování z auta, ale ta trocha sportu k tomuhle autu jednoduše patří. Stejně jako exteriér testovaného Defíka i interiér je konfigurovaný spíš usedleji. Tak jako z venku i uvnitř dominuje černá barva vkusně proložená šedou například na věnci volantu, střední části palubní desky a i na výplních dveří. Celkové atmosféře pomáhají přiznané šrouby u dveřních madel a celkově na první pohled bytelný a funkční interiér k moderním potřebám táhnou především kvalitní materiály a jejich neprůstřelné zpracování. Ta prémie tady je, to je naprosto bez diskuze. Konečně mám i já v autě opravdu dostatek místa i přes velkou panoramatickou střechu, jimž standartně příliš nefandím, ale tady mne baví. S tímhle drobkem nebudu nikde závodit, ale spíš si užívat každý metr cesty. Příjemnou pozici za volantem nacházím velmi rychle. Nyní se tedy můžu zaměřit na ovládací prvky a další příslušenství. Jak už je dnes zvykem tak kaplička přístrojů je plně digitální a doplňuje ji i středová obrazovka infotainmentu, který samozřejmě nabízí Apple CarPlay a Android Auto. Jasně, to už je dnes taky vlastně normální. Ano, máte pravdu, nebyl by to Land Rover, aby to nebylo trochu lepší. Konktrétně systém infotainmentu je tak pěkně graficky zpracovaný, že se mi po dlouhé době po Apple CarPlay ani nestýská a rád využívám interní systém. Jeho ovládání, odezva, přechody, ergonomie i grafika jsou prostě skvělé. Navíc Defík dostal do výbavy snad až „magickou“ kameru. Tedy spíš soubor kamer, které vám v reálném čase promítají Defíka v aktuálních podmínkách a z jakéhokoliv úhlu, včetně už dříve uvedené „průhledné kapoty“, díky které v terénu vidíte i tam, kam vidět prostě není. Vyzkoušeli jsme i kouli a jaké bylo překvapení, když jsem po připojení tažného zařízení našel v systému pohled, který mne naprosto přesně navedl k vozíku. Já vím, že to je i jinde, ale to, jak to funguje tady, v Defíkovi, je fascinující. Stejně tak můžu pokračovat jen chválou i u kapličky přístrojů. Grafika digitálního přístrojového štítu je vždy vynikající, skvěle viditelná a plynulá. Majitele Land Roverů asi nepřekvapí, protože nabídne ty samé varianty zobrazení, včetně třeba navigační mapy místo budíků, jako ostatní vozy Jaguar Land Rover. V autě, které bývalo zaměřené na práci a přišlo tři roky po ukončení svého předchůdce, je to ale výlet do jiné galaxie. Land Rover Defender se sice inspiroval u svých kořenů, je ale především naprosto současným Land Roverem a to je velmi dobře. Nyní je z něj opravdu dobré auto pro každý den, v podstatě bez kompromisů.

 

Technika: sametový turbodielsel se šesti válci

Na test nám byla zapůjčena verze se základním šestiválcovým turbodieslem s MHEV technologií v kombinaci s osmistupňovým automatem ZF. Jedná se o třílitrový motor a rovnou konstatuji, že mne naprosto ohromil svou kultivovaností a zvukovým projevem. Leckdo by mu jako palivo naftu nehádal. Nabídne 147 kW (200 koní) a 500 Nm točivého momentu, což v kombinaci se skvělou ZF převodovkou zajistí příjemnou a ve většině situací naprosto odpovídající dynamiku i přes hmotnost přesahující 2300 kg. Ano, je to vážně drobeček. I tak přišla pouze jedna jediná chvíle, kdy jsem si říkal, že bych ještě trochu toho výkonu chtěl. Bylo to na okresce při předjíždění, kde jsem se přistihl, že poměrně často stojím na podlaze. Předjetí probíhala naprosto bezpečně a v pohodě, jen mi kdesi vzadu cosi říkalo, že výkonovou rezervu tam už nemám příliš velkou. Ve všech ostatních případech jsem tímhle směrem absolutně neuvažoval a pokud si budete užívat tu pohodu, kterou Defík nabízí, tak věřím, že to většinu majitelů ani nenapadne. Tenhle šestiválec je prostě skvělý. Defender neměl být a není žádný splašený autobus, i když i taková varianta existuje. K jeho výkonovému projevu skvěle sedí i adaptivní podvozek, který nabídne různé světlé výšky vozu a stejně tak rozdílnou tuhost tlumičů podle toho, kam se zrovna vydáte. V běžném světě jsem jezdil na standardní režim, který funguje tak dobře, že nevím, proč bych zkoušel nějaké sporty a podobné nesmysly. Defender jezdí po silnici tak jemně, že jsem si musel chvilku zvykat, přeci jen ta očekávání byla na trochu pracovněji zaměřený stroj. Místo toho Defík uhlazuje jakékoliv nerovnosti na silnici maximálně s jemným a velmi decentním žuchnutím. O většině z nich ani nevíte. Opravdu je tak pohodlný. Díky nastavitelné světlé výšce, kterou jde od základních 216 mm zvednout až na terénních 291 mm si tenhle Land Rover a různým nastavením redukce poradí s lecčím. Otázkou je, jestli někdo bude mít zájem to u auta za víc než 2 mil. pokoušet. Pokud ale ano, tak limitem budou pneumatiky a zkušenosti řidiče. Defender vyleze na místa, kam bychom se normálně nevydávali ani pěšky, opravdu je až tak daleko, že se ještě pořád nestačím divit.

TEST: Land Rover Defender 110 P400 – do terénu bez kompromisů a s velkým „wow“

 

Závěr: stylovka nebo drsňák?

Land Rover Defender v aktuální generaci je především všestranný parťák. Nabízí styl, kvalitu i prostor odpovídající dané třídě. Od původního Defendera se liší na tolik, že kromě modernizovaných designových prvků a názvu zde mnoho nehledejme. Je úplně novým autem do nové doby. Pravověrní „Defíkáři“ mi řekli, že se jim nelíbí a že to není ono. No, ono to taky není téměř 40 let „mladé“ auto. Doba se posunula, a tak jak SUV nemám rád, Defík mě naprosto učaroval natolik, že bych ho SUV hlavně ani nenazýval. Je to luxusní offroad a je skvělý. Cena testovaného modelu překročila 2,1 mil. Kč, ale za takhle dobrý kus auta mi to v dnešní optice přijde jako odpovídající cena. Pro mě je tohle takové „Géčko“, pro lidi, kteří prostě nechtějí Mercedes. Stylu má Defík na rozdávání, nebude na každém rohu a nabízí kombinace vlastností a schopností pro každý den, a pak i pro ty výjimečné. Land Rover Defender je zcela určitě dobrým pokračovatelem „legendy“, i když už ve skrze moderním hávu a já osobně to hodnotím pouze pozitivně.

 

Petr Jakušev

Technická specifikace

motor

ModelDefender 110 D200
Výkon147 kW
Točivý moment500 Nm
Maximální točivý moment při otáčkách1250 RPM
Zrychlení 0-100km/h10 s
Max. rychlost175 km/h
PalivoNafta
Válců6
Maximální výkon při otáčkách4000 RPM
PřevodovkaAutomatická převodovka
Převodů8
Vstřikování palivaCommon Rail
Typ motoruTurbo
Objem2997 ccm
Ventily4

Ekonomie provozu

Kombinovaná spotřeba (WLTP)8 l/100km
Velikost nádrže89 l
Emisní normaEuro 6d-ISC-FCM (WLTP) 36AP-AR
Start-Stop systémSériové vybavení
Velikost pneumatik255/70R18
Systém monitorování tlaku v pneumatikách (TPMS)Sériové vybavení
Typ TPMSpřímé měření (senzor)

hmotnost

Povolená celková hmotnost3200 kg
Prázdná hmotnost (EU)2415 kg
Přívěs s brzdami3500 kg
Náklad785 kg
Přívěs (bez brzd)750 kg

modelová řada

Název generaceLE
Uveden05/21
Dveře5
KaroserieTerénní vozidlo
Třída vozidlaVyšší střední třída (např. třída E)

rozměry

Délka5018 mm
Rozvor3022 mm
Šířka2008 mm
Prostor pro zavazadla786 l
Objem zavazadlového prostoru (zadní sedadla sklopená, od dna k stropu)1875 l
Max. zatížení střechy168 kg
Výška1972 mm
Světlá výška227 mm
Průměr otáčení13 m
Sedadla5
Max. počet sedadel7

Podobné vozy

Sdílet: