KIA ProCeed GT 1.6 T-GDI: nápadité rodinné gran turismo

KIA ProCeed GT 1.6 T-GDI: nápadité rodinné gran turismo

Že se dnešek neponese v duchu jednolitrů nebo nudných aut, vám může napovědět již dovětek GT uvedený v nadpisu. Čeká nás totiž test sportovní verze Kia Proceed, a to GT. Již na první pohled toto auto není obyčejnou Kiou. Popravdě jsem si o tento test přímo poprosil, chtěl jsem se podívat, co Kia udělala jako „sportovní městský vůz“. Zajímalo mě, jak se bude chovat motor s GPF (filtrem pevných částic pro benzínové motory) a také jak bude znít. Podvozek jsem čekal, že nějakým způsobem přeberou z Hyundaie (od verzí N). Určitě jsem se těšil na změnu oproti i30 N-Line, a to hlavně výkonem. V Proceedu je totiž k dispozici i jednašestka s výkonem 150 kW, které jsou propojeny s předními koly i pomocí manuální převodovky (za co jsem opravdu rád). Takovému autu dvouspojka jen ublíží – i tak je v nabídce jako volitelná. Jak se mi Proceed líbil? Jak fungovala 1.6ka s GPF a manuální převodovkou? Jak se choval podvozek? To vše se dozvíte už v tomto článku…

První dojem: (ne)nápadně povedená raketka

Když jsem dorazil pro auto, čekalo na mě překvapení. Ihned jsem šel zkontrolovat výfuky, zda jsou zaslepené nebo pravé. Tento prvek může první dojem výrazně zhoršit. K mému překvapení jsou pravé, průchozí a skvěle zapadají do difuzoru zadního nárazníku. Auto jsem si několikrát obešel ze všech stran a mé dojmy byly pořád pozitivní. Po designové stránce je tato Kia opravdu krásná, skoro bych i řekl, že s „klasickou Kiou“ toho nemá moc společného. Líbí se mi její ostré křivky. Červené lízátko předního nárazníku pak autu jen přidává na sexappealu, ale neubírá na nenápadnosti. Nenápadné avšak stále výrazné, to jsou asi nejvýstižnější slova k ProCeedu GT. Velmi dobře řešené jsou i LEDky, trochu bych je přirovnal k aktuální modelové řadě Porsche – čtyři LEDky, které obepínají světlo hlavního svícení a dodávají na luxusu. Nádherně vymyšlený zadní LED pásek, který spojuje přes šíři celých pátých dveří oba zadní světlomety, vás nadchne. Designově výstředně a přitom jednoduše řešené. Pak už nás zezadu čekají dvě sportovní koncovky a drobný spojler, který jen nenápadně naznačuje vrcholnou verzi GT. V našem případě je příjemná i zvolená barevná kombinace – bílá prostě a jednoduše funguje. Přidejte černé doplňky, sem tam nějakou tu červenou (třeba na předním lízátku) a s obyčejností už si nezadáte.

 

Interiér: nenápadný a jednoduchý kokpit

Při nástupu do auta mě zaujal volant, který je jen nepatrně zploštělý, ale ideálně tvarovaný. Po usednutí do sedačky jsem si jí dával dolu a mohl jsem se snažit jak jsem chtěl, ale nešla tak dolu, jak by měla a jak bych potřeboval. Posaz v Kie je opravdu hodně vysoký. Tohle jsem řešil už i u i30N a i tam by chtělo, aby sedačka šla níže. V Proceedu sedím ještě výše, kolega si dovolil přirovnání „jak na Ještědu“. Na druhou stranu musím ocenit, jak jde volant posunout blízko. Ve většině aut si jej nenastavím tak blízko, abych byl spokojen – pravda, za ideální výšku dnes výrobci považují 180 cm a všechno méně či více bývá složitý kalkul. V Kie jsem byl alespoň s volantem velmi spokojen. Vyhovuje mi také klasické mechanické ovládání klimatizace. Jsem rád, že je zatím jen pár automobilek, které propadly tomu zvláštnímu, nebezpečnému a nepraktickému trendu přehazování všech prvků do dotykových displejů (vč. ovládání klimatizace). Musím pochválit zpracování a ergonomii sedaček, na druhou stranu mě poměrně mrzí absence možnosti prodloužení sedáku. Obrazovka infotainmentu je po docela dobře zpracovaná, oproti Hyundai má navrch. I tak ji po designové stránce doslova hyzdí poměrně široký pruh „rámečku“ v provedení z černého plastu. Pak tu máme chytře vymyšlené odkládací prostory a to patrové. Na středovém panelu je již klasicky jedno USB na nabíjení, jedno na připojení telefonu k rádiu, AUX a 12V zásuvku. Nad touto přihrádkou je druhá taková, velmi malá, která umí telefon nabít bezdrátově. Za toto bych nejradši dal Kie jedničku, protože si na jedno místo mohu odložit vše, co potřebuji a k tomu si dát patro nad nabít telefon. Jen lehce se vrátím ještě k prostornosti interiéru. Já sám problém samozřejmě nemám a věřím, že ani spolujezdec podobného vzrůstu by nestrádal. Jednou jsme se ale snažili v rámci testu posadit do auta kolegu s výškou 198 cm – ten by v Proceedu ale nedojel ani na nákup, natož na delší cestu, a to ani na předních ani na zadních sedadlech. To je zapříčiněno jednak vyšší polohou sedadel a jednak poměrně nízkým stropem a vzadu také díky svažující se karoserii. Příjemným potěšením je pak zavazadlový kufr, jenž svou velikostí přesně vyplňuje prostor mezi pětidvéřovým hatchbackem a klasickým kombi. Koncepce auta (až na nepochopitelně vysoký posez a nižší strop) mi dává smysl, nabízí totiž příjemně rychlejší svezení s rozumným komfortem a slušným kufrem.

Jízdní vlastnosti: je tu opravdu ten sportovní duch?

Čeká mě první a studený start. Měl jsem v plánu vystoupit, jít za auto a poslouchat, zda něco uslyším. Byl jsem opravdu ohromně překvapen. Ani jsem nemusel vystupovat a poslouchal zevnitř. Po chvíli mi to nedalo a stejně jsem vystoupil. Kie musím nechat, že se zvuk opravdu povedl. Ten autu dodává na pocitu sportovnosti. Skočil jsem zpět do auta a vydal se na cestu. Klasicky už jsem směřoval do centra, abych vyzkoušel, jak se s autem dá jezdit ve městě a jakou má spotřebu. Nechal jsem tedy nastaven režim „normal“ a vyrazil. Spotřeba je pro mě v pořádku, ale na auto, které má být jen trochu sportovní a především rozumně komfortní možná až moc velká. V hustém provozu se pod 10 l/100 km nedostanete. Pokud budete agresivní, pojedete za 11 – 12, a to rozhodně na „rodinné gran turismo“ není málo. Podvozek je podle mě hodně příjemný a dobře „bere“ nerovnosti. Já osobně bych už ani nijak komfortnější nastavení u takového auta nechtěl. Nechme město městem a pojďme na okresky. Přepínám do sportovního režimu a jedeme. Podřazuji a cítím zátah, slyším hluboký zvuk z výfuků. Ano, toto se povedlo. Samozřejmě musím něco vytknout, ale za to nemůže Kia, nýbrž EU. Ta vada je GPF. Nástup výkonu není plynulý, je spíše kostrbatý. V nízkých otáčkách auto nejede nic moc, ale po záběru turba je jako vyměněné, i když vzhledem k objemu (pouhých 1,6 litru) nějaký dech beroucí výkonový vrchol nečekejte, maximum přichází těsně před omezovačem otáček, a to na 6 tis. ot./min.. Ano tento jev známe, ale nejde primárně o turbolag (turboefekt), je to prostě a bude to bohužel dále GPF, který malé motory hodně utlumuje především v nižších otáčkách. Ale nechme GPF a pojďme na podvozek, protože ten doslova stojí za to. Projel jsem si první prudší zatáčku pod plynem, velmi svižně a auto mě opravdu překvapilo. Drželo doslova výborně. Nečekal jsem až takové chování při sportovní jízdě. Podvozek je určitě za 1 s hvězdičkou a ve spojení s tímto motorem se tak jedná o opravdu zábavné auto. Osobně bych se ani nebál KIU vzít na okruh, což ale bohužel nemůžeme.

 

Závěr: dostál ProCeed přízvisku GT?

V zásadě ano. Proceed GT si určitě zaslouží mé uznání, a to jak za design, tak za jízdní vlastnosti. Teď se spíše zaměřme na fakt, zda a proč má toto auto smysl. Dle mého názoru smysl má, ale nevím, zda bych nezvažoval kupříkladu právě již zmiňovanou i30 N nebo jiný ostrý hothatch. Přece jenom není cenový rozdíl už velký, jde přibližně o 100 000 Kč a za ně dostanete ještě značně rychlejší a sportovnější kousek. Pak už je asi na člověku, zda chce opravdu sportovní auto, nebo rychlé auto na každodenní ježdění a častější dálkové cesty (třeba na rodinnou dovolenou). Kia se mi ale opravdu líbila a vlastně mě i zaujala, takže bych si jí doma určitě dokázal představit. Můžeme opravdu říci, že přízvisko GT, není jen tak nápis, ale má význam a s touhle „bombou“ je na čase skončit.

 

Lukáš Jeřábek

Sdílet:

Zanechat odpověď

Musíte být přihlášen pro vložení komentáře.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..