Hyundai Kona – korejské mini SUV doKonáno

Hyundai Kona – korejské mini SUV doKonáno

Hyundai vyrábí SUV už velmi dlouho, jeho modely by se z hlediska vzhledu ale daly označit spíše za nenápadné. Do té doby, než přišla Kona. Nové malé SUV od korejské automobilky je totiž cokoliv, jen ne nenápadné. Navíc, na rozdíl od Qashqaie, kterým jsem jezdil týden předtím, nabízí i silný benzínový motor, kombinovaný s automatem a pohonem 4×4, což z ní dělá nejlevnější benzínové SUV s 4×4, automatem a alespoň 120 kW. Trochu specifická kombinace, uznávám, nicméně přesně to je SUV podle mého gusta. Výrobci totiž do SUV často velmi nepochopitelně kombinují automat se slabším motorem, kde má pak počítač plné ruce práce s tím, aby vůz měl snesitelnou dynamiku a nepohyboval se ve spektru otáček, které u menších motorů nejsou pro ucho nijak příjemné. Zde proto přístup Hyundaie chválím, na své si pak přijdou i příznivci naftových motorizací s obdobnou 100 kW variantou. Na papíře se tak Kona zdá být velmi všestranným autem, které by mělo mít co nabídnout téměř kterémukoliv řidiči, je tomu tak ale i ve skutečnosti?

 

Exteriér – divočinu krotí elegantnější barvy

K exteriéru Kony toho bylo již řečeno jinde hodně – někomu se líbí, jinému už méně, co se ale korejskými designerům povedlo je rozruch, jež Kona rozhodně budí, a téměř každý na ni má uričtý názor. Schválně jsem si otevřel oficiální stránku Hyundai na Facebooku i několika dalších dealerství a hledal reakce na vzhled. Ty jsou zejména pozitivní – cílové skupině se vůz líbí, a to je rozhodující, byť s tím nemusím jakožto readktor zcela souhlasit.

Na voze najdeme vzadu dvojici a vepředu dokonce trojici vzájemně oddělených světel. Právě tento rys dělá z Kony tak výrazné auto, zejména proto, že takto velké plochy pro světla nemají žádný praktický důvod. Designových prvků je na autě tolik, že je vyjmenovávat snad ani nemá smysl, fotky to dovedou vyjádřit lépe než slova. Na autě jsem také napočítal snad tři odstíny “SUV-šedých” plastů, vzhled je prostě divočina se vším všudy. Naštěstí však testovaný vůz nebyl v kyselinově žluté barvě (“Acid Yellow”), ale elegantní “Ceramic blue”, která Koně sluší.

 

Interiér – limetky i pěkné materiály

Ke kyselinově zelené (alias žluté) se ještě vrátím – je to totiž barva, ke které se hodí černo-limetkový interiér zvolený v námi testovaném exempláři. Je trochu škoda, že hojně používané barevné prvky nejde ladit podle barvy exteriéru po vzoru třeba Fiatu 500, na druhou stranu i k tmavším barvám se limetková pěkně hodí. V limetkové barvě jsou tak třeba i bezpečnostní pásy, prošívání sedaček nebo rámečky okolo ventilace. Celkově mě zpracování vozu na svou třídu velmi mile překvapilo – jsou použity kvalitní materiály a interiér působí moderním dojmem, snad jen plasty okolo ovládání klimatizace a středového displeje mohou působit trochu lacině.

 

Infotainment – posun mílovými kroky

Největší překvapení se pro mě ale skrývalo v dotykovém systému, kterým Hyundai své vozy vybavuje. Sedmipalcový dotykový displej má totiž velmi dobré rozlišení, pěknou grafiku, jeho projev je plynulý a ovládání velmi intuitivní. Nejlépe je to poznat na rozlišení couvací kamery, kde se mají někteří evropští výrobci od Hyundaie co učit – obraz má vysokou obnovovací frekvenci, je bez zpoždění a ostrý.

V autě jsou pak veškeré moderní formy konektivity, a to včetně Apple Carplay/Android Auto, který vám Hyundai dá bez příplatku k sedmipalcovému displeji. Ten je momentálně navíc v základu výbavové linie  “Best of Style”, což se vám také u mnoha automobilek nestane. I implementace těchto technologií je příkladná – displej podporuje splitscreen, tedy rozdělení obrazovky na dvě části.V jedné z nich klidně můžete ovládat muziku hrající přes zrcadlení obrazovky telefonu, v druhé pak sledovat třeba probíhající navigaci k cíli. K dispozici je i digitální příjem rádia DAB, což rapidně vylepšuje kvalitu přijímaného rádia. Zajímavou funkcí je “moje menu”, kam lze uložit oblíbené stanice rádia, cíle navigace nebo třeba i kontakty z telefonu. Chytré řešení, díky kterému nemusíte na obrazovce za jízdy na nic zdlouhavě ťukat.

 

Výbava – vedení v pruhu a hromada dalších asistentů

V akční výbavě najdeme jak tempomat, tak i vedení v pruhu. Je trochu škoda, že tempomat není adaptivní, na druhou stranu ale Hyundai nabízí plnohodnotné aktivní vedení v pruhu, které nemají ani některé prémiovější značky. Navíc funguje dobře, jen Hyundai jej nastavil tak, že pokud volant delší dobu nedržíte, funkci v zápětí vypne, což třeba v případě mikrospánku nemusí být úplně nejšťastnější varianta – zde mi přijde snaha o probuzení řidiče v evropských vozech o něco lepší. Lehkou výtku mám k tempomatu, u kterého na displeji nikde není uvedena hodnota, na kterou je aktuálně nastavený, místo toho svítí jen zelené “SET”, i když by místo toho klidně mohla být uvedena právě rychlost. Nepraktické je to jak při obnovování poslední rychlosti, tak i při přidávání pomocí tlačítek, kdy musíte “dopočítávat”. Přední parkovací senzory pak najdeme jen u vyšších výbav, pokud je ale používáte jindy než bezprostředně po vyřazení ze zpátečky, je nutné je aktivovat tlačítkem, což je škoda – aktivace v nižších rychlostech funguje u ostatních automobilek docela dobře. Vzhledem k letní venkovní teplotě okolo 35 stupňů se jako velmi užitečná výbava osvědčily také odvětrávané sedačky, které asi nikde jinde v této třídě nenajdete. Za to snad i klobouk dolu k Hyundai.

 

Jízdní vlastnosti – dynamika není zadarmo

V úvodu jsem psal o relativně levném a výkonném motoru, kterým Kona disponuje. Jedná se konkrétně o 1,6 T-GDI 130 kW se 7 st. převodovkou DCT a pohonem 4×4, který se na 100 km/h dostane těsně pod osm sekund. Oproti motorům TSI kombinovaným s DSG z koncernu VW překvapí zejména zrychlením z místa, které je pocitově razantnější. To je ale bohužel vykoupené spotřebou, která je na 1,4 tunové SUV relativně vysoká – já se vešel těsně pod 10 litrů, na německém serveru SpritMonitor přitom svítí průměrná dlouhodobá hodnota 8,7 l/100km, ani to však ve srovnání s konkurencí není vůbec málo. Na druhou stranu výkon Koně určitě nechybí a nějaké ty dva litry na 100 km oproti základní 88 kW variantě za jistotu opravdu hbitého zrychlení stojí. I tak ale nějakou zábavu na okresních cestách od Kony úplně čekat nelze, na cestě na hory ale bude i díky pohonu 4×4 velmi jistá.

Naše 1.6 T-GDI se pojí výhradně s dvouspojkovou převodovkou DCT, na kterou jsem si musel chvíli zvykat. Oproti koncernu Volkswagen totiž trochu jinak přemýšlí. Nejrazantnější rozdíly jsou cítitpři prošlápnutí plynového pedálu. Zatímco VW drží vůz v otáčkách podle dávkování plynu (plný plyn = převod s nejvíce otáčkami) a při změně pozice plynu situaci znovu přehodnotí, Hyundai (alespoň z toho, co jsem měl šanci odpozorovat) to řeší tak, že zvolí podle intenzity plynu jednu rychlost, na které pak zůstane i při ubrání plynu a vyčkává několik sekund s motorem v otáčkách, zda náhodou ještě nepřidáte, a to i když v té chvíli třeba ani už nemáte nohu na plynu. Pro mě je to situace tak nezvyklá, že jsem vždy instinktivně hledal “pádla” pod volantem, abych otáčky dostal zpět dolů. Tynicméně ty Koně nejsou. Je to nejspíše jen o zvyku, nicméně zde alespoň já preferuji způsob německého výrobce a jeho konkurenčncí dvouspojkové převodovky.

 

Závěr – hbitý vůz a moderní technologie za velmi příznivou cenu

Po několika dnech v malém Hyundai musím říci, že je mi Kona svou filozofií vlastně opravdu sympatická – nabízí silný motor, pohon 4×4 i automat, a tak by dle mého kompaktní SUV mělo vypadat. Doplňuje to řadou moderních technologií, kde mi snad kromě adaptivního tempomatu vlastně nic nechybělo. Technologie jsou na vysoké úrovni, za kterou by se nemusely stydět ani prémiovější automobilky. Samozřejmě není bez chyb – nepotěší vyšší spotřeba a občas zbytečně zmatené funkce (aktivace předních senzorů pouze tlačítkem, vypínání udržování v pruhu, oboje viz. výše).I tak si ale myslím, že nastavená cenovka (cca. 700 tisíc Kč) je za daný vůz velmi příznivá a na trhu kompaktních SUV se určitě neztratí. Otázkou do plné možná zůstává, zda už je brand (značka) Hyundai vnímán tak vysoko, že si najde svou cílovou skupinu i auto s maximální výbavou, ve které nám výjimečně testovaný exemplář dává opravdu největší smysl.

 

Jiří Chomát

#AUTOHLED.cz

Sdílet:

Zanechat odpověď

Musíte být přihlášen pro vložení komentáře.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.