Ford Kuga PHEV: jak moc Kuga je verze do zásuvky?

Ford Kuga PHEV: jak moc Kuga je verze do zásuvky?

Autor: Autohled.cz, Jiří Chomát, Michal Holub · Fotografie: Jan Nemrava, Michal Holub

Když se řekne Kuga, vzpomenu si na poměrně vtíravou reklamu na minulou generaci zakončenou hláškou “a jak moc Kuga jste vy?” A i když jsem vlastně nikdy nepochopil, co tím přesně ve Fordu mysleli, podobná fráze se mi k testu hybridní Kugy náramně hodila. Ptáte se proč? Když se totiž zaměříme na vybrané hodnoty testované specifikace, skoro bychom si mohli myslet, že tahle Kuga bude mít sportovní ambice – svalnatá výbava ST Line a hlavně 2.5litrový čtyřválec se 165 kW jsou v dnešní době tak trochu zjevením. Nohama na zem nás ale postaví zejména hodnota v kolonce zrychlení z 0 na 100 km/h, na které si počkáte lehce přes 9 sekund. Co vše je a není Kuga a jaké jsou naše kompletní dojmy? I na to odpoví následující text. 

Nová generace v našem případě v gesci plug-in hybridní verze

Na dnešní dobu relativně objemný motor tu není kvůli sportovní jízdě, ale kvůli úspornosti. Je spojený s CVT převodovkou, která mimo jiné také umí ukrajovat desetinky litrů ze spotřeby. Tím hlavním, co dělá tento model zajímavým, je 14,4kWh baterie, díky níž dojede Kuga i přes 50 km čistě na elektřinu. To je sice tabulková hodnota, nicméně normovaná již podle WLTP, tudíž odpovídá realitě a při úsporné městské jízdě se dá dostat i o něco výše. Zajímavý je ale i kombinovaný provoz se zapojením benzínového motoru – tam je pak spotřeba přímo závislá na provozu a vašem plánování. Pravda je ale ta, že pokud nepojedete pouze po dálnici, těch prvních 100 km se spotřebou okolo 2 litrů opravdu zvládnete. Vývoj spotřeby je přitom plně ve vaší režii – ovlivnit jej lze zejména režimy řízení pohonu, kde můžeme vybírat mezi přednastaveným kombinovaným pohonem, čistě elektrickým pohonem, výhradně spalovacím pohonem a režimem dobíjení baterie. Většinu času si ale vystačíte s automatickým režimem, který z podstaty věci s energií hospodaří velmi dobře. Příkladem, kdy se jej vyplatí přepnout, může být třeba nekolikaset kilometrový dálniční přesun s následným městským provozem, kdy se tu dálniční část vyplatí jet spíše na benzín a elektřinu si ušetřit do města.

Takový scénář je sice s Kugou reálný i pohodlný, nicméně hlavní výhodou použité nízkoemisní technologie je především každodenní dojíždění kratších vzdáleností, ideálně mezi 50-100 km. Tam vám při pravidelném dobíjení vydrží plná nádrž opravdu dlouho, navíc nad nabíjením ve Fordu opravdu přemýšleli – kabel jde odpojit bez nutnosti vstupu do auta (oproti Zoe), v prostoru nabíjení je totiž tlačítko, které vám jej při odemknutém voze odblokuje (to je unikát i napříč celým automotive spektrem). Do auta pak nemusíte ani když chcete vědět stav nabití – ten vám řekne LEDkový ukazatel podél konektoru. Velmi potěší i taková drobnost, jako je délka nabíjecího kabelu do standardní zásuvky – odhadem je cca. 2x delší než ten, který dostanete třeba k Superbu iV. Vzhledem k tomu, že prodlužovací kabely obecně nebývají k nabíjení auta moc doporučované, delší kabel dovede velmi usnadnit život. Jen by tedy vrchní část nabíječky nemusela být z piánového plastu – neodřít jej při pravidelném používání je téměř nadlidský úkol. Doma se auto nabije za cca. 5 hodin, instalací domácího wallboxu dokážete dobu snížit na 3.5 hodiny (z úplného vybití na 100%).

 

Interiér: moderní a opět plug-in hybridní

Po usednutí za volant vás pravděpodobně překvapí volič automatu v podobě otočného kolečka s tlačítkem uprostřed, které aktivuje režim se zvýšenou rekuperací. Řešení Fordu je trochu zvláštní, protože tlačítkem na moderním voliči automatu (v designu odlišném od řadící páky) bývá většinou “P” a má to své opodstatnění – auto dokáže na parkovací režim přepnout samo třeba při otevření dveří. To ale Kuga také řeší, a to samočinným fyzickým otáčením kolečka přes všechny ostatní režimy. Vypadá to tedy opravdu hezky, nicméně trochu mi uniká důvod takového řešení. Rekuperační režim, který najdeme na  prostředním tlačítku, si volbu mezi dvěma starty stejně nepamatuje a na jiný režim, než je “D”, stejně vyšší rekuperaci použít nejde. Najdeme zde pak i klasické jízdní režimy (“Normal”,”Eco”,”Sport”) doplněné o přizpůsobení pro sníh a déšť, přepínatelné pouze jednosměrně, navíc s trochu zbytečně dlouhou animací na 12.3” digitálním štítu, která přepínání trochu prodlužuje. 

Na Kuze mě překvapila zejména výbava – lze ji totiž vybavit prakticky čímkoliv. Najdeme tu head-up displej, vyhřívané čelní sklo, přední i zadní kameru (zadní s dvěma různými pohledy a ostřikovačem), automatické parkování i skvělý adaptivní tempomat s aktivním vedením v pruhu, který do řízení dělá jen drobné, ale za to časté korekce a dovede tak nadprůměrně dobře udržet střed pruhu. Nejen puristy pak potěší, že tempomat jde v nastavení přepnout i do klasického režimu, kde neřeší vzdálenost od vozidla před vámi. 

Dále nás potěšil zavazadlový prostor a jeho variabilita. U základní Kugy je objem zavazadlového prostoru udávaný na úrovni 645 litrů, v našem případě je však vzhledem k uložení baterií omezen. Výrobce konkrétní hodnotu sice neudává, osobně bych ale tipoval zmenšení o zhruba 20 %, což bohužel není úplně málo. Druhá řada sedadel je ale plně flexibilní, a tak můžete zavazadlový prostor dále zvětšovat, či naopak dopřát dostatek pohodlí pro cestující v druhé řadě. To vše se hodí v každém rodinném voze a nutno podotknout, že konkurence podobná řešení moc často nenabízí.

 

Jízdní vlastnosti: překvapí, stoprocentní ale není

Velmi dospěle je na tom Kuga PHEV i co se týče jízdy – má skvělý podvozek, který i na větších kolech (19”) pěkně tlumí nerovnosti a zároveň zvládne i ostřejší jízdu (jakkoliv ji po této motorizaci příliš nelze chtít). Při jízdě se ukazuje, že Ford umí auta pro řidiče. Auto až neskutečně skvěle drží na silnici, podvozek je naladěn brilantně. Průjezdy zatáčkami jsou navzdory všem vrozeným vlastnostem kategorie SUV opravdu zábavou. Brzdy jsou ostré, ani ve vyšších rychlostech neztrácí na účinnosti. Kuga se tak nechová jako vyloženě rodinné, houpající se SUV, nýbrž jako hatchback Focus. Abyste dostali Kugu do úzkých, musíte jet již hodně na hranici. A to věřím, že většinu řidičů ani nenapadne. Výborné je též řízení, velmi přesné, s dobrou odezvou od kol. Malou výtku bych měl k rychlejšímu návratu volantu do neutrální pozice, ale na to si velmi rychle zvyknete a obtěžovat vás to nebude. Podvozek a řízení tak opravdu zaslouží přívlastek ST. Jenže je tu ještě motor a převodovka. A ty bohužel ST nejsou. Možná jsme se nechali jen namlsat, protože udávaných 165 kw zní skvěle. Reálně nám přijde Kuga slabší. Nevím, jestli je to motorem, převodovkou variátorového typu nebo definicí systémového výkonu, který vychází z optimální kombinace účinku spalovacího motoru a elektromotoru, jíž nemusí být vždy docíleno. Je nutné se ale v případě plug-in hybridu zlobit? Každopádně rychlé akcelerace, výjezdy ze zatáček pod plným plynem, výbušnost motoru, prostě to, co máme spojené s verzemi ST, Kuga nemá. Navíc zvukový projev taktéž moc sportovně nezní. Na druhou stranu bych nerad, aby mé hodnocení vyznělo, jako kdyby tahle Kuga byla šnekem. Rychle jezdit umí, na dálnici je i díky všem asistentům jako doma, předjíždění není problém. Je to přímo skvělé, rodinné auto, které navíc velmi pěkně vypadá. A to je ono, Ford s Kugou nezamýšlel útočit do sekce sportovních, super silných SUV. Kuga ST Line je SUV, které má potěšit rodinně i dynamičtěji smýšlející řidiče. A to zvládá ve velkém stylu.

Vůz je příkladně odhlučněný, takže je čistě elektrická jízda opravdu klidná a když sepne spalovací motor, nejde o takový šok, jako třeba v případě hybridní RAV4. Otáčky motoru jde pěkně regulovat polohou plynového pedálu. Jediné, co trochu překvapí, jsou vyšší otáčky motoru při maximálním rekuperaci brzdovým pedálem (v případě módu s využitím spalovacího motoru). 

 

Závěr: Kuga jako povedené SUV, PHEV ale jen pro určitou cílovou skupinu

Kuga PHEV je po všech stránkách moderní auto, kterému prakticky nic nechybí. Elektrický režim hybridního pohonu dokáže obhospodařit každodenní dojíždění (díky nízkým emisím dosáhne i na parkování zdarma na pražských zónách) a přitom se i výkonově dá s čistě elektrickým pohonem vystačit. Úsporný je ale i v kombinovaném režimu – na palubním počítači svítila dlouhodobá spotřeba lehce pod 5 litrů. Pokud vám nevadí absence pohonu 4×4, tak dostanete na oplátku skvěle fungující auto na každý den s vyladěnými technologiemi a příjemným interiérem. I pohon 4×4 by ale pro plug-in hybridní verzi měl během letošního roku Ford doplnit. Nejde sice říci, že by právě tato nízkoemisní technologie byla pro každého, ale svým způsobem dokáže oslovit i oslnit a pak už jen záleží na vás, jestli zvolíte (ne)tradiční tříválcový benzín 1.5 EcoBoost, relativně rozumnou dvoulitrovou naftu anebo vám bude dávat smysl zhruba stotisícový příplatek za plug-in hybrid…

 

Sdílet: