DS 7 Crossback Grand Chic: fantomas by se divil

DS 7 Crossback Grand Chic: fantomas by se divil

V minulosti byl Citroen DS symbolem luxusu a vozili se v nich hvězdy nejen filmové, ale i skutečné. Mezi ty nejznámější určitě patří bývalý francouzský předseda vlády Charles de Gaulle nebo slavný herec Louis de Funès. DSka se objevovala hojně i ve filmech, ku příkladu Fantomas se svým DS dokonce odletěl. V českých filmech a seriálech za zmínku stojí 30 případů majora Zemana nebo v něm přijel na zámek Konopiště na výstavu japonského umělce Uko Ješity i František Koudelka ve filmu Jáchyme hoď ho do stroje. Od roku 2015 je DS samostatnou značkou v koncernu PSA a produkuje zajímavé modely. Posledním z nich je SUV DS 7 Crossback. Jeden exemplář s naší redakcí strávil několik týdnů, neměla s námi úplně jednoduchý život, protože jsme mu nic nedarovali. Po Honzovi, Lucce a Lukášovi přišla řada i na mě, abych si vyzkoušel francouzský SUV luxus. Musím hned na úvod říct, že jsem ještě z žádného jiného vozu, co jsem testoval, neměl tak smíšené pocity. Ptáte se proč? Pak určitě zůstaňte ještě minimálně pár krátkých chvilek se mnou…


Design, interiér a prostor.

DS 7 na první pohled vypadá zvenku jako tuctové SUV, kterých na trhu napočítáte několik na každém prstu. Při bližším pohledu zaměřeném na detaily ale začne vystupovat z řady tuctovosti, a to hlavně díky použitým materiálům a technologiím. Asi nejvíce mě zaujaly křišťálové světlomety se třemi nezávislými bloky, samozřejmě vybavené LED technologiemi, které se otáčejí kolem své osy, takže při nastartování a vypnutí vozu, třeba v podzemních garážích, si každý může užít podívanou. Jednotlivé bloky se totiž otáčejí a při tom ozařují vše okolo sebe. Když jsem to viděl poprvé, musel jsem si tuto podívanou pustit několikrát za sebou. I zadní lampy jsou na dnešním trhu nevšední. Pokud jsem ale zmínil „tuctovost“, úplně bych zapomněl na námi zvolené barevné provedení – to vše podtrhuje zářivě oranžová barva, kterou zřejmě na žádném jiném autě současnosti nenajdete. Přidejte ještě chromované lišty a velká kola z lehkých slitin a výsledkem je povedené SUV.

V interiéru se designéři opravdu vyřádili. Lomené hrany kombinované s rovnými plochami na mě působily velmi dobře. Kombinace černé a v našem případě světlehnědé působí vyváženě. Všechny materiály jsou velmi kvalitní a vše je dobře zpracované. Nejen přístrojovka je obtažená kůží, některé ovladače jsou ze satinovaného či leštěného hliníku (nebo plastu imitujícího hliník). Toto vše na posádku dýchá extravagancí, luxusem. Docela mě zaujaly otočné hodiny na středovém panelu, které se po vypnutí motoru schovají a pod nimi umístěné veliké tlačítko start/stop pro nastartování motoru. Přiznám se, že při prvním usednutí do vozu jsem ho chvilku hledal – to asi každý. Vstřebání ovládání systému chce trochu času, protože některé funkce nebo tlačítka nejsou tam, kde bych je očekával, ale to samozřejmě není žádný problém, protože stačí v DSku strávit pár dní a vše pomalu začne zapadat. Věřím, že po dvou týdnech již nebude mít nikdo problém s ovládáním čehokoliv. I když jsem našel několik nelogických záležitostí, jako třeba proč u nastavení vyhřívání/ventilace sedadel není odskok hned na masážní funkce, ale musí se jít zpět přes menu. Dalším, v mých očích nešvarem, jsou zdlouhavé animace většiny funkcí, chcete-li přepnout například jízdní režim, nebo rozmístění zobrazení přístrojového štítu, vše doprovází několikavteřinová 3D animace. Při první jízdě je to opravdu impozantní, ale postupem času se mi to vše okoukalo a zdálo se mi spíše rušivé než užitečné. Co mi bohužel vadilo, to je prostor v interiéru. Navenek velké SUV je v interiéru opravdu malé, já při své výšce 197 cm (přiznávám, nejsem úplně konfekční postava), jsem měl problém s prostorem pro nohy i nad hlavou. Protože v testovaném modelu byla i panoramatická střecha, která snižuje prostor pod střechou o několik málo centimetrů, vyšší jedinci se budou bít do hlavy o rám právě té panoramatické střechy. Kdyby šlo posunout sedadlo dolů o cca 1-2 cm, vyřešilo by to jak problém s prostorem pro nohy pod volantem, tak prostor nad hlavou. Sedadla jako taková jsou ale velmi pohodlná a mají dobré boční vedení. Jsou také dobře zpracovaná, ale ani ta nejsou zcela ideální pro vyšší posádku. Opěradlo je nízké a hlavová opěrka jde vysunout jen o malý kousek a mě tedy končila místo za hlavou spíše pod hlavou. A lepší to bohužel není ani v druhé řadě sedadel.


Za volantem 

Jízda v DS7 splnila má očekávání. Silný naftový dvoulitr spojený s automatickou osmistupňovou převodovkou pohání přední kola a má dostatek síly i na svižnou jízdu, řízení je přesné a má dobrou odezvu k volantu. Komfort podvozku je na samostatnou kapitolu, jedná se o francouzské SUV, která bývají většinou velmi komfortní a jinak tomu není ani v případě DS 7. Právě komfort a jízdní vlastnosti podvozku mě příjemně překvapily, očekával jsem komfortní, ale měkký podvozek s většími náklony v zatáčkách. Ale ne, náklony jsou sice díky vyšší stavbě větší, ale nikterak dramatické. Navíc i přes 20palcové disky se do interiéru nepřenáší žádné velké rány a to ani na velkých nerovnostech či příčných prazích. Jediné, co bych vývojářům opravdu vytknul, je umělý zvuk osmiválce při aktivaci sportovního režimu. Ale zase na druhou stranu, jak jsem psal, toto auto je určeno pro specifické zákazníky a ti to pravděpodobně vyžadují, tak proč ne. I při vyšších rychlostech má posádka v kabině příjemné ticho. Vyzkoušel jsem DS i na nezpevněných cestách, tam by si asi zasloužilo menší disky s větším profilem pneumatik, ale i tak zvládalo jemnou divočinu na výbornou, asi bych se s ním nepouštěl do žádných rozbahněných oblastí, už jen skrz absenci pohonu všech kol, ale hlavně je toto SUV spíše do města a na dělání parády, než na zdolávání rozbahněných lesních cest. To se třeba změní s příchodem hybridních verzí, které právě pohon na všechna čtyři kola konečně zpřístupní. 


Co tedy dodat závěrem?

DS 7 Crossback je ze všech pohledů velmi povedené auto, které cílí na určitý typ zákazníků a podle mě ti jsou hlavně mimo evropský trh. Tedy hlavně ne pro čahouny, kteří v něm mohou opravdu trpět. Souboj značek v prémiovém segmentu na evropském trhu není nic lehkého. Zákazníci prémiových značek v Evropě jsou hodně konzervativní, a tak každá značka, která nemá svoji tradici nebo kořeny na starém kontinentu, bojuje o každý prodaný kus. Důkazem toho je i oznámení japonské prémiové značky Infinity, že se po 10 letech na začátku příštího roku stahuje z Evropy. Výhodou právě nové značky DS může být to, že v sobě skrývá evropký „základ“ a francouzští zákazníci jsou hodně loajální k francouzským produktům. Další plus je i to, že vývoj je připraven na evropské normy a předpisy, které neevropským značkám působí značné komplikace. Příkladem je sdílení implementace hnacích ústrojí PSA, které jsou homologovány již na nejnovější emisní předpisy, jež budou platné od září. Takže jen více takovýchto vozů, které rozbouří někdy nudné vody prémiového segmentu.


Jirka Simon

Sdílet:

Zanechat odpověď

Musíte být přihlášen pro vložení komentáře.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..