DS 4 Crossback: stylovější ale ne luxusní

Když přemýšlíte o autě na příští týden a někdo vám řekne, že tentokrát dojde na diesel s objemem 1,6 litru a výkonem okolo 120 koní, určitě nebudete ohromeni. Poslední dobou se doslova strhla bitva mezi výrobci automobilů o nejlepší maloobjemové motory a největší soupeření je možné vidět právě v kombinaci objemu 1,6 litru a dieselového paliva. Každopádně příliš srandy od takového auto očekávat nelze. Malinko vás může zarazit, když se dozvíte, že zmíněné hnací ústrojí bude pracovat pod kapotou nového DS 4, které je určitě velmi líbivým vozem. Pořad očekáváte spíše nižší výbavu a nikterak výrazný vůz, opak je však pravou. Na parkovišti hledám nějaké nevýrazné DS a pak to přijde. Podle RZ nacházím novou „oplastovanou“ verzi crossback v opravdu krásné červené metalíze, která je alespoň mým pohledem muže s nižší schopností barvocitu velmi blízko cihlově červené nebo dokonce oranžové. Po krátké prohlídce interiéru zjišťuji, že s novou 1,6 HDI pracuje šestistupňová automatická převodovka, která by měla zajistit při nejmenším velmi komfortní týdenní dovolenou. Mimo jiné mě zaujmou tvarovaná polokožená sedadla, která opět vypadají skvěle.

 

Jízdní vlastnosti: solidní komfort

Jak už jsem říkal, konkurence ve vznětových jednašestkách je opravdu velká. Obecně tak platí, že tyto motory bývají na skvělé úrovni (např. od Opelu nebo Renaultu). Ani koncern PSA nezahálel a naftové 1.6HDI už má poměrně dlouho v nabídce. My konkrétně jsme jej dostali ve variantě se 120 koňskými silami, což sice není špatná hodnota, ale konkurence dnes nabídne lepší. U zmiňovaného Opelu dosahují výkonu 100kw a vzpomeňme na nový Talisman od Renaultu, jehož vrcholná dieselová varianta má se dvěma turby dokonce 118kw. Na druhou stranu lze očekávat obzvláště ve spojení s automatickou převodovkou opravdu komfortní jízdu. Musím se přiznat, že jsem v podstatě přesedal ze škodováckého DSG rovnou do DS, což značně ovlivnilo moje mínění. Určitě to nemyslím tak, že by automat od PSA byl špatnou volbou. Musím jen podotknout, že logika řazení a jeho rychlost není na nejlepší úrovni. Já osobně jsem více než půlku času řadil sám v manuální režimu, který překvapivě dovolí řidiči poměrně hodně. Vzhledem k spektru otáček a ražení automatu bych si pak asi lépe představil spojení s benzínovou jednašestkou THP, která je mimochodem opravdu skvělým motorem. U DS bych se na chvíli zastavil u nastavení podvozku. Ten je poměrně komfortně nastavený, ale nemá problém ani s ostřejším průjezdem zatáčkou. Kde bych určitě viděl nedostatky je v tlumení nerovností. Chvílemi jsem se zamýšlel, zda se jedná o problém pouze námi testovaného exempláře nebo obecně všech modelů 4 nově vzniklé luxusní odnože Citroenu. Auto je prostě tak nějak zvláštně tuhé, ale stejně od něj přeci jen vyloženě sportovní vlastnosti čekat nemůžete nebo spíše raději neočekávejte, na hraně je auto totiž poměrně nečitelné. Sedačky, které vypadají opravdu sportovně, vás také příliš nepodrží. Boční vedeni je totiž spíše jen jako doplněk vyrobeno z měkkého materiálu a obecně tak lze chápat sedadla jako hodně komfortní, takové také opravdu jsou.

 

Interiér: řada vychytávek, překvapení a zklamaní

Uvnitř bych začal výčtem vychytávek. Panoramatické čelní sklo, nastavitelná teplota barev na centrálním displeji i v přístrojové desce, příjemná sedadla a černý strop jsou věci, které vás zaručeně potěší. Jejich funkčnost je bezesporu také na skvěle úrovni. Potěší také široké spektrum nastavení sedadla tak, abyste neměli problém s nalezením ideální polohy za volantem. Pochválit musím také ergonomii ovládacích prvků. Citroen a DS používají stejný palubní systém jako Peugeot, který do centrálního displeje ovšem přenesl i ovládání klimatizace, s čímž jsem se prostě neuměl sžít a tak chválím DS za použití několika tlačítek k jejímu ovládání, které je tak velice intuitivní. Teď už ale i k záporům. Když už jsme mluvili o audiosystemu, nemůžu si odpustit poznámku k jeho rychlosti. Má určitě mnoho skvělých funkcí, ale právě díky nim by potřeboval o něco více výkonu. Jako příklad bych uvedl výběr nového motivu (zmiňovaná změna barev a pozadí), po kterém jej systém načítá, musí se restartovat a pak incializovat. Ve finále tahle operace trvá něco okolo minuty, což je ve srovnání třeba s výběrem nové tapety na chytrém telefonu hrozně dlouhá doba. O pouze sportovním vzhledu sedadel jsme již mluvili, jako největší nedostatek interiéru bych viděl použití opravdu nevzhledného materiálu na centrální palubní desce. Dotykový displej i ovládání klimatizace je zapuštěno do jednodílného matného plastu, který by byl snesitelný spíše v nižší výbavě Fabie než u prémiového vozu. Jen jako drobnost už vidím chybějící ukazatel teploty oleje, takže nemáte zde už možnost poznat, kdy je auto zahřáté a kdy ještě ne. Jednou jsme si také cvičně zkusili sednout na zadní sedadla, kterým se dnes i v tomto segmentu přikládá mnohdy velký důraz. U DS vás určitě nepotěší, nejen že prostoru není mnoho, ale sedíte na nich vysoko jak na Ještědu a hlavně se do zadu nastupuje opravdu špatně. Zadní dveře jsou malé a svou výjimečnost si DS 4 dokazuje i chybějící nabídkou stahovacího oken pro cestující vzadu. Jednoduše řečeno delší cestu ve více osobách s ním radši neplánujte. Na závěr hodnocení interiéru jedno odlehčení- DS je první vůz, u kterého jsem se setkal s „chytrým bezpečnostním systémem“. Na stropě se nachází dvě tlačítka, jedno červené s nápisem SOS (nedoporučuji zkoušet) a černé s nápisem DS, které mi prostě nedalo a musel jsem jej vyzkoušet. V obou případech se dovoláte na francouzskou centrálu Citroen, která má na starosti komunikaci se zakazniky. V tuto chvíli není jejim smyslem povídat si s vámi za jízdy, ale spíše pomoci z bezpečnostního hlediska. Sám jsem se přesvědčil, že operátoři nemají problém s anglickým jazykem a funkčnost systému je opravdu skvělá. Velký palec nahoru za pokrok v oblastní bezpečnostních technologií.

 

Na závěr: skvělá stylovka, která zaujme okolí a nezarmoutí uživatele

Hodnocení nové DS 4 není vůbec jednoduché. Vůbec bych se nebál říci, že se jedná i díky zvolené barvě o jeden z nejhezčích vozů současnosti, který bych bez problému vzal na nákupy do Pařížské ulice. Použité technologie jsou také skvělé. Málem bych zapomněl zmínit skvělé LED světlomety. Snad ještě nikdy jsem nezažil tak aktivní adaptivní funkci světel, natáčení do zatáček má opravdu široké spektrum a je rychlé, stejně jako přisvěcování. Kam se na tyto světla hrabou Bi-xenony v nové Octavii. Ocenění neminulo ani aktivní možnost komunikace s fabrikou. Tak nějak ale prostě od auta jako od celku budete očekávat víc. Jízdními vlastnostmi sice nezarmoutí, ale ani nenadchne. Automatická převodovka je velmi dobrá, ale ani z daleka ne dokonalá. Dieselová jednašestka je ideální volbou na klidné cestování, v kombinaci s automatem si řekne v závislosti na jízdním stylu o spotřebu mezi 5 a 7l/100km. To je skvělá hodnota, na druhou stranu umí být dnes konkurence úspornější. Sportovní jízdní styl jí ale také příliš nesvědčí. Komfortem auto opravdu potěší, ale úsměv na tváři vám vezme jakákoliv větší nerovnost na silnici. A to jsme ještě neřešili cenu, za exkluzivitu si hold člověk musí připlatit. Shodnoceni bych viděl takto: design 100% (možná i více), technologie 95%, komfort 90%, prostornost 70%, jízdní vlastnosti 75%. Takové DS prostě je. Navenek ohromně exkluzivní a výjimečné, pod pokličkou až tolik zase ne.

 

Jan Novotný