BMW X4: malý velký brácha

Jedno z prvních aut od BMW, ve kterých jsem seděl, byla možná i pro mnohé dosti vysněná X6. To auto dodnes, i když je to už nějaký ten pátek, považuji za jedno z nejlepších, ve kterých jsem kdy seděl. Několikrát jsem se již nechal slyšet, že BMW je na technologickém výsluní. Za tím si v redakci stále stojíme. Kromě opravdu úžasného šestiválcového třílitrového dieselu, famózní převodovky a dobře fungujícího pohonu všech kol, nabídla i X6 pár stále poměrně výjimečných vlastností – notnou dávku extravagance a výjimečnosti a hlavně možná až nepředstavitelný komfort a luxus na palubě. Dnes sedáme do poněkud novějšího vozu (X4 přichází až s druhou generací X6), který je však svou cenovkou o dosti níže. Pod kapotou „jen“ čtyřválcový dvoulitr a uvnitř o poznání méně kůže. Jaký bude malý velký brácha? Bude se nám líbit stejně jako nekompromisně propracovaná a luxusní X6? To a mnohem více v dalším příběhu Motorvize.

 

První dojem dělá hodně: je opravdu malý nebo velký?

Troufnu si říci, že nejsem sám, kdo dokáže občas X4 zaměnit s větší X6 a naopak. Z venku jsou si totiž tato auta nesmírně podobná. Velikostně si spolu sice moc nezadají, ale pokud jsme se tu bavili o extravagantnímu vozu, tak ten nechybí ani jednomu z výše jmenovaných. Mně osobně snad možná přijde ta menší varianta kompaktnější a k mé osobě (mladého, ambiciózního řidiče bez přílišně zavazadel a cestujících) se prostě tak nějak hodí víc. Opět je v úterý odpoledne přede mě postaveno auto, které zejména díky barvě může působit jako šedá myš. Budete se divit, ale i u BMW se mi barva líbila během týdenního testování více a více. Někteří ji označují jako mahagonová hnědá, pro nás stačí prostě hnědá metalíza. Sice vás nikterak nepotěší, že než si nové auto přivezete od 10 km vzdáleného dealera domů, z čistoty už příliš nezbyde, ale stejně jako podobné barvy od konkurence i tato je na umytá a na světle opravdu nádherná. Stačí se podívat na některé naše fotky. Vzhledově vás možná ještě zarazí kola. Samozřejmě se tato auta už na plecháčích dávno nevyrábí. My konkrétně jsme ale měli na X4 obuty 19ky, což samo o sobě už zní jako velké kolo slibující poměrně tvrdé naladění podvozku. Opak byl ale pravdou. Auto sice bylo přiměřeně tvrdé, ale řekl bych, že tady mají mít kola úplně jinou funkci – estetickou. A tak nějak bych ještě před pár lety nečekal, že řeknu: „19ky jsou tady prostě malé!“ Navzdory tomu působí auto jako celek opravdu lahodně. Možná bych si dovolil lehkou metaforu a přirovnal hnědou X4 k čokoládové zmrzlině – není moc těch, kteří by jí neměli rádi, řada z nich si většinou vybere jinou, na kterou bude mít zrovna chuť, ale nikdo vás za její volbu nebude kritizovat a něčemu se divit – tak přesně působí X4.

 

Ergonomie, tvé jméno je X4

V krátkém testu na mě nejvíce zapůsobila ergonomie. Kam člověk sáhne, tam najde přesně to, co potřebuje. Dostatek místa v odkládacích kapsách dveří, rozdělených na 2 části. Místo pro odložení telefonu jak ve středovém tunelu, tak i v loketní opěrce nebo velice příjemně umístěné držáky na nápoje, to jsou hlavní highlighty odkládacích prostor. Samozřejmostí je u BMW i „Joystick“ coby řadicí páka a touchpad iDrivu pro ovládání rádia a palubních systémů. K tomu přidáme i do ruky dobře padnoucí volant s relativně masivním věncem. Příjemný posaz v sedačkách o kterých se zmíním později, dobrý výhled z auta a také ve vnějších zpětných zrcátcích včetně monitoringu slepého úhlu zas potěší při parkování. To vše dělá jízdu v tomto autě velice příjemnou. Díky vyšší světlé výšce je také velice snadné nastupování a vystupování z auta.

 

Ovládací prvky: moderní nebo jen lehce inovované?

U „Joysticku“ ještě jedna krátká zastávka. Kromě automatického režimu převodovky je možné řadit manuálně v sekvenci a to jak joystickem nebo pádly pod volantem. Obojí je velice pohodlné a navíc, co mě velice mile překvapilo je navržení sekvenční řazení tak, jak jej známe ze soutěžích vozů. Tedy k sobě se řadí nahoru a od sebe se podřazuje. Většina automatických převodovek s možností manuálního sekvenčního řazení totiž má ovládání obráceně. Nikdy jsem sice soutěžák se sekvenční převodovkou neřídil, ale řazení nahoru směrem k sobě mi tak nějak přijde přirozenější. Sláva osvědčené koncepci BMW! Za malou chybu by se dala považovat logika palubního systému, ale to je spíše o zvyku. Už několikrát jsme se totiž v redakci vyjadřovali, že klasické ovládání pomocí nejrůznějších konzolí na středovém panelu už je přežitek a jen marné čekání na příchod dotykových displejů. Vše ale jinak fungovalo přesně a spolehlivě.

 

Usednutí za volant: vše pro kvalitní svezení

Další věc, která zaslouží pozornost, jsou sedačky. Samozřejmostí je elektrické ovládání všech parametrů s pamětí pro 2 řidiče. Sedačky perfektně drží tělo díky nastavitelnému bočnímu vedení. Nechybí bederní opěrka a prodloužitelný podsedák. Také vyhřívání sedadel je perfektní a sedačky se rozehřejí v několika málo minutách. Jízdu v noci pak zpříjemňují LED MATRIX světlomety, které opět fungují přesně tak, jak mají. Neoslňují protijedoucí vozidla, ale zároveň svítí všude tam, kde je potřeba. Při delší cestě v noci určitě pomohou předejít nebo při nejmenším snížit únavu. Příjemnou věcí je také couvací asistent včetně couvací kamery vzadu a systémem zobrazující vůz coby z ptačí perspektivy. Vychytávkou je také kamera umístěná v předním nárazníku.

 

Dynamika: solidní základ

Co se jízdní dynamiky konkrétně naší verze s označením xDrive20d týče, ta zůstala trošku za očekáváním. Auto se díky osmistupňovému automatu velice ochotně rozjíždí z nízkých rychlostí. Při tom je řazení plynulé až tak, že není skoro znát. Nicméně u vyšších rychlostí už dynamika není taková, jakou bych u BMW očekával. 190 koní dává autu solidní pružnost, ale stálý pohon všech kol a také váha něco pod 2 tuny právě při akceleraci z vyšších rychlostí této dynamice nepřidává. Také při vyšších rychlostech mne bohužel nemile překvapila aerodynamická hlučnost. Hlavně asi díky koncepci karoserie jde od čelního skla slyšet vyšší hluk než byste čekali. Nejde ale asi o nic ojedinělého či přehnaného. Abychom jen nechválili, jdeme se podívat ještě i na pár detailů, které nás nepotěšily. Běžnou věcí je, že u elektrické parkovací brzdy dojde při zařazení jízdního režimu D a sešlápnutí plynu k jejímu uvolnění. Bohužel X4 tuto drobnou vychytávku nemá. Totéž lze říci o vyhřívání volantu, které lze dnes objednat u lidových auto jako je Opel Corsa, či nový Hyundai I30. Zde BMW alespoň u X4 lehce zaspalo.

 

Mladý, ambiciózní, vznešený a technicky vyspělý krasavec = BMW X4

Neodpustím si na závěr opět jedno malé srovnání s větší X6. Jasně, pokud nebudu mít hluboko do kapsy, asi budu spíše přemýšlet o ní a to hlavně díky té poslední tečce, kterou přinese snad ke každému bodu hodnocení – luxus na palubě, kvalitní technika (dynamika), vzhled, kola, podvozek… Když tak ale přemítám v paměti. X4 má pro mě asi jednu zásadní výhodu, je totiž o něco menší a o pár set kilo lehčí. Díky tomu prostě tak nějak více zapadá k mé osobnosti. Kromě toho, kdo z nás, pánové, nezná to krásné podezřívání, že ve velkém autě si potřebujeme něco dokazovat? Já bych se tak menší a „levnější“ X4 určitě nebál. V našem testu dokázala, že luxus, na který jsme od BMW zvyklý, jí nechybí. Absenci kožené palubky snad přežijeme a o trochu méně místa na zadních sedadlech a v kufru ji prostě odpustíme. Já osobně bych si však ještě neodpustil připlatit za verzi s označením xDrive30d, jež nabídne necelých 260 koní v třílitrovém naftovém šestiválci. Za mě až na pár detailů opět palec nahoru pro BMW!

 

David Bitner

Technická specifikace

motor

Ekonomie provozu

hmotnost

modelová řada

rozměry

Podobné vozy