BMW X2 – co vlastně dnes znamená SUV?

BMW X2 – co vlastně dnes znamená SUV?

BMW X2 bychom podle Xka ve jméně zařadili do kategorie SUV (resp. v bavorském slovníku “SAV”), ale čekat od něj chování podobné běžným SUV by byla chyba. Jeho zaměření je jiné a řekneme sympatičtější než v případě standardních vozů toho typu. Začneme světlou výškou, která je na úrovni Octavie Scout, oproti jedničkovému hatchbacku má navíc jen 4 cm. I tak mám podezření, že hlavním důvodem zvýšeného podvozku je to, aby se tam vešla obrovská 20 palcová kola. I ta dokazují, že X2ka patří hlavně na silnici, což vlastně možná ani nemusí být na škodu.

 

Jízdní vlastnosti – na silnici jako doma

A na silnici jí to opravdu jde. Jízdu na takto velkých kolech, ještě ve spojení s runflatovými pneumatikami, které jsou obecně považovány za tvrdé, jsem si komfortně rozhodně nepředstavoval. Nicméně opak je pravdou – podvozek se velmi povedl,nerovnosti žehlí opravdu ukázkově a svými limity přímo vyzývá ke sportovní jízdě. A to i přes to, že koncepce je to na BMW stále ještě neobvyklá – příčně uložený motor, primární pohon předních kol a dvouspojková převodovka se k genům bavorské automobilky příliš nehlásí. I tak je ale znát v každé zatáčce, že X2 do modelové řady BMW patří.

 

Motor jako srdce i základ úspěchu

Testovaný vůz byl vybaven motorizací 25d (čtyřválec s dvěma turby) a pohonem 4×4 xDrive s výkonem 170kW, který pokoří 100km/h hranici za méně než sedm sekund. A výkonu umí nabídnout opravdu požehnaně v celém spektru otáček, ručička otáčkoměru se zastaví až na hodnotě 5200 RPM, což je na diesel asi až podivuhodně krásná hodnota. Je jasné, že pohon 4×4 je zde hlavně kvůli silničním výkonům, ale i tak v zimě přijde určitě vhod.

Oproti T-Rocu, který jsem testoval před tímto vozem, má X2 velmi dobrou odezvu i přesnost řízení – silnici pod sebou opravdu cítíte ve volantu a celkově řízení dodává daleko větší pocit řízení vozu. Potěší i to, že v sportovním režimu automaticky vypne start-stop a řízení daleko více ožije. Na rozdíl od T-Rocu také automat nesmyslně nezůstává v příliš vysokých otáčkách, sportovní řazení BMW nechává na volbě řidiče pomocí pádel pod volantem. Z řidičského pohledu není vozu v rámci segmentu malých SUV moc co vytknout.

 

Interiér: ergonomie a zpracování opět na skvělé úrovni

Z interiéru je znát, že tento model cílí celkově na mladší klientelu. Dostupné jsou různé barevné varianty kůže a i pokud zůstanete při zemi a zvolíte černou, můžete mít i prošívání v barvě karoserie, a to kromě sedadel, take koberečků a dveří i na palubní desce. Možností individualizace dle vkusu je hodně, a to včetně barevně nastavitelného ambientního osvětlení. Ani použitým materiálům není co vytknout – plasty jsou měkčené a kvalitně zpracované. Hezký a zároveň funkční je i volant, který díky tlustšímu věnci pěkně sedí do ruky a umožňuje intuitivně ovládat funkce vozu, kde je vše domyšleno do detailu – třeba rychlost na tempomatu lze přidávat ve dvou úrovních, tedy o 1km/h i o 10km/h a mohl bych pokračovat dále. Co mi do jinak moderně zpracovaného interiéru úplně nesedí je řadící páka automatu, jež trochu působí jak z jiné dekády i segmentu, což je nejspíše daň za dvouspojkovou převodovku místo klasického ZF s hydrodynamickým měničem. Celkem úsměvně také působí v interiéru CD mechanika jakožto příplatková výbava, na druhou stranu je to zajímavý designový prvek – proč ne.

Sedačky jsou ukázkově tvarované a poskytují elektrické nastavení na všechny strany, a to včetně bederní opěrky. Obemknou tělo a podrží v zatáčkách, ale i na delších trasách jsou komfortní. Ideální posez za volantem je tak v zásadě dle tradic BMW bezchybný.

Prostor v interiéru je dle mého dostatečný – ve čtyřech se dá cestovat v pohodě, vzadu je dostatek místa pro kolena a o něco méně pro hlavu, což ale částečně vynahradí polohovatelnost i na zadních místech. I kufr překvapil svým objemem, oproti X1 zde chybí 35 litrů, ale na pohled to prakticky není poznat.

 

Infotainment a ConnectedDrive: multimédia jsou na nejvyšší úrovni

BMW mělo zábavu na palubě vyřešenou vždy velmi dobře, a to platí i pro novou X2. Nová generace ovládání za pomocí “kolečka” s touchpadem (“iDrive Touch”) přidává ještě dotykovou obrazovku, možností je tedy mnoho, i tak ale systém zůstává intuitivní. V českém ceníku jsem bohužel nenašel Apple Carplay ani Android Auto a podle dostupných informací by za něj u BMW mohlo chtít platit na roční bázi (minimálně v USA), to se ale u nás ještě naštěstí nestalo. Podle dostupných informací by mělo být BMW X2 jedno z prvních vozidel, které podporuje bezdrátové CarPlay. I když například Spotify vám díky ConnectedDrive ovládat na displeji vozidla půjde (opravdu hezky, navíc s ovládacími prvky systému BMW), CarPlay je dle mého do budoucna velmi žádaná funkce vozu. BMW má sice navigační systém na dobré úrovni, a to včetně predikce tras na základě dopravní situace, z principu to ale nikdy nemůže být tak dobré, jako má třeba Waze, protože chybí uživatelská základna na sbírání dat. Waze by měl mít aplikaci pro CarPlay ještě letos.

 

Konektivita: ta od BMW je OK, ostatní mají smůlu

Na druhou stranu, online systém ConnectedDrive poskytuje opravdu hodně možností – za jízdy si přečtete zprávy nebo i kouknete na MeteoRadar. Odezva systému je ukázková, a to jak v navigaci, tak i třeba při couvání. Obraz kamery je ostrý a obnovovací frekvence okamžitá. Samostatnou kapitolou je Head-up displej, který promítá obraz přímo na čelní sklo a nabízí jak aktuální rychlost, tak i navigační pokyny nebo ovládání rádia i mobilního telefonu. Chybí zde plnohodnotné udržování v jízdním pruhu jako má T-Roc již od základní verze, na druhou stranu lze připlatit za asistent jízdy v koloně, který dělá prakticky to stejné do rychlosti 60km/h. Tím ale bohužel testovaný vůz vybaven nebyl.

O zaměření na mladší klientelu jsem již psal, o to více mě zklamali možnosti dobíjení telefonu. Je tu sice bezdrátová nabíječka s držákem v loketní opěrce, nicméně iPhone 8 Plus se tam prostě nevejde, podobný problém budou mít i ostatní podobně velké telefony. Oficiální ceník pak hovoří o dvou USB zdířkách, ale mě se i přes veškerou snahu podařilo najít pouze jednu (stejně jako redaktorovi The Sun). I pokud by zde nakonec byly dvě, tak se nemyslelo na cestující na zadních sedadlech. Dá se to sice řešit adaptérem do autozásuvky, nicméně to v prémiové třídě v roce 2018 nepovažuji za ideální řešení.

 

Displeje: aneb digitalizace tak trochu jinak

Budíky jsou sice plně digitální, nicméně není tomu úplně ve smyslu jednolitého inteligentního a opravdu velkého displeje. Displej je umístěn pouze v dolní části a splývá se zbytkem plochy, která je černá – plnohodnotný digitální štít s rozšířenými funkcemi a hlavně možnostmi individualizace nedostanete ani za příplatek, musím ale uznat že i toto řešení působí velmi efektně, i když tolik informací zobrazit nedokáže. Mimochodem je tu jedna zcela ohromující drobnost – díky absenci jakýcholiv analogových ukazatelů a ručiček může BMW vynechat „pleksisklo“ jako krytí přístrojové desky. Alespoň na mě to působí hodně efektně – jakoby všechno bylo řidiči hned o něco blíže. Perfektní je středový dotykový displej, který má skvělé rozlišení a reaguje okamžitě. Dovede i rozdělit obrazovku a zobrazit dvě různé aplikace zároveň. Ovládání kombinací touchpadu, otočného voliče a dotykové obrazovky je také bezchybné a i když mě systém například v Lexusu IS přišel dobrý, zde je to vyvedeno ještě o úroveň výše.

 

Exteriér – když chcete být vidět

Exteriér vozu je hodně extravagantní – poprvé po několika dekádách je zde použito logo na C sloupcích a několik dalších designových prvků v kombinaci se zlatou barvou budí opravdu hodně pozornosti. Mimochodem, příplatek cca. 19 tisic korun za takto specifickou barvu patří spíše k těm nižším, za to BMW náleží pochvala. V čem se rozhodně nedělal kompromis jsou světla – jedná se o “LED světlomety s rozšířenými funkcemi”, což podle slovníku BMW znamená automatickou regulaci intenzity a šíře světelného kuželu podle rychlosti, jakou jedete a hlavně dle okolních podmínek vč. přizpůsobování podle okolo jedoucích vozů. Na dálnici se tak automaticky zvýší dosvit. Ve městě se naopak dosvit sníží, ale rozšíří se prostor, kam světla svítí. Dálková světla se pak řídí podle vozů vpředu nebo jedoucí v protisměru přesně tak, aby svítila úplně všudě kromě prostorů, kde jsou ostatní řidiči. Funguje to opravdu skvěle, za dobu testování jsem nepřišel na nic, co jim vytknout.

Co mě naopak trochu u takto prémiového auta překvapilo, je absence senzoru bezklíčkového vstupu na zadních dveřích. Občas je potřeba uložit něco nejdříve na zadní sedadla a otevírat kvůli tomu přední dveře není úplně ideální. Jinak ale bezklíčkový vstup fungoval velmi dobře, a to včetně otevíraní kufru kopnutím pod nárazník. U X2ky mi toto přišlo intuitivnější než třeba u vozů koncernu VW.

 

Závěr: kontroverzní, byť příjemné překvapení

BMW X2 je po všech stránkách kontroverzní auto – nabídne velmi přesné řízení s pěknou odezvou a silný motor, zážitek z řízení je tedy na kategorii SUV velmi nadstandardní a v této třídě určitě patří k těm nejsportovnějším vozům. A už jen to může být důvod, proč si ho koupit. Interiér je také kvalitně zpracovaný a až na drobnosti zde také nic nechybí. Trochu problémovým faktorem může být cena, která u testovaného kousku přesáhla hranici 1.5 milionu korun. To ale také znamená, že ho nebude mít každý, což je vlastně dobře – X2 na silnici opravdu vynikne.

 

Jiří Chomát

Autohled.cz

Sdílet:

Zanechat odpověď

Musíte být přihlášen pro vložení komentáře.