Audi A3 Sportback e-tron: pohodlný (a pohledný) společník ve městě i mimo něj.?

Audi A3 Sportback e-tron: pohodlný (a pohledný) společník ve městě i mimo něj.?

Autor: Jakub Kameníček · Fotografie: Jakub Kameníček

Již loni automobilkou avizovaný model se před dvěma týdny dostal na několikadenní zkušební dobu k nám jako vůbec do první redakce v republice. Během těchto dnů jsme měli možnost vyzkoušet auto všemi možnými způsoby. Audi na svém webu proklamuje hned několik výhod a důvodů pro koupi A3 e-tron. Mezi nimi například ideální skloubení úspornosti a dynamiky. Jenže jsou tato tvrzení opravdu tak pevná v kramflecích, když dojde na realitu? Není tam snad nějaké úskalí, které by s sebou tento vůz a v něm použité technologie přinášely? O tom i o dalších zážitcích a zajímavostech si nyní můžete přečíst v následujících odstavcích. Pohodlně se usaďte. Vyrážíme na jeden z řady našich výletů, tentokrát jsme pro vás vybrali trasu Praha-Rychnov nad Kněžnou a zpět…

 

První dojem – (ne)nápadný?

Je pátek, kolega z redakce přijíždí před dům. Scházím schody a neuběhne ani minuta a já poprvé usedám do vozu na místo spolujezdce. V prvních chvílích se mi interiér jeví poněkud nenápadně až usedle. Po cestě se ještě stavujeme v redakci, kde je mi auto konečně předáno a já usedám za volant. Upřímně řečeno, je to vůbec poprvé, co sedím za volantem auta této značky. Hned po několika minutách, kdy si nastavuji sedačku a polohu volantu, procházím různými módy Audi Virtual Cockpitu a probírám se ifotainmentem, abych naladil tu správnou hudbu a otestoval navigaci, nacházím první pozitivní závěry. Ergonomie, funkčnost a vizuál jak ten fyzický, tak i ten softwarový a displejový, jsou velmi intuitivní a příjemně se s nimi pracuje. Uběhne 5 minut a já vyrážím do centra Prahy. Jsem zvědavý, jaké budou mé první jízdní zážitky za volantem tohoto auta.

 

Drive Select-Auto, „problém“ s navigací a jízda po dálnici

Cesta ubíhá klidně a já se rozhodl, že zvolím v rámci Audi Drive Select režim „Auto“. Protože se jedná o plug-in hybridní automobil, nabízí hned 3 jízdní režimy: 1) plně elektrický s využitím zásob baterie a 102 koní s akčním rádiem 45 kilometrů (v závislosti na stylu jízdy i méně); 2) hybridní mód, který samočinně výhodně kombinuje práci již zmíněného elektromotru s benzínovým agregátem 1,4 TFSI o výkonu 150k; 3) a nakonec máme v nabídce jízdní režim, který využívá výhradně benzínového motoru a tím pádem nedochází k úbytku zásob v bateriích-ty naopak díky rekuperaci nepatrně přibývají. Ve městě (a protože mám v baterce ještě více jak 10 kilometrů dojezdu) testuji, jak se jede v čistě EV módu a na rychlejších úsecích přepínám na hybrid. Po krátké zastávce v centru Prahy vyrážíme směr Rychnov nad Kněžnou a já již převážně čerpám ze zásob benzinové nádrže. Po krátkém zápasu s nastavením navigace (povolením dálnic) už bylo vše v pořádku a já se s chutí vydal na D11ku. První desítky kilometrů ubíhají poměrně pomalu, v provozu je hodně aut. Tady s povděkem kvituji u tohoto auta dobře periferním zrakem čitelné indikátory mrtvého úhlu, jejichž diody jsou umístěny na vnitřní straně obou bočních zpětných zrcátek a nikoliv v samotných zrcátkách. Po opadnutí provozu využívám i služby adaptivního tempomatu a testuji funkčnost asistenta kontroly v jízdním pruhu Lane-assist. Musím zde vypíchnout jejich uživatelskou přívětivost, která činí jejich používání naprosto snadným-přesně tak, aby si i řidiči bez větších zkušeností rychle zvykli. Vzhledem k dálničním rychlostem 120 km/h a vyšších je na snadě se zmínit i o (aerodynamické) hlučnosti uvnitř kokpitu. Rovnou mohu říci, že i v případě použití výhradně spalovacího motoru se jeho projev nijak výrazně nehlásí o pozornost a spíše nám dělá celou cestu společnost různě hlasitý šum či šustění proudícího vzduchu kolem auta, které však zní velmi tlumeně, a nejde tak o nic nepříjemného. Tedy je to pro mne stvrzení již dříve slyšeného názoru, že Audi mívají odhlučnění interiéru velmi dobře vyřešeno.

 

Od ergonomie k prostornosti: jak je na tom „menší“ A3?

Uplynul další den a my vyjeli na večerní projížďku. Tentokrát jsme ale měli další cestující na palubě a byla to tedy jedinečná příležitost získat jejich dojmy z jízdy na zadních sedadlech, přesně řečeno dojmy od někoho naprosto nestranného. A co tedy říkali?

Vzadu si pochvalovali dostatek místa ve všech směrech (jsou průměrného vzrůstu dospělého člověka). Dále kladně ohodnotili kvalitu odhlučnění i kvalitu audiosystému. A protože jsou lidé, kteří si auta vybírají a kupují také především kvůli image a exhibicionismu, naskytla se zde příležitost prozkoumat, jak moc přitahuje pozornost právě námi testovaný vůz (jak silnou má auru). Hned první den během jízdy vesnicemi i Prahou se nám dostávalo pozornosti celkem dost. Schválně jsem si všímal, kdo se otočil a kdo zaměřil svou pozornost na auto, ve kterém jedu. Stejně tak jsem byl pozorný a sledoval tento „sexappeal-faktor“ i ve Východních Čechách. Tam Audi svou přítomností zaujalo snad ještě větší procento kolemjdoucích. Na jedné tankovací stanici mě dokonce oslovil jeden pán a vyptával se, co je to zač. Takže i v tomto ohledu, pokud hledáte auto-magnet pozornosti, může vaši potřebu uspokojit toto Audi celkem spolehlivě. Možná bych si však v tomto ohledu neodpustil jinak více líbivou barvu než „jen“ „nenápadnou“ modrou, jež zdobila právě náš vůz. Co se týče objemu kufru, tam musím hodnotit ze svého hlediska pozitivně, že i když (jak je vidno na jedné fotce ve fotogalerii) jsme cestovali tam i zpět s poměrně hodně zavazadly, zavazadelník nám svým prostorem vyhověl. V dané třídě jde o hodně slušnou dávku litrů.

 

Dobíjení: pojďme být „eko“

S automobilem nám bylo dodáno v zavazadlovém prostoru pouzdro na všechny dobíjecí kabely i mini-stanici, na které si můžete regulovat příkon (intezitu nabíjení). Já sám jsem dobíjel baterii 4x, z toho 3x ze zásuvky domácí sítě (230V) a jednou z veřejného dobíjecího místa firmy ČEZ. Dle proklamací se měla doba, kdy se baterie maximálně dobije v „domácích“ podmínkách, pohybovat zhruba okolo 4 hodin. My jsme docílili plného nabití jen s malým zpožděním. Cestou zpět jsme se stavili v Hradci Králové u autobusového nádraží a vyzkoušeli i dobíjení baterie skrze stojan společnosti ČEZ. Bohužel jsme v tomto případě byli tak trochu tlačeni časem a u stojanu jsme se nezdrželi déle než cca 5 minut. I přesto se ale objevilo na indikátoru elektrického dojezdu díky této krátké zastávce hned několik kilometrů k dobru. Upozornit však musím na skutečnost, že tady nejde o formu „rychlonabíjení“, ale pouze o rychlejší nabíjení pomocí klasického „třífázu“ (380V). Zde se doba plného nabití pohybuje mezi 1 a 1,5 hodiny.

 

Rekuperace? Jak moc účinná doopravdy je?

Je to jedna z vlastností, kterou sama automobilka u svého e-tronu vyzdvihuje. Samotného mě zajímalo, jak moc se dá ušetřit energie uvnitř baterie, pokud se opravdu budu snažit jezdit maximálně efektivně a využívat tak potenciálu rekuperace naplno. Mým zjištěním nakonec bylo, že opravdu při příhodných podmínkách na silnici je možné zpomalit vybíjení baterie a v některých krátkých momentech i nějaký ten kilometr dojezdu získat nazpět. A to vše i v rámci hybridního a někdy i samotného EV módu. Každopádně rekuperace není samospasná a spíše zmírňuje handicap (dá-li se to tak říci) baterie, kterým je rozhodně její poměrně malá kapacita (a tím pádem i malý dojezd na elektřinu).

 

Jízdní dynamika a co na to spotřeba? Vyplatí se jít do hybridu nebo ne?

Během testování jsem si pochopitelně zaznamenával průběžné hodnoty spotřeby- v rámci daných modelových situací. A nakonec se s vámi podělím o tyto závěry:

Ve městě jsem buďto jezdil v EV režimu a spotřeba se za těchto podmínek ustálila zaokrouhleně okolo 15kWh anebo jsem používal EV pohon v kombinaci se spalovacím (neboli Hybridní režim). Ten se ukázal být velmi výhodný jak z výkonnostního tak ekonomického hlediska, jelikož spotřeba díky rozdělení práce na 2 agregáty spadla u elektromotoru pod 10 kWh a benzínový motor si nikdy neřekl o více jak 5 litrů na 100 km – těchto nízkých hodnot se dařilo dosahovat díky tomu, že při rozjezdech auto bralo pouze z elektřiny a jakmile se rychlost jízdy ustálila, postupně došlo k chytrému přepnutí na režim spalovacího motoru. Neříkám, že by autu v mých očích neslušela ještě větší baterie a tedy i větší EV kompetence, ale i takto to funguje velmi dobře. Nakonec, jakmile došlo na jízdu po meziměstkých silnicích, využíval jsem pouze spalovacího motoru za poslechu jeho jemně vrnivého, leč stále kultivovaného a poměrně tichého zvuku. No, i přesto, že se jedná o 150-koňovou, přeplňovanou „čtrnáctistovku“, jeho spotřeba se při klidné jízdě pohybovala okolo 6-6,5l/100km. A i když jsem s autem jel dost rychle po dálnici a dynamicky na okreskách, spotřeba se nedostala výše jak na 9,2 l/100km.

Čili v konkluzi musím řici, že samotný provoz e-tronu je jistě finančně výhodnější než u klasické verze s čistě naftovým či benzinovým motorem. Nicméně, jak by hnidopich mohl logicky namítat, příplatek za e-tron a jeho technologii je více než (nemalých) 300 tisíc korun (oproti stejné výbavě s motorem 1.4TSI 103kw S-Tronic) a pragmaticky bychom mu museli dát za pravdu – investice se vrátí až za mnoho let užívání tohoto autombilu (díky omezené životnosti baterie je spíše v nedohlednu). Ale ten, komu rozpočet na právě tento vůz stačí a koupí si  jej, dostane zcela jinou přidanou hodnotu: vyjímečný vzhled, nejnovější technologie i jízdní pocity za volantem, které zkrátka běžná verze nenabídne.

 

Smutný konec?

Je úterý brzy ráno a já jsem na své poslední projížďce s tímto Audi, alespoň pro tentokrát. Jedu vůz vrátit a přemýšlím, co jsme vlastně během těch necelých 4 dní společně zažili. Jedna věc, která mi utkvěla v paměti, byl pocit z auta, jenž se mi poprvé po usednutí za volant jevilo tak nějak nenápadně. Nyní jsem již však s jistotou věděl, jak dobře se zrovna v tomto autě cítím – lépe než v jiných. Tuším, že je to díky vytříbenému designu, výběru materiálů v interiéru a zároveň i zážitku během jízdy. Proto bylo celkem mrzutė, že to tak rychle uběhlo a symbolicky (i humorně), ani nevím proč, mi situace připomněla píseň od Michala Davida, „Nesnáším Loučení“. Samotná cenovka testovaného vozu (v naší konfiguraci za cca 1,3 milionu Kč) už sama napovídá, co od tohoto automobilu můžeme očekávat: je z něj cítit kvalita, důmyslnost a propracovanost. Pokud tedy nepotřebujete jezdit po polích, polních cestách nebo přepravovat velké náklady, a máte rozpočet lehce přes milion Kč, myslím, že koupě Audi A3 Sportback e-tron vám může dávat jistý smysl a pocit naplnění-asi takový, jaký jsem z něj za tu dobu získal já.

 

 

Jakub Kameníček

Sdílet:

Zanechat odpověď

Musíte být přihlášen pro vložení komentáře.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..