Za volantem Passo Stelvio: Opel Corsa OPC vs. Peugeot 208GTi

Za volantem Passo Stelvio: Opel Corsa OPC vs. Peugeot 208GTi

O průběhu naší cesty za nejlepšími silnicemi jsme vás několikrát informovali. Pojďme se teď ale podívat na začátek. Mám v tuto chvíli na mysli vůbec plán, důvod a cíl naší výpravy. V jednom z posledních víkendů letošního května jsme se totiž vydali na jeden z nejznámějších horských průsmyků v Evropě. Řeč je o Passu Stelviu, které mnozí kolegové označují jako evropský ráj motoristů. Mimo jiné zde natáčel i britský Top Gear a jejich reakce byla při nejmenším velmi pozitivní. Nemůžu tak rozhodně zastírat, jak moc jsme se na toto místo těšili i my. Je do jisté míry samozřejmě pravda, že by Stelvio bylo o něco lepší, kdybychom nebyli nedočkaví a vyjeli o pár týdnů později. Na druhou stranu lze náš výlet i tak obohatit superlativy typu „pecka“, „bomba“, „úžasné“ nebo „dokonalé“. Nebyli bychom to však my, mladí motorističtí nadšenci a novináři, kdybychom na tento úsek nevzali nějaká pořádná auta. 625km, zhruba 7 hodin cesty a dvě hodně ostrá auta, tak pojďme vyrazit!

 

Dva nabroušené Hothatche – Corsa OPC a 208GTi

Malou zastávku bych udělal ještě u zmiňovaných sportovních strojů. Zdánlivě se totiž jedná o velmi podobná auta. Obě spadají do stejné třídy – nejmenších sportovních hothatchů. Pod jejich kapotami šlapou nabroušené šestnáctistovky. Opel zde nabízí sice o pár koníků více (200 vs. 207), ty jsou ale podmíněni tankováním stooktanového benzínu, což rozhodně není přínosným faktem. Jejich startovací cenovka je také téměr shodná, za obě zaplatíte bez mála 500.000Kč. Když už jsme u tabulkových hodnot, tak se shodnými daty nám to výrobci snad dělají schválně. Maximální rychlosti 230km/h také dosáhnou oba a zrychlení z 0-100 mají rovněž stejné, a to 6,8s. Jediný rozdíl v číslech pak nalezneme ve spotřebě. Ta hraje poměrně znatelně ve prospěch Peugeotu. Zatímco Opel umí kombinovaně jezdit za 7,5l/100km, tak Peugeot je tabulkově o 1,6l/100km úspornější. Poslední hodnotou je točivý moment, který mají oba na skvělé úrovni a hlavně dostupný opravdu brzo. Opel nabízí od 1900ot/min 245 až 280Nm (při overboostu), Peugeot 275Nm od 1750ot/min. Dost ale čísel, hurá za volant.

 

Civilní cesta: oba překvapivě komfortní, ikdyž Peugeot o něco více

Jak už jsem zmínil na začátku, čekala nás poměrně dlouhá cesta. Nejedeme totiž s úplně typickými polykači dálničních kilometrů. Naše testované exempláře by totiž měly mít vzhledem ke svému určení i do jisté míry poměrně tvrdé podvozky, což se ukazuje i v praxi. Na hranicích naplňujeme nádrže do plna, abychom mohli ověřit i tabulkového hodnoty spotřeb. Při dalším dotankování, tentokrát už v Rakousku, můžeme konstatovat pravdivost předpokládaného rozdílu ve spotřebách. Opel si zatím v průměru vzal při shodné jízdě o 1l/100km více. Komfortu nám zatím ani v jednom příliš neschází, ikdyž ta loketní opěrka nám v Corse hodně chyběla. Paradoxem pak je, že zdánlivě příliš tvrdé a ne zcela na komfort orientované Recaro skořepiny v Corse jsou na delší cestování příjemnější než klasická sportovní sedadla v 208. U těch by bylo třeba o něco delšího sedáku a lepší opory v oblasti beder. U GTi pak mohu pochválit výhled z auta a skvělý volant, který je hodně malý a skvěle tak padne do ruky. Skořepiny v OPC jsou hold kapitolou samou pro sebe, interiér je podobně hodnotný jako u druhého auta, ikdyž mě osobně je o něco příjemnější koncepce středového panelu Němců, i infotainment je zde přehlednější. Kde si ale Opel určitě s Peugeotem nezadá je oblast řadící páky. Hliníková hlavice v Peugeotu sice není ideální, protože ráno bývá dosti studená, je přeci jen ale do ruky daleko lépe padnoucí než „kopyto“ u Opelu.

 

Pojďme se už konečně pořádně svézt!

První dojmy končí v době, kdy konečně dorážíme na Stelvio. 7 hodin cesty za námi, pár otravných kolon a nezbytných zastávek a jsme konečně tu. Prvních pár kilometrů napovídá, proč je Stelvio mezi motoristickými nadšenci tak oblíbené. V zásadě se dá tento úsek popsat jako zatáčka za zatáčkou. Nemáte šanci zařadit ani čtvrtý převodový stupeň, prostě jen lovíte dvojku a trojku na klikatici, kterou jinde na světě snad nenajdete. První průjezdy jsou samozřejmě velmi opatrné. O to více, že již od údolí jsme informováni, že Passo Stelvio je uzavřené. Zní to určitě hodně smutně. Každý by si řekl, proč se tahat tolik kilometrů kvůli zavřené silnici. To byla ale v zásadě i velká výhoda. Stelvio totiž bylo zavřeno pouze zhruba z půlky a druhá půlka byla naopak skoro celá prázdná. Já osobně si myslím, že je lepší svézt se sám na půlce než se spoustou dalších nadšenců na celém úseku. Nutno podotknout, že v zatáčkách, které by řada závodních jezdců nadiktovala svým navigátorům s vyšším číslem nežli 5, je potřeba být opatrný a pro rychlejší jízdu není úplně nejlepší auto v protisměru. Já jsem si pro první průzkumnou jízdu zvolil Peugeot, který mě oslnil lehkostí, se kterou se vrhal do každé zatáčky. Už už jsem se těšil na první ostré kilometry, ikdyž ty na mě čekali až po chvíli. První ostré průjezdy si vzal na starosti náš testovací jezdec. Z venku mě oslovila o něco více právě Corsa, jejíž zvuk směrem k vyšším otáčkám připomíná opravdovou závodní bestii. I při jednotlivých průjezdech vypadá sporťák od Opelu ostřeji. Nedá mi to a po prvním kolečku jej zastavuji a sedám za volant Corsy.

 

Svezení skvělé, ale ty převodovky!

Sedám do Corsy a přemýšlím nad vlastnostmi, které v provozu nemáte tolik šanci poznat. První dojem a zároveň i rozdíl mezi oběma vozy představuje spojka. Ta v Peugeotu je spíše bližší normálním vozům, zatímco Opel ji má tužší a položenou o něco výše, takže je dosti citlivější. Je tak jasné, že pro běžnou jízdu je daleko lepší spojka u Francouze, na Stelviu pak boduje Němec. Po spojce ale přichází jeden zásadní nedostatek u obou hothatchů – převodovka. Opel byl vždy věhlasný nepřesností svých převodovek. U mnou velmi oblíbené Astry OPC byla poměrně obtížně dosažitelná trojka, o něco se to zlepšilo u nové Astry. V Corse je ale vše při starém a žádné zlepšení nečekejte. Pro Peugeot jsou naopak typické extrémně dlouhé dráhy řazení přirovnatelné v některých případech k řazení v autobuse. Abych 208 nekřivdil, tak musím uznat, že patří k těm lepším Peugeotům v tomto ohledu. Zásadní problém mám ale kupodivu se čtyřkou. Výhodou pro GTi je zde potřebnost převážně nižších stupňů. Co se zpřevodování týče, vozy jsou si podobné. Je to dáno samozřejmě i obdobnou motorizací. Opel má pak přeci jen o něco kratší převodovku, což se opět na těchto klikaticích hodí, o něco lépe se může auto sbírat z pomalých zatáček. Na dálnici pak naopak OPC točí zhruba o 400ot/min více, to není rozhodně málo. Když přesednu do Peugeotu, obklopí mě opět francouzská atmosféra interiéru. Kvůli tomu tu ale nejsem. Řadím jedničku, což je zde i díky hliníkové hlavici o něco emočnější. Zprvu je mi i příjemnější jeho zvuk, ikdyž ve vyšších otáčkách na konkurenta lehce ztrácí. Na rovince rozdíl téměř nepoznáme. V zatáčkách jsme podobně rychlí. Rozdíl pak je snad jen v potřebném zacházení s oběma vozy. Zatímco Peugeot vám povolí téměř s přehledem jít na hranu, která je sice poměrně vysoko, ale lehce níže než u Opelu. Corsa se s vámi pere, cítíte, že se dostáváte na hranu ještě dlouho před ní. Musíte s ní umět jezdit a pak z ní kromě velké porce zábavy dostanete i o něco kvalitnější šťávu. Zapomněl bych na brzdy. Zdánlivě sportovněji působící Bremba u Opelu jsou po vyzkoušení srovnatelné s Peugeotem, který i díky své nižší váze nepotřebuje tolik brzdné síly. Oboje brzdy vydržely velkou zátěž a nezanechaly ani náznak vadnutí. Bravo!

 

Konec cest: „Které je lepší? Nebo jsou obě dvě tak skvělá?“

O motoru, podvozku a celkovém jízdním projevu jsem toho napsal již dost. Praxi jsme si také tak nějak probrali, ale jak na to jen jít lidsky. Je potřeba to rozseknout. Na závěr mi pomohla otázka z počátku našich cest. Jsem docela rád, že jsem si nechal zadní vrátka. Kdybych měl být totiž zcela objektivní, tak neumím rozhodnout, které je lepší. A já bohužel objektivní být musím. Jako zhodnocení bych reprodukoval dva názory – můj a názor Martina Lva, testovacího jezdce Motorvize.cz. Začal bych body, na kterých se shodneme. Ani jedno z aut není na každodenní ježdění. Kdybychom si už ale měli vybrat auto, které zvládne i městský provoz, tak to bude Peugeot. I díky 17“ kolům se jedná o měkčí variantu, která ve většině případech komfortem Opel předčí. 1.6 THP je navíc obecně lepším motorem, má nižší spotřebu, lepší celkový jízdní projev, přijatelný zvuk v celém spektru otáček a vystačí si se základním benzínem. V názoru na OPC se ale neshodneme. Zatímco mě hrozně bavilo, Martin se trápil s jeho nečitelností. Největší plus vidím v sedačkách, které mě prostě hrozně okouzlili, a to nejen držením těla při sportovní jízdě, ale i komfortem na delší vzdálenost. Okouzlil mě i Remus výfuk, ze kterého se při vyšších otáčkách linul docela závodní zvuk. Matná černošedá barva na Peugeotu sice nemá u konkurence obdoby, ale za mě prostě na závoďák patří pořád modrá, kterou u mě boduje Corsa. Malinko by mi u Peugeotu chyběli i xenonové světlomety, na které si časem zvyknete a už nechcete jezdit bez nich, stejně jako se vám nebude chtít jezdit bez loketní opěrky, která chybí zase v Corse. Za hlavní nedostatky obou dvou považuji (ne)přesnost převodovek. Opelu pak jednoznačně lze vytknout požadavek 100 oktanového benzínu a vyšší spotřebu. Peugeot by měl zapracovat na sedačkách a obecně interiéru, který pořád působí lehce stroze. A tak milí zlatí, jednoznačný verdikt od nás nedostanete. Obě dvě jste skvělými hothatchi, ale ani jedno nejste dokonalé. No a na závěr mi dovolte ještě jednu poznámku. Víkendové dobrodružství za nejlepšími silnicemi není potřeba věnovat pouze Passu Stelviu. V Itálii najdete totiž spoustu podobných cestiček a zrovna Stelvio sice krásné je, ale pomalé, táhlé zatáčky vás poměrně rychle omrzí. Jen o pár kilometrů dále vás čekají podobné úseky, které nabídnou i možnost rychlejších průjezdů. My osobně jsme si oblíbili několik silniček mezi Bolzanem a střediskem Alta Badia.

 

Jan Novotný

Sdílet:

Zanechat odpověď

Musíte být přihlášen pro vložení komentáře.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.