Yamaha MT-03 2020: radost z jednostopé jízdy nejen pro mladé

Yamaha MT-03 2020: radost z jednostopé jízdy nejen pro mladé

Autor: Jan Novotný · Fotografie: Jan Novotný

Venku ve většině částech naší republiky leží sněhová pokrývka, a tak by se mohlo zdát skoro nemorální publikovat recenzi motorky. A přeci jen. Zbyl nám tu (tedy především mně) rest ze slunných dnů loňského roku – poslední testovaný motocykl s modelovým rokem 2020. A shodou okolností je to velmi milá vzpomínka, a to nejen díky teplému počasí nebo testu jedné stopy obecně. Na MT-03 jsem se upřímné hodně těšil, a tak možná právě proto jsem si ji nechával až na konec sezóny. O to více se pak cítím provinile vůči vám, čtenářům, že se s vámi dělím o své dojmy až nyní. Na svoji obhajobu řeknu ale už jen jednu informaci. MT-03 jsem v roce 2019 označil za největší překvapení ze všech testovaných strojů, tehdy mě oslovila především pro svou „uživatelskou přívětivost“, a to především po jízdní stránce. „Mtéčko“ na mě totiž působilo jako neuvěřitelně hravý a přitom čitelný stroj. Z mých slov tak už určitě tušíte, jak vysoká očekávání jsem vůči stejnému modelu v roce 2020 měl. A dost možná to teď zní, jako když by neměla být naplněna. A… Já teď jen napovím, že z části ano a z části nikoliv. Zbytek vám prozradím v následujících odstavcích.

 

První dojem: slušivá modrá ubírá na tolik líbivé výstřednosti

U MT-03 je to po designové stránce složité, a to o to složitější, že o ni mohou mít zájem naprosto odlišné cílové skupiny. Já osobně v tomto případě zastupuji skupinu mladší, ambiciózní a dynamicky smýšlené generace, a tak pro MT typická barevná varianta označovaná jako „Ice Fluo“, kterou bych si dovolil rozklíčovat jako kombinaci oranžové, bílé (stříbrné) a černé, mi byla v roce 2019 velmi sympatická. Vy už určitě víte (mimo jiné i podle úvodní fotky), že tentokrát máme na povel verzi „Icon Blue“, která sice samozřejmě stále dodává MTéčku jistý šmrnc a navíc v kombinaci s úzkým LED předním světlometem i jistou dávku modernosti, avšak přeci jen nevypadá až tak atraktivně. Tady bych se dovolil zastavit a tvrdit, že to na jednu stranu nemusí být špatně – ne každý přeci potřebuje nutně vzbuzovat rozruch. Ona modro-černá pak při nejmenším subjektivně (u mě) motorku zeštíhluje a já mám tak pocit, že přeci jen nevypadá tak dospěle, jak jsem si ji pamatoval z předchozího roku. Zásadní změnu tak dostal „kukuč“ přední části, kde v hlavním světlometu nahradila halogen nová LED technologie. Díky tomu tak samozřejmě Yamaha lépe svítí, má ale i obecně menší „lampu“ a i díky jejímu designu vypadá zamračeněji, drsněji… Možná o to více toužím vidět MT v mnou oblíbené barevné kombinaci. A to jsem ani nezmiňoval, jak efektně působí kola lakovaná právě do jedné z barev karoserie (v tomto případě do tmavě modré, předešlý rok v oranžové). Celkově má pak (staro)nové MT i díky zařazení do kategorie hyper-naked příjemně kompaktní rozměry, a tak působí i příjemně, řekněme uhlazeně.

 

A teď už konečně to slibované svezení…

Na začátku povídání o jízdních vlastnostech se sluší podotknout, že se nacházíme v kategorii „do 35 kW“, což definuje především řidičské oprávnění A2, s nímž nejpravděpodobněji se budou zájemci o MT-03 nejčastěji zajímat. A právě tahle informace nám pomůže k pochopení pozitivních dojmů z chování dnes testovaného stroje. Obecně se totiž od této kategorie nečekají vyloženě supersportovní schopnosti a ostatně třeba s tímhle konstatováním jsem se setkal u modelu YZF-R3, jenže tam šlo spíše o smutné zjištění. Přeci jen, i když si budete pořizovat „slabý supersport“, budete se chtít čas od času svézt opravdu velmi rychle (možná i na okruhu), a v tom jsem si právě u YZF-R3 jistý nebyl. MT-03 na to jde ale úplně jinak nebo při nejmenším mi na ní jdeme jinak. Čekáme komfortní každodenní ježdění a příjemně dynamické víkendové svezení na okreskách. A právě to od MT-03 dostanete a co víc, překvapí vás. Jeho obrovskou výhodou jsou totiž již zmíněné kompaktní rozměry a nízká hmotnost, které společně umožňují skvělé skládání do zatáček, jednoduché ovládání a příjemně čitelný projev. I tentokrát jsem z MT-03 měl pozitivní dojmy, avšak přeci jen jsem si ji z předchozího testu pamatoval ještě o něco příjemněji. A čím to? Pohonná jednotka zůstala stejná – kapalinou chlazený dvouválec o objemu 321 cm3 s rozvodem DOHC, disponující nejvyšším výkonem 30,9 kW (42 k) při 10.750 ot./min a točivým momentem 29,6 N.m při 9.000 ot./min. A tam nelze takřka nic vytknout, určitě si umím představit, že by tomuto konkrétnímu stroji Yamaha dala o pár koníků více, ale já osobně je nepotřebuji a minimálně u hnacího ústrojí zůstávám spokojen. Snad jen šlo možná o můj respekt ke stroji, který je prostě „vypiplaný“ takřka do maxima. Zkušenosti z praxe totiž dokazují, že díky svým kompaktním rozměrům, výkonu motoru i jízdní pozici tento lehký naháč umí zaujmout i zkušené jezdce, které nadchne především svou ovladatelností. A tak nezbývá, než mé možná snad lehce nenaplněná očekávání hodit jednak na respekt vůči opravdu rychlou jízdu umožňující technický základ anebo na jednu z mála technických inovací – MT-03 sice zůstává věrná rámu, který sdílí s lehkým supersportem YZF-R3. Podvozek ale využívá vpředu 37mm upside-down přední vidlice, nahrazující dosavadní klasické provedení a vzadu kyvnou vidlici s novým nastavením předpětí a tlumení. Skoro bych řekl, že alespoň v mých dojmech MT lehce ztratilo na takřka dokonalé čitelnosti v chování při klopení zatáček. I tak ale pořád zůstává MT-03 jedním z nejpříjemnějších strojů s výkonem do 35 kW a dokáže hlavně zaujmout široké spektrum zákazníků, kteří navíc mohou ocenit především vhodnost pro klidnou i až překvapivě dynamickou jízdu.

 

MT-03 2020: jako Icon Blue s o něco slabším dojmem než Ice Fluo z 2019, ale pořád příjemná

Tak trochu jsem si závěrem naběhl, když jsem to hlavní napsal do posledního podnadpisu. Vy jste ale určitě už z textu odtušili, jaké jsou mé dojmy. MT-03 považuji za stále kvalitní stroj, který navíc s cenou 129.990 Kč nabízí slušnou hodnotu pro potenciálního zájemce / budoucího vlastníka. Já osobně bych volil jinou barevnou kombinaci a v meziročním srovnání by přeci jen vítězila ta verze z roku 2019, a to i přesto, že bych se musel obejít bez moderního looku a kvalitního LED světlometu. Jak ale říká klasik „nikdy neříkej nikdy“, a tak dokud neuvidím mnou preferovanou barevnou variantu v novém modelovém roce, nebudu soudit. Jisté je to, že jako „prostřední“ naháč je MT-03 pořád skvěle se chovající motorkou, s líbivým designem a to vše dokáže její výrobce navíc zabalit do balíčku za relativně rozumnou cenu. I proto se budu těšit na naše další společné tváří v tvář a především pak na další svezení.

 

Jan Novotný

Sdílet: