Srovnávací test: Toyota Aygo vs. Peugeot 108

Toyota Aygo: vydařený prcek

Znáte to přísloví, které říkal čert v Princezně ze mlejna? „Já jsem malej, ale šikovnej,“ tak zněla jeho slova vždy, když se mu něco povedlo. Jako malý jsem tu pohádku měl strašně rád a vlastně si dnes dovolím alespoň na moment připomenout tato slova, která vystihují dnes mnou testovaný exemplář. Je to hodně malý, ale o to šikovnější vůz od Toyoty. Napadá vás Yaris? Ano, i ten je poměrně šikovný, ale my tu dnes máme ještě o něco menší kousek. Možná si v hlavě říkáte, snad to není aygo. Ano, přesně o tenhle kus se jedná a já vám hned na začátku říkám, že za hřích opravdu stojí!

 

Očekávání? Velmi mile překvapí!

Ačkoliv se snažím být za každou cenu objektivní, vždy máme každý určitá očekávání. U Ayga jsem byl přesvědčený, že nebudu mít dostatek prostoru a že mě nezaujme ani svým vzhledem. První přesvědčení bylo téměř jasné a pochopitelné. Ovšem neočekávejte, že byste se do auta vyloženě nevešli. Jen 4 lidi sem prostě pohodlně nenarvete. Já se svými 180 cm jsem si pohodlně nastavil všechny atributy k příjemné jízdě a sedělo se mi krásně. Připadal jsem si jako v jednom nejmenovaném voze z prémiovějíšho segmentu. Co jsem chtěl zmínit, je vzhled. Nečekal jsem to ale červené provedení s bílými doplňky bylo prostě nádherné! Z fotek můžete posoudit sami.

 

Jízdní vlastnosti? Takřka geniální!

Co od takového auta očekáváte po stránce jízdy? Nejspíše nudnou, ale o to úspornou jízdu – zde jsme lehce na omylu. Nudná opravdu nebude! S kolegou Honzou jsme se vydali na eco challange, kde jsme měli jet co nejúsporněji. Ano, je pravda, že během této cesty jsme si nemohli vyzkoušet podvozek a vlastně jeho dávku zábavnosti, proto se vrátím k té spotřebě. Představte si, že jedete z Prahy směr Adršpašské skály. Krásná představa, že? Vyjíždíte z Prahy se spotřebou pod 3 litry na sto. Ukazatel mi hlásil po dobu nějakých 30 km spotřebu na úrovni 2,8 l/100 km! Pomalu jsem měl na krajíčku a chtěl se chlubit snad všemi směry. Nakonec jsem musel zrychlit, protože prostředníky od všech ostatních řidičů už mě začali také lézt na nervy. Dojel jsem na místo určení a ukazatel zahlásil 3,3 litru. Pomalu jsem se mohl začít smát svému kolegovi a užít si krásu skal. Rozhodně doporučuji vyrazit! Po skončení výzvy jsme se tedy vydali otestovat onu zábavnost. Aygo mě přesvědčilo, že i se slabým motorem a s nenápadným vzhledem se dá užít spousty zábavy, které tyto levné kusy nabídnou. Ve chvíli, kdy máte úsek jedné zatáčky za druhou, se můžete smát od ucha k uchu. Horší už je pak delší rovinka, kde vám vždycky bude chybět výkon. Překvapí ale třeba typicky japonské řazení, jemuž není co vytknout – krátké a relativně přesné byť gumové dráhy stojí v takovém autě spíše za pochvalu.

 

Peugeot 108: Japonec v jádru, Francouz na povrchu

Není auto jako auto. Snad bych i řekl: „Není obyčejné auto jako obyčejné auto.“ Zdánlivě by totiž i v dnešním případě mohlo jít auto, které si s označením „zajímavé“ příliš nezadá. Je relativně levné, extrémně malé a nevýkonné. „Jako nákupní taška dobrý,“ říkáte si. To vše je asi naprosto bez výtky, ale asi jen do té doby, než se vykašlete na ceník a dostanete do ruky nějaký novinářský kousek. Jste pak svědky výrazného a efektního lakování (v mém případě modrofialové metalízy), kouzelných byť stále docela malých litých kol a nedej bůh i stahovací plátěné střechy. To vše ve vás do jisté míry už emoce vyvolá a rozhodně byste nemohli 108 jednoduše zařadit do davu. I tak zůstává auto ale ve vcelku rozumné cenové relaci, do které ji už sama kategorie opravdu malých vozů řadí. Co vše dokáže tenhle prcek nabídnout? Jak si bude stát v porovnání s konkurencí a doslova s dvojčetem v podání Toyoty Aygo? To vše nás (nebo alespoň mě) dnes zajímalo.

 

První usednutí: levné, extravagantní nebo komfortní?

Po usednutí za volant malé 108 a přijmutí všech prvních dojmů docházím k předčasnému závěru, že jde o auto mnoha tváří. Pokud si totiž odmyslím malé (na první pohled až neznatelný) druhý pár dveří a ještě menší prostor na zadních sedadlech, připadám si i vcelku komfortně. Malebně naopak působí třeba přístrojová deska přidělaná přímo nad volant. Vcelku příjemná jsou sedadla, byť bederní opěrku (pochopitelně) postrádají. Tohle auto přeci není určeno na dlouhé vzdálenosti, o tom si konec konců za chvíli povíme. Když už mluvíme o vnitřku, musím se pochlubit, že konkrétně já mám dnes to vybavenější auto. O mé smysly se tak stará především automatická klimatizace, vyhřívání předních sedadel nebo světelný a dešťový senzor – díky bohu. Zatímco u větších aut byste zřejmě tyto prvky již považovali za standard, konkrétně u menších a levnějších vozů si jich budete vážit o to více. Za ocenění stojí i audiosystém. Byť zcela jistě nejde o francouzský výtvor a grafika neoplývá přemírou rozlišení, jeho ovládání je jednoduché a rychle si na něj tak zvyknete. Grafika pak sedí zřejmě k cílové skupině – mladým lidem, protože se nebojí křiklavých, živých barev a mnoha do očí bijících ikonek. Sám infotainment nenabízí vestavěnou navigaci, konektivita Apple CarPlay a Android Auto je však samozřejmostí a dovolil bych si tvrdit, že navigace ze smartphonů (dnes už vč. Waze) jsou daleko lepší volbou. Nechybí ani pár důležitých mechanických tlačítek, jež doplňují ovládání přes velký a moderní centrální displej. Jsem spokojen.

 

Jízdní vlastnosti: skvěle obratné a (ne)výkonné

Po stránce jízdních vlastností jsou trojčata vyjíždějící z Kolína poměrně rozporuplná. U kousků na hranici 250.000 Kč asi nikdo nečeká zázraky, což je vcelku pochopitelné. Jednoduchou volbu (ne)máme pak nejen my, ale i výrobci. Pod kapotou totiž může šlapat pouze jedna motorizace spojená, a to jednolitrový tříválec spojený s pětistupňovým manuálem nebo robotizovanou převodovkou. Výsledkem je opravdu neoslnivých 51 kW nebo chcete-li 72 koní. Ač bych mohl minimálně já ofrňovat nos, pořád jsme v cenové relaci, kde nelze takový výkon považovat vyloženě za nevýhodu, za výhodu ale také ne. Nízká je ale i hmotnost, konkrétně 930 kg. Ta má za následek hned dvě výrazná pozitiva. V kombinaci se slušným rozvorem (2,34 m) a krátkými převisy za přední i zadní nápravou má totiž 108 možná až překvapivě příjemné jízdní vlastnosti. To vše byste možná od tak malého auta čekali, nicméně je i tak ovladatelnost příjemným překvapením. A konečně se dostáváme k dalšímu z dojmů a troufám si říci k tomu dnes nejdůležitějšímu. S kolegou Petrem jsme se totiž vydali na další díl eco challenge, abychom poměřili síly a dosáhli co nejnižší možné průměrné spotřeby. A jak to vyšlo? 3,2 vs. 3,4 l/100 km. Ano, opravdu se dá jet při troše snahy za pár peněz… Stačí si jen odmyslet, že se ploužíte jako želva a začít se trochu kochat krajinou a máte to. Ano, i o tom tohle auto je.

 

Verdikt: Aygo vs. 108

Petr Bahenský:

Dnes jsme zde měli na test dosti podobná auta. Téměř bych si dovolil napsat Aygo vs. Aygo. Peugeot nám nabídl ovšem o něco vybavenější vůz. Zatímco Toyota na novinářích lehce šetřila (na což jsem taky doplatil, protože jsem často zapomněl rozsvítit světla a policisté mě zastavili s tím, že jezdit bez světel v noci je opravdu hloupá frajeřina), zatímco Peugeot nabídl dokonce hlídání jízdních pruhů. Jinak, co se týče jízdních vlastností, auta byla téměř stejná. U Peugeotu se mi o něco lépe brzdilo, naopak v Toyotě se mi příjemněji sedělo. Konečný verdikt? Snad i přes to, že jsem nikdy nepřemýšlel o koupi takového auta, ale po dnešku? Nikdy neříkej nikdy!

 

Jan Novotný:

Tentokrát přede mnou leží nelehký úkol. Předem jsme věděli, že proti sobě stavíme auta, jež vyjíždí ze stejného pásu a budou si hodně podobná. Tuším, že ani Petr nečekal, jak podobná či dokonce identická budou. Z vnějšku je rozdíl samozřejmě výraznější, po vzhledové stránce totiž jednotlivé automobilky zapracovaly se svými designéry a přizpůsobily vzhled svým potenciálním zákazníkům. V interiéru pak změnu téměř nepoznáte. Stejně tak je tomu v případě jízdních vlastností, motorů či převodovek. Auta se chovají vyváženě a opravdu identicky. Překvapením pro mě byl vývojový základ, který bych přiřknul spíše Toyotě. Jak technicky, tak v interiéru je oparvdu cítit Japonce než Evropana. I tak bych řekl, že už je snad úplně na vás, které se vám bude líbit a vyberete si jej. Mě zcela subjektivně byl po týdenním testování příjemnější o něco více Peugeot, a to asi hlavně díky výbavě a efektní stahovací střeše. To se ale už opravdu bavíme především o osobních preferencích, kterými nejde vyhrát nebo prohrát srovnávací test. Ten dnešní totiž vyhrálo překvapivě Aygo, a to zejména díky suverénnímu výsledku v našem eco challenge. Já sám bych si připlatil ještě minimálně za automatickou klimu, to je ale spíše jen drobnost. Celkově bych obě auta označil za pro mě vcelku milé překvapení. Nečekal bych, že takto malá a levná auta budou mít čím oslovit. Svou obratností, mrštností a designem ale opravdu překvapí. Odpustit budete muset jen jedno negativum – tím je jednoznačně nevýkonná základní (a jediná) pohonná jednotka.

 

Jan Novotný & Petr Bahenský