ŠAVŠ Infotainment day: dlouhý vývoj nebo rychlý pokrok?

Poslední dobou zažívají technologie palubní zábavy v automobilech poměrně velký „boom“. Vzpomeňme si na dobu, kdy třeba dnes už poměrně standardní připojení externího zařízení pomocí AUX nebylo v autě standardem nebo třeba na některá nejmenovaná autorádia, která byla sice skvěle funkční, ale jen do doby, než jste auto nechali zaparkované na rušném sídlišti a ráno jste byli bez okna a vašeho společníka. Nebylo tomu totiž tak dávno. Mimo jiné o ne příliš dlouhé existenci softwarového vývojového oddělení naší domácí automobilky Škoda Auto jsme se dozvěděli na akci nazvané Infotainment day pořádané Škoda Auto Vysokou školou pro studenty a zájemce o studium.

 

První záchytný bod: propojení Apple CarPlay, Anroid Auto a MirrorLink

Netvrdím, že nedůležitějším krokem k širšímu rozvoji komunikačních technologii uvnitř automobilů bylo propojení telefonu nebo spíše jakéhokoliv externího zdroje k autorádiu či konkrétně v tomto případě zobrazení rozhraní z telefonu na displej autorádia. I tak se ale bezesporu jedná o důležitý obrat, který pro většinu výrobců znamenal větší orientaci na software pro uživatele. Velmi dobře známý průlomový výrobce chytrých telefonů Apple uvedl první platformu sdílení operačního systému v roce 2014. Následoval o necelý rok později Google s produktem Android Auto, který nabízí v zásadě podobné funkce. Do jisté míry otevřené vývojářské prostředí systému MirrorLink píše svou historii už od roku 2011. Nechci do hloubky zabíhat k technologickým výhodám a nevýhodám jednotlivých systémů. Ve stručnosti hovoří pro MirrorLink větší dostupnost, na druhou stranu nenabízí mapy zdarma a hlasové ovládání. Apple CarPlay je dostupné jen pro novější zařízení a naopak nemá širokou nabídku aplikací, ve stručnosti do něj můžete doinstalovat pouze hudební přehrávače. Android Auto nabízí navíc platformu pro tzv. „kecálky“ tedy Fb Messenger, Skype a ICQ, zavolat si z nich ale stejně nemůžete.  V Čechách prý zatím oficiálně dostupný není. Dovolil bych si říci, že příchod těchto moderních technologií začal psát moderní historii oddělení škodováckého vývoje pod interním názvem EEC. V tuto chvíli bych rád citoval jejich heslo: „Infotainment is as good as good is the weakest part of the chain.“, které v překladu znamená, že infotainment je tak dobrý, jak je dobrá jeho nejhorší část. A co je to vlastně ten infotainment? Slovo, které nemá český překlad, je složením anglického information a entertainment, tedy v překladu informace a zábava. Pro nás laiky toto označení přináší chápání dnešního audiosystému spíše jako centrální počítač.

 

Dnešní infotainmenty: od základu po ten nejlepší počítač

Nedávno mladoboleslavská Škoda Auto oslavila 25 let spojení s koncernem VW Group. Téměř všemi směry můžeme mluvit o tzv. modulárních platformách, což neznamená nic jiného než sdílení techniky napříč celým koncernem. Každá ze značek má konkrétně u infotainmentu na starosti jinou úroveň. Souhrnně jsou všechny audiosystémy nazývány MIB a podle své vyspělosti k sobě dodávají hesla jako Basic, Entry, Standard a High, z nichž hlavně základní systém, tzv. „kyklop“, a autorádio SWING jsou vyvíjeny v Boleslavi. Zajímavostí je nejvyšší řada infotainmentů, Columbus, která má společný základ s MMI pocházejícím z Audi. Mimochodem se jedná o obrovskou zodpovědnost pro danou značku, která se pak zodpovídá za případné nejasnosti a problémy se svým produktem a to vůči celému koncernu. V úvodu jsem zmínil dobu, kdy zejména integrované navigační systémy nebyly až tak zabudované, jak se zdály. Pro zloděje pak představovaly lákavou a snadnou kořist. V dnešní době je displej, který vidíme v palubní desce, opravdu jen obrazovkou a jeho počítač je uložen kdesi v autě. Pro nás se jedná o zajímavý bezpečnostní přínos, který prý ale zprvu nebyl důvodem k novému řešení. Hlavní záminkou k oddělení počítače a obrazovky byla možnost aktualizace a budoucí podpory. Minimálně jednou ročně totiž vychází důležitý update hardwaru a softwaru pro audiosystémy značky Škoda.

 

Výbava jednotlivých systémů: vyplatí se připlatit si?

Když už jsem zmínil jednotlivé systémy, tak v čem je ten zásadní rozdíl? Trošku smutně popisují zástupci oddělení EEC, že většinu zákazníků zajímá pouze velikost displeje. Nejvyšší řada nyní nabízí displej o velikosti 8“ a v plánu je i pro jeden nejmenovaný budoucí model velikost 9,2“. Požadovaným standardem už je přítomnost minimálně konektoru AUX, který je ale dnes do značné míry nahrazován USB. S počtem konektorů USB je to v zásadě stejné jako s velikostí displeje, čím víc tím líp. Ideální představa jsou nyní zejména vzhledem k možnosti nabíjení 4 porty (2 vpředu a 2 vzadu). S tím ale přichází jedno důležité rozhodnutí pro výrobce, údajně vzhledem k požadavkům na kvalitu, rychlost nabíjení (průměrně 1A) a bezpečnost, stojí jeden konektor 2000Kč. Když už se rozhodneme, jak velký dostane zákazník displej a kolik USB portů získá u různých úrovní audiosystémů, co následuje? Jak docílit menších nákladů a odlišení výbavy? Např. aktivní či pasivní komunikací s vozem. CAN passive a CAN active jsou pojmy, kterým opět nerozumíme, ale představují podstatný rozdíl ve funkčnosti audiosystému. Zatímco vyšší řady využívající technologii Can active umí spolupracovat s ostatními jednotkami ve voze (Palubní počítač, multifunkční volant, klimatizace), ty nejlevnější audiosystémy s technologií Can pasive umí údaje pouze číst z vozu, ale neumí dále komunikovat. Dalším hmotným rozdílem je také počet reproduktorů, zatímco základ má 4, dnešním standardem je spíše číslo 8 nebo třeba úroveň antén, u kterých bych se na chvilku zastavil. Jim se totiž věnuje samostatný tým skupiny EEC. Výsledkem jejich práce je také jedno významné prvenství pro českého výrobce. Škoda Octavia třetí generace má být údajně první vůz ve své třídě, který už od základu nemá viditelnou střešní anténu. Dokonce se ani nedá mluvit o anténě, ale o celém systému antén – některé jsou uloženy ve sklech a část se nachází ve střeše. Za příplatek pak máme možnost rozšířit základní antény o přijímač signálu DAB.

 

SmartGate: komunikace i opačným směrem

Na začátku jsem jako důležitý bod vývoje v oblasti infotainmentu jmenoval propojení externích zdrojů se systémy v automobilech. Všechno zde ale přeci není jen o přenášení hudby a pár dalších dat/funkcí na obrazovku uvnitř auta. Propojení vašeho vnějšího světa a systémů na palubě je také o zcela opačné komunikaci, o přenášení důležitých dat z automobilu do smartphonu. Než začnu rozebírat, k čemu jsou jednotlivé funkce dobré, rád bych zmínil jeden další důležitý milník, kterým je technologie SmartGate. Před nedávnem si za ni nejvyšší zástupci Škoda Auto převzali důležité ocenění v oblasti komunikace jednotlivých systémů „Connected Car Award 2015“. Zajímavostí je existence jiné podobné technologie uvnitř koncernu, která byla však pro Škodovku moc drahá a tak si prostě vyvinuli vlastní, levnější a mnohdy i lepší řešení, jež bylo v zápětí hodnotně oceněno. Mimochodem do žádné jiné značky koncernu se vám nepodaří SmartGate nainstalovat, je prostě unikátní. A co že to vlastně je? Jednoduše se jedná o přenos více než 40-ti telemetrických dat z automobilu do smartphonů pomocí Wi-Fi. Druhou stránkou je pak doslova nespočet aplikací, které s touto technologií komunikují. Podle aktuálního stavu z 25.4.2016 je možné si na App Store (Apple tržiště aplikací) stáhnout 17 aplikací od ŠKODA AUTO, z nichž právě 8 je určeno pro komunikaci se SmartGate. To není ani v jednom případě rozhodně málo a určitě každého z nás napadne, jestli by nebylo lepší alespoň část aplikací sjednotit a udělat nabídku o něco jednodušší. Na odpověď nemusíme čekat dlouho, už teď jsou nejen v plánu, ale také v realizaci různé verze zjednodušení. Nejčastěji se hovoří o 3 aplikacích, které se budou souhrnně věnovat jednomu oboru.

 

Budoucnost (ne)jen komunikace automobilů

Na úvod vás opět zavalím několika pojmy komunikace, které jsou ve vývoji oddělení EEC na denním pořádku – Car2Contentprovider (k výrobci), Car2home (k domácnosti), Car2Infrastructure (k dopravě), Car2sevice (diagnostika k servisu), Car2owner (k chytrým zařízením), Car2Car (komunikace mezi dopravními prostředky) a poměrně zásadní Car2Emergency (k záchrannému systému). Možná už jste pochopili, že se jedná o jednotlivé komunikační kanály budoucnosti. Překvapivě se ani nemusí jednat o dalekou budoucnost. Evropská unie již schválila nařízení o komunikaci automobilu se záchranným systémem, které vzejde v platnost začátkem roku 2018. Ano, opravdu bude každý automobil přihlášený od 1. 1. 2018 umět komunikovat v případě nehody se záchrannou linkou. Základním předpokladem je simčip, přes který bude umožněno komunikovat s klasickou GSM sítí. Již dnes fungují systémy, které podobný princip používají jako spíše luxusní prvek. Jednou z nich je třeba Opel Onstar nebo právě zmiňovaný SmartGate. Obě dvě technologie komunikují s GSM sítí a používají ji hlavně k přenášení internetu na palubu v podobě Wi-Fi sítě. V budoucnu a opět podotýkám, že ne až v tak dalekém, bude možné z mobilního telefonu dát pokyn k automatickému zaparkování, k rannímu předehřátí auta, rozsvícení světel, nastavení řidičského profilu. Stručně řečeno bude možno dát autu na dálku stejné pokyny jako zevnitř vozu. Čas nám ušetří také servis, který bude moci udělat na dálku diagnostiku a třeba i základní servis, podobně jak je tomu dnes už u Tesly. Jen pro naši lepší představu o finanční náročnosti předepsané bezpečnostní komunikace se bude jednat o náklady zhruba o 3-5 tisíc Kč ročně, které půjdou zřejmě za výrobcem automobilu jakožto k provozovateli služby.

 

Vize či blízká budoucnost? Systémy palubní zábavy zažívají pokrok!

Věřím, že na délce článku týkajícího se pouze technologií uvnitř audiosystémů je vidět, jakého pokroku se dnešní technologii dostává. Já jsem po zhruba hodině a půl přednášky měl hlavu poměrně plnou a myslím, že by měl každý z veřejnosti. Nyní vnímám, že není důležité na cestě od prvních autorádií například ve Škodě Felicia po dnešní Audiosystém Columbus vidět jen zvětšení displeje nebo počet USB portů. Je potřeba sledovat vývoj i trochu pod pokličkou, pod níž si já dnes představím tým o 160-ti lidech, kteří intenzivně pracují v Česaně (technickém vývoji ŠKODA AUTO). Potřeba je nezapomínat ani na software schovávající se za displejem. Dnes existuje v této podobě téměř 20 aplikací, které nechala ŠKODA AUTO vyvinout pro své zákazníky. Věřím, že jsme vám dnes alespoň lehce umožnili podívat se do pozadí dnešních audiosystémů. Jak pro studenty, tak pro veřejnost jsou akce jako ta, na které jsme se byli podívat my, určitě při nejmenším zajímavé a přínosné. Když už jsme u akce samotné, je třeba ocenit přednášející a zpracování tématu. Přednáška i předvedení v praxi byly na velmi profesionální úrovni, taková dnešní ŠKODA AUTO prostě je.

 

Jan Novotný