S (polo)obytňákem na rally aneb Hustopeče tak trochu jinak

S (polo)obytňákem na rally aneb Hustopeče tak trochu jinak

O Rally Hustopeče s ročníkem 2018 jsme vám už poměrně obsáhle psali. Klasickou reportáž jsem pro vás i letos připravil já sám osobně, a to možná i díky tomu, že tamější rally mám opravdu hodně rád. Snad jen raději nezmiňovat (ne)smrtelnost mojí loňské fotografické vesty, o níž mě přesvědčil na jedné z nočních RZ Jaromír Tarabus tehdy ještě s Fabii S2000. Nemusím snad ani mluvit o tom minimálně podle mě poměrně smutném letošním ročníku. Po vzplanutí Focuse WRC Honzy Dohnala a nehodě Václava Kopáčka jsem odjížděl z Hustopečí opravdu smuten. Potěšení mi tak celý víkend muselo dělat něco (nebo někdo) opravdu úplně jiný. Asi vás nepřekvapím, když řeknu, že šlo o auto. Jsme pořád přeci motoristická redakce. Když se poprvé naskytla možnost jet na rally něčím jiným než sportovním autem (nebo alespoň tím, co nám stojí v redakční garáži), snad jsem se i ušklíbal. Tak nějak mi to ale vrtalo hlavou a nakonec jsem uvolil. Pojďme se teď tedy společně ponořit do příběhu, který se váže k jednomu hodně příjenému společníkovi a samozřejmě také k jedné z nejoblíbenějších soutěží českého mistrovství v rally.

 

Čím to vlastně jedu? Dnes jsem ve třídě business VIP!

V úvodu jsem si dovolil vás možná i trochu napínat. Nechtěl jsem vás totiž mystifikovat, abyste si snad dokonce mysleli, že to dneska bude nuda. Nebude. Zdánlivě obyčejně vypadající osobní dodávku, Peugeot Traveller, byste v davu od konkurentů nebo minimálně od sesterských kolegů zřejmě prvním pohledem nerozpoznali. My jsme ale novináři, a to se už prostě sluší a patří, že není běžné jezdit úplně obyčejnými vozy. I proto nám české zastoupení značky Peugeot poskytlo hend tu nejvyšš verzi a ještě ji dokonce malinko vyšperkovalo. Marketingové označení „Business VIP“ zní celkem příhodně. Zadní sedadla je možné libovolně otáčet a o množství prostoru (zejména vzadu) snad není potřeba ani mluvit. Travellera jsme již testovali a většina z nás s ním i ujela poměrně dost kilometrů. Už to není obyčejná dodávka a ani se to tak úplně neřídí. Jasně, ta ohromná délka a masa hmoty se nezapře, ale i tak je sezení za tímhle volantem vcelku příjemné. Šestistupňový automat (klasický hydrodynamický měnič) řadí na dodávku příkladně a v kombinaci s dvoulitrovým stoosmdesátikoňovým dieselem jej považuji za naprosto ideální symbiózu. Oproti většině konkurentů nebo předchůdců je příjemně odladěn i podvozek, od kterého se nenesou žádné větší rány. V interiéru tak nic zásadně nevrže, což je mimochodem hodně důležitá vlastnost, jež ne všichni v dané třídě vyplňují.

 

Jedeme na rally: příběh začíná už v pátek ráno

Pořád je dost možná stále nejasné, proč takovým autem vlastně někam tak daleko jedeme. Jsou sice ještě vzdálenější podniky, ale i do Hustopečí je to vcelku daleko. Znáte navíc naši milovanou dálnici D1. I proto se jí tak trochu úspěšně vyhýbám a jedu si udělat příjemnou zastávku v Litomyšli. Časem se snad dozvíte, co pro vás právě tam chystáme. Zpět ale k našemu autu. Vyjíždím kolem poledne a těším se na zajímavou cestu. Ta je mimochodem ještě příjemnější, když zrovna nefunguje elektrické ovládání sedačky. Nebudu vám říkat, kde se zhruba pohybovala moje průměrná rychlost. Řekněme ale, že jsem vcelku pospíchal. I tak se moje spotřeba ustálila na hranici 8 l/100km, což na takhle velké auto není vůbec špatné. Do místa určení, centra dnešní rally, přijíždím kolem šesté hodiny podvečerní tak, abych stihl první rychlostku a tentokrát i přejezd přes startovní rampu. Své dnes milované auto parkuji v centru města a odkládám jej pro pozdější použití. Že nevíte, kam tím mířím. Je to naprosto jednoduché. Budu v něm totiž za malou chvíli spát! Vůbec předem nevím vlastně, do čeho jdu. Byť jsem dostal jakousi instruktáž, jak speciální „obytný modul“ v autě používat a připravit si komfortní nocleh jsem zvládl, vůbec jsem nevěděl, jaká moje noc bude. Nedovolil jsem si zajet někam na samotu, daleko od civilizace a čekat, co by mohlo v noci přijít. Uléhám tak „za rohem“ rally. Chvilku koukám na oblohu (s vyditelnými pár hvězdami) a nechávám se trochu unést. Než ale opravdu usnu, efektní panoramatickou střechu si dovoluji zatáhnout, abych ráno nebyl probuzen hned po vysvitnutí slunce. V noci pak bojuji jen s jedním nepřítelem – zimou. Nečekali byste, že v půlce června může být v noci zima. No jo, podcenil jsem přípravu. Lehká letní deka není nic pro Travellera s mírně staženými okénky. Chyby se dělají a já se pro příště určitě poučím.

 

EGOE NESTbox aneb co všechno obsahuje ryze česká vestavba?

Ano, čtete dobře. Opravdu jde o českou společnost, která vyrábí takřka na míru vestavbové obytné boxy přesně do takových osobních dodávek, jako je náš Traveller. Je možná i úctyhodnou výjimkou krok českého zastoupení, že se se společností domluvilo a připravilo si pro novináře jeden takový exemplář ke zkoušení. Důležitou poznámkou pak je, že se dá box kdykoliv z auta vyndat a není to navíc ani nic složitého. My máme každopádně vše namontováno a můžeme si „hrát“. Dá se říci, že se celá sestava skládá ze tří (resp. čtyř částí): Modul voda, Modul vařič (+ lednička) a Modul spaní. Skutečně je zde připraven klasický plynový hořák či umyvadlo, a to možná i docela chytře. Vše je schováno v „šuplících“, které jednoduše vysunute, když zrovna potřebujete. Musím se přiznat, že jsem si sám na vaření v Peugeotu netroufl, to spaní jsem ale opravdu vyzkoušet chtěl. I tak je auto mimochodem pořád plně pětimístné a teoreticky i devítimístné. Pak ale počítejte ještě s rakví na střechu, abyste měli kam uložit věci. A samozřejmě, že devět lidí se vzadu nevyspí. Vidím to tak nějak pohodlně pro mladý pár případně s jedním menším potomkem. Na druhou stranu musím uznat, že klasický rošt s pohodlnou matrací představuje opravdu komfortní spaní. Připravení lůžka (kdy základy pro rošt a postel jsou upevněny na zadní straně zadních sedadel) trvá sotva pár minut. Na hraní pak ložný prostor úplně není, protože i vzhledem ke složeným sedadlům musí být postel poměrně vysoko. Důležitá je přeci ta noc a část, kdy ji prospíme, což Traveller doplněný o NESTbox zvládá skvěle!

 

Se smutkem, ale i nadšením domu…

Nebojte, nedovolil bych si smutnit kvůli Travelleru. Není důvod. Je to fajn auto už v základu. Verze Business VIP mu dodává šmrnc, výjimečnost a dostatek komfortu, který nabídnou snad jen o dost dražší renomovaní němečtí konkurenti. O těch ale někdy příště. Jak jsem si již dovolil nadnést v úvodu, smutný mohu být tak akorát z rally, která pro mnohé nedopadla úplně dobře. Pro nás ale v zásadě ano. Dost jsme ušetřili za ubytování, cesta byla příjemná, komfortní. Nic mě nebolí a já tak v klidu odjíždím s úsměvem domů. Na rovinu není takovéhle kempování úplně mým denním šálkem kávy. Určitě jde za mě o lepší variantu než nějaký klasický „vandr“, ale ani tak si nedokážu představit, že každý druhý víkend vyrážím s Travellerem „kempovat“. Zpestření to bylo ale báječné a šlo o zkušenost, za kterou jsem opravdu rád!

 

Jan Novotný

Sdílet:

Zanechat odpověď

Musíte být přihlášen pro vložení komentáře.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.