Peugeot 308 GTi: překvapivě opravdu správný hothatch

Peugeot 308 GTi: překvapivě opravdu správný hothatch

Autor: Jan Novotný · Fotografie: Jan Novotný
]

Se v současnosti nejsilnějším hothatchem francouzské automobilky Peugeot jsem už měl co dočinění víckrát. Vlastně jsem řídil všechny tamější snahy o sportovní vozy, RCZ počínaje přes 208 GTi až po dnes testovanou 308 GTi. Asi žádné z těchto aut nebylo vyloženě špatným kusem. Právě zástupce nižší střední třídy by měl ale opravdu být tím nejlepším, co v současnosti automobilka nabízí, alespoň co se samozřejmě jízdních vlastností týče. Důležitost dokazuje mimo jiné i titul Evropského auta roku 2014. Nejprve se do našich novinářských rukou dostal s podobným motorem už jako poněkud běžnější ve verzi GT. Tehdy šlo spíše o pozitivní překvapení. Na druhou stranu, když jsme zhruba rok a půl zpátky připravovali srovnávací test nejostřejší verze s Leonem Cupra a Astrou OPC, mohli bychom ke GTi přidat snad jakýkoliv přívlastek lépe než „sportovní“. Nedávno jsem však do modernizované verze usedl na okruhu v Mostě, kde jsem se nestačil divit. Především ostré brzdy, příjemný handling (ovládání) a možná až opravdu hodně účinný samosvor, to všechno mě mile překvapilo. Dneska spolu máme za sebou další příjemný týden. Jak jsme si ho užili? Nechám se dále příjemně překvapovat nebo se pod drobnohledem opět dostanu k závěru jako při onom srovnávacím testu? Nechte se překvapit…

 

Vzhled: příjemně extravagantní, brutálně ostrý ale určitě ne

Dovolil bych si tvrdit, že je rozhodně vhodné zopakovat původ tohohle auta – ve Francii. Ať chcete nebo ne a ať máte tuto zemi či místní auta rádi nebo ne, rozhodně nebude dlouhých sporů o tom, jestli mají či nemají srdce. Jen sám za sebe pak už dodám, že Francie a Itálie jsou jedinými dvěma národy, jejichž automobilová produkce má určitý šarm. Důkazem je, že 308 je už v základu zajímavým, poměrně neokoukaným autem, které si se „sousedem z Boleslavi“ rozhodně nespletete. Můžete tuhle vlastnost brát jako výhodu nebo naopak, to už nechám zcela na vás. GTi pak ke konvenční 308 přidává spíše opravdu jen drobné sportovní detaily. Protaženy jsou přední i zadní nárazník, prahy a doplněno je i decentní křídlo pátých dveří. Nejmarkantnější změnou jsou ale velká 19“ kola s nízkoprofilovými pneumatikami a ty velké brzdy s červenými brzdiči a nápisy „PEUGEOT SPORT“. Zajímavostí je i dvoubarevné lakování, v našem případě jde o kombinaci modré a černé. Zase jde o především subjektivní záležitost. Zároveň je to ale dobré poznávací znamení, díky němuž si 308 nespletete s žádným jiným konkurenčním vozem. Působivé! Slušelo by se možná ještě rozpomenout, co vše se změnilo v rámci modernizace. Troufl bych si ale tvrdit, že právě u GTi bylo změn nejméně. Já sám bych nenašel konkrétní prvky, které prošly úpravami. Drobnohledem půjde třeba o jiné žebrování masky chladiče, ale uznejte sami, opravdu je to jen řeč několika málo detailů.

 

PEUGEOT SPORT a jeho brzdy: tady se někdo opravdu činil

Není tajností, že vývoj sportovně laděných vozů značky Peugeot probíhá v samostatné divizi, kterou jsem dnes už dvakrát zmínil. Nerad bych se opakoval už podruhé. Důkazem jsou třeba ony ostré brzdy, které jsou opravdu famózní, a to tak, že bych je z fleku označil za ty vůbec nejlepší v kategorii sportovních hatchbacků nižší střední třídy. Právě k nim se váže jedna historka z natáčení. Znáte to. Je pátek večer a vy máte před barákem rychlé auto. Je bez pochyb, že se prostě musíte jet svézt. Výhodou večerních projížděk je poměrně snadná rozpoznatelnost protijedoucích vozidel (díky jejich světelnému kuželu). Takovou srnku za zatáčkou ale neuvidí ani superchytré auto 21. století. Řešením je snad jen Peugeot a jeho brzdy. Zastaví na místě, za což má můj velký obdiv. Teď jsme přeskočili od prvního nastartování hned k tomu úplně nejdůležitějšímu – sportovní jízdě. Mě to možná ani nevadí, i když ke klidnému tempu se časem také dostaneme. Budete se divit, ale až za chvíli.

 

Sportovní jízda: ostrý samosvor, dobrý podvozek a dvě drobné ale.

Zpět ale k oné storce. Sice nemá nějaké závratné pokračování ani rozuzlení, za to krásně ukazuje charakter celého auta přesně tak, jak potřebuji, abych vám jej co nejlépe popsal. Mnozí znají v blízkosti Prahy oblíbenou trať rychlostních zkoušek a závodů do Vrchu, Točnou, kde jsem se jednoho krásného večera ocitl s tímhle autem i já. Jde o klikatý úsek silnice s kvalitním asfaltem a se spoustou zatáček o zhruba 5 km převážně s drobným stoupáním. To zní jako sen každého motoristického nadšence. Tak jako všechno, má i tohle jednu pihu na kráse. Nejde ani tolik o silnici jako spíše o silničku, protože ve většině místech byste se vyhnuli sotva Citigu, natož třeba dodávce. Teď asi čekáte dovětek, že je na takový úsek 308 už poměrně velkým, neohrabaným a rychlým autem. Opak je ale pravdou. Tady je auto úplně jako doma. Nemáte sice šanci zařadit nic jiného než dvojku a trojku, to však bohatě stačí. Skvělé brzdy, dobré letní pneumatiky od Michelin a hlavně ten samosvor. Zažil jsem hodně rychlých předokolek. Většině z nich také sloužil k přenosu hnací síly na přední kola diferenciál, ale žádný nebyl tak „neohrabaný“ jako tento. Při ostřejších průjezdech dokáže být auto sice rychlé, ale čím víc přidávám plyn, tím více snad zatáčí. Jako by chtělo naznačit, že je jeho hrana ještě daleko dál. Pokud se s touto vlastností sžijete, věřím, že ve vašich oblíbených zatáčkách vás jen tak nikdo nepředjede. I já jsem se v průjezdech z několika těch mnou oblíbených přesvědčil, že mě GTi pustí tam, kam téměř nikdo jiný. Abych ale jen nechválil, jedna, dvě drobnosti tu jako výtky také budou. Ta první, leč menší, bude směřovat k řazení, které je typicky Peugeoťácky dlouhé. S etalonem třídy, Hondou Civic Type-R, se tohle může rovnat asi jako Pluto s Jupiterem. Zvyknete si. Na co jsem si ale já rozhodně nezvykl, to je režim SPORT. U každého jiného sportovního auta byste jej chtěli mít zapnutý snad pořád. Tady jsem to dělal dokonce snad i nerad. Divíte se? Pak jste to asi ještě nezkoušeli. Za chvíli se dozvíte, že Peugeot auto nastavil kupodivu pro běžnou jízdu docela klidně. Při klidné jízdě je navíc i poměrně tiché. Ve vývoji si ale byli vědomi i požadavku, že občas budete chtít slyšet ten (krásný) sound linoucí se z motoru. Jejich řešení? Udělají z vás ďábla! Opravdového závodníka. To ale jen do té doby, dokud neprokouknete jejich taktiku. To všechno jde totiž z reproduktorů! I z venku je při rychlejší jízdě kovaná 1.6 THP docela slyšet, a to i navzdory tomu, že v nižších otáčkách je opravdu tichá. To, co slyšíte vevnitř, je ale opravdu čistě a jenom reprák. „Jsem snad divnej, že tohle ve sportovním autě považuji spíše za hambu než potěšení.?“

 

Slibovaná klidná jízda: klidně i pod 6,5l/100 km

Přichází čas na chvilku oddychu. I s vašim milovaným sportovcem budete chtít občas zvolnit, samozřejmě jen pokud se ve vaší garáži nenachází alespoň tři další spíše komfortněji naladěná auta. Většina automobilek se poslední dobou v kategorii hothatchů snaží produkovat všestranné novinky. Podle mě ale nejsem sám, komu tahle politika příliš nevyhovuje. Jsem zastánce názoru „když sporťák, tak už pořádný, se vším všudy.“ Posledním takovým úkazem byla poslední generace kultovního Type-Ru, který jsem já osobně označil za „auto protikladů“. Na druhou stranu tuším, že nikdo od Peugeoťáckého GTi neočekává brutálního sporťáka, a tak mi u něj dvojí osobnost ani tolik nevadí. Vesměs všichni z odborné veřejnosti downsizing spíše haní než chválí. I já sem na této straně a motor o objemu 1.6 s výkonem 270 koní mi přijde jako z jiné dimenze. Jako bych neměl pochopení. Má to ale i své výhody. S autem jsem najel něco přes 800 km, z čehož zhruba dvě třetiny bylo spíše klidnější jízdou. Nejlepší hodnotu spotřeby mi palubní počítač byl schopný ukázat 6,2 l/100 km, ta dlouhodobá se ustálila na 8,5 l. Oba ukazatele chválím – to s jiným takhle výkonným autem nedostanete. Ačkoliv je GTi poměrně tvrdé, zároveň z vás nevyklepe duši ani na delších cestách, ani ve městě. O relativně klidném naladění výfukového systému jsem se zmiňoval, i o to je delší cestování příjemnější. Zkrátka a jednoduše, tenhle Jekyll a Hyde je na svou třídu až překvapivě dobrý pro klidné cestování.

 

Interiér: starý (nový) dobrý Peugeot

Dnes trochu opačně, až na závěr vás neochudím o dojmy z vnitřního prostoru. Je to vlastně pořád „stará dobrá“ 308, u které ani uvnitř nedošlo při modernizaci k nějakým závratným změnám. I proto v sobě auto skrývá vše dobré i zlé, co bylo opěvováno i zatracováno již mnohokrát. Nebudu se tak dlouze rozepisovat a opakovat po sobě, ani svých kolezích. Vypíchnu jen několik detailů, které ve mně zanechaly největší dojmy. Začnu neduhy. Těžko si budete zvykat na zrcadlově otočený otáčkoměr. Dočtete se to všude, slyšíte to pořád, ale ani já si prostě nemohu zvyknout. Chápu, co měli ve Francii za cíl – odlišit se. Někdy je ale méně více, vzpomínáte? Takovým drobným nešvarem (ačkoliv z pohledu rychlé jízdy spíše výhodou) začíná být kovová hlavice řadící páky. Jasně, super to vypadá a při rychlém přeřazování jde spíše o přítele, ale jel s tím někdo z vás v zimě? To se nedá… Jo a na zadní sedačky posadíte spíše jen ty menšího vzrůstu. Já sám se za sebe se svými 178 cm posadím, komfortem bych ale toto sezení nenazýval. Pojďme tedy konečně k těm příjemným vlastnostem. Potěšil mě prémiový soundsystém „Denon“. Chápu, asi jste toto označení ještě neslyšeli, ostatně já také ne. Nejde úplně o zázrak, v takovém autě chcete ale opravdu slušnou aparaturu, a tu taky dostanete. A snad největší chválu v interiéru za mě sklidí sedadla a s nimi spojený posaz za volantem. Neřešte, jestli někdo říká, že nevidí na budíky. Pokud budete sedět správně (tak jak sportovní jízda vyžaduje), určitě na ně uvidíte. Možná bych si uměl představit o něco měkčí tvarování v oblasti beder, boční vedení je ale příkladné. Prodloužitelný sedák pak zase ideálně podpírá nohy. Sedadla jsou zároveň příjemná vzhledem i materiály (kombinací kůže, alcantary a červeného prošívání).

 

Závěrem: konečně jednou povedeně všestranný hothatch

Přiznám se, že jsem zrovna od tohohle auta neměl přehnaná očekávání. Věřím, že mi dáte za pravdu, když to budu považovat za základ úspěchu. Většinou vaše vysoká očekávání předčí jen málokdo a máloco. Netroufnu si tvrdit, že je přeplňovaná už v sérii kovaná jednašestka zázrakem – není. Minimálně o litr vyšší objem motoru by byl snem asi každého nadšence. Žádné výraznější neduhy ale motor nemá, a ty menší vám bohatě vynahradí prvky dosahující téměř dokonalosti. Mám na mysli sedadla, podvozek a hlavně brzdy. Odpustit budete muset Peugeotu i dlouhé dráhy řazení, na které si ale po čase asi skoro každý zvykne. Ještě před usednutím do tohohle auta bych zarytě tvrdil, že všestranný a na normální ježdění použitelný hothatch udělat nejde. Jde. 308 GTi jím bez pochyb je.

 

Jan Novotný

Sdílet:

Zanechat odpověď

Musíte být přihlášen pro vložení komentáře.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..