Peugeot 3008 1.2: pořád stejně skvělý.?

O Peugeotu 3008 toho bylo nejen u nás napsáno už opravdu hodně. Není se čemu divit, jedná se o Evropské auto roku 2017 a ať už jste zastáncem této tradiční ankety o nejlepší vůz napříč všemi třídami a cenovými kategoriemi, tak snad jen opravdu málo z vás by bylo schopných říci, že jde o špatné auto. Respektive já žádného odpůrce 3008 zatím neznám. V poslední době navíc nelze Francii minimálně v oblasti její automobilní výroby nelze upřít znatelný pokrok. Setkat se s vyloženě špatným novým francouzským autem, to už chce opravdu hodně velkou snahu. Před časem jste u nás mohli vidět vůbec první test nové 3008, kterému jsme se věnovali ve videu rubriky Za Volantem. Ani zde jsme nešetřili chválou. Jedna jediná negativní poznámka vedoucí směrem k poměrně složitě vypínatelnému systému start-stop sice vyvolala poměrně velký rozruch, ale i tak měl tento test hovořit (a snad i hovořil) v pozitivním slova smyslu směrem k Peugeotu. Teď jsme tu s téměř stejným autem znovu. Tentokrát jsme trošičku šetřili a zvolili základní motorizaci 1.2 PureTech. Mimochodem jedná se o shodný agregát, jaký pracuje v naší redakční 2008, kde si jej v o něco slabší verzi nemůžeme vynachválit. Co ale 3008 s manuální převodovkou? Je to pořád to stejné auto? Skvělé, kvalitní, jízdně příjemné a komfortní?

 

První dojem: najděte špatnou barvu

Asi už mě znáte… Na barvě si hodně potrpím. Před časem jsem dokonce prohlásil, že na Kodiaqu mi připadají jako únosné pouze 2 barvy – šedá a bílá. U 3008 mám pocit, že je tomu snad přesně naopak a třešničku na dortu dodávají nabídce dvoubarevné kombinace. U nedávného videotestu jsem si sice posteskl po bílé perleti, ale přeci jen ani ta předchozí poněkud mdlá dvoubarevná kombinace jakési zelenošedé a černé nebyla k zahození. Teď tu před námi stojí jedna z tzv. „launchovacích“ barev (vybraných pro medializaci). Řekl bych, že zhruba polovinu 3008 na silnici jsem potkal právě v této zlatavé metalíze (béžová Pyrite). Ne, že bych ji já sám považoval za tu vůbec nejhezčí, ale autu prostě sedne. A teď ta druhá stránka. Na 3008 si dokážu představit hnědou, černou, šedou, bílou, vínovou. Stačí vám to? Mě rozhodně ano! Na rozdíl od předchozího testovaného exempláře jsme nyní o trochu níže i výbavově. Na první pohled poznáte, že nejde o GT ani GT Line. O něco menší kola a absence několika decentních spoilerů na karoserii sice dělá své, ale základní poměrně dynamické linie autu stále zůstali. Auto je takto o něco decentnější, vzhledově méně dynamické, ale hlavně skvěle elegantní.

 

Usednutí: to nejdůležitější opět na jedničku

V interiéru je pár základních prvků, které musí být dobré a příjemné sami o sobě, ale zároveň spolu musí ladit a být řidiči přívětivé dohromady. Základ u všech nových modelů Peugeotu tvoří i-cockpit, o kterém jste už hodně slyšeli. Naposledy se o něm v naší redakci rozpovídal velmi pěkně Oto Klempíř, kterého jsme svezli v naší redakční 2008. Já se držím svého názoru z předchozího testu, až na ten možná až přespříliš malý volant v poměru k dané třídě tu nemám moc co vytýkat. Nevadí mi ani „levnější“ čalounění. Bez kůže interiér vypadá pořád stejně honosně a možná bych řekl, že světlejší čalounění s výrazným vzorem dodá autu ještě trochu více šmrnc. K funkčnosti sedadel jsem opět bez výhrad. Svoji ideální pozici za volantem najdete poměrně snadno a záda vás nebudou bolet ani na delších cestách. Když tak ještě vzpomínám na předchozí vůz, tak tu přeci jen jedna změna je. Převodovka… Teď sedíme v manuálu a onen „joystick“ voliče automatické převodovky je pryč. O řazení zatím pomlčím, to si pro vás chystám v kapitole o technické stránce, ale ta řadička působí vzhledem k ostatním ovladačům a jejich mnohdy až honosným materiálům poněkud lacině.

 

Za volant: malý ale neohrabaný

Konečně přichází řada na technickou stránku auta. Ve verzi GT s nejsilnější dieselovou specifikací jsem k autu neměl moc výhrad, vlastně žádné. Jak už bylo dneska několikrát řečeno, stojíme před stejným autem, tedy před Peugeotem 3008. V jeho útrobách nám dneska šlape dokonce stejný agregát, jakým je vybavena naše redakční 2008. To vše slibuje skvělé jízdní zážitky. Schválně jsem si pro tuto chvíli našel hmotnost auta, ta činí 1250kg. Nechám už na vás, jaký si o této hodnotě uděláte obrázek. Určitými směry taková odtučňovací kůra může být dobře a jiným směrem zase špatně. Začněme tak pěkně pozvolna. Najdeme ideální pozici za volantem, což netrvá moc dlouho. Pak se pokusíme nastartovat. Aj, nejde to. Zkuste to ještě jednou. Efektní tlačítko „Engine start“ svítí, klíček mám v kapse, tak kde je problém? Jo, ono jde o můj (ne)zvyk. Zcela bych zapomněl, že k nastartování u PSA nestačí pouze stlačení startovacího tlačítka, musíte jej pár vteřin podržet. Kruci, kdy já si na to zvyknu. To byla samozřejmě jen malá odbočka, kterou prosím berte s nadsázkou. Tříválcová jednadvojka startuje naprosto bezhlučně a když už jsme u toho, musím její odhlučnění pochválit. V naší 2008 se projevuje (ne)příjemná zvuková kulisa motoru charakteristická pro tříválce až ve vyšších otáčkách, ve větším bráškovi je tento projev ještě o poznání klidnější. Čeká nás zařazení jedničky. Musím se dotknout té řadící páky, která mi není sympatická už od prvního pohledu. Pak hledám jedničku. Neberte mě doslova, ale už u prvního převodového stupně pocítíte ty dlouhé dráhy kulisy řazení. Tak už pojďme na jízdu…

 

Jízdní projev: obřík na dietě

Komentování řazení se u PSA už vzdávám. Nechci samozřejmě svou výtku generalizovat na všechna auta, i když do jisté míry je řazení záporem vozů koncernu už docela dlouho. U takové 208 to ale asi vzhledem k ceně a určení jste schopni odpustit. Pojďme už radši na jízdu. Rozjezd už je hladší a hned od prvních otáček mě 1.2ka opět překvapuje. Ačkoliv s ní vzhledem k 2008 v naší redakční garáži mám najeto už opravdu dost kilometrů, ve 3008 mi opět dělá úsměv na tváři. Zapomenout na to, že jde o motor s objemem pouhých 1.2l a lacině znějícím počtem tří válců, označím jej v klidu za asi ten vůbec nejlepší základ, jaký je v segmentu nabízen. Zmiňoval jsem i hmotnost, možná právě ta má vliv na agilnost celého auta. Inženýři v Peugeotu si navíc docela troufli, když autu nechali i tak poměrně dlouhé dráhy. Pokud jste zvyklí u slabších motorizací větších modelů na otáčky kolem 3,5tis/min při dálniční stotřicítce, tak tady vás mohu uklidnit, budete daleko níže (o 600-700 ot). To je samozřejmě znát i na spotřebě. Já jsem se s autem dokázal při klidné jízdě pohybovat okolo 6-6,5l/100km, těžší noha znamenala zhruba o litr více, i tak ale „úsporu“ paliva beru jako pozitivum. Podvozek umí opět tlumit nerovnosti příkladně, ve verzi ALLURE je přeci jen nastaven měkčeji, což mi vůbec nevadí. A teď zase jedno malé bezvýznamné mínus. Vzhledem k hodně lehkému předku a jinak poměrně velkým rozměrům má 3008 s 1.2 tendenci při zrychlování hodně zvedat čumák a při brzdění naopak. Sám jsem tomu neuměl přijít na kloub ani na chuť. Jde samozřejmě i o cit řidiče. Pokud se naučíte rozumět spojce a filosofii moderního tříválcového motoru, tak tento problém jako dlouhodobý uživatel do značné míry eliminujete.

 

Ve výsledku: skvělý poměr cena/výkon hovoří ve prospěch 3008

Musím se vám svěřit s mým takovým malým vnitřním objevem. Za těch pár let, co jsem se už svezl hodně auty jsem došel k závěru, že jeden z nejdůležitějších předpokladů k pozitivnímu nebo negativnímu názoru jsou vaše (moje) očekávání. Jak jste se u nás už mohli před nedávnem dočíst, od Kodiaqu čekáte jen skvělou šťávu, která z něj poteče, pak ale narazíte. U 3008 jsem měl velká očekávání. Byl jsem jedním z posledních v naší redakci, komu se dostala do ruky, počkal jsem si. A vlastně mě v ničem zásadně nezklamala. Z mého pohledu to není auto, které vám jednoznačně vyrazí dech. Začnete ale přemýšlet racionálně. Má sice pár much, ale poměrem cena/výkon/výbava je tohle auto prostě na jedničku. Tu cenu bych si snad dovolil dát i do závorky, protože u 3008 je mi snad jedno, jestli bude stát 600 či 800, to jsou pořád přijatelné částky, a to, co za tyhle peníze dostanete, je jednoznačně pecka. 1.2 PureTech si asi nejčastěji zákazníci nebudou volit do nejvyšší výbavy, jako základ jej hodnotím hodně kladně. Já sám za sebe pak doporučuji sáhnout po šestistupňovém automatu, který je mi značně příjemnější. Pro Peugeot tak dnes ještě jeden malý palec nahoru, tohle auto se povedlo. Pokud ne na jedničku, tak s malým mínusem určitě ano.

 

Jan Novotný

 

Testy dalších verzí Peugeotu 3008: TEST: Peugeot 3008 2.0 HDI EAT8, TEST: Peugeot 3008 1.6 THP, Představení: Nový Peugeot 3008

Videotest Peugeot 3008: Za Volantem Peugeot 3008

Technická specifikace

motor
Model	3008 1.2 PureTech 130
Výkon	96 kW
Točivý moment	230 Nm
Maximální točivý moment při otáčkách	1750 RPM
Zrychlení 0-100km/h	9 s
Max. rychlost	197 km/h
Palivo	Super 95
Válce	3
Maximální výkon při otáčkách	5500 RPM
Převodovka	Automatická převodovka
Stupňů	8
Vstřikování paliva	Přímé vstřikování
Typ motoru	Turbo
Objem	1199 ccm
Ventily	4
Ekonomie provozu
Kombinovaná spotřeba (NEDC)	4 l/100km
Spotřeba ve městě (NEDC)	5 l/100km
Objem nádrže	52 l
Emisní norma	Euro 6d-ISC (WLTP) 36AM-AO
Start-Stop systém	Sériové vybavení
Velikost pneumatik	225/55R18
Systém monitorování tlaku v pneumatikách (TPMS)	Sériové vybavení
Typ TPMS	přímé měření (senzor)
hmotnost
Povolená celková hmotnost	1940 kg
Prázdná hmotnost (EU)	1395 kg
Brzděný přívěs	1150 kg
Užitečná hmotnost	545 kg
Přívěs (bez brzd)	690 kg
modelová řada
Název generace	M
Uveden	06/19
Dveře	5
Karoserie	SUV
Třída vozidla	Nižší střední třída (např. Golf)
rozměry
Délka	4447 mm
Rozvor	2675 mm
Šířka	1841 mm
Objem zavazadlového prostoru	520 l
Objem zavazadlového prostoru (zadní sedadla sklopená, od dna k stropu)	1482 l
Max. zatížení střechy	80 kg
Výška	1624 mm
Poloměr otáčení	10 m
Sedadla	5

Podobné vozy