Nissan Leaf: zajímavé dobrodružství pro dva

Nissan Leaf: zajímavé dobrodružství pro dva

Autor: Petr Bahenský · Fotografie: Petr Bahenský

Před několika dny jste se mohli dočíst o mých prvních začátcích s elektromobilitou. Z prvních „kroků“ jsem byl vskutku nadšený a možná až příliš emotivně naladěný, ale posuďte sami, nemůže být pokaždé na 100% objektivní. Už se ale píše nová kapitola a naše redakce zahajuje léto s Nissanem. Co nás tedy čeká, se v nejbližší době dozvíte-Já mám tu čest jako první zahájit motorvizácké kilometry s novým Leafem. Mimochodem onomu čtrnáctidennímu testování vděčíme díky nedávno zahájené spolupráci nazvané „Léto s Nissanem“. Dojezd přes 250 km, poloautonomní řízení a mnohem více. To slibuje novinka z dílen této automobilky.Jak si ale auto poradilo s mým „mladistvým“ stylem řízení, to musíme blíže přiblížit v následujících řádcích. Jsem netrpělivý, někdy špatně předvídám a rád jezdím na dálnici a zde možná začneme s prvním ale…

 

Město sedí nejlépe.

Většinou začínám svá úvodní slova s celkovým vzhledem, dnes ale začnu od konce. Při přebírání vozu mi palubní počítač ukazoval dojezd necelých 270 km. To nezní vůbec špatně. Vyrazil jsem proto na nákup a později za svými povinnostmi. Po půldenním ježdění v Praze jsem dojel domu a byl mile překvapen, když mi Leaf ukázal zbývající dojezd zhruba 230 km. Další den jsem se opět pohyboval v Praze a spotřeba se zdála být „reálná“. Po každém ujetém kilometru mi klesl kilometr i na palubním počítači. Pak přišel první zádrhel. Dálnice. Nemyslete si, že  bych si snad nerozuměl s podvozkem (nebo spíše podvozek s dálnicí). Naopak podvozkově hodnotím auto velmi pozitivně a nejspíše bych dokázal ohodnotit jedničkou s hvězdičkou. Ani po týdenním testování bych nedokázal přijít k hodnocení, že by „kára“ byla moc tvrdá. S nerovnostmi se uměla prát až příliš dobře, ale nyní k rychlostním limitům. Jakmile se vydáte na dálnici, už to není o poloautonomním řízení, které má Leaf opravdu bravurní, nýbrž o modlení, abyste vlastně dojeli. Vyrazíte na cestu dlouhou 100 km. Vůz má dejme tomu dojezd 265 km. Po ujetí stokilometrového úseku je najednou dojezd také 100 km. Někteří by mohli namítat: „No jo a kolik jste s tím jeli?“ Má odpověď by zněla: „No, nejeli.“ Po dálnici jsem držel rychlost někde lehce nad 100 km/h, což je podle mého opravdu ta nejmenší bezpečná rychlost auta na dálnici, kterou český řidič chce dodržovat či snad jet. Dálnice mu opravdu nesluší. Naopak v Praze (nebo jiných městech) si budete s dojezdem rozumět i vy. Smysl hledejte tak trochu v nesmyslu – ekoauta si totiž rozumí s nerovnoměrným zacházením.Rekuperace totiž funguje a dělá divy.

 

Co to autonomní řízení? Funguje?

Když jsem v předešlém odstavci zmínil, že budete mít potřebu se modlit, díky novému Leafu se budete také uvnitř cítit o něco lépe a mám k tomu jednoduchou odpověď. Hlídání jízdních pruhů a adaptivní tempomat. Možná budete mít okamžiky, kdy si už budete přát, abyste byli v cíli a budete chtít dát ruce k sobě, ale jednu výhodu to má. Leaf vás podpoří! Na jak dlouho? Musíte se modlit poměrně rychle. Po několika málo sekundách vás vozidlo prosí a upozorňuje k převzetí kontroly. Ze své praxe vám mohu doporučit, že stačí pouze „pohladit“ volant a můžete dále své ruce zaměstnávat jinak. Nechceme zde ale vychovávat nepozorné řidiče, a tak se vrátíme opět k tomu, že se tohle všechno bere jako pasivní bezpečnost, která funguje skvěle. Další skvělá vychytávka, jenž můžeme u elektromobilu najít – je e-pedal (obchodní označení Nissanu). Zde ovšem máte možnost ho zcela vypnout. Proto si můžete zvolit zda budete řídit pouze jedním pedálem a budete více předvídat a nebo se rozhodnete konvenčně využívat oba pedály. Musím se přiznat, že mi opět chvíli trvalo, než jsem si zvykl na jedno-pedálové řízení, ale znovu jsem byl po chvilce nadšený. Ovšem v porovnání s i3 se mi zdálo, že po vyšlápnutí plynového pedálu Leaf začal brzdit o něco razantněji. Zda je to špatně či nikoliv si musí každý odpovědět sám. Abych jen vysvětlil pointu, dodám, že účel je primárně opět „eko“ – auto tožiž po vyšlápnutí plynového pedálu využívá maximální možnou sílu rekuperace tak, aby dobíjel baterky.

 

Dobíjecí stanice? Problém.

Během týdenníhotestování se mi dvakrát stalo, že jsem dorazil na místo dobíjecích stanic a po chvíli jsem se dozvěděl, že zde již nějaký ten pátek nestojí. Co teď, že? Naštěstí jsem vždy dojel k jiné, ale přiznám se, že jsem se chvílemi cítil jako malý kluk, který má zrovna zlé sny. Na rychlodobíjecích stanicích dobijete 100% do hodiny a půl a na těch běžných do plna za nějakých 5 hodin. Chcete se zeptat, jak dlouho trvá domácí nabíjení? No, to vám snad radši nebudu ani psát, ale dám nápovědu. Podívejte se nyní na hodiny. Dejte svůj elektromobil na nabíječku,za 16-17 hodin se vraťte a měli byste zaznamenat úspěch. Bohužel, je to stejně opravdu dlouhá doba.

 

Vzhled: o hodně povedenější.

Pokud si vzpomenete na předchozí generaci Leafa, jistě mi dáte za pravdu, že mu určitá dávka nějaké elegance rozhodně chyběla. Ovšem pokud se dnes podíváte na naši novinku, možná se i vy zamyslíte, jestli by tahle „kočka“ nestála za hřích. Vždyť se zde udělal opravdu velký pokrok. Interiér působí na oko vášnivým dojmem. Při „intimnějším“ dotyku naší vyvolené zjišťujeme, že nám nejspíše neřekla vše o své kráse. Tvrdé plasty ničí naší představu.Možná si také dovolím upravit jedno české přísloví a uplatnit jej na Leafa: „Co ruce nechytí, to srdce nebolí.“ Zklamáním pro mě bylo rozlišení displeje. Při zapnutí CarPlay grafika opravdu hodně bodala do očí. Já se ptám proč? Proč nemohl Nissan tentokrát už (na konci druhého desetiletí dvacátého století) trochu přihodit na kvalitu svých displejů?

 

Závěr? Lepší než si myslíte (a snad i čekáte)…

Ačkoliv jsem testovaný exemplář hodně hanil, musím se ho v závěrečných slovech zastat. Stále jsme na začátku.Ano, chybí dobíjecí stanice, insfrastruktura a dotace.. Ano, na dálnici s Leafem budete trpět. Ano, 270 km není vysoký dojezd, ale i přesto vás chytne u srdce. Vyjedete do provozu a neslyšíte nic. Můžete přemýšlet nad sebou, nad životem, nad čímkoliv. Během dobíjení na rychlodobíjecích stanicích se můžete jít projít nebo nakoupit jídlo. Máte tolik možností využití pro své lepší já. Tak proč se nepřipravovat na budoucnost již dnes? Někdy je krásné se jít projít ve dvou na dvacet minut než se dvacet minut hádat, že benzín je „drahej“. Elektromobila postupně začíná dávat smysl a tohle je jednoznačným dúkazem!

 

Petr Bahenský

#letosnissanem

Sdílet:

Zanechat odpověď

Musíte být přihlášen pro vložení komentáře.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..