Kia Ceed SW 1.5 T-GDI: neoprávněně přehlížené rodinné kombi

Kia Ceed SW 1.5 T-GDI: neoprávněně přehlížené rodinné kombi

Autor: Lucie Přádová · Fotografie: Jan Novotný & Lucie Přádová

Setkáváme se tu u příležitosti dalšího testovacího vozu, který má tu čest říkat pane po jeden týden právě mně. Venku již nějakou dobu vládne teplé letní počasí, které už pomalu ani není na stahování předních okýnek a letmé vystrkování loktů z okna. Vždy, když testuji nějakou novinku, koukám a vzpomínám, zda jsem jej již viděla na silnicích a případně kolikrát. S čistým svědomím mohu dnes říci, že ani jeden kousek vozu, o kterém si dnes budeme povídat, jsem neviděla, což mě s poohlédnutím zpět mrzí. Hned zjistíte proč. Postupem času člověk přichází na chuť značkám, které dříve tolik neopěvoval a právě tento exemplář změnil pohled na jednu dnes už poměrně dost známou jihokorejskou automobilku, která byla založena již v roce 1944. Je jedním ze dvou členů největší jihokorejské automobilové skupiny a patří k největším výrobců nových automobilů na světě. Dnes se vydáme konkrétně za značkou Kia, mnou doteď možná lehce opomíjenou. Čím se naše dnešní testovací auto může chlubit, je hlavně titul flotilový automobil roku 2022. Možná už proto tušíte, že se budeme věnovat modernizované verzi tolik oblíbeného modelu Ceed, a to konkrétně v rodinném balení označovaném jako SW. Otázkou však zůstává, zda může Ceed konkurovat etalonům třídy a zda splňuje dnešní náročný pohled řidiče?

 

Na první pohled zajímavé auto, na druhý pohled ještě zajímavější

Předávání modernizovaného Ceeda probíhalo lépe než hladce, stále si nicméně živě vybavuji první pohled na testovací kousek, kdy mi v hlavě proběhla myšlenka: ,,Sakra, tohle je fakt Kia? Dost dobrý.“ Naskytl se mi pohled na předek velmi sportovně vzhlížejícího kombíku oděného v královsky modrém kabátu, odborně nazývajíc Modrá Blue Flame. Je zřejmé, že sportovnímu vzhledu jsme vděční především výbavě GT line, jejíž přítomnost je patrná i v interiéru. Model doplňují sedmnáctipalcová kola z lehkých slitin, které svým vzhledem trochu připomínají kola u Octavie RS, a to je vlastně i pochvala, neboť dnes tolik moderní, nízkoprofilové devatenáctky mi tu vůbec nechybí a nepotřebuji ani osmnáctky. Celý futuristický a sportovně laděný vzhled je doprovázen předními FULL-LED světlomety tvarovanými do hranaté skládačky. Zadní LED světlomety kdežto stále hodně připomínají i30, od které se modernizovaná třetí generace Ceedu již hodně odlišila. Jistě je tu jedna a to zcela zásadní změna, kterou schválně zmiňuji až jako poslední fakt, a to logo značky Kia. Od předešlé verze, která tak trochu připomínala spíše logo eshopu, je tato proměna obrovský krok za úspěšnými zítřky. Nové logo vypadá stylově, elegantně, futuristicky a především vzbudí pozornost okolního obyvatelstva. Jako jeden z mála kombíku byla nová Kia příjemným překvapením do mé sbírky testovacích vozů, protože takto sportovně vzhlížející jihokorejské auto, které by se vizáží vyrovnalo zaběhlým automobilkám, nevídám na ulici příliš často.

 

Multifunkční living room na kolech

První, na co se vždy zaměřuji, když vstoupím do auta, jsou sedačky a volant. Lehké prohlédnutí a za pár vteřin vím, jestli se mi v autě bude dobře sedět a dobře řídit. V případě modernizovaného Ceedu byl tento pohled velmi uspokojivý. Za prvé sedačky s výšivkou GT Line měly na mou velikost přiměřeně tvarované bočnice, které podržely v zatáčce, ale zároveň nepřekážely například při manipulaci s řadičkou nebo okolními ovladači. V druhé řadě již zmiňovaný multifunkční prošívaný volant perfektně odhadl rozmístění funkcí a člověk se tak nemusel snažit a věnovat větší pozornost ovladačům na volantu než samotnému řízení. Chvályhodný je též přístrojový štít disponující analogovým otáčkoměrem a rychloměrem. Žádná zbytečná šaškárna a přeplácání, to se mi líbí. Abych pravdu řekla, vlastně se mi interiér Ceedu líbil ve všech ohledech – tlačítko automatického start-stopu nacházím hned vedle řadičky, samotná řadička se dobře držela a infotainment se skvěle ovládal. Jako bonus toho všeho shledávám prémiový audiosystém značky JBL, který hrál naprosto perfektně. Ostatně byl hned vyzkoušen skrz různorodou škálu hudebních žánrů, kdy si při každé písničce člověk připadal jako na koncertu. Samo sebou Kia také disponuje spousty bezpečnostními prvky a asistenčními systémy, včetně pokročilého adaptivního tempomatu s funkcí Stop&Go nebo systému sledování únavy řidiče (DAW). Co do prostoru má Kia také velké přednosti a pyšní se až 1 694 l objemu zavazadlového prostoru po sklopení zadních sedaček, což se osvědčilo především při převozu velkých věcí, základní objem dosahuje úctyhodných 625 litrů.

 

Překvapivě pohodlně vzhlížející kombi

Ne každé auto, které hezky vypadá, i dobře jezdí. Takových zkušeností mám nespočet a byla jsem upřímně zvědavá, jak se s touto disciplínou modernizovaný Ceed a celkově značka Kia popraly. Na povel mám momentálně řadový zážehový čtyřválec a objemu 1,5 litru (označovaný jako) T-GDi GPF, který spolupracuje s automatickou sedmistupňovou dvouspojkovou převodovkou. Disponuje výkonem 118 kW, což je o to zajímavější, že s podobným základem sesterský Hyundai dosahuje výkonu o 14 kW vyššího. Čím to je? Kia totiž nabízí verzi bez mild-hybridní dopomoci, start-stop je tu tak opravdu jen od zhasínání motoru při stání. Nejnižší možná úroveň elektrifikace může nejednoho z českých zákazníků potěšit. Nezní to marně, ne? K mému překvapení to ani moc marné nebylo. Na běžný komfortní režim byla Kia poměrně tichým, klidným a pohodlným společníkem, a to i na našich českých, skvěle vzhlížejících silnicích třetí třídy. Při přepnutí do sportovního režimu se v Kie probudil drak, který sice občas nestíhal krotit své emoce ve formě možná až příliš vysokých otáček a podřazování za řevu čtyřválce, ale budiž, přeci nemůže být každý dokonalý. Při prominutí možná i lehce zbrklé dvouspojkové převodovky, musím uznat, že auto jinak jezdilo velmi živě a občas až příjemně rychle (tak rychle, jak povolovaly předpisy). Při všech těch omezování rychlosti v dnešních autech jsem byla mile překvapená „maximálkou“ v podobě 210 km/h, kterou jsem samozřejmě nezkoušela, i tak ale věřím, že i na německé dálnici s neomezenou maximální rychlostí bude Ceed překvapivě tichý a dobře ovládající se rodinný kombík. Co se týče spotřeby, při dnešních cenách pohonných hmot, kdy by každý z nás nejraději jezdil na výpary všeho druhu, je příjemným zjištěním hodnota pohybující se kolem 5 – 6,5 l/100km. Mild-hybrid by sice lehce pomohl ve městě, i tak jsem ale nad míru spokojená, v poměru k výkonu a velikosti auta totiž spotřebu benzínu hodnotím velmi pozitivně. Shrnutím bych jízdní vlastnosti přirovnala osobě, která je velmi atraktivní a překvapivě pracovitá i po dávce libovolného moku.

TEST: Kia Ceed SW PHEV – první vlaštovka rozumně úsporného kompromisu pro rodinný vůz

 

Všestranné auto pro rodiny i automobilové nadšence

Pro první větu, kterou odstartuji závěrečný odstavec, si vypůjčím fakt, že jsem si opět testování moc užila. Je to především proto, že jsem Kiu dříve nijak výrazně neoslavovala a jsem velmi ráda, když můžu říct, že modernizovaná třetí generace modelu Kia Ceed je velkým a hlavně příjemným překvapením k mé zkušenosti s touto značkou. Pevně věřím, že další zkušenosti budou jen lepší a lepší. Abychom si shrnuli testovaný kousek, je zřejmé, že se zavděčíme široké škále řidičů, kteří vyhledávají komfort z jízdy na chalupu s možností sportovního projetí esíček v horách třeba s použitím pádel na volantu GT Line. Co se mi na Ceedu líbí, je opravdu široké pojetí užití automobilu a bohatá výbava za přívětivou cenu. Základní model Ceed SW (1,0 T-GDi) začíná již na 439 980 Kč vč. DPH, přičemž námi testovaný vůz se všemi příplatky, jako je metalický lak nebo pakety TECH a SPAS, vyjde zhruba 750.000 Kč. Za mě je to rozhodně jedna z těch lepších cen v porovnání v konkurenčními vozy, přičemž i výbavou a jízdními vlastnosti se Ceed konkurenci vyrovná a řadu z konkurentů v některých aspektech dokonce hravě předčí.

 

Lucie Přádová

Sdílet: