Kia Ceed 1.0 T-GDI: (ne)hbitě moderní

Kia Ceed 1.0 T-GDI: (ne)hbitě moderní

Velký boom nižší střední třídy prý pomalu utichá. Téměř každá automobilka ale přesně v této třídě stále musí mít svého zástupce. Své o tom ví i Kia, jež nedávno představila zcela novou, a to již třetí generaci modelu Ceed a Ceed SW. Právě na tohle auto se za vcelku dlouhých 12 let své historie nedá zapomenout mimo jiné pro tehdy naprosto legendární reklamu „SEDM!“ navozující zcela novou éru tovární záruky na nová vozidla. Ano, právě KIA tehdy odstartovala kampaň na svou dnes už ve standardu pro všechny vozy nabízenou sedmiletou záruku. Přes 3 miliony vyrobených kusů předchozích generací dodává nové verzi jakousi jistotu, díky níž se české zastoupení nebojí vstoupit na trh se základní cenovkou 379.980 Kč, jež určitě nepatří do low-costu. Zároveň ale slibuje solidní zavazadelník i mraky moderních technologií. Právě při této příležitosti jsme se v redakci rozhodli otestovat hned dvě proti sobě stojící verze jednoho jediného auta. Postavili jsme proti sobě „lidovou“ variantu v hatchbacku s jednolitrem a Sportswagon (kombi) s nejsilnější naftou a automatem. Mou milou povinností je zhostit se levnější varianty. Co vše tedy nabídne moderní auto za rozumnou cenu? Dokáže uspokojit mé představy o komfortním každodenním provozu? Jak je na tom s poměrem cena/výkon, kterým vždy Jihokorejci bodovali? To vše právě dnes…

 

První dojem: tohle se povedlo!

Na první dobrou u současného Ceedu poznáte, že jde o nové auto. Troufl bych si tvrdit, že z předchozí generace zůstal opravdu snad jen odkaz značky. Za mě je navíc novinka i o dost líbivější, to už jsou ale spíše subjektivní dojmy. Design exteriéru je uhlazený a navozuje dojem opravdu moderního a svěžího auta. Svou práci na tom odvádějí i nové, větší přední světlomety s protažením až do boku vozu. Zajímavě řešené je i LED denní svícení, a to čtyřmi menšími LEDkami, nikoliv souvislým pásem. Na pozitivním prvním dojmu se podepisuje i zvolená barva. Na našem exempláři se totiž pyšnila červená metalíza Infra, kterou bych označil za doslova cihlovou nebo alespoň s nádechem do oranžova. Obzvlášť, pokud bylo auto čisté, její lesk uhodil do oka i na větší vzdálenost. Zbytek auta působí tak nějak „lidově“ aneb přesně tak, jak od takového auta za rozumnou cenu čekáte. Na jednu stranu je alespoň pro mě pořád vcelku líbivý, avšak nevybočuje nijak extra z davu a nehraje si na nic, čím není.

 

Interiér: opět moderní a zase lidový

Po usednutí za volant se samozřejmě také necítíte jako v nějakém levném autě – ostatně to si KIA už dnes nemůže dovolit. Já se svými vysokými nároky na posez za volantem jej poněkud delší dobu hledám a hned si vzpomínám na sesterský Hyundai i30… Musím uznat, že se mi v novém Ceedu sedí přeci jen o něco lépe, i když za řidičský ideál bych místo stejně neoznačil. Naopak příjemný a dobře do ruky padnoucí je volant, u něhož nasávám náznaky prémiové třídy. Je na něm sice poněkud více tlačítek, po chvilce se ale i vy určitě najdete. Slušná, byť zcela jednoduchá, je grafika rychloměru i otáčkoměru. U jednoduchosti ještě na chvilku zůstanu, tou je totiž doprovázen i zbytek vnitřku. Je tomu tak v případě palubního počítače (ovládaného přes tlačítka na volantu) i rádia, u něhož bych si však na grafiku už lehce postěžoval. Za mechanická tlačítka pro ovládání rádia i přepínání stanic/skladeb jsem u každého auta vděčný, zbytek ovládacích prvků je snad možná ale zbytečně velkých a jejich počet snad i nadbytečný (6 oblíbených položek a 8 velkých tlačítek na nejrůznější možnosti). Mimochodem to vše je zapasováno v jednom dílu z matného plastu, což rozhodně příliš luxusu neevokuje. Alespoň umístění v dobrém dosahu řidiče lze kvitovat. Vzhledně pak působí i ovládací panel dvouzónové automatické klimatizace, k němuž nemám žádné výhrady.

 

Prostornost a komfort: slibuje hodně…

Ano, nový Ceed toho, co se vnitřního prostoru týče, slibuje opravdu hodně. Se základním objemem zavazadelníku 395 l se řadí spíše k nadprůměru třídy. Ačkoliv, jak už jsem zmiňoval, to u řidiče s komfortem není nic světoborného, na zadních sedadlech se naopak cítíte nadmíru příjemně. Svou práci na tom odvedou i sedadla, a to vepředu i vzadu. Ty v přední řadě mají slušné boční vedení a dokonce i nevídaně dlouhý sedák, což obzvlášť já hledající oporu na kolena opravdu oceňuji. Zatímco zadní loketní opěrka je za mě zcela v pořádku, té přední chybí podélný posuv. Za zcela zásadní pak považuji absenci tunelu na lyže nebo dělení sedadel v poměru 40/20/40 – to už beru dnes jako samozřejmost. Když se ale vrátíme k prostornosti a komfortu, dovolím si tvrdit, že je nový Ceed i v „základním“ hatchbacku schopný uvést naprosto bez problému čtyři pasažéry z Čech až do Chorvatska, a to bez jakékoliv újmy.

 

Jízdní vlastnosti: ach ty jednolitry…

Začíná téma, jehož jsem se od začátku nejvíce bál. Abychom auto mohli považovat za rozumné, musí prostě pod jeho kapotou šlapat jedna z levnějších jednotek. Když už jsme v 21. století, nemohli jsme na test ale dostat úplný základ v podobě zážehové atmosféry o objemu 1,4 litru. Náhradou a do budoucna asi hlavní základní jednotkou je dnes už očekávatelný jednolitrový tříválec. Ten mimochodem pochází z rodiny motorů společné se sesterským Hyundaiem. Ostatně tak je tomu i v případě ostatních jednotek. Nová v současnosti benzínová dvojka označená 1.0 T-GDI oplývá slušnými papírovými hodnotami, a to výkonem 88 kW a točivým momentem 172 Nm. I kombinovaná spotřeba v rozmezí 5,2- 5,5 l/100 km vypadá více než slibně. Pak ale přejdeme do praxe a zjistíme, že právě naše auto váží skoro 1,4 tuny, což na hatchback střední třídy s malým motorem není vůbec málo (srovnatelná Astra má cca. o 200 kg méně). Přidejte si k tomu i překvapivě dlouhé převody manuální šestistupňové skříně a vaše dojmy budou při nejmenším hodně rozpačité. Já osobně jsem si ani s kulisou řazení příliš nerozuměl. Zatímco hlavice padne dobře do ruky, její dráhy nejsou úplně přesné. Na zařazení některých převodových stupňů je pak potřeba trochu více síly než obvykle. Největším úskalím je zřejmě zvolené optimum otáček – to je totiž poměrně vysoko, zde je pak motor i docela hlučný, a to ke všemu klasicky „tříválcově“. V nižších otáčkách se vám příliš akcelerace nedostane, ve vyšších se kromě zvukové kulisy přidá i zvýšená spotřeba. My jsme se za celý test pohybovali okolo 8 l/100 km. Při troše snahy jsem se dostal pod hranici pro KIU magické sedmičky, ani to ale není vzhledem k udávaným hodnotám žádným zázrakem. Pozitivního hodnocení si naopak zaslouží podvozek. Závodníky sice příliš nepotěší – ti si ale nebudou kupovat lidového Ceeda. Mě opět příjemně překvapil svým komfortním naladěním a sebejistotou, s níž se vrhal do větších zákrut. I přes lehce gumový charakter je podvozek určitě stavěný na silnější agregáty, pohodlným nastavením ale nezklame ani řidiče ani celou rodinu, která s ním k moři pojede.

 

Nový Ceed: celkově milé překvapení, ale i drobné zklamání díky motoru

Snad ze všech úhlů pohledu je nový Ceed překvapením. Řekl bych, že hraje na city, neboť právě první dojem je ten nejsilnější. Zářivá barva s alu koly a povedený, uhlazený design, to vše se prostě povedlo. Jedničkou ze školy lze ohodnotit i komfort na palubě včetně dostatku prostoru všemi směry. Pokulhávání na poli levně vypadajících prvků si nese zejména základní audiosystém s dvoubarevným 5“ displejem a palubní počítač či některé lesklé plasty v interiéru. Největší nejistotu ve mně vzbuzovala ale zvolená motorizace. Podvozek určitě snese větší porci výkonu, jehož dostatkem rozhodně jednolitr neoplýval. V kombinaci s výše položeným maximem výkonu a dlouhým zpřevodováním nejsem spokojen ani s výslednou spotřebou, i když je nutno podotknout, že náš exemplář byl takřka nový a tím pádem nezajetý. O to zajímavější by ale určitě měl být srovnávací test mé verze s Jirkovo kombíkem v 1.6 dieselu. Něco mi říká, že to bude jako „nebe a dudy“. Nechte se ale překvapit – už za pár dní vám přineseme kompletní hodnocení obou dvou vozů dohromady.

 

Jan Novotný

Sdílet:

Zanechat odpověď

Musíte být přihlášen pro vložení komentáře.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.