Nissan Micra 1.5 dCi: městský hatchback, který udává styl

Nissan Micra 1.5 dCi: městský hatchback, který udává styl

Dnešní doba upřednostňuje velká a robustní auta. Nezapomínejme ale, že i malá auta mají srdce, které vás může oslovit. Na jedno takové se v dnešním testu podíváme. Dovolte, abych vám představila nový Nissan Micra, auto, se kterým se rozhodně neztratíte. Předchozí generace Micry nebyla nijak zvlášť úžasná, a proto tento nový model považuji za obrat o 180 stupňů. Zrodilo se úplně nové auto, ze kterého si většina sbírá bradu na zemi. Opravdu se zrodil nový konkurent městských hatchbacků jako je například Škoda Fabia. Většinu z nich snad i v klidu strčí do kapsy. Je však opravdu malé auto do města výhrou? Pojďme si odpovědět a celé auto si tak důkladně proklepnout.

 

Exteriér: malé žihadlo, za kterým se otočíte

Když jsem poprvé spatřila Nissana Micru, řekla jsem si: „páni, to vypadá fakt dobře.“ Oproti předchozí generaci, kdy vypadala tak trochu lacině, je tohle obrovské BOOM. Stylový a luxusní design, který zaujme každého. V provedení, v jakém jsem ho měla k dispozici já, byl naprosto k nakousnutí. Sytě oranžová s černými koly, za kterou se otočí každý. Při pohledu zpříma má Micra trochu drzý pohled, jež přidává na celkovém úžasu. Nemůžou také chybět vyhřívaná a elektricky sklopná zrcátka. Designová světla zaujmou i velkého fajnšmekra, jsou totiž řešeny full-led technologií. Velmi chválím karbonové detaily, jimiž auto dostává skvělý (svěží) nádech. Mlhovka na spodním zadním nárazníku pak jen přidává k originalitě.

 

Uvnitř malý, ale neuvěřitelně prostorný

Otevřeme-li dveře Micry, jako první vás zajisté osloví design palubní desky. Kombinace oranžovo-černé je velmi hravá a posune vás do správné nálady. Když jsem usedla za volant tohoto městského bonbónku, nevěřila jsem vlastním očím. V životě by mě nenapadlo, že v tak malém autě bude tolik místa. Uvnitř se rázem cítíte neohrozitelně. Interiéru auta se nedá téměř nic vytknout. Sedačky jsou nadmíru pohodlné, a to s překvapením na hlavové opěrce v podobě reproduktorů značky Bose, jež dopřejí jízdu z plných doušků. Nesmíme opomenout volant, který se perfektně drží, není mohutný ani nijak malý, multifunkčnost je přehledná a naučíte se jí během pár vteřin. Najdeme zde také bluetooth, dešťový senzor, tempomat a také inteligentní nouzové brzdění. Vyzdvihnout musím výhřev předních sedaček, který je obzvláště v tomto ročním období pro zimomřivé lidi jako jsem já, nezbytný. V dnešní době nechybí snad už „klasické“ startování na čudlík, neboli startstop engine, který už není žádnou novinkou. Milou novinkou nebo spíše překvapením pro mne byla situace, kdy jsem zastavila s bonbónkem na křižovatce, vyřadila, motor běžel dál, nevypnul se. Že by konečně auto, které nemá start-stop systém nebo jej nepotřebuje? Za mne velké plus! Jako poslední z interiéru bych zmínila palubní počítač, na nějž jsem si musela chvilku zvykat. Ovládání je sice svěřeno výhradně tlačítkům na volantu, avšak šipek (nahoru, dolu, doleva a doprava) je tu na mě možná až dost. Na tak malé auto obsahuje výbava spoustu vymožeností včetně parkovací kamery. Občas jsem si připadala jak Alenka v říši divů, ale stačí opravdu chvilička píle, a zvládnete vše. Naopak se mi nelíbí, že se v dnešní době vyskytují v autech převážně dotykové displeje, taktéž tomu bylo i u Micry. Při jízdě není zrovna komfortní se prstíkem trefovat na něco, co potřebujete zmáčknout. Samozřejmě, když není silnice rovná nebo zrovna nestojíte na semaforu, tak se prostě netrefíte. Tedy alespoň do té doby, než si zvyknete. Bohužel módu těchto vymožeností asi neovlivním a je to asi pouze můj subjektivní náhled na věc. Na druhou stranu si nedokážu v malé Micře úplně představit umístění otočného ovladače typu iDrive od BMW nebo MMI od Audi.

 

jízda: pozdě na kafe rozhodně nepřijedete

Při nastartování této malé berušky se pod kapotou ozve naftový tříválec 1.5dCi, který je natěšen, až ho proženete. Mé zhruba týdenní testování probíhalo především ve městě a na okreskách. Tento kousek nejen krásně vypadá, ale i krásně jezdí. Nemohla jsem si vynachválit pětikvaltovou manuální převodovku, jejíž spojka zabírala krásně uprostřed a řadilo se jak po másle. Ve městě, kde většina preferuje automat, mi u tohoto auta manuál více než vyhovoval. Spolu s repráky v opěrkách, pohodlnými sedačkami a dobře uchopitelným volantem jsem si jízdu i v Praze docela i užívala. Když už mluvíme o tom městě, především v Praze musím ještě jednou vyzdvihnout parkovací kameru, která se při parkování opravdu hodí, zvláštně při vyjíždění z parkovacího místa, kde nevidíte přes vedlejší auto. Co se týče spotřeby, ta uvnitř města byla více než ideální a nepřekročila 5,1 l/100km, i když jste jeli pozdě do práce a museli jste jej krapet popohnat. Dost ale o městě, vezmeme Micru také na pořádné okrsky. A tak se také stalo. Při mém překvapení toto malé autíčko skvěle drží v zatáčkách i při vyšších rychlostech, podvozek je možná trošku tvrdší, ale stále uspokojující. Co je úžasné na tomto autě, je ovládání a agilita. Nemusíte se bát, že auto udělá něco, co nemá. Lehký deficit může představovat pouze jednoduché zavěšení kol na zadní nápravě, víceprvek by dodal ještě o něco lepší stabilitu ve vyšších rychlostech. Na druhou stranu to zřejmě nelze v této třídě očekávat (a očekávat se koneckonců v případě potenciálních zákazníků nedá ani dynamické tempo jízdy). I přes zmíněnou „levnější“ variantu zadní nápravy přesně víte, co od něj čekat, což se v dnešní době nemůže říci úplně o všech autech, a to tím spíše o běžných konkurentech Micry. Při svižnější jízdě budete překvapeni, co toto malé auto dokáže a jakou má akceleraci. Ta vás totiž kolikrát zatlačí do sedačky. Naopak při klidné okrskové jízdě budete více než nadmíru spokojeni se spotřebou, která se mi místy dostala až na neuvěřitelných 4.2 l/100km. Prostě auto do města i na dálky. Párkrát už jsem slyšela hlášku „diesely jsou mrtvé“. Jsem ráda, že se zase jednou našel kandidát, jež tuto myšlenku dosti solidně vyvrací. Co jsem navíc slyšela od kolegů, ani litrová atmosféra ani benzínová 0,9 turbo není v Micře něčím světoborným, proto naopak velmi kvituji novou naftovou jednotku. Mile totiž překvapila snad všemi možnými směry – je tichá, kultivovaná, úsporná i agilní. Přesně taková, jakou potřebujete v malém a komfortním hatchbacku. Navíc překvapí ještě na papíře nikterak oslnivých 90 koníků. Pocitově jich tam nacházím o pár procent více.

 

Nissan Micra? Že by trefa do černého.?

Celkově bych dnes testovaný exemplář zhodnotila velmi pozitivně. Nebudu zastírat, že nejsem překvapená, co takto malé autíčko dokáže. Jsem, a dost. Jako jistě více lidí jsem i já měla předsudky vůči malým autům a jejich praktičnosti. Tento názor jsem ale rychle přehodnotila. Nissan Micra více než naplnil má očekávání a já zůstávám v úžasu, jak kouzelná a skvělá tato malá auta dokážou být. Toto testování jsem si velice užila a klidně bych si Micru zopakovala. Osobně, kdybych se rozhodovala o koupi městského hatchbacku, rozhodně by padla mince na Micru. S cenou 415 000 Kč za takřka plnou výbavu, v níž už snad nic podstatného nechybí, navíc představuje zajímavou alternativu zástupcům nižší střední třídy. Za malé auto je to sice pořád hrozně moc peněz, nabídne za ně ale dospělý motor, všechny moderní technologie z 21. století, vynikající agilitu ve městě i dobrý komfort na palubě. Výhodou pak může být celkově výstřední design exteriéru i interiéru, v davu se totiž rozhodně neztratíte.

 

Lucie Přádová

Sdílet:

Zanechat odpověď

Musíte být přihlášen pro vložení komentáře.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.