Lexus LC 500: atletický šlechtic s velkým srdcem

Lexus LC 500: atletický šlechtic s velkým srdcem

Autor: Petr Jakušev · Fotografie: Jan Novotný

Vítám vás po delší době opět u něčeho exkluzivního, co se nám do redakčního plánu dostalo tak trochu nečekaně, narychlo. Byla to ale natolik lákavá nabídka, že jsme si rádi přidali trochu práce v týdnu a tenhle automobilový „klenot“ současnosti zařadili do programu. Mluvím o Lexusu LC 500, který nám zastoupení automobilky poskytlo v té nejpurističtější možné verzi! S pětilitrovým osmiválcovým benzinovým motorem. Že to zní na dnešní dobu neuvěřitelně? To možná ano, ale k tomu všemu je tento motor ještě atmosféricky plněný, což je na aktuálním automobilovém trhu tak velká vzácnost, že se nemůžu dočkat, až ho chytnu trochu pod krkem a užiji si trochu toho „old schoolu“ v moderním balení. Vy už tak jednoznačně víte, co nás čeká. Nebudeme zdržovat, jdeme na to!

 

Exteriér: 5 let na trhu… Nevěřím, vždyť vypadá jako koncept prezentovaný na autosalonu

Lexus jsem vyzvedl přímo v podzemní garáži Toyoty v Praze. Podepisuju nutné doklady, dostávám do ruky relativně obyčejný klíček a jedu výtahem do podzemí. Tady je toho k vidění o trochu víc, než na venkovním parkovišti. Je tu pár Toyot Supra, samozřejmě GR Yaris a mezi nimi ho konečně vidím. Vypadá jako z jiného světa a to i v téhle, řekněme vybrané společnosti. LC 500 je na první pohled z jiného prostředí. Je přikrčený, trochu zamračený s typickou velkou „tlamou“ chladiče. Přední světla reprezentuje nepojmenovatelný, poměrně složitý tvar, který ale skvěle sedne celkovému výrazu, a to včetně „tesáků“ na stranách předního nárazníku. Boční profil je neuvěřitelně hladký. Dlouhá kapota, nízká silueta a krátký zadní převis. Takhle má vypadat „kupé“. To opravdu nejsou ty přerostlé, nafouklé nesmysly se čtyřmi dveřmi a nepoužitelným kufrem. Tohle je čistá elegance a to i přes velmi extravagantní oranžové lakování a jeho ostrý kontrast s černou střechou a chromovými doplňky, včetně 21palcových kol. Zadní část je možná to konzervativnější, ale určitě ne konzervativní. Ostře řezané lampy zasahují hluboko do zadních blatníků i nárazníku. Grafika světel je oproti jejich tvaru minimalistická. Spodní část „Lexe“ skvěle podtrhují dvě koncovky propojené a „obtažené“ chromem. Tohle je ten správný konec toho orchestru umístěného vpředu pod kapotou. Lexus LC 500 vypadá naživo o hodně líp, než na fotkách, na nichž možná může působit trochu nezvykle, z budoucnosti. No realita je taková, že i po pěti letech na trhu je naprosto aktuální, elegantní, odvážný a prostě sexy…

 

Interiér: nic pro vegany, kůže kam se podíváš…

Lexus by bylo v interiéru jednoduše možné interpretovat jako „Luxus“. Obvykle mám problém s určitými materiály, které mi k ceně testovaných vozů sem tam nesedí. No a něco takového se tady jednoduše neděje. Všude, kam se podívám, na cokoliv sáhnu, je „lexusní“. Odvážnější barevnou kombinaci osobně vítám, ale chápu, že nemusí sedět každému. Tak ji tedy přeskočím a nechám názor na vás, usedlejší variace jsou samozřejmě k dispozici. Kůží potažená palubní deska, středový tunel, výplně dveří – to vše dává vysoce nastavenou laťku. Cokoliv, čeho se dotknu, je příjemné, volant padne skvěle do ruky a dokonce i ovladač automatické převodovky má tak akorát tuhý chod. Výbava je „kompletní“, to znamená, že cokoliv vás napadne, to tu je. Dvouzónová klima, vyhřívané sedačky, adaptivní tempomat, příjemné odhlučnění, pohodlné sedačky. Pro mou postavu spíš málo místa, ale to sem úplně nepatří, každý normální člověk bude uvnitř LC naprosto spokojený. Sedačka i volant jsou nastavitelné a po chvilce laborování nacházím vyhovující pozici. Konečně můžu vyrazit na cestu a především… Protáhnout tu vzácnost pod kapotou, která se tu stará o značnou část přidané hodnoty.

 

Technika: 5 litrů, 8 válců, 0 turb, 471 koní, 540 Nm – zpočátku překvapivě komfortní

Tohle jsou parametry pro „slušnej sporťák“… A tady hned trochu krotím očekávání a přidám ještě jeden, velmi podstatný údaj – hmotnost. Lexus LC 500 váží nezanedbatelných 1960 kg. Takže opouštím představu sporťáku a nastavuji si mysl na kategorii GT, pro mladší ročníky Gran Turismo – dvoudvéřová, elegantní a silná kupé s cílem pohodlné, dynamické a zábavné jízdy přes celé kontinenty. Že vám to nic neříká? Přitom jich je na trhu poměrně hodně na výběr, jen se dnes všemu říká sportovní, competition, „S“ a podobně. Ale pojďme si říct, že dvě tuny je na sporťák, prostě moc.
Zpět ale k jízdě. Lexus mám v režimu comfort a jeho pohyb je naprosto nenucený. Projíždím loudavým tempem Prahou, nerušen okolím, hýčkán rozmazlujícím interiérem a nemám pocit, že bych pod pravou nohou měl téměř 500 koní. Vše je velmi tiché, kultivované a dospělé. LC 500 může být vaším „daily car“, pokud nepotřebujete zdaní sedačky. V tomhle režimu jezdí jako limuzína – hladce, tiše a nevyžaduje žádný speciální přístup. Telefon spárovaný, velmi kvalitní audio Mark Levinson podkresluje atmosféru a já se velmi rád nechávám takhle kolébat.

 

A konečně se probouzí…

Dostávám se za Prahu a je na čase se podívat na druhé spektrum očekávaných schopností. Přehazuji vše do ostrého režimu, což činím velmi atypickým otočným ovladačem umístěným na pravém horním „rohu“ kapličky přístrojů. Převodovku nastavuji na manuální režim a seznamuji pedál plynu s koberečkem. A to, co se stalo, to je v dnešní době už téměř neopakovatelné. Převodovka i motor reagují okamžitě. Otáčky letí vzhůru, s každou otáčkou motoru jeho síla roste a ten zvuk… Panebože! Tohle turbomotory neumí… Otáčkoměr zaštěká někde u 7500 ot./min. a těsně před tím motor kvílí a vije jak zběsilý. Těsně před omezovačem ťuknu do pravého pádla a „beng“, znovu to samé „porno“ při průletu otáčkoměrem. Turbo je fajn, je to s ním snazší, ale tohle je prostě jiný svět. Stará se o to především skvělá odezva na plyn a bezprostřední reakce, kdy mám pocit, že má noha s motorem snad srostla a ta gradace, kdy je potřeba ten motor ždímat a držet „pod krkem“ – to je jednoduše k nezaplacení. Tohle by si měl každý projít, při své životní cestě automobily, protože tohle se musí zažít. Je to jiný přístup a je naprosto boží.

Řadím další rychlost a s vědomím těch dvou tun brzdím před rychle se blížící zatáčkou. Podřazuji a topoří se mi uši blahem při těch precizních meziplynech doprovázených exkluzivním zvukovým doprovodem. Plynule se stáčím k apexu a LC 500 poslouchá na slovo. Stejnou míru preciznosti, kterou mi před chvílí předvedl motor a převodovka, teď předvádí přesné řízení, jenž vede předek auta z jedné zatáčky do druhé. Rychlost stoupá a díky tomu spojení mezi pravou nohou a motorem, jaké umí jen atmosférické motory, rychle sbírám jistotu. Navíc zadní část dává zřetelně najevo, co se s ní právě děje prostřednictvím sedáku pod mojí zadnicí. Tohle je úroveň komunikace, kterou jsem nečekal a díky tomu, jak je auto naladěné a komunikativní, musím trochu krotit tenhle rozlet. Na zimních gumách se s neuvěřitelnou jistotou a přesností pohybuji rychlostmi nad rychlostním limitem téměř všude mimo město. S takovou samozřejmostí jako si ráno čistím zuby. No dobře, to jsem trochu přehnal, chtělo by to více času a prostoru, ale dojmy z LC 500 jsou skvělé. Na auto takových rozměrů a takové hmotnosti je míra přesnosti, stability a důvěry, kterou ve mně její jisté chování vyvolává, opravdu neuvěřitelná. Našel jsem si takový plácek, kde se dá i trochu zablbnout a jelikož bylo mokro, nedalo mi to nevyzkoušet i trochu agresivnější přístup. A přišel další šok. LC 500 vykroužila téměř dokonalou osmičku, samozřejmě dveřmi napřed a s takovou jistotou a tak intuitivně, jako by to byl její denní chleba. Wau… Na to nemám co víc říct.

Lexus RC F Track Edition: gentlemanovo kladivo 21. století

 

Závěr: jednorožec na každý den

Závěr bude trochu emotivní, ale nemůžu si pomoct. Lexus LC 500 je na trhu už šest let a stále vypadá naprosto aktuálně. Když jej uvedli do prodeje, vypadal spíš jako koncept z autosalonu než jako produkční vůz. Exteriér je rozhodně nepřehlédnutelný, i po těch šesti letech vypadá naprosto aktuálně. Interiér je luxusní, komfortní a nabízí plnou konektivitu. Absolutní dominantou je tady pro mě ale přeci jen něco jiného, v dnešní době již „netradičního“ a tím je ta technická stránka věci. Motor a převodovka se nachází v dokonalé symbióze a především motor tady dává hodně emocí do hry. Má široké spektrum otáček, výkon ale dává až ve druhé polovině otáčkoměru a musíte ho ždímat, aby ze sebe odevzdal to nejlepší. Takhle to dřív fungovalo a každý to miloval. Je to „pan motor“, jde na to postaru, bez kompresorů a turb, byť je samozřejmě naprosto moderní ve své konstrukci. Ale právě to ho dělá tak výjimečným. Gradující síla, již tolikrát zmíněná preciznost a jemnost projevu, to je něco naprosto úžasného a dokonale to k autu, jakým LC 500 je, pasuje. Zvuk není „brumlavý“, spíše ječí a piští, ale přesně tím způsobem, aby se mi blahem ježil ten jediný chlup na zádech. Podvozek zvládá vše, co vás napadne, asi kromě okruhu. Tam jsem nebyl a ani bych tam asi LC 500 na nějaké lámání rekordů nebral. To není něco, k čemu byl postaven. Je to auto pro každý den, každé tempo. Je to auto pro lidi, kteří se nehoní za setinkami, ale spíše za zážitky. Ty jsou tím co, co vám tohle „GTéčko“ rozdává v mnohem větším, než malém množství. Jeho spektrum dovedností je od ježděni pro rohlíky až po kruháky bokem a vše mezi tím. Lexus LC 500 je především skvěle jezdícím Gran Turismem. Pro člověka, který po takovém autě touží, bude tou možná nejlepší volbou. Lexus LC500 je prostš naprosto boží.

 

Petr Jakušev

Sdílet: