DS 7 Crossback Grand Chic: Francouz s velkým F

Píše se pondělí ráno a já vstávám, jako každý den si dám kávu a snídani. Začínám přemýšlet, co mě dnes čeká. Vezmu do ruky telefon a otevírám kalendář, vidím „DS 7 vyzvednout“. Připravím se a vyrazím na cestu. Když dorazím na místo, už na mě čeká „DSko“ s otevřenou náručí, jinak řečeno „dveřmi“. Přesněji byla naše verze vybavena přeplňovaným benzinový motorem o objemu 1,6 litrů a výkonu 165 kW. První dojem? Opravdu se vůbec ptáte? „Stoprocentní překvapení“. Nečekal jsem od DS Automobiles takovou pecku do očí hned na první dobrou. Auto na mě zatím působí velmi luxusním dojmem. Na český trh však tento kousek vstoupil nejen s prémiovým vzhledem, ale také s cenovkou. Přitom technický základ sdílí s „levnějšími“ sourozenci ze stáje PSA. Jak si povede v praxi? Dokáže obhájit svou pozici v současnosti jediné prémiovky z Francie? Pojďme na to.

 

PRVNÍ DOJEM: DOSTOJÍ DS SVÉMU „DIFFERENT SPIRIT“?

Jak jsem již předeslal, DSko je jedním velkým překvapením s malou vadou na kráse. Když do DSka nastoupíte ocitnete se v takové čisté místnosti, ve které je málo tlačítek a vše je jaksi čisté. V DSku najdete pouze velkou obrazovku uprostřed, přes kterou se ovládá úplně vše. Sedačky jsou příjemné a komfortně tvarované, hnědá kůže autu dodává luxusní nádech. Připomíná mi trošku Audi z řad Q. Ještě, než se podíváme interiéru pěkně na zoubek, zmíním pár detailů zevnějšku, které se v mých očích nesly v podobném duchu. Mohl bych toho samozřejmě zmínit více, auto jako celek totiž působí hodně uhlazeným dojmem, na kterém nenacházím snad žádný rušivý element. Vcelku pěkně k našemu kousku ladí i lakování v barvě hnědé Andradite i přesto, že vyloženě tmavých barev já osobně fanoušek nejsem. Na DSku vypadá ale fakt skvěle. Prim zvenku pak hrají především světla a jejich efekty. Ano, slyšíte dobře. Světlomety (ať už ty přední či zadní) tu nemají na starosti jen funkčnost, která navíc uspokojí i náročnější zákazníky. Jen doplním, že světlo je tu řešeno výhradně LED diodami. Ty přední jsou navíc různě natáčející, což potěší třeba při příchodu k vozu – zahrají vám takové malé divadlo svým natáčením. Mimochodem tahle show zaujala i našeho kameramana u sestřihu z loňské čtenářské ankety Fans award.

 

INTERIÉR: JEDNA VELKÁ ELEKTRONICKÁ VYMOŽENOST

Když nastoupíte dovnitř, čeká vás jedno velké překvapení. Všude je kůže, velmi dobře zpracovaná, jak já bych řekl, jedna velká radost. Sedačky jsou příjemně tvarované, mají sportovnější vedení, ale pouze do takové míry, abyste v sedačce nelítali z jedné strany na druhou. Na druhou stranu jsou jak křeslo, velmi komfortní a měkké. Mně osobně vyhovuje i prodloužitelný sedák do takové míry, kdy mám podepřené nohy až po kolena. To nebývá vždy zvykem ani u dražších modelů – třeba Škodovka toto stále nenabízí ani do jednoho modelu. Jo a zapomenout nesmím ani na masážní funkci, nejde sice o žádný zázrak nebo thajskou masérku schovanou v druhé řadě sedadel, i tak jsem ale spokojen. Na středovém panelu najdete zajímavě umístěná tlačítka, na otevírání a zavírání oken, a to hned vedle řadící páky nebo chcete-li joysticku. Nehledejte tedy otevírání oken na dveřích, tam opravdu není. Co mě velmi zaskočilo a bohužel své místo našlo opravdu nevhodně, to je ovládání zrcátek. Nachází se vlevo vedle volantu, ale tak nízko, že je „joystick“ někdy až těžké najít. Rád bych se chvíli věnoval digitální přístrojové desce a její obrazovce, která nahradila tachometr a otáčkoměr. Nejvíce mě tu zaujala funkce nočního vidění, která se dá buď zapnout natvrdo a rychlost či ostatní ukazatele tak odsunete zcela ke kraji, anebo se sama zapíná, když v okolí vašeho vozu, či směru jízdy zachytí chodce (či jinou nástrahu). Obrazovka má více nastavení od jednoduchého pouze s rychlostí až po navigační (mapa přes většinu plochy) a podobné. Na této obrazovce či panelu nastavíte pouze základní věci, takže se přesuneme k displeji, který je uprostřed palubní desky, k audiosystému. Na tomto místě, už se ovládá vše ostatní. Nastavujete na něm i klimatizaci. Musím podotknout, že toto řešení opravdu nemám rád, klimatizace má mít prostě mechanická tlačítka a ne dotyková. Na druhou stranu tu i pár důležitých mechanických tlačítek zůstalo – třeba na vnitřní okruh nebo ofuk předního okna. Nastavení celého vozu, START-STOP, přednostní brzdění, v podstatě všechny funkce vozu jsou taktéž k dispozici prostřednictvím středového displeje. Pokud stojíte na místě, je tato volba velmi přehledná a lehce ovladatelná, ale při jízdě klikat na obrazovku kvůli teplotě, či větráku se mi zdá prostě a jednoduše nedomyšlené. Po stránce designu je interiér, jak se v této době říká „top“. Plus u tohoto auta je samozřejmě apple car-play, které zjednodušuje přístupnost aplikací, pro mě dvou nejdůležitějších, a to je Spotify a navigace. Reproduktory jsou velmi kvalitní a hrají velmi pěkně, jde o systém FOCAL Electra se 14 reproduktory a výkonem obřích 515 W. Teď už se ale přesuňme k jízdním vlastnostem a komfortu a také projevu motoru.

 

JÍZDA: JAKO KDYŽ PLUJE NA MOŘI

Po nastartování motoru, se začnu koukat okolo sebe, abych věděl, s čím vším si můžu po cestě hrát. Pouze bych chtěl dodat, že dělat SUV, ještě takto velké, bez pohonu 4×4, je podle mě špatně, takové auto prostě má mít alespoň možnost volby pohonu všech kol. Ale zpět k jízdě v našem exempláři. Ještě než nastartuji, napadá mě, že by bylo třeba najít tlačítko startování. Věřím, že nejsem a ani nebudu sám tím, kdo jej chvilku hledat. Je totiž umístěno netradičně v horní části středového panelu, pod efektními analogickými hodinami. Když už jej po štvoucím hledání najdete, oddychnete si, protože v kombinaci s efektními hodinami i kůží okolo působí opravdu luxusně. Našel jsem také tlačítko, kterým si můžu volit jízdní režimy. Nechávám nejdříve „normal“ a vyrážím na cestu. Projev motoru bych ze začátku označil za zvláštní, ještě aby ne, vždyť je to obsah 1,6 ve velkém autě. V průběhu jízdy se však cítím jak v nebi. Můžete si říci, že je to pouze tím, že mám svoje osobní auto trošku jinak stavěné – na sportovní jízdu. Ale opravdu ne, takový pocit bude mít každý. Auto pluje jak loďka, příjemně měkce se nese po silnici a opravdu se cítíte jak v pohádce. Zvolím tedy komfort a jízda je snad možná ještě trochu příjemnější, hrozí snad i nebezpečí usnutí řidiče za volantem, ano až takto je to na palubě DSka plavné. Auto krásně pohlcuje nerovnosti a díry, absolutně jsem při jízdě nevnímal nic z tohoto. Projev motoru mě ale v běžných jízdních režimech zklamal. Snad bych ani nevěřil, že měl výkon 165 kW (220 koní). Říkám si, co asi přijde po komfortu. A na řadě je sport. Slyším sportovní zvuk, jakého si „šestiválce“, no jako kdybych neznal Francouze, zvuk jde z reproduktorů. Podvozek ale ztuhne a můžete přepnout na manuál a řadit pádly, u kterých to bohužel jde jen na rovince, v zatáčce je to vždy jednou rukou obtížnější vzhledem k fixnímu umístění (neotáčejícím se s volantem). Z tohoto jízdního režimu jsem byl velmi překvapený, auto se chová velmi dobře a krásně drží. I potenciál motoru začíná být konečně znát. Kolega Honza má navíc vysvětlení – DSko po boku postupně všech moderních benzínů dostalo totiž do vínku filtr pevných částic, který prozatím způsobuje při nejmenším hodně rozporuplný dojem a rozpačité chování v nižším pásmu otáček, auto jako by se hold do nějakých 2,5 tisíc otáček tak nějak dusilo. Navzdory tomu ve SPORTu a ve vyšších otáčkách už opravdu jede, a to velmi příjemně. Cenou útěchy je naopak překvapivě dobrá spotřeba. Já jsem se za celý svůj test (s jízdami především po Praze) vešel do 8 l/100 km. Kolega Honza, nevím, jak to udělal, se dostal dokonce k magické hranici 6,5 l/100 km, a to už je, uznejte sami, na takhle velké auto s výkonným benzínem hodně úctyhodná hodnota.

 

ZÁVĚR: VZÍT ČI NEVZÍT, TOŤ ČI ŤOK OTÁZKA?

Když se zpětně podívám, co jsem o tomto autě zjistil, tak můžu s klidným svědomím prohlásit, že jde o povedený kousek. Má chyby, které se musí vychytat. Nabízí se dvě velké otázky. Co v zimě s tímto autem? Je to předokolka, na hory do hlubokého sněhu je toto auto trochu nevhodné, popravdě hrozí, že ani na D1 to nebude žádná sláva vzhledem k tomu, jak to tam v poslední době vypadalo (i Ťok nevěří…) Zasloužilo by si čtyřkolku, ta ale v relativně dohledné době bude v nabídce a co víc, půjde o plug-in hybrid se systémovým výkonem 300 koní! Na druhou stranu, jízda v tomto autě je velmi příjemná, užijete si jí a budete si užívat i „entertainment“. Já osobně bych do něho s cenovkou 1,3 milionu Kč šel pouze s verzí 4×4 a ta prozatím chybí. Navzdory tomu mi zbývá zmínit ještě jednu poznámku a složit snad i poklonu. Tu si totiž zaslouží francouzští inženýři i designéři za obrovský kus práce, který na tomto autě odvedli. Svůj technický základ společný s levnějšími bratry a sestrami totiž dokáže docela slušně skrývat a je doslova až obdivuhodné, jak luxusní, prémiové a kvalitně nebo spíše luxusně zpracované auto z Francie přijíždí. Klobouk dolů!

 

Lukáš Jeřábek

Technická specifikace

motor
Model	DS 7 Crossback PureTech 130
Výkon	96 kW
Točivý moment	230 Nm
Maximální točivý moment při otáčkách	1750 RPM
Zrychlení 0-100km/h	11 s
Max. rychlost	195 km/h
Palivo	Super 95
Válce	3
Maximální výkon při otáčkách	5500 RPM
Převodovka	Manuální převodovka
Stupňů	6
Vstřikování paliva	Přímé vstřikování
Typ motoru	Turbo
Objem	1199 ccm
Ventily	4
Ekonomie provozu
Kombinovaná spotřeba (NEDC)	5 l/100km
Spotřeba ve městě (NEDC)	5 l/100km
Objem nádrže	62 l
Emisní norma	Euro 6d-ISC (WLTP) 36AM-AO
Start-Stop systém	Sériové vybavení
Velikost pneumatik	235/50R19
Systém monitorování tlaku v pneumatikách (TPMS)	Sériové vybavení
Typ TPMS	nepřímé měření (ABS)
hmotnost
Povolená celková hmotnost	2010 kg
Prázdná hmotnost (EU)	1505 kg
Brzděný přívěs	1290 kg
Užitečná hmotnost	505 kg
Přívěs (bez brzd)	695 kg
modelová řada
Název generace	J
Uveden	09/20
Dveře	5
Karoserie	SUV
Třída vozidla	Střední třída (např. řada 3)
rozměry
Délka	4573 mm
Rozvor	2738 mm
Šířka	1895 mm
Objem zavazadlového prostoru	555 l
Objem zavazadlového prostoru (zadní sedadla sklopená, od dna k stropu)	1750 l
Max. zatížení střechy	80 kg
Výška	1618 mm
Světlá výška	190 mm
Poloměr otáčení	11 m
Sedadla	5

Podobné vozy