Rallye Šumava Klatovy 2018: povedené pokračování sezóny

Autor: Jan Novotný · Fotografie: Jan Novotný

Není tajemstvím, že se české rally poslední dobou daří. Mohli bychom mluvit o posledních letech, znát je tento vzestup dost i v samotné letošní sezóně. Ta sice započala relativně nedávno, má za sebou však již jeden závod velkého mistráku, jeden z rallysprint série. Poslední víkend se centrum dění přesunulo z moravského Valašského Meziříčí do pro nás relativně bližších Klatov, na Šumavu. Máme tu tak už třetí podnik letošní rallyové sezóny v Čechách. Asi jste zaregistrovali, že nás před samotným startem čekala tiskovka přímo v sídle Autoklubu ČR, kam zástupci tradiční šumavské rally dorazili. I sami oni hodnotili průběh posledních pár ročníků vzestupně, co se popularity týče. Důkazem je třeba i hned téměř 90 přihlášených posádek. Mimochodem sluší se zmínit, že v rámci Rallye Šumava Klatovy se konaly hned tři soutěže: 53. Rallye Šumava Klatovy, 27. Historic Vltava Rallye a 4. Rallye Šumava Legend. V řeči čísel zbývá doplnit jen celkových 548 kilometrů, z nichž právě 162 připadlo na RZ. Abych nezapomněl, téměř čtvrtinu celé délky závodních tratí odjeli jezdci za tmy, a to již v pátek večer. To vše zní při nejmenším hodně lákavě, nemyslíte? I proto jsme tentokrát byli přítomni po oba dva dny a snažili se nasát tu správnou rally atmosféru co nejvíce. Jaká tedy letošní Šumava byla? Opravdu tak dobrá? Kdo uspěl a kdo naopak měl problémy? To vše už dnes…

Pátek odpoledne: jak jinak než pozdě kvůli dopravě.

Dvoudenní formát soutěže má své výhody i nevýhody. To samé by šlo říci o kombinaci pátku a soboty. Čekala nás volná neděle, na kterou se po náročném týdnu těší asi každý. Na druhou stranu jsme měli před sebou ale i poměrně složitou cestu z české metropole, ve které je běžně pátečně-odpolední doprava na úrovni kolapsu. Ne snad, že bychom se na rally netěšili a chtěli si dát vyloženě na čas nebo dokonce závodit na dálnici. Znáte to. Běžný pracovní den a povinnosti na každém rohu. Rally Šumava Klatovy sice oficiálně odstartovala už v 17:05, kdy první posádka přejela přes rampu přímo v centru Klatov, na RZ se však fabrická Fabia R5 dostala až v 17:23. Zhruba ve stejný čas jsme my, nadšení redaktoři z Motorvize, stáli někde zhruba na Barrandově. Dost bylo cestopisu, i když cesta k celému zážitku taky neodmyslitelně patří. Času máme pořád relativně dost. Plánujeme totiž dorazit na v pořadí až třetí rychlostní zkoušku, jejíž startující čas je 19:00. Do karet nám hraje navíc i šestiminutové zpoždění startu. Celkově tak dorážíme k trati zhruba ve stejnou chvíli, jako projíždí okolo i startovní číslo 5. To není špatné.

Den první: odpolední teplo a temná zima večer

Nadpis tohoto odstavce možná mluví sám za sebe. Určitě jste už tušili nebo dokonce věděli, že se vzhledem k poměrně pozdnímu oficiálnímu startu v pátek pojede až dlouho do noci. Opak by nebyl pravdou. Ani my jsme však neměli v plánu setrvat až k poslední rychlostní zkoušce, u které svítil čas 23:01. K tomu se ale už brzy dostaneme. Onu špičku startovního pole, tedy zhruba 25 nejhezčích strojů máme alespoň u námi dnes první sledované tratě za sebou. Už jsem zmiňoval, že na rally nejezdíme jen kvůli práci. Člověk musí trochu myslet i na sebe, takže nás čekala zasloužilá večeře v Klatovech. Nechyběl ani servis, rychlé vyzvednutí akreditací a pak honem ke zkouškám. K našemu nemilému překvapení se nám bohužel nepodařilo stihnout polokruhovou vložku, Klatovský okruh, který pro nás měli pořadatelé se startem v 21:29 výjimečně připravený v podstatě celý za tmy. To musela být náramná podívaná. My však vyrážíme do už zcela ztemnělé krajiny na RZ 5 Andělická, kde přichází přesně to, co jsem avizoval v nadpisu odstavce. V deset večer je totiž nejen tma, ale už i vcelku zima. Zatímco přes den byly překonávány teplotní rekordy, i mě už je v lehké jarní mikině zima. Podobně jsou na tom i pneumatiky. Právě na to doplatil nejeden jezdec. Začneme ale pěkně od začátku. Našli jsme totiž docela pěkné místo. I když je kolem nás kopa dalších přihlížejících, o podívanou je postaráno. Auto vidíme už poměrně dlouho před vesnicí, do které vjíždí rychlostí blížící se maximálce. Právě u nás posádky ale čeká zrádná zatáčka, ve které musí ihned za úzkým mostkem zatočit o 90 stupňů vpravo. První posádky to zvládají bravurně, snad až překvapivě. Teprve čtvrté auto zažívá zaváhání, které jej stojí pozdější odstoupení. Honza Dohnal společně s Michalem Ernstem na mnou milovaném Focusu WRC specifikace z roku 2006 přijíždějí a probržďují. Situaci, kdy je v nájezdu auto až moc rychlé řeší řidič na rally vskutku logicky – přes ručku se snaží auto rychle stočit a projet zatáčku bokem. To se z části daří, i když zadek auta už klouže do příkopu, kde se zasekne o zábradlí… Smutný konec příběhu je ulomené zavěšení levého kola, i když po provizorním vyřešení na místě posádka dojíždí do cíle alespoň této rychlostky, bohužel pro ně vůbec poslední. Podobná situace, i když tentokrát se šťastným koncem, proběhne o pár desítek minut později i v podání mladičkého továrního jezdce Škody Auto, finského Nodrgrena, a to na poslední RZ tohoto dne, na Korábu, kde samozřejmě nemůžeme chybět. Tenhle průjezd mi nedá spát snad ještě ani dnes. Krizovka, kterou zvládl opravdu na jedničku! Že by se v novém talentu škodovka nespletla?

Sobota: náročný, za to opravdu užitý den!

Jak jistě tušíte, do postele jsme se v pátek resp. v sobotu nedostali vůbec brzo. Mým úkolem samozřejmě není litovat se v článku a získávat tak vaše pochopení nebo snad i poklonu k práci novináře. Patřím mezi lidi, kteří pracují i o víkendu, tak to je. I proto mi nedělá problém po zhruba 6 hodinách spánku opět vstát a vyrážet zpět Klatovy na program druhého dne, který bývá zpravidla o něco delší. Těšit se můžeme hned na 8 další RZ. V 10:15 startuje první z nich, kterou tentokrát stíháme na výbornou. Vzpomínám na ty věty organizátorů, jež nám před začátkem sezóny chtěli sdělit, že letošní rally nebude úplně pro skalní příznivce – pro ty, co chtějí stihnout co nejvíce a přejíždět. Jo a vážení, vzpomenete si, kolik průjezdů jsme stihli na Valašce? Všechny během prvního dne. Dnes tomu nebude moc jinak. V dopoledním programu vidíme 3 ze 3 tratí. Po krátkém obědě, jak jinak než v podání závodní klobásy u trati, prcháme chytnout zhruba desáté auto na RZ 9, Tedražickou. Zhruba půlhodinu věnujeme i servisu, kde je potřeba odchytit závodní speciály v trochu klidnějším prostředí a snad i jezdce. V závěru dnes se už spíše mírnějším tempem přesouváme na dvě předposlední rychlostky. Mimochodem právě Hoslovická a Strašínská jsou od sebe vzdáleny do 10 minut jízdy autem, což je pro takové fandy, jako jsme my, vyloženě skvělé. I proto je v pohodě stíháme a dokonce i odjíždíme rozumně domu.

Další rally za námi a s ní i další úspěchy

Ačkoliv nám řada špičkových závodníků do cíle nedojela nebo třeba dojela s velkou ztrátou kvůli výletům či technickým problémům, o úspěších lze určitě v podání některých z nich mluvit. Úspěchem byla mimo jiné i divácká atraktivita a s ní spojená návštěvnost, kterou jsme my jako přihlížející určitě vnímali. Za ony „přešlapy“ zmíním snad jen dvě auta. Za volantem prvního z nich byl tentokrát bohužel pan řidič, Václav Pech, jehož auto v důsledku chyby na trati ztratilo na předposlední rychlostní zkoušce hned několik minut a propadlo se ze třetího místa dokonce až do druhé desítky. Podobně na tom byl i Vojta Štajf s novou Fabií R5, která se v důsledku havárie dokonce až v poslední RZ do cíle vůbec nedostala. Může to být smůla nebo snad i vypětí sil v boji o místa v našlapané konkurenci. Smutné může být, že na domácí soutěži nám hned dvě místa na stupních vítězů obsadili zahraniční posádky – druhé Rus Alexey Lukyanuk a třetí zmiňovaný nováček Juuso Nordgren. Naštěstí již 18. Vítězství v řadě na českém mistrovství zaznamenala posádka J. Kopecký / P. Dresler. Gratulujeme vítězům, čest přejeme poraženým a těšíme se na další vydařené soutěže!