Nový Hyundai i30 Kombi: bezkonkureční kombík?

Jak jde čas, korejská automobilka Hyundai stírá náskok a s notnou dávkou elegance, sympatického gusta a houževnatosti naplňuje snahu dostat se více a více do celosvětového povědomí. A dokonce v něm začít udávat i směr. Alespoň takhle se nejspíše snaží být vnímána. Daří se jí to? Nedávno bývala mnohými ještě brána s jistým odstupem, snad i omluvíte-li pohrdáním většiny laiků i zkušenějších motoristů. Snad i né bezdůvodně. To vše je ale věc již času minulého. Jen v tomto, respektive minulém roce, jsme měli šanci vidět, jak zajímavá auta umí udělat právě i jihokorejský výrobce aut, Hyundai. Mnohdy důmyslněji a lépe propracovaná než ta od evropských značek s již dlouhletou tradicí, na našem takzvaném starém kontinentu…

Na několik krátkých dní jsme měli možnost otestovat, již loni představený modernizovaný model i30, zástupce třetí generace tohoto už i v minulosti úspěšného modelu. Nyní v karoserii kombi.  Ochutnali jsme veškerý přepych dnešní doby, který k tomuto modelu automobilka vůbec může nabídnout. Dozvíme se, na kolik si cení výrobce tento kombík v plné výbavě. Dočtete se o tom, co se nám líbilo a co až tak ne. A nakonec si zkusíme v rámci malého porovnání s konkurencí zodpovědět zásadní otázku: koupit, či nekoupit Hyundai i30 kombi 2017 (2018) v plné výbavě, s dieselm a automatem pod kapotou?

 

První dojmy?

Hned, jak přicházím k autu, již z dálky zaujme jeho nápadný široký posez a nízký vzhled. Úzké zadní světlomety a nízké zadní okno to jen podtrhují. I30 třetí generace více odskakuje z našeho pohledu od svých asijských konkurentů, Kia či Mazda, a dále rozvíjí -dnes už unikátní- designový podpis automobilů této značky. Nová generace na nás působí vytříbeněji, elegantněji a o poznání dravěji než předchůdce. V metalíze „Platinum Silver“ u námi testovaného kusu působí tak trochu odměřeně, jakoby záhadně, ale zároveň prémiově. K tomuto dojmu přepychu pomáhají i vkusně použité chromové linie na boku, zvýrazňující horní hranu oken, ližiny na střeše, kliky dveří a v přední části vozu lemování poměrně masivního výřezu masky. Na subjektivní notu, tato stříbrná metalýza je dle našeho názoru jedna z nejlepé se hodících k tomuto autu (mnohem lepší než například taková červená barva „Engine Red“ nebo jednoduchá bílá „Polar White“, které dost možná utopí veškerou pomyslnou noblesu nového designu).¨

 

Interiér: přepych nebo jen náhražka?

Po usednutí do vozu, za volant, nás přepadne v prvních chvílích pocit sterility a zvláštního, byť ne nepříjemného „chladu“, který jsme prve dostali i u jiných nových vozů této značky. Osobně to přisuzuji hojnému, přebujelému použití tmavého plastu s převážně monotónní povrchovou úpravou. I přesto ale Hyunadi zvládl vyladit vzhled kokpitu tak, že vše působí moderně, jestli ne přímo nadčasově (v rámci tohoto segmentu), a to je pozitivní zpráva. O interiéru si však povíme více hned za chvíli…

 

Startujeme: co nás ještě zaujme?

Po chvíli rozhlížení už musím vyrazit. Čeká mě cesta z Úhonic (západně od Prahy) až do Hradce Králové,tedy nějakých 135 kilometrů okresek, městských průjezdů a dálnic. Dost na to, abych hned z kraje zjistil, jak příjemně ubíhají kilometry právě v tomhle autě. Je večer a venku je už tma. Zajímá mne, jak dobře svítí komplet LED světlomety v podání Hjondé. Hned z kraje jsem byl mile překvapen přisvěcovací funkcí v zatáčkách, byť u nových aut už to je celkem běžný prvek. Já se s ní setkal poprvé a musím říci, že opravdu pomůže k pocitu jistotypři nočních, či jakkoliv temných průjezdech těsnými zatáčkami.. Hlavní světla by ale mohla být ještě možná o něco výkonější. Dálková jsou super, vůz měl dokonce i funkci jejich automatické regulace. Nicméně jsem si přesto postesknul nad absencí LED-matrix technologie, kterou Hyundai zatím nenabízí. Na dálnicích je automat velmi citlivý a často dochází k „přirozenému blikajícímu“ efektu, kdy se dálkovky konstantně vypínají a zapínají.

 

Konečně na jízdu: uspokojí i sportovní ambice?

Jízdní vlastnosti jsem testoval i v dalších dnech. I30 v naší úrovni výbavy Style nabízí tři jízdní režimy: normální („no name“ režim), eco a sport. Asi nejvíce jsem po určité chvíli přilnul a využíval v druhé části testu režim sport. Zvýšený příkrm motoru palivem po sešlápnutí plynu, dobré, responzivní řízení ve spojení se stokilowattovou, přeplňovanou, naftovou šesnáctistovkou CRDi a s kvalitně pracujícím sedmistupňovým automatem DCT fungují s přihlédnutím na určení a specifikaci auta velice uspokojivě. Jízda se stává vcelku zábavnou a ani v zatáčkách podvozek v podstatě nezklame. Výkonu je relativně dostatek a dá se tu zažít i docela úderné, ale zároveň kultivované, plynulé svezení.

 

Spotřeba v dieselu na prvním místě: ano či ne?

Protože, jak jsem již uvedl, testujeme dieselový vůz, zajímalo mě, jak nízko se lze dostat se spotřebou paliva. Dá se říci, že při běžném, občas dynamickém, občas klidném používání, si auto v průměru vzalo lehce přes  6 litrů nafty na 100 km. A to je jistě přijatelný výsledek, byť ne zcela chválitebný. Jsou auta, která se v dané třídě umí dostat pod magickou hranici 5 l/100km.

Na dálnicích jsem byl zvědav především na kontrolu jízdních pruhů. Zjistil jsem, že počítač nedokázal převzít řízení na déle, jak cca 15 sekund. Pak by mě vždy vyzval k pauze na kávu, což mi přišlo samo o sobě hodně příjemné a úsměvné. Nicméně samotných 15 sekund se mi nezdá jako mnoho. Ale občas se i takováto krátká „výpomoc“ může snad hodit. Dále je vůz vybaven v plné „palbě“ i adaptivním tempomatem stop&go, který funguje do rychlosti 160 km/h, což je v našich podmínkách naprosto dostačující. Nakonec bych se rád krátce zmínil o hluku v kabině. Ten se drží na poměrně nízké úrovni až do nějakých 130-140 km/h, což je velmi příjemné zjištění.

 

Prostornost a ergonomie: nastává velký posun

Právě přišel čas na pár slov o prostoru a rozvržení jeho tvarů uvnitř této nové generace. Jak vepředu tak i vzadu bude mít člověk průměrného vzrůstu (výšky do 185cm) dostatek místa pro nohy, kolena i hlavu (a to i když námi testovaný vůz měl příplatkovou panaromatickou střechu, jež strop o něco snižuje). Posez ve všech sedadlech je komfortní. Vepředu bych snad uvítal jen o něco výraznější boční vedení sedáku i opěradla. Ale i takto bylo dostačující. Nalézt správnou polohu za volantem nebylo pro mě vůbec těžké. Elektricky jsem si nastavil sedadlo, dokonce i míru bederního vyboulení. Volant je nastavitelný manuálně, klasicky ve vertikální a předozadní rovině. Jednu výtku si však dovolím – pokud chcete sedět jako závodník, nízko a nízko mít také volant, neubráníte se častým dotekům pravého kolene s volantem, Nakonec mám na dohled a dosah všechny důležité budíky, ukazatele i tlačítka na středové palubce, respektive osmipalcovém displeji, který nebrání ve výhledu ven z auta a zároveň je tak akorát vysoko v zorném poli řidiče. Hodně praktická jsou i tlačítka na volantu, pro regulaci hlasitosti, radiové stanice, handsfree, nastavení palubního počítače i adaptivního tempomatu.

 

Odkládací prostory: více než uspokojivé hodnoty

Uspořádání a objem úložných prostor jsou tu vytvořeny také uspokojivě. Nechybí zde dostatečně široké/hluboké dveřové kapsy (pojmou 1,5l pet láhev), loketní opěrky vpředu i vzadu (plus vzadu s tunelem na lyže)), dostatečně veliká, podsvícená schránka vepředu u spolujezdce. Nechybí ani klasická přihrádka na brýle na předním světelném stropním panelu. Zavazadlový prostor skýtá v základu již tak dost slušných 602 litrů. Po sklopení zadních sedadel vytvoří téměř rovnou plochu a pojme tak předměty od podlahy až ke stropu o celkovém objemu 1650 litrů. A tyto hodnoty patří po pravdě k těm nevyšším v rámci segmentu. Námi osedlaný vůz měl navíc k dispozici chytrý systém kolejnic s posuvnou zábranou na dně zavazadelníku. Měli jsme tak jistotu, že ani při svižnější jízdě se převážené věci tam vzadu moc nepomíchají.

 

Konektivita a ostatní funkce

Testovaný vůz disponuje kompatibilitou s Android i Ios zařízeními, obojí s propojením i na rozpoznávání hlasových příkazů. Čili nechybí Bluetooth rozhraní. Má také zabudovanou navigaci, s jejíž automatickými aktualizacemi lze u Hyundai počítat po dobu deseti let. Dále nabídne vpředu pro cestující indukční nabíjení, 3x napájecí 12voltový vstup, 1x aux a jeden vstup pro USB zařízení. Dále zahrnuje střešní žraločí ploutev, takže jsou k dispozici AM/AF radiová vysílání, DAB a GPS.Auto si můžete odemknout pouhým stisknutím tlačítka na klice u řidiče, či spolujezdce, díky inteligentnímu klíči, který je dodáván s vozem. Jde o klasický „keyless přístup“ doplněný o automatická zrcátka s lampičkami, které se aktivují či vypínají (sklápějí) podle odstupu od vozu.

 

Nenaplněný potenciál: Mohl by být ještě lepší?

I když je cenovka této prémiové, plné verze i30 kombi 2018 téměř na hranici 750 tisíc Kč, tak osobně vidím velkou škodu v tom, že automobilka již nenabídne další rozšíření. Pravděbodoně by asi musela změnit celkově přístup a koncepci, snad i ideologii svých vozů. Ale například o něco větší i40 kombi se v plné výbavě v podstatě prodává už za necelý milion korun a má tu popodbnou neduhu jako i30. Mám-li dát svůj názor na odiv, třeba mně osobně se hodně líbí design a velikost i30ky. Připlatil bych si v ní za lepší audiosystém, kde bude více reprodukturů a výkon dosáhne na více než jen „oukej“. Připlatil bych si za zajímavější výběr materiálů v interiéru, kam bych přidal možnost zvolit si i něco ušlechtilejšího než klavírně lakovaný černý plast a byť je měkčený, příjemný na dotek,jinak však nezajímavý a hlavně všudypřítomný, klasický ten jemně zrnitý plast. Co třeba trochu kovu? Nebo kůže? V námi testovaném voze byly kožené sedačky. Proč nepřenést trochu té kůže kromě volantu třeba i na části palubky anebo středové konzole. Věřím, že i kdyby se takto zvedla cena „nedejbože“ o několik desítek tisíc, auto by působilo ještě daleko lépe. A ta sedadla by mohla klidně mít prodloužitelný sedák nebo větší rozsah nastavení. Takhle to tedy vnímám sice dobře, ale na druhou stranu poněkud smutně, protože z nového Hyundai i30 kombi Style mohli designéři vyždímat ještě o něco víc a auto mohlo být ještě o něco žádanější, právem, než je už nyní.

 

Trh kombi střední třídy je nabitý. Proč si zvolit právě tento Hyundai?

Pokud pomineme fakt, že v podobné výbavě a za podobnou cenu jen ztěží budeme hledat konkurenci, snad kromě nového Peugeot 308 SW, které dostaneme za srovnatelnou cenu, musíme vzít na zřetel to, že jihokorejská automobilka nabízí jednu z nejlepších/nejvýhodnějších záruk na trhu. 5 let bez ohledu na ujetou vzdálenost. Podobně na tom jsou snad jen u zmiňovaného Peugeotu, BMW či vozy Kia se svou sedmiletou záruční dobou (u nich je ale nájezd omezen na 150 tisíc km). Tedy, i když se to na první pohled nemusí jevit tak jasně, při bližším ohledání trhu jsme zjistili, že Hyundai pravděpodobně nabízí jednu z těch (nej)výhodnějších koupí na trhu, kdy dostanete hodně, v dobré kvalitě, za hodně konkurenceschopnou cenu. Neříkáme, že je naprosto nekompromisní, ale pokud člověk potřebuje vůz této velikosti, v plné výbavě, Hyundai má svou odpověď za tři čtvrtě milionu před slevou, která navíc nebude úplně malá. Nečekejte dokonalost, ale hodně dobré a uspokojivé auto.

 

Závěr: co oslovilo a co nikoliv?

I když už teď si vysloužilo novogenerační kombi od Hyundaie z naší strany nálepku dobrého auta, a sice díky své výbavě, od vyhřívaných a ventilovaných sedaček, vyhřívaného volantu, couvací kamery, předních a zadních parkovacích čidel, panoramatické střechy, na pohled celkem poutavého a hlavně funkčního designu až po takové zásadní aspekty auta jako je kvalitní dílenské zpracování, exteriéru i interiéru… přesto vše věříme, že tohle auto má navíc. Dostalo do vínku „talent“ být ještě lepší. Jen časem se ukáže, jak vysoko míří značka Hyundai a zda-li se pokusí časem zatopit i takovým konkurentům jakými je Volkswagen nebo snad i značkám prémiového segmentu. Ona vlastně už takovou třídu jakoby má, ale ten zahrnuje snad jen nedostižný sedan Genesis nebo velké SUV Santa Fe. Bylo by super, pokud by se uvolila k propuštění toho, co nabízí právě u těchto vozů i do příplatkových paketů u svých „běžnějších modelů“. Člověk by si tak mohl opravdu přijít na své a konkurenceschopnost by se rázem ještě zvýšila.

Technická data a další užitečné rady naleznete na portálu :

[link-preview url=“https://www.autohled.cz/a/hyundai/i30-kombi“ forceshot=“true“]

Jakub Kameníček

 

Technická specifikace

motor
Model	i30 Kombi 1.6 CRDi
Výkon	85 kW
Točivý moment	280 Nm
Maximální točivý moment při otáčkách	1500 RPM
Zrychlení 0-100km/h	11 s
Max. rychlost	192 km/h
Palivo	Nafta
Válce	4
Maximální výkon při otáčkách	4000 RPM
Převodovka	Automatická převodovka (dvouspojková)
Stupňů	7
Vstřikování paliva	Common Rail
Typ motoru	Turbo
Objem	1598 ccm
Ventily	4
Ekonomie provozu
Kombinovaná spotřeba (NEDC)	4 l/100km
Spotřeba ve městě (NEDC)	4 l/100km
Objem nádrže	50 l
Emisní norma	Euro 6d-TEMP (WLTP) 36AG-AI
Start-Stop systém	Sériové vybavení
Velikost pneumatik	205/55R16
Systém monitorování tlaku v pneumatikách (TPMS)	Sériové vybavení
Typ TPMS	přímé měření (senzor)
hmotnost
Povolená celková hmotnost	1940 kg
Prázdná hmotnost (EU)	1415 kg
Brzděný přívěs	1500 kg
Užitečná hmotnost	525 kg
Přívěs (bez brzd)	650 kg
modelová řada
Název generace	PDE
Uveden	09/18
Dveře	5
Karoserie	Kombi
Třída vozidla	Nižší střední třída (např. Golf)
rozměry
Délka	4585 mm
Rozvor	2650 mm
Šířka	1795 mm
Objem zavazadlového prostoru	602 l
Objem zavazadlového prostoru (zadní sedadla sklopená, od dna k stropu)	1650 l
Max. zatížení střechy	80 kg
Výška	1465 mm
Světlá výška	140 mm
Poloměr otáčení	10 m
Sedadla	5

Podobné vozy